Novela zákona řeší kybernetickou obranu, dezinformacím jako takovým se tedy nevěnuje.
Novela zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, má za cíl zajistit obranu České republiky v oblasti kybernetických útoků a hrozeb. Otázkou dezinformací se však nezabývá.
Návrh novely zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, byl schválen (.pdf) vládou na schůzi 16. března. V legislativním procesu tak byl návrh postoupen do Poslanecké sněmovny.
„Vojenské zpravodajství za podmínek stanovených tímto zákonem provádí cílenou detekci kybernetických útoků a hrozeb majících původ v zahraničí a směřujících proti důležitým zájmům státu, jejichž zajišťování je předmětem obrany České republiky podle zákona o zajišťování obrany České republiky (dále jen „detekce“)“ (.docx, str. 2). Tak zní § 16a novely zákona o Vojenském zpravodajství. Bližší definice kybernetických útoků a hrozeb v této novele ani v současném znění zákona však není uvedena, stejně tak není v novele ani zákoně upravena otázka dezinformací.
Na oficiálních stránkách Ministerstva vnitra se uvádí: „Kybernetické útoky (…) jsou prostředkem špionáže, dezinformační kampaně atd.“ Z toho lze usuzovat, že právě dezinformace mohou být považovány za jednu z kybernetických hrozeb. Zároveň jsou však dezinformační kampaně uváděny jako hybridní hrozby, kterými se zabývá především Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám spadající pod Ministerstvo vnitra.
I v jiných zdrojích se o zmíněné novele hovoří především v souvislosti se snahou odhalit a případně zastavit kybernetické útoky jiných druhů nežli dezinformační kampaně.
