Andrej Babiš a audit

Tvrdí-li Babiš, že je auditní zpráva Evropské komise důvěrná, cituje ze samotné zprávy. V ní se na straně 2 píše, že dokud nebude ukončeno celé šetření, "tato zpráva by měla být považována za důvěrnou".

Vzhledem k tomu, že kompletní znění zprávy bylo zveřejněno některými médii, např. Hospodářskými novinami a Deníkem N již v pátek 31. 5., mají audit k dispozici česká média a poslanci.

Dodejme, že Babiš ve svém výroku uvádí i to, že audit je zvláštní. Tímto hodnotícím tvrzením se nezabýváme.

V auditu Evropské komise se na straně 2 píše: "Tato zpráva uvádí prozatímní nálezy, závěry a doporučení auditorů Evropské komise. Může být opravena s ohledem na připomínky a další informace obdržené od národních orgánů."

Zmiňovaný střet zájmů Jaroslava Faltýnka se váže k dotaci 1,5 miliardy korun, kterou obdržel v letech 2014 a 2015 holding Agrofert. Zpráva Evropské komise uvádí, že Jaroslav Faltýnek (v té době člen představenstva Agrofertu) dohlížel na rozdělování těchto peněz coby člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Tímto se Jaroslav Faltýnek dostal do pozice, kdy měl na rozdělení těchto peněz jak profesní zájem jako člen dozorčí rady, tak i osobní zájem jakožto člen statutárního orgánu příjemce. Takové jednání je podle Petra Holuba, autora článku pro portál Echo24.cz (rozhovor pro ČT24, čas 5:40) považováno Evropskou komisí za střet zájmů.

Dne 21. března 2017 opravdu valná většina českých medií informovala, že Česká republika bude muset vracet 22 milionů jako pokutu za špatné rozdělení částky, například:

"Faltýnek byl podle Bruselu ve střetu zájmů kvůli dotování Agrofertu. EU žádá po Česku 22 milionů." Zdroj: ČT24

"Za Faltýnkův střet zájmů má ČR zaplatit 22 miliónů" Zdroj: Novinky.cz

"Pokuta 22 milionů? Stát o možném střetu zájmů věděl rok, legislativu měnit nechce." Zdroj: Lidovky.cz

Je nutné podotknout, že tento verdikt nebyl konečný a Česká republika nakonec částku 22 milionů platit nemusela.

V březnu roku 2017 požádala Evropská komise Českou republiku o korekci ve výši 22 milionů korun. Tato pokuta byla udělena na základě údajného střetu zájmů Jaroslava Faltýnka ve vztahu k dotaci 1,5 miliardy korun, kterou obdržel v letech 2014 a 2015 holding Agrofert. Zpráva Evropské komise uvádí, že Jaroslav Faltýnek (v té době člen představenstva Agrofertu) dohlížel na rozdělování těchto peněz coby člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZFI). Tímto se Jaroslav Faltýnek dostal do pozice, kdy měl na rozdělení těchto peněz jak profesní zájem jako člen dozorčí rady, tak i osobní zájem jakožto příjemce. Takové jednání je podle Petra Holuba, autora článku pro portál Echo24.cz (rozhovor pro ČT24, čas 5:40) považováno Evropskou komisí za střet zájmů.

Zpráva Evropské komise nebyla konečná, ale pouze prozatímní, a Česká republika podala obratem žádost o smírčí řízení. V srpnu 2018 bylo toto rozhodnutí s konečnou platností změněno a Česká republika byla zbavena povinnosti zaplatit dříve požadovaných 22 milionů korun. Podle konečného rozhodnutí Komise totiž dozorčí rada SZFI, jíž byl Faltýnek členem, nemohla ovlivnit přidělování jednotlivých dotací.

Několik minut před půlnocí z 30. listopadu 2018 na 1. prosinec 2018 se na webových portálech britského The Guardian a francouzského Le Monde objevily články poukazující na střet zájmů Andreje Babiše (levicová orientace těchto deníků, na kterou poukazuje Babiš, není předmětem této analýzy). Předpis Evropské unie stanovuje, že by politici a vládní činitelé neměli profitovat z evropských dotací, na které mají vliv. Novinové články se odkazují na neveřejné dokumenty, které má k dispozici Evropská komise. Skutečnost, že tyto deníky uveřejnily informace o možném střetu zájmů jako první a ostatní média se na ně v této kauze odkazují, svědčí o pravdivosti jedné části tvrzení Andreje Babiše.

Komise si nejdříve interně nechala zpracovat právní dokument, který na podzim 2018 unikl do výše zmíněných médií. Komise pak v polovině prosince (čas 1:16:20) oznámila, že by mohlo existovat propojení mezi Andrejem Babišem a Agrofertem a že se v lednu 2019 uskuteční audit. Tento dokument se tak pravděpodobně stal podnětem k vypracování plného auditu, který v květnu 2019 unikl na veřejnost.

„A confidential European commission legal opinion seen by the Guardian concludes that Babiš is in a situation that ‚qualifies as a conflict of interest', because public officials and politicians should not benefit from EU funds they ultimately control.“ Zdroj: The Guardian

„Selon une note confidentielle, Andrej Babis est le principal bénéficiaire de trusts privés qui détiennent ses anciennes sociétés agroalimentaires.“ Zdroj: Le Monde

Citované pasáže poukazují na neveřejný status dokumentů sloužících jako zdroj informací o střetu zájmů Andreje Babiše.

Zpracovatelem auditu jsou specializovaní auditoři Evropské komise – Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku a Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování . Pro každý operační program musí být stanoven auditní orgán, který svá zjištění předkládá Komisi. Řízení a realizace auditů je z velké části přenesena na správní orgány na nižší a národní úrovni. Toto pro Českou republiku zajišťuje auditní orgán při Ministerstvu financí.

Auditoři se v návrhu zprávy zaslané Evropskou komisí odkazují na evropskou směrnici č. 2015/849. Dle směrnice je tzv. beneficial owner (skutečný vlastník) správce, zřizovatel, ochránce anebo příjemce fondů. Andrej Babiš je tedy podle auditorů skutečným majitelem svěřenských fondů. Své závěry dokládají na stanovách svěřenských fondů a smlouvách se správci fondů. Konkrétní argumenty v návrhu uvádí, že fondy jsou ustavené pouze na dobu působení Andreje Babiše ve vládě. Dále, že správce fondů může být odvolán samotným Babišem anebo Radou protektorů, jejíž členové mohou být voleni i odvoláni taktéž současným premiérem. Kromě toho v ní on sám může mít hlas, pokud se zúčastní jejích schůzek. Zároveň je součástí Rady protektorů i manželka Andreje Babiše jako tzv. rodinný protektor. Bez přítomnosti rodinného protektora není rada protektorů usnášeníschopná. Po ukončení svěřenských fondů budou aktiva vyplacena Babišovi. Avšak i během jejich působení může mít zisk z fondů.

Podobné, ale ne zcela stejné důvody uvádí (.pdf, str. 5–8) i Transparency International (TI) v dokumentu, který zaslala Evropské komisi v září 2018. V něm uvádí důvody, proč je Andrej Babiš skutečným vlastníkem společnosti Agrofert, a tak porušuje unijní předpisy. TI však kromě směrnice č. 2015/849 vychází ze slovenského Registru partnerů veřejného systému a předpisů českého práva.

Organizace Transparency International je dle Andreje Babiše zkorumpovaná, protože je financovaná politiky, Bruselem a OLAFem (Evropský úřad pro boj proti podvodům). Ředitel TI David Ondráčka potvrzuje (cca 13:30–14:30) příjem financí ze strany Evropské komise nebo OLAFu. Jsou to však peníze v podobě grantů nebo projektů, které slouží na vzdělávací a analytické aktivity. Nejsou poskytovány na konkrétní kauzy.

Pirátská strana se také dlouhodobě domnívá, že v případu Andreje Babiše dochází ke střetu zájmů. Piráti tedy tvrdí, že Babiš je vlastníkem Agrofertu, zakladatelem svěřenského fondu a také člověkem, který má zisk z těchto fondů. Opírají se o zákon o mezinárodní spolupráci a také o slovenský rejstřík zmíněný i v dokumentu TI. Pirátská strana si také nechala vypracovat analýzu, která má potvrzovat porušování unijního i českého práva týkajícího se střetu zájmů. Tato analýza měla být poskytnuta i Evropské komisi.

Argumenty vysvětlující možný střet zájmů jsou podobné, avšak nelze tvrdit, že zprávu vypracovali jiní autoři než právě speciální auditorský tým EK.

V srpnu 2015 byl podán návrh zákona, kterým se mění zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. 14. září 2016 členové vlády hlasovali o přijetí zákona. Ze 182 přítomných poslanců bylo pro přijetí novely 135 poslanců, proti hlasovalo 39 poslanců. Zákon byl schválen a v prosinci 2016 doručen prezidentu republiky k podepsání. Ten jej však nepodepsal. Poslanci definitivně schválili návrh novely zákona o střetu zájmů 11. ledna 2017. Ze 185 přítomných poslanců bylo pro přijetí zákona 129, proti 49. Všichni přítomní členové hnutí ANO hlasovali proti přijetí zákona. Pro přijetí zákona byli všichni členové ČSSD, KSČM, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Členové hnutí Úsvit se zdrželi hlasování a jedna poslankyně zůstala nepřihlášena. Proti hlasovalo i pět nezařazených poslanců a jeden se hlasování zdržel. Zákon byl vyhlášen 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb.

V zákoně č. 14/2017 Sb. (Čl. I, §3 odst. 1) je uvedeno, že „veřejný funkcionář (kterým Andrej Babiš podle tohoto zákona je) je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce“. Tento zákon dále uvádí (Čl. I, § 4a) že „veřejný funkcionář uvedený nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku“. Je také zakázáno (Čl. I, § 4b), aby „obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné“. Takové obchodní společnosti, ve které je veřejný funkcionář uveden, je také zakázáno poskytnout dotaci (Čl. I, § 4c).

Podle tiskové zprávy společnosti Agrofert všechny akcie společnosti Agrofert a SynBiol, které vlastnil Andrej Babiš, byly vloženy do dvou svěřenských fondů. Do fondu AB private trust I bylo vloženo 90 % akcií společnosti Agrofert a 100 % akcií společnosti SynBiol. Do fondu AB private trust II bylo vloženo zbylých 10 % akcií společnosti Agrofert.

Správcem fondu AB private trust I je Zbyněk Průša. Na fond dohlíží tříčlenná rada protektorů složená z Alexeje Bílka, Václava Knotka a Moniky Babišové. Správcem fondu AB private trust II je Alexej Bílek. Na fond dohlíží rada protektorů ve složení Zbyněk Průša, Václav Knotek a Monika Babišová. Monika Babišová je druhá manželka Andreje Babiše. Zbyněk Průša od roku 1999 zastával post předsedy představenstva a generálního ředitele DEZY, který spadá pod Agrofert, v roce 2014 nahradil Andreje Babiše jakožto předseda představenstva Agrofertu.  Alexej Bílek je právník, se kterým se Babiš podle serveru Hlidacipes.org přátelí od roku 1994. Právník Václav Knotek podle stejného zdroje působil v 16 Babišových firmách. Je jedním ze tří členů správní rady Babišovy Nadace Agrofert, kde kromě Knotka zasedá už pouze Babiš s manželkou Monikou. O Babišově úzké vazbě na Knotka svědčí například i skutečnost, že mu svěřil svoji plnou moc při zastupování na jednání svých firem.

V květnu 2019 Evropská komise vydala návrh auditní zprávy, podle které je Andrej Babiš už více než dva roky ve střetu zájmů, protože je stále v kontaktu se svými firmami. Podle zprávy Babiš ovládá dva svěřenské fondy a skrze ně má moc nad skupinou Agrofert.

Evropská komise (Komise) zaslala 29. května 2019 České republice (ČR) předběžnou zprávu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Tato zpráva je výsledkem jejího několikaměsíčního vyšetřování, které bylo zahájeno na základě podnětu české pobočky Transparency International.

Korupce v nevládní organizaci Transparency International (TI) nebyla nikdy dokázána a na české scéně je to především Andrej Babiš, kdo poukazuje, velmi obecně, na korupční jednání TI. V roce 2014 se stala primátorkou hlavního města Prahy Adriana Krnáčová, která byla dlouholetou ředitelkou TI. Ředitel TI David Ondráčka potvrzuje (cca 13:30-14:30) příjem financí ze strany Evropské komise nebo OLAFu. Jsou to však peníze v podobě grantů nebo projektů, které slouží na vzdělávací a analytické aktivity. Nejsou poskytovány na konkrétní kauzy. Pirátská strana se také dlouhodobě domnívá, že v případu Andreje Babiše dochází ke střetu zájmů. Pirátská strana si také nechala vypracovat analýzu, která má potvrzovat porušování unijního i českého práva týkajícího se střetu zájmů. Přestože se TI a Pirátská strana v kauza aktivně angažují, nejsou zde žádné důkazy, že by Komise do své zprávy zkopírovala části textů vytvořených Piráty či Transparency International.

Je však nutné říci, že právní názor Komise je jen jedním z možných výkladů práva. Některé české úřady a právníci si tento právní problém vykládají jinak. Právník a současný předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (člen Babišova hnutí ANO) uvádí, že výklad EK je pouze jedním z možných právních výkladů. Premiér podle Vondráčka učinil vše, co mu české právo umožnilo, aby se od svého majetku distancoval. V roce 2018 nechalo Ministerstvo pro místní rozvoj (řízeno hnutím ANO) vypracovat obecnou analýzu práva týkajícího se střetu zájmů. Tato analýza nehovoří o konkrétním případu Andreje Babiše, ale její výstup říká, že ke střetu zájmu dochází pouze tehdy, pokud má na rozdělení dotace vliv správce svěřenského fondu. Tento právní názor tak podporuje tvrzení Andreje Babiše, že ke střetu zájmů nedochází.

Evropská komise (čl. 145) před přijetím rozhodnutí o finančních opravách poskytne předběžné závěry šetření, které sama provedla, členskému státu. Koná tak dle nařízení, ke kterému se příslušný audit hlásí (str. 6). Dle nařízení má členský stát k předloženému návrhu zprávy Evropskou komisí přidat připomínky. Ty musí být skutečně zaslány Evropské komisi ve lhůtě dvou měsíců. Komise by poté měla tyto připomínky přezkoumat, na což je opět dána dvouměsíční lhůta, ze závažných důvodů může však být tato doba prodloužena.

Evropské komisi pak bude podle dostupných zpráv trvat přibližně měsíc, než přeloží zprávu do češtiny.

Česká republika musela vracet prostředky v souvislosti se zakázkou na monitorovací systém evropských fondů, tedy na IT systém připravovaný právě Ministerstvem pro místní rozvoj. Kvůli netransparentnímu výběrovému řízení vyčíslila Komise Česku korekci ve výši cca půl miliardy korun. Podnětem k neproplacení zakázky byl i audit týmu z Ministerstva financí, který jako první pochybení odhalil a auditní zprávu zaslal Evropské komisi. Je však důležité podotknout, že v době auditu bylo Ministerstvo financí řízeno právě Andrejem Babišem. Obvinění, že za korekcemi stojí udavač, tak není na místě. Po obdržení této zprávy pak Komise odmítla proplácet některé projekty až do skončení policejního vyšetřování, které vedla Policie ČR. Kvůli této pauze České republice vznikla škoda cca 820 milionů korun, korekce jako takové se však týkaly pouze zmíněné půl miliardy korun.

„Finanční korekcí / opravou se rozumí zrušení celého nebo části finančního příspěvku na operaci nebo program z veřejných zdrojů v souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi individuálního nebo systémového charakteru,“ vysvětluje informační portál Dotace EU.

Národní kontrolní úřad ve své zprávě (.pdf, str. 56) uvádí výtky k IT systému MS2014+: „V důsledku nesrovnalostí a následných finančních oprav se však u těchto projektů snížila míra spolufinancování z rozpočtu EU z plánovaných 85 % na přibližně 57 %, přičemž vzniklý rozdíl ve výši 216,39 mil. Kč jde zatím plně k tíži státního rozpočtu. Navíc výdaje na provozní podporu a rozvoj aplikace MS2014+ a výdaje na provozní služby byly od roku 2016 plně financovány ze zdrojů státního rozpočtu.“

Andrej Babiš podle tiskové zprávy na začátku února 2017 vložil všechny akcie společnosti Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů AB private trust I, jehož svěřenským správcem je podle částečného výpisu svěřenského fondu Zbyněk Průša, a AB private trust II, jehož svěřenským správcem je podle stejného zdroje Alexej Bílek.

Na fond AB private trust I dohlíží tříčlenná rada protektorů složená z Alexeje Bílka, Václava Knotka a Moniky Babišové. Na fond AB private trust II dohlíží obdobná rada ve složení Zbyněk Průša, Václav Knotek a Monika Babišová. Monika Babišová je druhá manželka Andreje Babiše. Zbyněk Průša od roku 1999 zastával post předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti DEZA, která spadá pod Agrofert, v roce 2014 nahradil Andreje Babiše jakožto předseda představenstva Agrofertu. Alexej Bílek je právník, se kterým se Babiš podle serveru Hlidacipes.org přátelí od roku 1994. Právník Václav Knotek podle stejného zdroje působil v šestnácti Babišových firmách. Je jedním ze tří členů správní rady Babišovy Nadace Agrofert, kde kromě Knotka zasedá už pouze Babiš s manželkou Monikou. O Babišově úzké vazbě na Knotka svědčí například i skutečnost, že mu udělil svoji plnou moc při zastupování na jednání svých firem.

V květnu 2019 Evropská komise vydala návrh auditní zprávy (str. 18), podle které je Andrej Babiš už více než dva roky ve střetu zájmů, protože je stále v kontaktu se svými firmami. Podle zprávy Babiš ovládá dva svěřenské fondy a skrze ně ovládá skupinu Agrofert (str. 20). Přestože premiér své firmy převedl do svěřenských fondů, reálně na ně stále má vliv a také prospěch z jejich hospodaření.

Ve zprávě (str. 65) je dále uvedeno, že Agrofert celkově ztrácí nárok na evropské dotace za 451 milionů korun. Z toho 106 milionů už Unie proplatila (třeba u Lovochemie, částečně i u Wotanu), většinu má zatím Agrofert ve formě záloh od českých úřadů (pekárenská linka v Penamu).

V současnosti je dle ministra Karla Havlíčka pozastaveno (cca 8:35–9:00) až 19 miliard korun v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu. V posledních letech mělo MPO zcela přijít o 2,5 miliardy korun. Nelze však zjistit, čeho se těchto 19 miliard týká, a ani to, kdo je zodpovědný za jejich pozastavení, a tedy na čí straně bylo pochybení.

Již v minulosti mělo MPO problémy s čerpáním dotací. Například v dubnu 2018 se pozastavení vyplácení dotací v rámci MPO dotklo operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Pozastaven byl na základě auditu, ve kterém byla zjištěna chybovost 14 %. Podle Hospodářských novin byl pozastaven program o celkovém objemu 114 miliard korun a následně se samo ministerstvo přihlásilo ke korekci o 550 milionů korun. Příčinou chyb byla podle náměstka Piechy především nejasná definice malých a středních podniků, z čehož komise usuzuje, že dotace nešly právě těmto firmám. Chyby se týkají projektů z let 2015 až 2017. Zde se však očekává, že program bude znovu obnoven. Program jako takový běžel dále, ale až do vyšetření Evropskou komisí byly projekty hrazeny z národních zdrojů.

Na inovační linku na výrobu toustového chleba PENAM a.s. měla Evropská unie poskytnout dotaci 100 milionů. Ministerstvo financí však nakonec nedalo Unii tuto dotaci proplatit a prostředky tak pocházely ze státního rozpočtu. Finanční příspěvek ze soukromých zdrojů je 300 milionů korun, celková schválená částka na inovační linku je tedy 400 milionů korun. Podle Penamu je pekárna spolufinancována z prostředků fondu pro regionální rozvoj. Podle zadávací dokumentace (.pdf, str. 5) byla předpokládaná hodnota zakázky za část a) 5 365 000 euro (zhruba 137 milionů korun) a za část b) 5 180 000 euro (zhruba 132 milionů korun) bez DPH. Na stránkách Evropského fondu pro regionální rozvoj se v současné době nedají vyhledat projekty.

Schvalování jednotlivých projektů, tj. rozhodování, kterému projektu bude evropská dotace udělena, je v rukou národních orgánů (viz bod 4). Jan Mládek byl ministrem průmyslu a obchodu od 29. 1. 2014 do 26. 10. 2017. Zahájení projektu proběhlo v červenci 2015 a bylo dokončeno v dubnu 2018 (.xls). Dotaci na inovační linku lze najít pod registračním číslem CZ.01.1.02/0.0/0.0/15_014/0000516.