Miroslav Kalousek
Mandatorní a kvazimandatorní výdaje rostou rychleji, než rostou příjmy státního rozpočtu.
V roce 2019 narostly meziročně mandatorní a kvazimandatorní výdaje celkem o 7,4 %, příjmy pak pouze o 4,4 %. Pro rok 2020 se počítá s nárůstem příjmů ve výši 7,7 % a růstem mandatorních a kvazimandatorních výdajů dohromady o 7,8 %.
Podle Ministerstva financí (.pdf, str. 16 a str. 23) v roce 2018 mandatorní a kvazimandatorní výdaje dosáhly částky 1 069,1 mld. Kč (769,5 miliard bylo vydáno na výdaje mandatorní, 299,6 miliard na kvazimandatorní). Celkové výdaje státního rozpočtu přitom činily 1 401 miliardy korun. Příjmy v tom samém roce dosáhly částky 1 403,9 mld. Kč a vznikl tedy přebytek 2,9 mld. Kč.
V roce 2019 je na mandatorní a kvazimandatorní výdaje vyhrazeno celkem 1 148,1 mld. Kč (z toho 825 miliard na výdaje mandatorní a 323,1 miliard na výdaje kvazimandatorní). Rozpočet je přitom sestaven jako deficitní, kde příjmy dosahují částky 1 465,4 miliard korun a výdaje 1 505,4 miliard korun.
Mezi těmito dvěma roky tedy vzrostly příjmy o 4,4 %. Mandatorní výdaje přitom narostly o 7,2 % a výdaje kvazimandatorní o 7,8 % (dohromady tedy o 7,4 %).
Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2020 (.pdf) by pak mandatorní výdaje měly stoupnout o 7 % na 883,1 miliard korun. Výdaje kvazimandatorní pak mají dle plánů narůst až o 9,7 %, na celkových 354,6 miliard. Dohromady činí tento nárůst 7,8 %.
Příjmy pak mají vzrůst na 1 578,1 miliard, tedy o 7,7 % oproti roku 2019. Schodek rozpočtu zůstává stejně jako v roce 2019 na 40 miliardách, výdaje tak dosáhnou částky 1 618,1 miliard korun. Se schodkem 40 mld. Kč se počítá i na rok 2021 a 2022.
Graf znázorňuje podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů na příjmech a konkrétně od roku 2016 (s výkyvem v roce 2018) nárůst podílu mandatorních a kvazimandatorních výdajů, respektive jejich rychlejší růst oproti příjmům státního rozpočtu. Mezi lety 2018 a 2019 došlo k nárůstu podílu o 2,84 procentního bodu a v roce 2020 by dle rozpočtu mělo dojít k dalšímu nárůstu o 0,08 procentního bodu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož za doby Babišovy 2. vlády, stejně jako v rozpočtu na rok 2020, je rychlejší růst mandatorních a kvazimandatorních výdajů než růst příjmů státního rozpočtu.