Demagog.cz

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Ten nejnižší návrh, který jsem nakonec prosazovala, těch 14 500, znamenal 40 % průměrné mzdy, což je průměr zhruba OECD. Evropská unie má asi 41, ale v tom nejnižším stupni. Události, komentáře, 28. listopadu 2019

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Ministryně Schillerová prosazovala nejnižší ze tří nabídnutých variant, která by vedla k minimální mzdě 14 500 korun, což by bylo 42,5 % průměrné mzdy. Je také pravda, že OECD má podobný poměr minimální ku průměrné mzdě, neplatí to ale u EU, kde toto číslo dosahuje 55,7 %.

Při vyjednávání o zvýšení minimální mzdy byly připraveny tři návrhy – zvýšení částky 13 350 o 1 150, 1 350 nebo 1 650 korun. Alena Schillerová prosazovala (video 2:33:40) nejnižší z těchto tří možností, tedy navýšení na 14 500 korun, a prohlásila, že minimální mzda by měla držet krok s růstem ostatních mezd. Ačkoliv byla pro nejnižší z těchto možností, tak zaměstnavatelé mluvili o maximálním zvýšení o 700 korun, zatímco odbory požadovaly 1 650 korun a Hospodářská komora nechtěla minimální mzdu zvyšovat vůbec. Koalice nakonec odhlasovala zvýšení o 1 250 korun.

Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí roku 2019 činila 34 105 korun. Původní preferovaný návrh ministryně Schillerové na růst minimální mzdy na 14 500 Kč by tak znamenal, že tato minimální mzda bude činit 42,5 % průměrné mzdy. Na tomto místě je možné zmínit, že mediánová mzda je podstatně nižší, a to 29 127 korun.

Evropská unie má ke konci roku 2018 průměrnou měsíční mzdu (k datům o průměrné mzdě se lze dostat skrze „+“ u kolonky „median equivalised...“) 1 660 eur a minimální 925 eur, což je 55,7 % z průměrné mzdy. Není tedy pravda, že by minimální mzda v Evropské unii činila 41 % průměrné mzdy.

Tento dramatický rozdíl je nejspíš způsoben tím, že v částce 925 eur nejsou započítané následující země: Dánsko, Itálie, Kypr, Rakousko, Finsko a Švédsko, protože národní minimální mzdu nemají pevně stanovenou. Kdybychom počítali, že je rovna nule, což by bylo hrubé zjednodušení, tak dostaneme 43,7 % (726 eur). To by však bylo značně zavádějící. Například v Rakousku totiž sice minimální mzdu nestanovuje stát (.pdf, str. 8), avšak je určena kolektivními smlouvami.

Podobně můžeme srovnat poměr minimální a průměrné mzdy mezi Českou republikou a státy OECD. V roce 2018 byl průměr zemí OECD 41,1 %, tedy podobná hodnota jako budoucích 42,8 % v ČR. Námi zpracovaná data si můžete prohlédnout v přehledné tabulce, opět zde jsou vynechané státy bez jasně stanovené minimální mzdy a Turecko, protože OECD u něho nemá dostupná data. Všechny převody mezi národními měnami a americkým dolarem jsou k 31. prosinci 2018.