Tento výrok byl ověřen jako

Poslanec Polčák hovoří o blokování zákona o střetu zájmů v souvislosti s údajným střetem zájmů premiéra Andreje Babiše.

Poslanci za hnutí TOP 09 v minulém volebním období předložili návrh zákona na změnu zákona o střetu zájmů dne 19. června 2015. Vláda však k tomuto návrhu podala negativní stanovisko s odůvodněním, že podobnou problematikou se zabývá i připravovaný vládní návrh zákona, a návrh tak nebyl projednán. Tento návrh byl pak Sněmovně předložen na konci července 2015. První čtení zákona proběhlo 16. prosince 2015, následně byl návrh přikázán výborům, které tisk projednávali cca tři měsíce. V červnu 2016 pak zákon prošel i druhým čtením a s pozměňovacími návrhy byl znovu přikázán výborům. Při třetím čtením konaném dne 14. září 2016 pak Poslanecká sněmovna návrh schválila.

Projednání v Poslanecké sněmovně tedy trvalo cca 1 rok, což vzhledem ke kontroverznosti návrhu (jedná se o tzv. lex Babiš) není nijak excesivní, když některé zákony jsou projednávány i násobně déle, a např. v období 2002–2006 trval (.pdf, str. 21) celý legislativní proces (tedy včetně projednání v Senátu a podpisu prezidentem republiky) v průměru osm měsíců.

Následující měsíc byl tisk projednávám v Senátu, který 19. října vrátil zákon Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, ani zde tedy nemůžeme mluvit o blokování. Vyhlášení ve sbírce zákonů se dále zpozdilo i kvůli vetu prezidenta republiky, které bylo Sněmovnou přehlasováno, prezidentské veto však nelze dávat za vinu hnutí ANO.

V tomto volebním období zamítnuté návrhy novel zákona o střetu zájmů se pak týkají pouze dílčích změn zákona o střetu zájmů, tedy odstranění povinnosti starostů, místostarostů apod. podávat oznámení o majetku, popřípadě omezení platů veřejných funkcionářů z druhých a dalších funkcí. Tyto změny se však netýkají střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.