Demagog.cz

Marek Výborný
Marek Výborný
Vládnou zde hnutí ANO a sociální demokracie s podporou komunistů a v zádech velmi často s SPD. Právo, 20. července 2019 !
Důležitý výrok

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Hnutí ANO, ČSSD a KSČM hlasují převážně pospolu. Podle výsledků hlasování podporovalo hnutí SPD první kabinet Andreje Babiše. Po ustanovení současné vládní koalice s ČSSD, které vyjadřuje podporu také KSČM, hlasuje SPD podobně jako ostatní opoziční strany.

Druhý kabinet Andreje Babiše, který tvoří členové hnutí ANO 2011 a ČSSD, jmenoval prezident Miloš Zeman 27. června 2018. Vláda získala důvěru Poslanecké sněmovny 12. července 2018 se 105 hlasy. Pro se vyslovili nejen členové hnutí ANO a ČSSD, ale i členové KSČM. Hnutí ANO muselo ustoupit požadavkům ČSSD a KSČM. Vláda tak již například nebude usilovat o vyrovnaný státní rozpočet. 91 poslanců opozičních stran, tedy členové KDU-ČSL, ODS, Pirátů, SPD, STAN a TOP 09, vládu nepodpořilo.

Podrobnou analýzu hlasování zveřejnil v červenci letošního roku Deník N. Data zpracovával Michal Škop ze sdružení KohoVolit. Graf obsažený ve stejném článku znázorňuje umístění jednotlivých poslanců v závislosti na jejich hlasování v horní komoře Parlamentu po dobu posledního volebního období (celkem je zahrnuto 3860 hlasování od listopadu roku 2017 do července 2019). Z grafu lze vyčíst, že se během volebního období vytvořily dva hlasující bloky. První skupinu tvoří poslanci koaličních subjektů ANO, ČSSD a také KSČM, která vládě vyjádřila podporu. Druhou skupinu tvoří drtivá většina opozičních stran, tedy KDU-ČSL, ODS, Piráti, STAN a TOP 09. Okamurova SPD stojí mimo oba dva bloky.

Podle Deníku N z bližší analýzy hlasování vyplývá, že hnutí SPD dříve hlasovalo dohromady s vládním hnutím ANO: „Již dříve jsme sledovali, nakolik se hlasování jednotlivých poslaneckých klubů od začátku volebního období vyvíjela. Od voleb na podzim 2017 až do léta 2018, kdy vznikla koaliční vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM, měla k Babišovu hnutí blízko SPD. Sociální demokraté naopak manévrovali mezi vládou a opozicí. Po ustavení vlády se výrazně do opozice posunula SPD, která přišla o šanci vládu přímo ovlivňovat. Naopak ČSSD se stále více blíží k hnutí ANO, a utužuje tak hlasovací blok.“

Zdroj: Deník N.

Tuto shodu lze pozorovat například i ve výsledcích rozboru České televize. Analýza prezentuje výsledky hlasování, která se uskutečnila od 20. listopadu 2017 až do 10. července 2018 (tedy 2 dny před vyslovením důvěry novému koaličnímu kabinetu). Podle této analýzy, která bere v úvahu 642 nejednomyslných hlasování, se vládní hnutí ANO shodovalo v 77 % s KSČM a v 71 % s SPD.

Deník N pracuje s daty až do července roku 2019, kdežto analýza České televize se věnuje rozboru období od listopadu 2017 do července roku 2018. Lze pozorovat, že SPD již nehlasuje v souladu s vládní koalicí tak často jako dříve a její pozice je nyní spíše osamocená.

Pro období od jmenování druhé vlády Andreje Babiše, tedy od 27. června 2018, jsme zpracovali vlastní analýzu hlasování ve Sněmovně. S pomocí datového analytika Michala Škopa jsme pro tento účel zpracovali otevřená data, která na svém webu zveřejňuje Poslanecká sněmovna. Výpočet vycházel z podobnosti hlasování přítomných poslanců a nebral v potaz případné přeběhlictví (jeden poslanec je brán za člena jednoho klubu po celou sledovanou dobu). Jednotlivé strany nedosahují plné shody ani samy vůči sobě (např. SPD má shodu "jen" 93,7 % s SPD). To je zapřičiněno nejednotou stran při hlasování.

Z této datové analýzy plyne, že poslanci SPD v posledním přibližně roce hlasují převážně s opozicí. Soulad s hlasováním poslanců koaličních subjektů je jen 38,9 % (v případě ANO), respektive 38,8 % (v případě ČSSD). Jedná se o podobně nízká čísla shody s vládní koalicí, jaké dosahují například taktéž opoziční Piráti nebo lidovci.

Zdroj: psp.cz, vlastní výpočet