Tento výrok byl ověřen jako

V srpnu 2015 byl podán návrh zákona, kterým se mění zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. 14. září 2016 členové vlády hlasovali o přijetí zákona. Ze 182 přítomných poslanců bylo pro přijetí novely 135 poslanců, proti hlasovalo 39 poslanců. Zákon byl schválen a v prosinci 2016 doručen prezidentu republiky k podepsání. Ten jej však nepodepsal. Poslanci definitivně schválili návrh novely zákona o střetu zájmů 11. ledna 2017. Ze 185 přítomných poslanců bylo pro přijetí zákona 129, proti 49. Všichni přítomní členové hnutí ANO hlasovali proti přijetí zákona. Pro přijetí zákona byli všichni členové ČSSD, KSČM, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Členové hnutí Úsvit se zdrželi hlasování a jedna poslankyně zůstala nepřihlášena. Proti hlasovalo i pět nezařazených poslanců a jeden se hlasování zdržel. Zákon byl vyhlášen 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb.

V zákoně č. 14/2017 Sb. (Čl. I, §3 odst. 1) je uvedeno, že „veřejný funkcionář (kterým Andrej Babiš podle tohoto zákona je) je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce“. Tento zákon dále uvádí (Čl. I, § 4a) že „veřejný funkcionář uvedený nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku“. Je také zakázáno (Čl. I, § 4b), aby „obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné“. Takové obchodní společnosti, ve které je veřejný funkcionář uveden, je také zakázáno poskytnout dotaci (Čl. I, § 4c).

Podle tiskové zprávy společnosti Agrofert všechny akcie společnosti Agrofert a SynBiol, které vlastnil Andrej Babiš, byly vloženy do dvou svěřenských fondů. Do fondu AB private trust I bylo vloženo 90 % akcií společnosti Agrofert a 100 % akcií společnosti SynBiol. Do fondu AB private trust II bylo vloženo zbylých 10 % akcií společnosti Agrofert.

Správcem fondu AB private trust I je Zbyněk Průša. Na fond dohlíží tříčlenná rada protektorů složená z Alexeje Bílka, Václava Knotka a Moniky Babišové. Správcem fondu AB private trust II je Alexej Bílek. Na fond dohlíží rada protektorů ve složení Zbyněk Průša, Václav Knotek a Monika Babišová. Monika Babišová je druhá manželka Andreje Babiše. Zbyněk Průša od roku 1999 zastával post předsedy představenstva a generálního ředitele DEZY, který spadá pod Agrofert, v roce 2014 nahradil Andreje Babiše jakožto předseda představenstva Agrofertu.  Alexej Bílek je právník, se kterým se Babiš podle serveru Hlidacipes.org přátelí od roku 1994. Právník Václav Knotek podle stejného zdroje působil v 16 Babišových firmách. Je jedním ze tří členů správní rady Babišovy Nadace Agrofert, kde kromě Knotka zasedá už pouze Babiš s manželkou Monikou. O Babišově úzké vazbě na Knotka svědčí například i skutečnost, že mu svěřil svoji plnou moc při zastupování na jednání svých firem.

V květnu 2019 Evropská komise vydala návrh auditní zprávy, podle které je Andrej Babiš už více než dva roky ve střetu zájmů, protože je stále v kontaktu se svými firmami. Podle zprávy Babiš ovládá dva svěřenské fondy a skrze ně má moc nad skupinou Agrofert.