Tento výrok byl ověřen jako

Vladimir Putin se poprvé ujal prezidentského úřadu 31. ledna 1999 poté, co mu funkci předal tehdejší prezident Ruské federace Boris Jelcin. Hospodářská situace v tehdejším Rusku nebyla příznivá a zemí zmítala měnová krize, kterou způsobil dlouhotrvající pokles cen ropy a základních kovů a snaha Kremlu udržet pevný kurz rublu k dolaru. Rusko bylo vnitřně zadluženo a zemi nezachránila ani půjčka Mezinárodního měnového fondu (MMF) k obnově hospodářského života. Kolaps ruského rublu posléze vedl k hyperinflaci, kdy se spotřebitelské ceny zvýšily o 86 % v roce 1999.

Ke špatné socioekonomické situaci v 90. letech přispěl také tzv. divoký průběh ekonomické privatizace (.pdf, s. 45–47), při kterém došlo k velké akumulaci původně státního majetku v rukou malé skupiny oligarchů. Vzhledem k chybějící koncepci privatizace na straně vlády Borise Jelcina a nefunkční vládě práva tak došlo k postupnému vyvedení majetků ze státních podniků.

Ani v žebříčku Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index) si Rusko nevedlo nejlépe. Ten hodnotil státy od 0 do 10 (v současnosti od 0 do 100) podle míry rozšíření korupce ve veřejném sektoru. V roce 1999 se Rusko umístilo na 82. místě z celkových 99 hodnocených států a to s celkovým skóre 2,4 bodu.

Od roku 1999 pak lze také pozorovat velký ekonomický vzestup. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele k paritě kupní síly, který slouží jako ukazatel výkonnosti ekonomiky, dosahoval podle dat Světové banky v roce 1999 přibližně 5 914 dolarů. Data OECD pak uvádí hodnotu 6 363 dolarů (v současných cenách dle parity kupní síly). Z dostupných dat dále vyplývá, že nejnižší hodnotu tohoto ukazatele produktivity dosahovala Indie (1 894 dolarů), nejvyššího naopak Lucembursko (50 526 dolarů). Z grafu vývoje ruského HDP na obyvatele lze také vidět, že v 90. letech produktivita klesala, zatímco po roce 1999 začala růst, tedy HDP na obyvatele se začalo postupně zvyšovat. V roce 2018 se pak hodnota HDP na obyvatele k paritě kupní síly vyšplhala na 27 147 dolarů.

Vývoj růstu (poklesu) ruského hrubého domácího produktu na obyvatele.

Zdroj: Světová banka

Na Ruskou federaci je také v současné době uvalen nemalý počet sankcí. V reakci na protiprávní anexi Krymu v roce 2014 přijala Evropská unie ve vztahu k Rusku několik omezujících opatření, například opatření v oblasti hospodářství s Krymem a Sevastopolem, která se vztahují na osoby EU a společnosti usazené v EU. Jedná se o zákaz dovozu zboží z těchto oblastí, zákaz poskytování služeb cestovního ruchu v těchto destinacích nebo zákaz vývozu vybraného zboží. Další sankce se pak týkají celého Ruska. Tato opatření byla opakovaně prodlužována a jsou prozatím platná do června roku 2020. Sankce na Rusko uvalily také Spojené státy americké, například kvůli protiprávní okupaci Krymu či kvůli udělování ruského občanství Ukrajincům žijícím v Donbaské oblasti. Seznam všech sankcí uvalených na Rusko od roku 2014 do září roku 2018 lze nalézt na stránkách rozhlasové sítě Svobodná Evropa.

Poslanec Holík má také pravdu v tom, že cena ropy v poslední době klesá. Jedná se o tzv. lehkou ropu Brent, která se těží v Severním moři a slouží jako srovnávací cena ropy na celém světě. Cena ropy je také nízko v porovnání s obdobím mezi lety 2011 a 2013, kdy se cena pohybovala v rozmezí 88 až 128 dolarů za barel. I cena těžké ropy Urals, která se těží v Rusku, v porovnání s rokem 2018 klesla. K 16. srpnu 2019 se její cena pohybovala okolo 56 dolarů za barel. Cena ropy se obecně v poslední době snižuje kvůli přetrvávajícím obavám ohledně budoucího vývoje poptávky.