Jiří Pospíšil popisuje situaci v Kerčském průlivu, který spojuje Černé a Azovské moře a přes který byl postaven most, který spojuje území Ruské federace na východě s Ruskem okupovaným Krymem na západě.

Zdroj: Mapy Google

Most, který byl slavnostně otevřen 15. května 2018 Vladimirem Putinem, „je dlouhý 19 kilometrů a začíná na Tamaňském poloostrově v ruském Krasnodarském kraji a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov.“

V průběhu letošního roku se objevovaly informace o tom, že ruská pobřežní stráž začala zastavovat, kontrolovat a zadržovat plavidla třetích států, a to právě ta, která plula do ukrajinských přístavů Mariupol či Berďansk nebo nazpět. Na zvýšené kontroly lodí upozornil na konci října ve své rezoluci i Evropský parlament. Takovéto komplikace bezesporu obchod s Ukrajinou omezují.

Podle Dohody (.doc) o spolupráci při využití Azovského moře a Kerčského průlivu, která byla uzavřena mezi Ruskou federací a Ukrajinou v roce 2003, mají ukrajinské i ruské lodě zaručeno právo pokojného proplutí (.doc, článek 2, odst. 1). Stejné právo je garantováno i lodím plujícím pod vlajkou třetího státu (tedy i lodím EU) v případě, že plují do nebo z ruského či ukrajinského přístavu (.doc, článek 2, odst. 2). Stejný obsah má i Společné prohlášení (.pdf, str. 131) prezidenta Ukrajiny a prezidenta Ruské federace k Azovskému moři a Kerčskému průlivu z roku 2003.

Je však nutné dodat, že dle platné Dohody je Azovské moře „historicky vnitrozemským mořem Ruské federace a Ukrajiny“ (.doc, článek 1, odst. 1), a proto mají oba smluvní státy právo kontrolovat všechny lodě plavící se Azovským mořem.

Již od roku 2003 tak funguje právní režim plavby v Azovském moři de lege beze změny. Příčiny faktické změny chování Ruska a zvýšené četnosti zastavování a kontrol cizích lodí v této oblasti je tak nutné hledat jinde.