Demagog.cz

Karel Havlíček
Karel Havlíček
Tak definitivně jsme oznámili to, že skutečně jdeme do jádra, popsali jsme, o co se bude jednat, čili pátý blok v Dukovanech, a současně se zahájila takzvaná oficiální jednání, která zatím ještě nejsou tím itinerářem přesným prostě co, kde, kdo přesně bude činit, ale my jsme museli začít zdokladovávat, proč se vlastně do toho pouštíme. A ten zásadní argument je jasný, a to musím říct, že Evropská komise vysoce ocenila – míříme k bezemisní energetice, to znamená, budeme měnit uhlí, které má dneska více jak čtyřicetiprocentní podíl, za vyšší pozici, čili nástup vyšší jádra a obnovitelných zdrojů, a to jsou naprosto zásadní zprávy, které do určité míry vlastně korespondují dneska s prioritami i Evropské unie nebo Evropské komise. Interview ČT24, 22. listopadu 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

MPO rozhodlo o dostavbě nového jaderného bloku v Dukovanech, jedná proto s Evropskou komisí. Klíčové dokumenty počítají s rozvojem jaderné energetiky a energetiky na principu obnovitelných zdrojů na úkor energetiky uhelné, což koresponduje s prioritami Evropské komise.

Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by v roce 2021 mělo být vydáno územní rozhodnutí o výstavbě nového jaderného bloku Jaderné elektrárny Dukovany, do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel, v roce 2029 by se mělo začít stavět a v roce 2036 by měla být investice dokončena. Hrozí totiž riziko, že v roce 2040 by dodávkami elektrické energie nebyla pokryta spotřeba po 678 či dokonce až 3 622 hodin v roce a odběr elektrické energie by se tedy musel regulovat.

Podle zpravodajského webu Ekolist.cz česká delegace 20. listopadu 2019 v Bruselu jednala o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Bylo to první větší setkání, které předchází souhlasu Evropské unie s dostavbou plánovaného nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. S dotazem, zda Komise skutečně ocenila směřování Česka k bezemisní ekonomice jsme se obrátili na náměstka MPO pro energetiku Reného Nedělu, který se jednání také účastnil. Ten tato slova potvrdil.

Státní energetická koncepce České republiky (.pdf, str. 44) v oblasti energetiky a klimatu počítá se zvýšením podílu jaderné energetiky na primárních energetických zdrojích na 25–33 % (z aktuálních přibližně 15 %). Podíl na výrobě elektřiny by pak měl narůst až na 58 % ze současných cca 34 % (str. 9).

Národní akční plán (.pdf, str. 7) rozvoje jaderné energetiky v České republice z roku 2015 počítá s posílením role jádra při výrobě elektřiny, a to výstavbou 1–2 nových bloků jaderné elektrárny a prodloužením životnosti současných bloků JE Dukovany.

V souvislosti s obnovitelnými zdroji Vnitrostátní plán (.docx, str. 26–27) uvádí, že „Česká republika plánuje dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 %, což je nárůst o 9 procentních bodů v porovnání s vnitrostátním cílem na úrovni 13 % pro rok 2020. Uvedený podíl ve výši 22 % odpovídá požadavku na vyjádření vnitrostátního příspěvku k dosažení závazného cíle EU ve výši 32 % do roku 2030 dle článku 3 revidovaného znění směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice 2018/2001)“.

Podle Vnitrostátního plánu (.docx, str. 13) České republiky v oblasti energetiky a klimatu (také označovaný jako klimaticko-energetický plán) tvořil podíl uhlí a ostatních tuhých neobnovitelných paliv na hrubé výrobě elektřiny v roce 2016 50 %, cílový stav v roce 2040 je 11–21 %.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (.docx, str. 1) koresponduje s prioritami Evropské komise. Byl totiž zpracován na základě požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, jehož návrh byl představen v rámci legislativního balíčku s názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“. Ten Evropská komise zveřejnila 30. listopadu 2016. Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu je přepracovanou verzí návrhu stejnojmenného dokumentu, který 28. ledna 2019 vzala na vědomí vláda ČR a který byl Evropské komisi předložen dne 30. ledna 2019. Evropská komise vydala k tomuto původnímu návrhu doporučení 18. června 2019.