Demagog.cz

Vicepremiér Havlíček o energetice a drahých datech

Jaká je budoucnost české energetiky? Budeme dostavovat další bloky jaderných elektráren? A jak se to s drahými mobilními daty? Těmto tématům se věnoval místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v rozhovoru pro Interview ČT24.

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 22. listopadu 2019 (moderátor Daniel Takáč, záznam)

22 ověřených výroků

Karel Havlíček

Karel Havlíček

A co je ještě nesmírně důležité, co zaznělo z Evropské komise, energetický mix je jaksi výsostná kompetence jednotlivých zemí Evropské unie. My vám nebudeme zasahovat do toho, jak si ho namodelujete, na druhou stranu musíte splnit určitá legislativní kritéria i vůči Evropské komisi ve smyslu třeba nedovolené podpory a podobně. A pokud toto všechno splníte, my jsme připraveni notifikovat ten proces. !

Nastavení energetického mixu je v kompetenci národních států. Nezávislost deklaruje Smlouva o fungování Evropské unie (čl. 194 odst. 2). Zároveň EU zavádí legislativní opatření, která ovlivňují energetickou politiku, a veškerou státní podporu v energetice také musí EU schválit.

skrýt celé odůvodnění

Národní energetický mix představuje podíl zdrojů energie ve státě. Jedná se o přehled využití energie z jednotlivých primárních zdrojů jako jsou fosilní zdroje (uhlí, zemní plyn, ropa), jaderné zdroje a obnovitelné zdroje (sluneční, větrné, vodní, geotermální a další).

Výsledný energetický mix se v každém regionu a zemi liší. Odvíjí se od daných přírodních, ekonomických a sociálních podmínek. Roli hrají také historické, geopolitické, environmentální a další faktory.

Podoba energetické politiky ČR vychází ze Státní energetické koncepce České republiky (.pdf). Ta představuje dlouhodobou národní strategii, která je nastavena „v souladu s dlouhodobou energetickou strategií Evropské unie zaměřenou na dekarbonizaci, vysokou bezpečnost dodávek a konkurenceschopné ceny energie“ (.pdf, str. 5).

Legislativa Evropská unie v oblasti energetiky se soustředí zejména na problematiku společného trhu a životního prostředí.

Energetice se věnuje hlava XXI části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 194 odstavec 1 smlouvy uvádí (.pdf, str. 134) cíle politiky EU a její působnost v oblasti energetiky: „Zajistit fungování trhu s energií; zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a podporovat propojení energetických sítí."

Odstavec 2 článku 194 deklaruje (.pdf, str. 135) nezávislost členských států při tvorbě vlastní energetické politiky. Článek říká, že legislativa a opatření, které mají dosáhnout cílů v odst. 1, se nedotýkají „práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií."

Existují tedy normy a předpisy, které ovlivňují energetickou politiku jednotlivých členských států EU, avšak sestavení energetického mixu je v kompetenci států.

Jedním z opatření, která se týkají vnitřního trhu EU a ovlivňují také oblast energetiky, je nedovolená podpora. Tu vymezuje Smlouva o fungování Evropské unie článkem 107: „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“ (.pdf, str. 91).

Ze Smlouvy vyplývá (.pdf, str. 92), že Komise dohlíží na slučitelnost státní podpory s vnitřním trhem a může případně přikázat státu nedovolenou podporu zrušit či upravit (čl. 108 odst. 2).

Dále Smlouva říká (.pdf, str. 92), že „Komise musí být včas informována o záměrech poskytnout nebo upravit podpory, aby mohla podat svá vyjádření. Má-li za to, že takový záměr není s ohledem na článek 107 slučitelný s vnitřním trhem, zahájí neprodleně řízení podle odstavce 2. Dotyčný členský stát neprovede zamýšlená opatření, dokud Komise v tomto řízení nepřijme konečné rozhodnutí“ (čl. 108 odst. 3).

Dalším příkladem legislativních kritérií jsou závazky v oblasti životního prostředí. Evropská komise v roce 2015 představila tzv. Energetickou unii, která má zajistit v EU systém bezpečné, udržitelné, cenově dostupné a konkurenceschopné energie. Existuje řada strategií a cílů EU v oblasti klimatu a energetiky (např. Energetická strategie 2030 a 2050).

Jedním z požadavků EU je zavést 32% podíl obnovitelných zdrojů k roku 2030. Tento a další požadavky implementuje Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (.docx). Tento klimaticko-energetický plán (.docx, str. 26–27) uvádí, že „Česká republika plánuje dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 %, což je nárůst o 9 procentních bodů v porovnání s vnitrostátním cílem na úrovni 13 % pro rok 2020. Uvedený podíl ve výši 22 % odpovídá požadavku na vyjádření vnitrostátního příspěvku k dosažení závazného cíle EU ve výši 32 % do roku 2030 dle článku 3 revidovaného znění směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice 2018/2001).

Vnitrostátní klimaticko-energetický plán (.docx, str. 1) koresponduje s prioritami Evropské komise, která je představila 30. listopadu 2016 v rámci balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany.“

Politika EU v oblasti jaderné energetiky vychází ze Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Státy EU samy rozhodují o tom, zda zařadí jadernou energii do svých energetických mixů.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

V roce 2006, 7 až 2010, kdy jsme do toho ne nainvestovali, ale umožnili jsme vlastně získat benefity takřka ve výši 1000 miliard korun, což nás bude stát do roku 2030. !

V období tzv. solárního boomu v letech 2008–2010 v Česku platila štědrá podpora pro nové obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) formou garantovaných výkupních cen na dalších 20–30 let. Vysoký nárůst OZE pocítila státní kasa, která za tuto podporu odhadem vydá více než bilion korun.

skrýt celé odůvodnění

Ministr Havlíček ve výroku reaguje na tzv. solární boom z let 2008–2010, kdy se tehdejší česká vláda rozhodla vytvořit systém podpory a dotací pro výstavbu nových obnovitelných zdrojů elektřiny (OZE), jehož důsledkem byl enormní nárůst počtu fotovoltaických elektráren.

V roce 2005 vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kde bylo ustanoveno každoroční určování výkupních cen elektřiny Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Například v roce 2006 byla výkupní cena ze solárních elektráren určena (.pdf, str. 9) na 15 260 Kč/MWh. Součástí zákona bylo též zakotvení maximálního poklesu těchto cen na příští kalendářní rok o nejvíce 5 %.

Samotný boom pak přišel v letech 2008–2010. Byl zapříčiněn razantním snížením cen fotovoltaických technologií, který souvisel zejména s rostoucí nabídkou čínských fotovoltaických modulů, které tlačily náklady dolů, a pomalou reakcí státu, který nesnížil výši své podpory. Analytik Václav Járka k tomu dodal, že „náklady na podporu OZE se pak zvyšovaly úměrně rostoucímu instalovanému výkonu výroben OZE“. Navýšení podpory OZE pak logicky razantně pocítila a v budoucnu pocítí státní kasa. Například solární elektrárny dostavěné v roce 2010 mají dále zaručeny (.pdf, str. 534) zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na dalších 20 let, tj. do roku 2030. Tyto ceny jsou dále valorizovány každý rok o 2 %.

Částka 1 bilion korun pak vychází ze zprávy (.pdf, str. 540) Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2015, kde kontroloři uvedli závěry Energetického regulačního úřadu o vyčíslení nákladů na provozní podporu OZE. Tato podpora tak bude i v následujícím desetiletí zatěžovat státní pokladnu.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

(...) tak se nám to podařilo dostat už v těch vyšších tarifech. Tam už skutečně začínáme být velmi konkurenceschopní a jsme v té první třetině Evropy, ale na druhou stranu zase objektivně říkám, nedaří se nám to stále v těch levných tarifech. !

V segmentu drahých tarifů (50 €) je Česká republika konkurenceschopná s jinými evropskými zeměmi díky zavedení neomezených datových tarifů. V segmentu levnějších tarifů (20 € – 40 €) je pozice ČR slabá, i když je patrné zlepšení ceny mobilních dat v posledním půlroce.

skrýt celé odůvodnění

Výrok byl pronesen v souvislosti s cenami mobilních dat. Nejnovější analýza finské společnosti Rewheel srovnávající tyto ceny k září 2019 potvrzuje, že v České republice došlo ke zlevnění mobilních dat oproti stavu k dubnu 2019. Mediánová cena za 1 GB dat klesla z 3,9 € v dubnu 2019 na 2,5 € v září 2019 (str. 3).

Kolik GB je možno pořídit za 20 € (cca 510 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Kolik GB je možno pořídit za 30 € (cca 765 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Kolik GB je možno pořídit za 40 € (cca 1020 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Kolik GB je možno pořídit za 50 € (cca 1275 Kč)?

Zdroj: Rewheel

Jak je zřejmé z uvedených grafů, ministr Havlíček má pravdu, že nabídka českých mobilních operátorů v segmentu levných tarifů není příliš konkurenceschopná ve srovnání s nabídkami v jiných evropských zemích. Například za cenu odpovídající 30 € získá zákazník v České republice takové množství dat, které nás řadí mezi 5 nejslabších zemí v uvedeném srovnání.

Proti tomu v oblasti dražších tarifů patříme, jak říká Karel Havlíček, mezi země konkurenceschopné a situace se proti dubnu letošního roku opravdu zlepšila (str. 20). Toto zlepšení je důsledkem zavedení nových neomezených tarifů všemi operátory. Ministr Havlíček se dopustil nepřesnosti, když uvedl, že patříme mezi nejlepší třetinu v Evropě v oblasti drahých tarifů. Z uvedených dat plyne, že patříme mezi přibližně polovinu zemí, ve kterých získá zákazník neomezené množství dat za cenu odpovídající 50 €. Tato nepřesnost však na našem celkovém hodnocení nic nemění.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

HAVLÍČEK: (...) a pak tady máme NÚKIB, nezávislá instituce.

TAKÁČ, moderátor: Který konstatoval, co konstatoval, že je to bezpečnostní riziko (Huawei, pozn. Demagog.cz).

HAVLÍČEK: Ano, konstatoval to v konci minulého roku. V tuto chvíli, pokud mám správné informace, tak vlastně probíhá audit všech zařízení na státní úrovni. !

NÚKIB vydal varování před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei 17. prosince 2018. Většina auditů je však již hotova, přičemž audity kritické infrastruktury proběhly již na jaře tohoto roku.

skrýt celé odůvodnění

NÚKIB je ústředním správním orgánem pro kybernetickou bezpečnost včetně ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany. Zkratka NÚKIB znamená Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Tento úřad vydal 17. prosince 2018 varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE. Ve zprávě úřadu (.pdf, str. 1) se mimo jiné píše, že „použití technických nebo programových prostředků výše vyjmenovaných společností představuje hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti“. Úřad svoje stanovisko odůvodňuje mimo jiné tím, že čínské zákony a politické prostředí „vyžadují po soukromých společnostech součinnost při naplňování zájmů ČLR, včetně podílu ve zpravodajských aktivitách" (str. 1).

Státní úřady i soukromé firmy, které spravují kritickou informační infrastrukturu či významné informační systémy, podle zákona musí na základě varování NÚKIB provést bezpečnostní audit. Dané instituce nemají povinnost svou analýzu zveřejnit či předložit vládě. Ze zákona může prověrky zkontrolovat jen kybernetický úřad.

Analýzy kritických systémů, spadajících pod zákon o kybernetické bezpečnosti, již byly dokončeny v první polovině tohoto roku. Analýzou prošly i další systémy, například Ministerstvo vnitra plánovalo analýzy všech systémů dokončit až koncem třetího čtvrtletí 2019. To bylo však dáno velkým počtem systémů, které ministerstvo spravuje. Naopak např. ministerstva zdravotnictví či práce a sociálních věcí audity veškerých svých systémů dokončila již na jaře 2019.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť i přes to, že nedokážeme vyloučit, že nějaký audit skutečně probíhá, většina z nich, zejména audity kritické infrastruktury, je již ukončena.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Tak definitivně jsme oznámili to, že skutečně jdeme do jádra, popsali jsme, o co se bude jednat, čili pátý blok v Dukovanech, a současně se zahájila takzvaná oficiální jednání, která zatím ještě nejsou tím itinerářem přesným prostě co, kde, kdo přesně bude činit, ale my jsme museli začít zdokladovávat, proč se vlastně do toho pouštíme. A ten zásadní argument je jasný, a to musím říct, že Evropská komise vysoce ocenila – míříme k bezemisní energetice, to znamená, budeme měnit uhlí, které má dneska více jak čtyřicetiprocentní podíl, za vyšší pozici, čili nástup vyšší jádra a obnovitelných zdrojů, a to jsou naprosto zásadní zprávy, které do určité míry vlastně korespondují dneska s prioritami i Evropské unie nebo Evropské komise.

MPO rozhodlo o dostavbě nového jaderného bloku v Dukovanech, jedná proto s Evropskou komisí. Klíčové dokumenty počítají s rozvojem jaderné energetiky a energetiky na principu obnovitelných zdrojů na úkor energetiky uhelné, což koresponduje s prioritami Evropské komise.

skrýt celé odůvodnění

Podle informací Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) by v roce 2021 mělo být vydáno územní rozhodnutí o výstavbě nového jaderného bloku Jaderné elektrárny Dukovany, do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel, v roce 2029 by se mělo začít stavět a v roce 2036 by měla být investice dokončena. Hrozí totiž riziko, že v roce 2040 by dodávkami elektrické energie nebyla pokryta spotřeba po 678 či dokonce až 3 622 hodin v roce a odběr elektrické energie by se tedy musel regulovat.

Podle zpravodajského webu Ekolist.cz česká delegace 20. listopadu 2019 v Bruselu jednala o stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech. Bylo to první větší setkání, které předchází souhlasu Evropské unie s dostavbou plánovaného nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. S dotazem, zda Komise skutečně ocenila směřování Česka k bezemisní ekonomice jsme se obrátili na náměstka MPO pro energetiku Reného Nedělu, který se jednání také účastnil. Ten tato slova potvrdil.

Státní energetická koncepce České republiky (.pdf, str. 44) v oblasti energetiky a klimatu počítá se zvýšením podílu jaderné energetiky na primárních energetických zdrojích na 25–33 % (z aktuálních přibližně 15 %). Podíl na výrobě elektřiny by pak měl narůst až na 58 % ze současných cca 34 % (str. 9).

Národní akční plán (.pdf, str. 7) rozvoje jaderné energetiky v České republice z roku 2015 počítá s posílením role jádra při výrobě elektřiny, a to výstavbou 1–2 nových bloků jaderné elektrárny a prodloužením životnosti současných bloků JE Dukovany.

V souvislosti s obnovitelnými zdroji Vnitrostátní plán (.docx, str. 26–27) uvádí, že „Česká republika plánuje dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 22 %, což je nárůst o 9 procentních bodů v porovnání s vnitrostátním cílem na úrovni 13 % pro rok 2020. Uvedený podíl ve výši 22 % odpovídá požadavku na vyjádření vnitrostátního příspěvku k dosažení závazného cíle EU ve výši 32 % do roku 2030 dle článku 3 revidovaného znění směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (směrnice 2018/2001)“.

Podle Vnitrostátního plánu (.docx, str. 13) České republiky v oblasti energetiky a klimatu (také označovaný jako klimaticko-energetický plán) tvořil podíl uhlí a ostatních tuhých neobnovitelných paliv na hrubé výrobě elektřiny v roce 2016 50 %, cílový stav v roce 2040 je 11–21 %.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (.docx, str. 1) koresponduje s prioritami Evropské komise. Byl totiž zpracován na základě požadavku nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, jehož návrh byl představen v rámci legislativního balíčku s názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“. Ten Evropská komise zveřejnila 30. listopadu 2016. Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu je přepracovanou verzí návrhu stejnojmenného dokumentu, který 28. ledna 2019 vzala na vědomí vláda ČR a který byl Evropské komisi předložen dne 30. ledna 2019. Evropská komise vydala k tomuto původnímu návrhu doporučení 18. června 2019.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

TAKÁČ, moderátor: A Evropská unie, Evropská komise to ocenila? Jste říkal. To znamená nějaká filozofická výhrada typu: jádro ne, to nepřipadá v úvahu, ta nezazněla?

HAVLÍČEK: V žádném případě vůbec nezazněla. V tomto naopak zaznělo to, že je správně, že míříme k bezemisní ekonomice, respektive energetice ad 1 a ad 2 jasně zaznělo to, že jádro je bezemisním zdrojem. To, že někdo má tendenci čas od času, zejména z řad těch kritiků, to zpochybňovat, tak toto zaznělo doslova a do písmene od generální ředitelky, (...) tak to řekla přímo generální ředitelka generálního ředitelství Energo, Evropské komise.

Dne 20. listopadu 2019 jednala česká delegace MPO v Bruselu o budoucí podobě energetiky ČR a roli jádra v ní. Náměstek pro energetiku na MPO slova ministra Havlíčka potvrdil.

skrýt celé odůvodnění

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček mluví o jednáních s Evropskou unií ohledně dostavby nového jaderného bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Ministerstvo průmyslu a obchodu již dříve uvedlo, že dodavatel by měl být vybrán do konce roku 2022. Celá výstavba by tak měla začít nejpozději v roce 2029 tak, aby byl nový jaderný blok dokončen již v roce 2036.

Předseda vlády Andrej Babiš tehdy uvedl, že výstavba má souvislost s aktuálním děním v Evropě, jak s bojem proti klimatickým změnám, tak se snižováním emisí.

„Když se podíváme, jak to dnes v Evropě vypadá, tak na prvním místě je Francie, která má 52 jaderných reaktorů, má podíl jádra 75 procent a je i lídrem iniciativy pro snižování emisí CO2 na nulu do roku 2050. Švédsko má deset jaderných bloků a mají i vodní zdroje. My bohužel máme v tuto chvíli jen 30 procent a máme cíl, že bychom mohli v roce 2040 mít podíl jádra 40 procent,“ uvedl premiér Babiš. Zároveň však v minulosti zdůraznil, že dostavba bloků musí započít, i kdyby to vedlo k porušení evropského práva.

Ministr Havlíček dále uvedl, že Česká republika jedná o výstavbě s Evropskou unií s ohledem na bezpečnost nového zařízení a také, že zahajuje s Evropskou komisí proces notifikace, tedy určitého povolení ze strany Evropské komise. Jak bylo řečeno v rozhovoru, tato vyjednávání započala 20. listopadu 2019. Kromě českého energetického mixu také česká delegace představila vizi o obnovitelných zdrojích v České republice, která by měla vést k tzv. bezemisní ekonomice.

S dotazem na průběh těchto jednání jsme se obrátili na náměstka pro sekci energetiky na MPO Ing. et Ing. Reného Nedělu, který se jednání taktéž zúčastnil. Protože nám náměstek Neděla potvrdil, že k výrokům, které zmiňuje ministr Havlíček, ze strany Komise skutečně došlo, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

když už se díváme na Rakousko, tak Česká republika 6 (jaderných reaktorů, pozn. Demagog.cz), Slovensko 6 a Maďarsko 4.

V České republice je 6 reaktorů, v Maďarsku 4 a na Slovensku jsou 4 reaktory v provozu a další dva ve výstavbě.

skrýt celé odůvodnění

Na základě statistik Mezinárodní agentury pro atomovou energii je v České republice v provozu šest reaktorů a v Maďarsku jsou v současné době v provozu čtyři reaktory. Tato čísla jsou tedy v souladu s výrokem Karla Havlíčka.

Na Slovensku je situace ohledně přesnosti výroku sporná. V současnosti zde fungují reaktory čtyři, je ale pravdou, že v jaderné elektrárně Mochovce dokončují výstavbu dalších dvou reaktorů. Po jejich uvedení do provozu tak na Slovensku bude v celkovém součtu reaktorů šest.

Zdroj: IAEA (str. 12)

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Musíme řešit prodloužení stávajících bloků číslo 1–4 (v Dukovanech, pozn. Demagog.cz), které končí ve třicátých letech.

Životnost všech čtyř jaderných bloků v Dukovanech by měla končit postupně v letech 2035–2037. ČEZ momentálně prověřuje možnosti jejich udržení v provozu do roku 2045.

skrýt celé odůvodnění

Jaderná elektrárna Dukovany je nejstarší jadernou elektrárnou v České republice. Momentálně je tvořena čtyřmi bloky, z nichž první byl uveden do provozu roku 1985 a poslední o dva roky později. Každý z těchto bloků v současnosti produkuje energii o výkonu 510 MW, a to díky zvyšování účinnosti a využití výkonných rezerv. Celkem jaderná elektrárna Dukovany dlouhodobě pokrývá přes 20 % celkové spotřeby elektřiny v ČR.

S odstavením těchto 4 bloků a následným nahrazením počítá státní energetická koncepce (.pdf, str. 112) v letech 2033–2037, tedy 50 let po jejich výstavbě. Letos prověřuje ČEZ možnost udržení bloků v provozu do roku 2045.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

(...) problém s redukcí uhlí, které dneska má více jak čtyřicetiprocentní podíl.

Hnědé a černé uhlí dohromady tvoří 48,81 % zdrojů vyrobené energie v České republice za rok 2018.

skrýt celé odůvodnění

Podle statistik společnosti OTE a. s. (jediným akcionářem je Česká republika) mělo v roce 2018 hnědé a černé uhlí dohromady podíl 48,81 % na tvorbě elektrické energie v České republice. Z toho hnědé uhlí tvořilo 44,63 % a černé uhlí 4,18 %. V roce 2017 to pak bylo celkově 49,15 % (43,77 % hnědé uhlí a 5,38 % černé uhlí).

Druhým nejvýznamnějším zdrojem elektrické energie jsou jaderné zdroje, jejichž podíl byl v minulém roce 36,88 %. Obnovitelné zdroje se v roce 2018 na produkci elektrické energie podílely více než 6 %, přičemž v roce 2015 to bylo téměř 12 %.

Zdroj: OTE

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Nechci dávat dohromady všechny obnovitelné zdroje a argumentovat tady částkou roční, které u nás stojí, což je čtyřicet šest, čtyřicet sedm miliard korun. Tak jenom ty fotovoltaické zdroje, to znamená solární panely, nás stojí 29 miliard korun ročně.

V roce 2018 činila podpora všech obnovitelných zdrojů energie necelých 44 miliard korun, z toho 29 miliard bylo na solární zdroje.

skrýt celé odůvodnění

Podporu na všechny obnovitelné zdroje energie vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE). Tuto podporu z jedné části tvoří dotace ze státního rozpočtu, z části druhé je to pak suma od spotřebitelů energie.

Celková výše podpory obnovitelných zdrojů se dle dat OTE rok od roku zvyšuje, jak je možné vidět i v přiložené tabulce níže. V roce 2013 činila podpora obnovitelných zdrojů přibližně 34,9 miliard korun. V roce 2018 už se jednalo o 43,7 miliard korun, přičemž poskytnutá podpora pouze na solární energii představovala v roce 2018 přibližně 29,2 miliard korun. Data pro rok 2019 zatím nejsou dostupná.

Zdroj: OTE

Karel Havlíček

Karel Havlíček

TAKÁČ, moderátor: Tam ta podpora (fotovoltaických zdrojů, pozn. Demagog.cz) už musí brzo končit, nebo nekončí? To bylo na 15 let, pokud se nemýlím.

HAVLÍČEK: Až do roku 30, 31 přibližně a jsme tady přibližně, přibližně v polovině.

Výhodnou provozní podporu výroby elektřiny v podobě, kterou stanovoval zákon z roku 2005, bylo možné získat do konce roku 2010. Fotovoltaické elektrárny dostavěné v roce 2010 mají dále zaručeny zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na zákonem stanovených 20 let, tedy do roku 2030.

skrýt celé odůvodnění

Státní podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v roce 2005 zavedl zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Ze zákona byly Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) ustanoveny dotační podmínky a garantované výkupní ceny pro fotovoltaické elektrárny, které jsou dle tohoto zákona fixovány (.pdf, str. 534) na 20 let. Součástí zákona bylo též zakotvení maximálního poklesu těchto cen pro každý následující kalendářní rok nejvíce o 5 %.

Takto stanovenou podporu bylo možné získat do konce roku 2010, kdy byla schválena novela zákona, která podporu pro další nově postavené solární elektrárny omezila. Fotovoltaické elektrárny, které byly dokončeny v roce 2010, mají ale nadále zaručeny (.pdf, str. 534) zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na 20 let, vyplácení této podpory bude tedy trvat do konce roku 2030.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Tam je tisíce malých subjektů investorů (do solárních zdrojů energie, pozn. Demagog.cz).

V období největšího rozvoje solární energetiky v České republice v letech 2009 a 2010 investovalo více než 6 000 subjektů do malé fotovoltaické elektrárny.

skrýt celé odůvodnění

Ačkoliv z kontextu není zřejmé, koho ministr Havlíček myslí pod slovem investor, my jsme se rozhodli předpokládat, že jde o investory, kteří si zaregistrovali v období solárního boomu FVE, tedy fotovoltaickou elektrárnu. Karel Havlíček zde mluví o malých investorech, budeme se tedy bavit o FVE s výkonem do 10 kW, protože pro tyto a menší fotovoltaické systémy není potřeba licence.

Solární boom je období, kdy byla vysoká výkupní cena elektřiny ze solárních panelů. V roce 2009 a 2010 (.pdf, str. 48–50) byl pak zaznamenán největší nárůst nainstalovaného výkonu, tudíž má smysl se bavit o investorech především v této době.

Z databáze FVE jsme zjistili, že v roce 2009 se objevilo 3 061 nových malých investorů a o rok později to bylo 3 364. Je tedy pravda, že jde o „tisíce“. Námi zpracovaná data si můžete prohlédnout v přehledné tabulce.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Dneska se staví desítky a desítky nových reaktorů.

Podle statistik Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) se v současnosti staví 53 nových jaderných reaktorů.

skrýt celé odůvodnění

Mezinárodní agentura pro atomovou energii je mezinárodní organizací, která dohlíží na mírové využívání jaderné energie ve světě. V současné době má 171 členských států.

Podle dat zveřejněných touto mezinárodní organizací (k 24. listopadu 2019) se v současné době ve světě staví 53 jaderných reaktorů. Nejvíce jich staví Čína (10), Indie (7) a Rusko (6).

Stavba reaktorů ve světě:

Zdroj: PRIS

Karel Havlíček

Karel Havlíček

To jádro trvá dlouho, trvá to skoro 20 let, než se postaví.

Celý proces výstavby jaderné elektrárny od počáteční byrokracie až po její zprovoznění skutečně může trvat i dvě desetiletí.

skrýt celé odůvodnění

Délku výstavby jaderného bloku nelze přesně určit bez započtení všech faktorů, které mohou stavbu ovlivnit. Mj. jde i o politický rozpor mezi investicemi do stále méně podporovaného jádra a investicemi do zelených zdrojů, které v současnosti zažívají prudký rozmach.

V posledních letech se u jaderných elektráren v Evropě množí komplikace výstavby vč. prodlužování a významného růstu nákladů. V Evropě se přitom staví pouze jednotky nových reaktorů, statistický vzorek tedy není dostatečný k určení průměrné délky stavby. Pro příklad však uveďme, že mezi rozestavěné jaderné elektrárny patří např. Slovenské Mochovce, jejichž stavba byla započata již v 80. letech minulého století, a s problémy se tedy potýkají dlouhodobě (stavba 3. a 4. bloku byla také na několik let přerušena). Dalším příkladem může být Finská Olkiluoto, kde se od r. 2005 (Reuters) staví nejnovější, dosud nikde nezprovozněný, typ reaktoru. Naopak poměrně bez problémů jsou stavěny jaderné bloky v Bělorusku, tato výstavba je však kritizována např. litevskými politiky. Poslední dostavěnou jadernou elektrárnou v Evropě je pak Temelín, nacházející se v České republice.

Podle zprávy organizace World Nuclear Association pro rok 2019 se celosvětově délka výstavby jaderného bloku pohybuje (str. 3) kolem 8,5 roku (medián), průměrná doba pak byla kolem 5 až 6 let. Když však uvážíme celý proces přípravy a realizace stavby vč. evropských specifik, můžeme dát ministru Havlíčkovi za pravdu. Např. podle serveru iRozhlas totiž trvá celý proces výstavby od počáteční byrokracie až po zprovoznění elektrárny přibližně dvě desetiletí.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Ten plyn není za prvé zcela bezemisní.

Jak provoz elektráren na zemní plyn, tak jejich stavba a obsluha vytváří výrazné množství emisí skleníkových plynů. Ty jsou přibližně poloviční oproti těm, které vytváří střední uhelná elektrárna.

skrýt celé odůvodnění

Emisní dopad energetického zdroje ve smyslu emisí skleníkových plynů se vyjadřuje v hmotnosti ekvivalentu CO2 na kWh. Emise se mohou vytvářet samotným provozem anebo mohou být důsledkem celého životního cyklu elektrárny. Do životního cyklu se započítává i výroba a obsluha elektrárny a další C02 ekvivalentní efekty a ne pouze emise skleníkových plynů vypouštěné do atmosféry např. při pálení uhlí nebo plynu.

Tyto veličiny se získávají statistickou analýzou provozů používaných elektráren. Jedna taková analýza se nachází v příspěvku (.pdf, str. 1335) pracovní skupiny č. III. k 5. zprávě Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) za rok 2014. Dle ní provoz elektrárny na zemní plyn vyžaduje v mediánu 370 g/kWh přímých emisí a 490 g/kWh za životní cyklus. Elektrárny na jiné fosilní palivo – uhlí – vyprodukují v mediánu 760 g/kWh přímých emisí a 820 g/kWh za životní cyklus.

Zdroje, které považujeme za bezemisní, mají nulové přímé emise, ale mají nenulové emise za celý životní cyklus. Medián jejich hodnot je v aktuálních ekonomických podmínkách o řád nižší. Jaderné elektrárny za život vyprodukují v mediánu 12 g ekvivalentu CO2 na jednu kWh, větrné 11 či 12 g/kWh (záleží na tom, zda jsou umístěny na pevnině nebo v moři), solární 27/41/48 g/kWh (záleží na druhu) a vodní 24 g/kWh.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

TAKÁČ, moderátor: Kolik bude stát ten jeden blok?

HAVLÍČEK: To je zatím předčasné o tom diskutovat. Já můžu pouze říct, že, a to není nic tajného, předseda představenstva ČEZu zatím naznačil první odhady někde mezi 140, 160 miliardami korun.

Vláda zahájila jednání s Evropskou komisí o stavbě nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Podle ředitele ČEZu, majitele elektrárny, by se cena bloku měla pohybovat mezi 140–160 mld.

skrýt celé odůvodnění

20. listopadu v Bruselu jednala česká delegace s Evropskou komisí o stavbě dalšího bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Tímto jednáním byl zahájen proces tzv. notifikace, tedy jednání o povolení ke stavbě bloku.

Nový jaderný blok se začne stavět v roce 2029 a do sedmi let by měl být hotov. Dodavatel by měl být vybrán do roku 2022. Generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš odhadl cenu na 140 až 160 mld.

Předsedkyně státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v červnu odhadla cenu mezi 160 a 200 mld. za předpokladu, že práce budou dobře organizované. Odhady převyšující 300 mld. jí přijdou přehnané.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Když se podíváte, tak na Slovensku to stálo, myslím tím Mochovce, trojka, čtyřka, což je přibližně 1000 MW výkon, tak stála 6 miliard euro. Ano, někdo ještě tvrdí, měli jste tam ale už základnu v řádu jednoho až dvou miliard, takže připusťme, že to třeba bylo 7 miliard. To znamená, pak se to pohybuje na té částce 100, 150, 160, 180 miliard. Záleží na tom, jakým kurzem se to kde přepočítávalo.

K dnešnímu kurzu (25. 11. 2019) se cena stavby elektrárny Mochovce od prvotních odhadů až po současný stav pohybuje v rozmezí 117 miliard korun až po poslední odhady 144,6 miliard. Při připočtení nákladů v základech by cena byla ještě vyšší.

skrýt celé odůvodnění

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve svém výroku uvádí názorný příklad zvyšování nákladů na dostavbu jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku.

Výstavba slovenské jaderné elektrárny Mochovce začala roku 1981. Dva původně plánované bloky o celkovém výkonu 880 MW byly dokončeny a spuštěny v roce 1998, resp. 2000, přičemž stavba 3. a 4. bloku, o kterých mluví ministr Havlíček, byla roku 1992 pozastavena (.pdf, str. 1–3) a dlouhodobě zakonzervována (.pdf, str. 11).

Samotná dostavba se rozbíhá (.pdf, str. 12) v roce 2008 s plánovaným dokončením již v roce 2013 či 2014, ovšem dochází k několika odkladům a rovněž ke zdražení stavby například kvůli zavádění nových bezpečnostních prvků. Dle aktuálního plánu by měla být elektrárna dokončena v roce 2020. Ovšem vývoj nasvědčuje tomu, že k dokončení či ke spuštění provozu v termínu možná opět nedojde.

Výstavba 3. a 4. bloku byla zastavena již v poměrně pokročilé fázi. V době zakonzervování stavby bylo provedeno (.pdf, str. 11) již zhruba 70 % stavebních prací a dodáno asi 30 % zařízení. Mluví-li ministr Havlíček o tomto základu ve výstavbě jaderné elektrárny v hodnotě 1 až 2 miliard eur, pak tuto částku se nám nepodařilo ověřit. Vzhledem k rozsahu provedených prací je však pravděpodobné, že se jedná o sumy v řádech miliard eur, jak správně uvádí Havlíček.

Pokud se nyní podíváme blíže na financování dostavby elektrárny v Mochovcích, tak poslední uváděné zvýšení nákladů hovoří o částce 5,67 miliardy euro, což je v přepočtu kurzu na koruny ze dne 25. 11. 2019 144,6 miliard korun. Například v roce 2014 byly předpokládané náklady ve výši 4,6 miliardy eur, což by bylo v přepočtu na dnešní kurz 117,3 miliard korun. V případě ceny elektrárny stanovené na 7 miliard eur by cena elektrárny k dnešnímu kurzu byla ve výši 178,5 miliard korun. Podobné ceny přitom nejsou nijak neobvyklé.

Dodejme, že výkon dostavovaných částí jaderné elektrárny by měl být 2 x 471 MWe, dohromady tedy blízko Havlíčkem uvedeným 1000 MW.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Já jsem se sešel se všemi představiteli všech dodavatelů. Francouzi, pardon, jediní Francouzi ne, s těmi se sešel ještě můj předchůdce. Ale s Japonci, s Korejci, s Číňany, s Rusy a s Američany, se všemi jsem se potkal.

Nepodařilo se dohledat informace, které by potvrdily, či vyvrátily uskutečnění všech zmíněných schůzek.

skrýt celé odůvodnění

V rozhovoru se probírá dostavba jaderné elektrárny Dukovany. Mluví se o schůzkách s představiteli společností, které mají zájem o získání zakázky na její dostavbu. Zatím projevilo zájem šest zahraničních firem. Konkrétně ruský Rusatom, korejská společnost KHNP, čínská CGNP, francouzká EDF, francouzko-japonské konsorcium Areva / Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Ověřovat schůzky politiků z veřejně dostupných zdrojů je vždy velice náročné, neboť není pravidlem, že z nich je vždy nějaký mediální výstup. I v tomto případě se nepodařilo dohledat informace, které by potvrdily uskutečnění všech zmíněných schůzek.

Informace jsou pouze o dvou z těchto schůzek, a to o schůzce ministra Havlíčka se zástupcem ruského Rosatomu. V červnu se pak Karel Havlíček setkal i se zástupcem korejské KHNP. O dalších schůzkách se nám bohužel nepodařilo dohledat žádné informace, s dotazem jsme se však obrátili na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Do dnešního dne nám však bohužel nedošla odpověď.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

TAKÁČ, moderátor: Kolik měst se přihlásilo do tendru na testování sítí, mobilních sítí páté generace? Dnes jste měli uzávěrku, tak jaký je zájem?

HAVLÍČEK: 58 měst bylo v tom prvním kole. Teď už skončilo druhé, přiznám se, že nevím, kolik jich prošlo do toho druhého kola.

Téměř 60 českých měst se v prvním kole přihlásilo k testování 5G sítě. Druhé kolo, jehož výsledky prozatím nebyly zveřejněny, však skončilo až 4 dny po odvysílání rozhovoru.

skrýt celé odůvodnění

Podle Ministerstva průmyslu a obchodu „soutěžní návrh může podat obec, město, městys, statutární město, městský obvod, nebo městská část na území ČR“. V prvním kole se přihlašovala města, která měla o testování 5G sítě zájem, ve druhém kole již musejí podat konkrétní koncepty. Druhé kolo soutěže bylo spuštěno 14. října 2019. Na základě návrhů bude porota posuzovat, zda je 5G síť pro návrh a město potřeba, svou roli zde bude hrát i originalita podávaného návrhu a atraktivita města pro podnikatele.

Ministerstvo průmyslu a obchodu na svých webových stránkách uvádí, že termín uzávěrky do druhého kola přihlášení do tendru o 5G síť byla prodloužena do úterý 26. listopadu 2019 v 15:00. Nakonec by mělo být vybráno 5 měst, ve kterých se bude 5G síť testovat. Vyhlášení výsledků by pak mělo proběhnout 12. prosince 2019.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť v době rozhovoru, dne 22. listopadu 2019, nebylo druhé kolo ukončeno. To skončilo až o čtyři dny později, 26. listopadu.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Vybírá to prostě nezávislá komise (města pro zavedení 5G, pozn. Demagog.cz).

Soutěž 5G pro 5 měst vyhlásilo společně Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj v druhé polovině října. Složení, a tedy míra nezávislosti komise, nebyla v době analýzy výroku dohledatelná.

skrýt celé odůvodnění

Nejprve musíme uvést kontext výroku. Ministr Havlíček mluví o projektu „Soutěž 5G pro 5 měst“. O samotné soutěži už se jednalo v září roku 2019. Mluvilo se o vypsání soutěže na podzim téhož roku a také byla spuštěna možnost registrovat sedo projektu. První kolo skončilo 30. září. Přihlašování do kola druhého pak bylo spuštěno 22. října 2019 a poslední možnost poslat elektronickou přihlášku byla 26. listopadu 2019 v 15 hodin.

Samotná soutěž spočívá v tom, že se do projektu může přihlásit obec, město, městys, statutární město, městský obvod nebo městská část na území ČR. V přihlášených útvarech se bude posuzovat vhodnost pro zkoušení sítě 5G, která už se zkouší v praxi v jiných zemích, například v Číně. Záměrem soutěže je vyzkoušet v praxi samotnou spolupráci mezi městy, veřejností, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro místní rozvoj a dalšími aktéry celé akce, jimiž jsou tři poskytovatelé (Vodafone, T-Mobile, O2).

Během celé akce a po jejím ukončení má být vše vyhodnoceno (.pdf, str. 2) a vybráno 5 měst. Hlavními kritérii mají být (.pdf, str. 3) potřebnost a účelnost. Vybraných pět měst má získat podporu pro samotné testování. Cílem testování v praxi je vytvoření modelu, podle kterého se bude síť 5G zavádět v jiných městech v budoucnu.

Síť 5G má mít význam hlavně v rozvoji tzv. Smart Cities. Konkrétně má být zásadní vysoká rychlost a rychlá odezva připojení při propojování více zařízení najednou. Koncept Smart Cities je založen na propojení a harmonizaci samotných komponent měst pomocí moderních technologií.

Soutěž vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvo pro místní rozvoj. Návrhy má posoudit tzv. soutěžní porota (.pdf, str. 3) a výsledky mají být vyhlášeny ve čtvrtek 12. prosince 2019. Nezávislost poroty je však otázkou, vzhledem ke skutečnosti, že uvedené materiály blíže neinformují o složení soutežní poroty a MPO zatím neodpovědělo na náš dotaz. Hodnotíme tedy výrok jako neověřitelný.

Karel Havlíček

Karel Havlíček

Je to tlak legislativní, protože vlastně jsme dneska urychlili přechod od jednoho operátora k druhému (...)

Vláda na legislativní úrovni zvyšuje tlak na operátory pomocí schválené novely zákona o elektronických komunikacích. Ta přechod mezi operátory zjednodušuje především administrativně a finančně a urychluje převod čísla mezi operátory zkrácením zákonné lhůty.

skrýt celé odůvodnění

Karel Havlíček v kontextu mluví o jednom z tlaků na operátory, kterými se vláda snaží snížit ceny dat v České republice. Na legislativní úrovni k snížení cen má přispět novela zákona o elektronických komunikacích, která byla 13. září schválena Sněmovnou, 30. října pak prošla Senátem a následně byl zákon 14. listopadu podepsán prezidentem. Účinná bude (.docx, str. 6) od 1. dubna 2020.

Podle důvodové zprávy (.pdf) je cílem novely především podpořit konkurenci mezi operátory (str. 4) a zmenšit zákazníkovi finanční a administrativní nároky spojené s přechodem mezi dvěma operátory. To by mělo zvýšit pravděpodobnost, že zákazník operátora změní, pokud bude jeho podmínky považovat za nevyhovující (str. 5), a poskytovatelé by se tak v důsledku měli více snažit zlepšovat a zlevňovat své služby.

Novela přináší hlavně tyto změny:

  • Uzákoňuje, že ponechání čísla při změně operátora bude bezplatné (odst. 1 novely, .docx, str. 1).
  • V případě, že si zákazník chce převést číslo, zkracuje se lhůta pro zánik smlouvy z původních 10 dnů na 2 dny (odst. 7 novely, .docx, str. 4).
  • Bude zřízen nástroj pro nezávislé srovnání cen u různých operátorů (odst. 9 novely, .docx, str. 4).
  • Sníží se poplatek, který zákazník platí v případě ukončení smlouvy na dobu určitou před koncem jejího trvání. Z původních maximálních 20 % z ceny, která ještě zbývá uhradit do konce smlouvy, se mění na maximálně 5 %. Zároveň tento poplatek bude moci být požadován pouze u smluv kratších než tři měsíce (odst. 6 novely, .docx, str. 3).

Přechod mezi operátory se tedy má především zjednodušit, zrychlení procesu zákon ošetřuje zkrácením lhůty pro zánik smlouvy při převodu čísla.