Tento výrok byl ověřen jako

Předně uveďme, že míněným trendem (čas 20:05) je myšlen fakt, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou příjmy státního rozpočtu, v důsledku čehož se zvyšuje zranitelnost státního rozpočtu. Mandatorní výdaje jsou prostředky, které vláda musí vynaložit ze zákona. Naproti tomu výdaje kvazimandatorní jsou takové výdaje, které sice nejsou dány žádnou zákonnou či jinou povinností, ale vláda je i tak vynaložit musí.

Národní rozpočtová rada opravdu konstatovala, že mandatorní výdaje se zvyšují. Člen rady profesor Jan Pavel řekl: „Nastavení deficitu na další roky není racionální. Výdaje jsou vyšší než příjmy i když ekonomika jede na plný výkon. Měl by tam být sestupný trend, který by měl reflektovat, že deficit není standardním výstupem hospodaření.“ Národní rozpočtová rada tedy opravdu zmínila, že výdaje jsou vyšší než příjmy. K samotným mandatorním a kvazimandatorním výdajům se vyjádřila předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která upozornila na to, že z hlediska nastavení parametrů a struktury státního rozpočtu na příští rok řada navrhovaných opatření zvyšuje mandatorní výdaje, což v budoucnu sníží manévrovací prostor vlády pro aktivní použití rozpočtové politiky v případě problémů.

Nejvyšší kontrolní úřad má povinnost se vždy vyjádřit k návrhu státního závěrečného účtu a předložit stanovisko. Nejvyšší kontrolní úřad vydal stanovisko (.pdf) ke státnímu závěrečnému účtu za rok 2018, kde uvádí (.pdf, str. 10): „Mandatorní a kvazimandatorní výdaje tak za rok 2018 dosáhly celkové výše 1 069,1 mld. Kč a „pohltily“ více než ¾ veškerých příjmů státního rozpočtu a stejnou měrou se podílely na celkových výdajích. (...) Vláda by se proto měla v době ekonomického růstu snažit o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat. (...) Mandatorní výdaje vzrostly za toto období (mezi roky 2008 a 2018, pozn. Demagog.cz) o 32,26 %, což je větší nárůst než u celkových příjmů, které vzrostly o 31,95 %, i celkových výdajů, které se zvýšily o 29,25 %.“

NKÚ své údaje také dokázala tímto grafem:

Zdroj: NKÚ

Kontrolní (rozpočtový) výbor Poslanecké sněmovny projednal stanovisko NKÚ a oznámil jej na 35. schůzi Poslanecké sněmovny ve středu 23. října 2019. V bodě č. 1 odstavce d) je stanoveno, že „kontrolní výbor v usnesení ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu konstatuje, že rozpočtová politika vlády snižuje odolnost státního rozpočtu vůči možnému budoucímu ochlazení ekonomiky“.

K mandatorním a kvazimandatorním výdajům se poté vyjádřili někteří členové kontrolního výboru Poslanecké sněmovny. Nejčastěji tento fakt zmiňuje citovaný Miroslav Kalousek, který o mandatorních a kvazimandatorních výdajích mluvil na 35. schůzi Poslanecké sněmovny, kde řekl: „(...) Přesto, že se ekonomice výjimečně daří, přesto, že má na příjmech vláda k dispozici, aniž by se o to sama zasloužila, z roku na rok vyšší než stomiliardové příjmy, tak tzv. mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou tyto příjmy i v době růstu. Všichni, i ti, kteří se nezabývají veřejnými rozpočty a budou si tento trend aproximovat, si snadno uvědomí, co se stane v okamžiku, kdy příjmy neporostou tak rychle, nedej bože budou klesat, nicméně mandatorní a kvazimandatorní výdaje budou muset být vypláceny dál, protože jsou buď ze zákona, nebo z dlouhodobých smluvních závazků. Je to cesta, která zvyšuje riziko budoucnosti, je to cesta, která na úkor budoucnosti našich občanů si nakupuje aktuální vládní popularitu.“

Miroslav Kalousek však není jediným členem výboru, který mandatorní a kvazimandatorní výdaje zmiňuje. Upozorňuje na ně také např. místopředseda kontrolního výboru poslanec Vojtěch Munzar, který mandatorní výdaje zmínil na 35. schůzi PS: „(...) Hospodaření státu se státními financemi se za poslední dobu vytrvale zhoršuje. Přes ekonomický růst se projídá budoucnost deficitními rozpočty, málo se investuje a zejména pod vašimi vládami několik let neustále rostou provozní výdaje státu, a to na úkor investování. Celkový objem rozpočtu sice roste, ale dlouhodobě je zde nedostatek peněz na běžné financování... každoročně se opakující výdaje, a tudíž vláda se je snaží lepit mimořádnými a jednorázovými příjmy. Letos to bylo například rozpouštění rezerv z Fondu národního majetku na začátku roku. A podle návrhu v daňovém balíčku chce vláda získat třeba 10 miliard jednorázově také jednorázovým zdaněním rezerv pojišťoven. Je to jednorázový příjem, který se v dalších letech nebude opakovat. Přesto ho chce vláda využít na opakující se mandatorní výdaje.“

Do grafů jsou přidány i údaje z roku 2020. Podle návrhu státního rozpočtu (.pdf) na rok 2020 by pak mandatorní výdaje měly stoupnout o 7 % na 883,1 miliard korun. Výdaje kvazimandatorní pak mají dle plánů narůst až o 9,7 %, na celkových 354,6 miliard. Dohromady činí tento nárůst 7,8 %.

Jak tedy píše NKÚ (.pdf, str. 12): „Vláda by se proto měla v době ekonomického růstu snažit o konsolidaci mandatorních a kvazimandatorních výdajů, aby pak měla v době ekonomické recese větší možnost fiskálně reagovat.“ Avšak v době ekonomického růstu mandatorní a kvazimandatorní výdaje (jak je možné vidět na grafech) vzrůstají i přesto, že by měly podle NKÚ klesat. Nutno ale dodat, že reakce institucí směřují ke zprávě z roku 2018, v níž byl „jasně doložitelný trend“, že mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť až na pokles v roce 2018 roste od roku 2015 resp. 2016 podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na příjmech i výdajích státního rozpočtu. Tuto praxi přitom v posledních 3 letech kritizovaly všechny tři poslancem Kalouskem zmíněné instituce s tím, že takovéto zvyšování mandatorních a kvazimandatorních výdajů snižuje odolnost státního rozpočtu.