Demagog.cz

Ministr obrany Lubomír Metnar a nasazení vojáků

Ministr obrany Lubomír Metnar v krátkém rozhovoru o nasazení vojáků nebo výdajích na obranu. Kolik ze svého rozpočtu Česká republika od vstupu do NATO uvolnila prostředků na obranu? Nejen to v naší analýze.

Ověřili jsme
Idnes.cz ze dne 30. března 2020 (moderátor Lubomír Světnička, záznam)

16 ověřených výroků

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

(...) od vstupu do NATO činil obranný rozpočet více než 2 % naposledy před 15 lety. !

V roce 2005 tvořil rozpočet Ministerstva obrany 2,0015 % HDP.

skrýt celé odůvodnění

Poslední rozpočet Ministerstva obrany, který byl nad hranicí 2 % HDP, byl v roce 2005, tedy před patnácti lety. Podle statistik Ministerstva obrany tvořily výdaje na obranu v roce 2005 celkem 2,0015 % HDP.

Hranice 2 % z HDP představuje závazek členských států vůči NATO. Ty se v roce 2006 zavázaly, že právě alespoň tolik bude činit jejich rozpočet na obranu.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

V rámci kombinovaných hlídek s policisty a celníky je na hranicích nasazeno 950 vojáků.

Podle informačního servisu Ministerstva obrany ČR se na hranicích v současné době nachází 941 vojáků spolu s hlídkami policistů a celníků.

skrýt celé odůvodnění

Na tiskové konferenci dne 12. března vláda v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 oznámila vyhlášení nouzového stavu (.pdf). V návaznosti na vyhlášení nouzového stavu vláda vyhlásila, mimo dalších opatření, také zákaz vstupu na území ČR pro všechny cizince přicházející z rizikových oblastí (s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území ČR). Současně vláda zakázala českým občanům (a cizincům s trvalým nebo přechodným pobytem) vstup do rizikových zemí.

Ministerstvo vnitra dne 12. března (s účinností od 14. března) také vydalo mimořádné opatření (.pdf) o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ČR na pozemní i vzdušné hranici se Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou. Tento dokument stanovuje pravidla (a výjimky) pro překračování hranic a pověřuje Policii ČR k provádění kontrol na hranicích. Opatření mělo původně trvat do 18. března, později bylo spolu s dalšími úpravami (.pdf) (hlavně v oblasti výjimek) prodlouženo do 4. dubna. Dne 1. dubna bylo nařízení znovu prodlouženo (.pdf), a to až do 24. dubna.

Dne 15. března vláda schválila nařízení vlády č. 83/2020 Sb., o povolání vojáků v činné službě a příslušníků Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2. Podle § 1 tohoto nařízení se k plnění úkolů Policie ČR při zajišťování bezpečnostních opatření v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2 povolává nejvýše 2 096 vojáků v činné službě a 432 příslušníků Celní správy ČR.

Podle informačního systému Ministerstva obrany ČR Policii na hranicích posílilo celkem 941 vojáků z povolání. Mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková sdělila, že Celní práva přidělila ke každému hraničnímu přechodu dva až čtyři celníky.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Další stovka vojenských policistů a vojáků pomáhala se zajištěním uzavřených oblastí u Litovle a Uničova. Zde jsme navíc pro místní obyvatele vybudovali mobilní ambulanci, která jim zajišťovala lékařskou péči.

Armáda ČR pomáhala Policii ČR v uzavřených oblastech, měla zde nasazených 80–100 vojenských policistů a vojáků. Mobilní ambulance/ordinace poskytující standardní službu obvodního lékaře byla vybudována Armádou ČR pro místní obyvatele.

skrýt celé odůvodnění

Kvůli zavedení mimořádného opatření, účinného od 16. března 2020, byly uzavřeny oblasti na Litovelsku a Uničovsku. Byl vyhlášen zákaz opuštění vytyčeného katastrálního území měst Litovel a Uničov a také obcí Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves u Litovle, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory u Litovle, Unčovice, Víska u Litovle, Benkov u Střelic, Brníčko, Dětřichov, Dolní Sukolom, Horní Sukolom, Nová Dědina u Uničova, Renoty, Střelice u Litovle, Červenka.

V uzavřených obcích pomáhala Armáda ČR policistům zajistit oblasti od 19. března 2020. Během doby karantény zde působilo 80–100 vojenských policistů a vojáků. Psychologickou pomoc a zdravotní péči poskytovalo 12 armádních zdravotníků.

Mobilní ordinace byla vybudována ve vozidle Tatra s nástavbou POP-2, navíc byla doplněna stanovým přístřeškem a obytnými kontejnery, které tvořily zázemí pro zdravotnický personál. Vojáci 153. ženijního praporu také prováděli terénní úpravy u Litovle, kde pomohli svými stroji postavit logistické zabezpečení vojenské 6. polní nemocnice. Tato ordinace má fungovat hlavně jako odběrové místo a dále nabízet služby standardní pro ordinace praktického lékaře.

30. března 2020 bylo mimořádné opatření, způsobující uzavření oblasti, zrušeno.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Dvě stovky vojáků se průběžně podílejí na rozvozu zdravotnického materiálu po celé ČR.

Na rozvozu zdravotnického materiálu se podílejí logistici z posádek z Pardubic, Klatov a Lipníku nad Bečvou. Od vyhlášení nouzového stavu se do přeprav zapojilo přes 200 vojáků.

skrýt celé odůvodnění

Dle tiskové zprávy Armády ČR z 25. března má převoz zdravotnických pomůcek na starosti logistický pluk z Pardubic (14. pluk logistické podpory). Ten se skládá z posádky v Pardubicích (zásobovací prapor), posádky v Klatovech (prapor oprav) a posádky v Lipníku nad Bečvou (zásobovací prapor). Podle této tiskové zprávy se do přeprav zapojilo od vyhlášení nouzového stavu přes 200 vojáků.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Během jednoho dne jsme postavili mobilní stan pro dekontaminaci sanitek pražské záchranky.

Nafukovací dekontaminační halu vztyčili 23. března 2020 večer ženisté z Bechyně v pražské Libni pro Zdravotnickou záchrannou službu hl. m. Prahy. Armáda o tom informovala o den později.

skrýt celé odůvodnění

Armáda ČR o této akci informovala na svém twitterovém účtu v úterý 24. března 2020, ke stavbě nafukovacího stanu či haly došlo dle přiložených fotek v pondělí 23. března navečer.

Ženisté z Bechyně postavili pro @zzshmp nafukovací halu, která bude sloužit jako místo pro dekontaminaci sanitek. Jejich dezinfekci zajišťují @HasiciPraha .#JsmeArmada #spolutozvladneme pic.twitter.com/irrqyS3j5Y

— Armáda ČR (@ArmadaTweetuje) March 24, 2020

Dle serveru iRozhlas to samé pondělí uvedla tisková mluvčí Armády ČR Magdalena Dvořáková, že armáda rozhodla tento stan postavit v pražské Libni a že může svou velikostí sloužit i k dekontaminaci vozidel. Dále iRozhlas uvádí, že pražští záchranáři dle jejich mluvčí Jany Poštové o tento stan armádu požádali a samotnou dekontaminaci budou provádět pražští hasiči.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

V tuto chvíli je vládou schválený limit na nasazení až 2 100 vojáků.

V souladu s výrokem bylo povoláno přibližně 2 100 vojáků (přesně 2 096) v činné službě, kteří mají plnit úkoly Policie ČR.

skrýt celé odůvodnění

V souladu s výrokem bylo povoláno v přímé souvislosti s opatřeními souvisejícími s pandemií onemocnění COVID-19 nařízením vlády č. 83/2020 Sb. ze dne 15. března 2020 přibližně 2 100 vojáků v činné službě.

Citace nařízení vlády č. 83/2020 Sb.:

„K plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti s cílem ochránit životy, zdraví a majetek osob a pro naplnění bezpečnostních opatření v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2 se povolává nejvýše 2096 vojáků v činné službě a 432 příslušníků Celní správy České republiky.“

Posílit Policii ČR při opatřeních na hranicích bude na základě proběhlých jednání připraveno až 2100 příslušníků Armády ČR. V pondělí vláda schválí příslušné nařízení a poté dojde k nasazení vojáků. Konkrétní počty se budou upřesňovat na základě požadavků.

— Lubomír Metnar (@metnarl) March 13, 2020

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Objemově největší je ale dodávka milionů roušek, respirátorů a dalších pomůcek dvěma velkokapacitními An-124 Ruslan. Zde jsme využili hodin nasmlouvaných v rámci aliančního programu strategické přepravy.

Česko může využít kapacitně největší letouny Antonov An-124 díky svému členství v aliančním programu SALIS, který nabízí kapacitu až 5 letounů An-124. Členské státy programu si dojednaly kvóty letových hodin, zároveň musí dohromady využít minimálně 1 600 letových hodin ročně.

skrýt celé odůvodnění

Letoun Antonov An-124 Ruslan do Česka přivezl zdravotnický materiál již několikrát. V době zveřejnění tohoto rozhovoru byly uvedenými letouny přivezeny roušky, respirátory a další zdravotnický materiál například 21. března25. března. Česko tento nákladní letoun využívá díky svému členství v programu Severoatlantické aliance SALIS (Strategic Airlift International Solution), do kterého se připojila v roce 2006. „Ruslany“ jsou aktuálně kapacitně největší letadla, která zdravotnické prostředky do Česka dovážejí, jsou přibližně 2,5× větší než letadla China Eastern.

Program smluvně dojednává agentura NSPA (NATO Support and Procurement Agency), zajišťující logistické programy a nákupy, každodenní chod programu pak zajišťuje SALCC (Strategic Airlift Coordination Cell) sídlící v nizozemském Eindhovenu.

Podstatou celého programu je zajištění transportních kapacit využitím až 5 letounů Antonov An-124-100; dva jsou dostupné stále, další dva mohou být využity po 6denním avízu a poslední letoun 9 dní po oznámení. Podle dostupnosti mohou členské státy využít i další stroje, jako je Antonov An-225 Mriya nebo Iljušin-76TD. Program upravuje poslední smlouva z prosince 2018 uzavřená mezi NSPA a ukrajinskou společností Antonov Logistics Salis sídlící v německém Lipsku. Smlouva je platná do roku 2021 s možností dalšího pětiletého prodloužení. V této smlouvě se členské země dohodly na konkrétních kvótách letových hodin. Každý rok musí využít všechny státy dohromady minimálně 1 600 letových hodin. V roce 2019 například bylo využito 1 900 letových hodin.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Dohodli jsme se s ministryní financí, že z letošního rozpočtu na obranu uvolníme 2,9 miliardy korun.

Novelou zákona o státním rozpočtu došlo na výdajové straně ke snížení rozpočtu Ministerstva obrany o 2,9 mld. Kč. Peníze poputují na zamezení šíření a řešení škod epidemie COVID-19.

skrýt celé odůvodnění

Snížení výdajů Ministerstva obrany je součástí vládní novely zákona o státním rozpočtu na rok 2020, kterou Poslanecká sněmovna schválila na konci března 2020. Ministerstvo financí v tiskové zprávě uvádí: „V rámci nezbytných úsporných opatření se na výdajové straně snižuje o 2,9 mld. Kč rozpočet Ministerstva obrany, kde budou odloženy některé nákupy vojenské techniky, které nejsou vzhledem k současné situaci pro obranyschopnost země naprosto zásadní.“

Na tiskové konferenci vlády po mimořádném jednání 23. března, kde byla novela projednávána, k tomuto kroku ministryně financí Alena Schillerová uvedla: „Co se týče výdajů, tak jsem se po dohodě s ministrem obrany, za což mu děkuji, domluvila na tom, že sníží výdaje o 2,9 miliardy."

Hlavní změnou na výdajové straně státního rozpočtu je podle MF „navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 mld. Kč. Tyto prostředky budou operativně používány na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie COVID-19“.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Současné znění přesně určuje, co budou moci nástroje detekce umístěné v sítích dělat. Jejich činnost bude zaznamenávána a tyto záznamy budou k dispozici kontrolním orgánům.

Novela zákona o Vojenském zpravodajství ve znění, v jakém je momentálně předkládaná Poslanecké sněmovně, skutečně určuje, jak mají nástroje detekce sloužit a jakým způsobem k nim mohou přistupovat kontrolní orgány.

skrýt celé odůvodnění

Ministr obrany mluví o novele (.pdf) zákona o Vojenském zpravodajství, která byla schválena na zasedání vlády 16. března 2020 a nyní putuje dále k projednání do Poslanecké sněmovny

Novela zákona o Vojenském zpravodajství už byla projednávaná v letech 2016 a 2017, ale nakonec bylo její řešení přerušeno koncem Sobotkovy vlády. Narazila však také na veliký odpor odborné i laické veřejnosti – zejména pak kvůli stížnostem na nejasné a široké vymezení pravomocí Vojenského zpravodajství. To se v tomto současném znění pokouší novela eliminovat a zavádí různé kontrolní mechanismy. 

V současném znění novela (.pdf) tedy opravdu v § 16c (str. 2) vymezuje nástroje detekce a podmínky jejich používání, tedy co v praxi nástroje detekce znamenají a k čemu a jak je může používat Vojenské zpravodajství. Například to, že nástroje detekce mohou zaznamenávat metadata o provozu veřejných komunikačních sítí pouze v rozsahu souvisejícím s kybernetickým útokem nebo že Vojenské zpravodajství je nesmí využívat pro záznam odposlechů. 

Dále v § 16l (str. 7) se novela věnuje „kontrole činností, jimiž se Vojenské zpravodajství podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, a prověřování souvisejících opatření“. Stanovuje zde povinnost předat záznamy nástrojů detekce kontrolním orgánům v případě, že tyto orgány budou provádět kontrolu činností a opatření Vojenského zpravodajství. Tyto kontrolní orgány mají vždy přístup k záznamům i k dalším materiálům a zprávám, které se týkají provozu nástrojů detekce.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Nebude se jednat o nepřetržitý monitoring veřejných sítí. Nástroje detekce budou v kyberprostoru zaznamenávat pouze anomálie na základě předem definovaných ukazatelů získaných z vlastních analýz nebo analýz partnerů.

Návrh nedovoluje využít nástroje detekce k jiným účelům než k odhalení útoků v rozsahu předem definovaných indikátorů, aby upozornily na hrozící nebo již probíhající kybernetický útok. Nebude se jednat o plošný monitoring metadat nebo o sledování obsahu komunikace.

skrýt celé odůvodnění

Návrh zákona (.docx, str. 2–8), kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byl schválen na jednání vlády 16. března 2020. Teď se jím bude zabývat Poslanecká sněmovna. Novela zákona se týká činností Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru. 

Novelu zákona o Vojenském zpravodajství předložilo Ministerstvo obrany již v předchozím volebním období. Návrh byl tehdy kritizován zejména kvůli obavě ze zásahů do soukromí lidí na internetu, mimo jiné měli připomínky i poskytovatelé internetového připojení. Novelou se zabývala i Bezpečnostní rada státu. Přestože Ministerstvo obrany výhrady k návrhu odmítalo, zákon v roce 2017 schválen nebyl

Ministerstvo obrany, které návrh zákona loni v prosinci předložilo, uvedlo, že novela byla oproti předchozímu návrhu přepracována. Mluvčí Vojenského zpravodajství Alžběta Riethofová ČTK sdělila, že v návrhu zákona nejsou výrazné věcné změny, ale jednotlivá ustanovení byla právně upravena tak, aby nemohla při žádném právním výkladu budit pochybnosti.

Koncepce zákona je zjednodušeně vysvětlena na webu Vojenského zpravodajství

Podle této novely budou nástroje pro odhalování kybernetických útoků zaznamenávat data pouze v rozsahu předem definovaných indikátorů, aby upozornily na hrozící nebo již probíhající kybernetický útok. Zaznamená-li systém v síti nějakou formu anomálie nebo ohrožení, zaktivuje se a vyšle signál, který bude impulzem pro další kroky. Podle Ministerstva obrany se nebude moci sledovat obsah komunikace konkrétních osob.

Návrh nedovoluje využít nástroje k jiným účelům než k odhalení útoků. Podle mluvčí Riethofové se nebude jednat o plošný monitoring a detekční prostředky bude možné nasadit jen v rozsahu souvisejícím s detekovaným kybernetickým útokem.

V samotném návrhu zákona (.docx, str. 3) § 16c odst. 3 je psáno: „Vojenské zpravodajství nesmí využívat nástroje detekce podle odstavce 1 pro provádění odposlechů nebo pro záznam zpráv podle zákona o elektronických komunikacích.“

Návrh novely zákona v § 16c odst. 2 pak uvádí, že budou zaznamenávána metadata „provozu veřejných komunikačních sítí a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to pouze v rozsahu souvisejícím s detekovaným kybernetickým útokem nebo hrozbou na základě stanovených ukazatelů."

Data a informace získané Vojenským zpravodajstvím při provádění detekce budou využity výhradně pro účely zabezpečování činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu. Na to, jestli získaná data nejsou zneužívána, bude dohlížet (§ 16k) inspektor pro kybernetickou obranu.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

(...) NÚKIB, který je také hlavním partnerem Národního centra kybernetických operací (NCKO), které je součástí Vojenského zpravodajství.

Dle strategie kybernetické obrany ČR je pro Národní centrum kybernetických operací, které je součástí Vojenského zpravodajství, spolupráce s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zásadní.

skrýt celé odůvodnění

Národní centrum kybernetických operací (NCKO) je součást Vojenského zpravodajství. Jeho úkolem je vytvoření účinného systému obrany v kybernetickém prostoru, zastavení kybernetických útoků a zabezpečení ochrany obyvatelstva a infrastruktury.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) je pak ústředním správním orgánem pro kybernetickou bezpečnost včetně ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany. 


Strategie kybernetické obrany ČR pro roky 2018–2022 (str. 12) počítá s účastí NCKO na tvorbě systému spolupráce organizací podílejících se na zajišťování kybernetické bezpečnosti ČR. Zásadní je mimo jiné kooperace NCKO s NÚKIB. 

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Speciální pracoviště (Národní centrum kybernetické obrany, pozn. Demagog.cz) je budováno na základě vládního úkolu již od roku 2015.

Vláda v roce 2015 svěřila kybernetickou obranu Vojenskému zpravodajství a v rámci Akčního plánu mu svěřila úkol vybudovat Národní centrum kybernetických operací. Krátce na to pak začalo budování tohoto centra.

skrýt celé odůvodnění

Vláda v roce 2015 svěřila oblast kybernetické obrany Vojenskému zpravodajství, které pro účely kyberbezpečnosti začalo budovat kapacity. Ke svěření došlo na základě Akčního plánu k Národní strategii pro kybernetickou bezpečnost, přičemž je od roku 2015 zadán úkol „do roku 2020 vybudovat kybernetickou obranu a vytvořit za tímto účelem Národní centrum kybernetických operací“. Náplní úkolu bylo „vytvoření účinného systému obrany v kybernetickém prostoru tak, aby Česká republika byla schopna zastavit a případně odvrátit kybernetické útoky, a tím zabezpečit ochranu civilního obyvatelstva a infrastruktury“.

Akční plán je napojen na dokument Národní strategie kybernetické bezpečnosti ČR 2015–2020 (dále jen NSKB), který byl schválen vládou 16. února 2015 (.pdf, str. 3). V NSKB je v některých bodech uvedena podpora vzniku pracovišť proti kyberkriminalitě.

Podle dostupných informací začalo být Národní centrum kybernetických operací budováno až v roce 2016. Také v Akčním plánu je uvedeno (.pdf, str. 15), že se má od prvního čtvrtletí roku 2016 „vytvořit Národní centrum kybernetických sil (NCKS), které bude schopné provádět široké spektrum operací v kyberprostoru a aktivity nutné pro zajištění kybernetické obrany ČR“. Pro úplnost uvádíme, že název Národní centrum kybernetických sil byl používán do roku 2018.

Výrok tedy hodnotíme jak pravdivý, neboť centrum začalo být budováno hned po konci roku 2015. Navíc už samotné schválení Národní strategie a na ní navazujcího Ankčního plánu by se dalo považovat za počátek budování centra kybernetické obrany.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Novela zákona řeší kybernetickou obranu, dezinformacím jako takovým se tedy nevěnuje.

Novela zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, má za cíl zajistit obranu České republiky v oblasti kybernetických útoků a hrozeb. Otázkou dezinformací se však nezabývá.

skrýt celé odůvodnění

Návrh novely zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, byl schválen (.pdf) vládou na schůzi 16. března. V legislativním procesu tak byl návrh postoupen do Poslanecké sněmovny.

„Vojenské zpravodajství za podmínek stanovených tímto zákonem provádí cílenou detekci kybernetických útoků a hrozeb majících původ v zahraničí a směřujících proti důležitým zájmům státu, jejichž zajišťování je předmětem obrany České republiky podle zákona o zajišťování obrany České republiky (dále jen „detekce“)“ (.docx, str. 2). Tak zní § 16a novely zákona o Vojenském zpravodajství. Bližší definice kybernetických útoků a hrozeb v této novele ani v současném znění zákona však není uvedena, stejně tak není v novele ani zákoně upravena otázka dezinformací.

Na oficiálních stránkách Ministerstva vnitra se uvádí: „Kybernetické útoky (…) jsou prostředkem špionáže, dezinformační kampaně atd.“ Z toho lze usuzovat, že právě dezinformace mohou být považovány za jednu z kybernetických hrozeb. Zároveň jsou však dezinformační kampaně uváděny jako hybridní hrozby, kterými se zabývá především Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám spadající pod Ministerstvo vnitra.

I v jiných zdrojích se o zmíněné novele hovoří především v souvislosti se snahou odhalit a případně zastavit kybernetické útoky jiných druhů nežli dezinformační kampaně.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Čeští vojáci zcela přirozeně působili a působí v celé řadě zahraničních operací a misí – na Balkáně, v Pobaltí, v Afghánistánu, Iráku či Africe.

Čeští vojáci v minulosti působili a i v současné době působí ve všech zmiňovaných oblastech.

skrýt celé odůvodnění

V minulosti se Armáda České republiky účastnila hned několika zahraničních misí. Jejich kompletní přehled je dostupný na stránkách Ministerstva obrany České republiky.

Na Balkánském poloostrově to byly například tyto mise:

  • Mírová mise UNPROFOR v zemích bývalé Jugoslávie v letech 1992–1995
  • Mírová operace IFOR v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku v letech 1995–1996
  • Mírová operace SFOR (SFOR, SFOR II) v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku v letech 1996–2004
  • Humanitární mise AFOR v Albánii a Turecku po zemětřesení v roce 1999
  • Mírová operace KFOR (KFOR, KFOR II) v Kosovu od roku 1999 až dodnes
  • Mírová operace ESSENTIAL HARVEST (TFH) v Makedonii v roce 2001
  • Nadnárodní vojenská mírová operace EU CONCORDIA v Makedonii v roce 2003

V současné době Armáda ČR působí na Balkánském poloostrově například v misi KFOR v Kosovu a v mírové operaci EUFOR-ALTHEA v Bosně a Hercegovině, jejímž cílem „je poskytovat pomoc ozbrojeným silám Bosny a Hercegoviny s budováním schopností, výcvikem jednotek a podporovat udržování bezpečného a stabilního prostředí v zemi.

V Pobaltí působí Armáda ČR v Lotyšsku a v Litvě. V současné době je v Litvě jejím hlavním úkolem „podpora v budování schopností litevské armády a společné výcvikové aktivity v rámci tohoto uskupení.“ V Lotyšsku pak naši vojáci působí „v rámci Alianční předsunuté přítomnosti eFP společně se zástupci dalších osmi států pod vedením Kanady.“ Dříve pak proběhla například v letech 20092012–2013 operace BALTIC AIR POLICING v Litvě.

Na území Afghánistánu působila Armáda ČR například v těchto misích:

Poslanecká sněmovnaSenát odsouhlasily působení až 390 vojáků na misi RESOLUTE SUPPORT v Afghánistánu, ve které působí naši vojáci od roku 2015. Podle natoaktual.cz chce Ministerstvo obrany ČR jejich počet snížit pro další dva roky na maximálně 205 lidí.

V Iráku se Armáda ČR zúčastnila například:

  • Humanitární operace UNGCI v letech 1991–2003
  • Mírové operace IZ SFOR v letech 2003–2006
  • Operace NTM-I v letech 2003–2009
  • Operace INHERENT RESOLVE od roku 2016doposud

Aktuální situace: „Velení armády 24. března 2020 dočasně stáhlo třicet příslušníků 4. úkolového uskupení AČR v Iráku. Stalo se tak kvůli výraznému omezení plnění operačních úkolů. Důvodem jsou bezpečnostní hrozby, aktuální epidemie koronaviru a také plánovaná restrukturalizace obou misí.

V Africe působila a působí Armáda ČR například v Somálsku, konkrétně v unijní operaci ATALANTA, která „byla zahájena v prosinci 2008 a je první operací námořních sil členských států Evropské unie (EU NAVFOR) v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky EU (…) jako odpověď na narůstající případy pirátství vůči plavidlům plujícím v Adenském zálivu, Arabském moři a západní části Indického oceánu“. Armáda ČR působí také v Mali, kde je od roku 2013 součástí výcvikové mise EUTM, ke které se připojila „s cílem podpořit místní vládě oddané síly ve vedení ozbrojeného boje, zlepšit jejich taktiku i dovybavit je zbraněmi v jejich boji proti povstalcům.“ Dále pak vojenští pozorovatelé Armády ČR působili například ve Středoafrické republiceDemokratické republice Kongo.

Téma působení českých vojáků v  zahraničí je i součástí Programového prohlášení vlády České republiky z června 2018. O plnění tohoto vládního slibu se můžete dočíst v naší analýze Slibů vlády Andreje Babiše.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Za uplynulé dva roky se nakoupila výzbroj a výstroj za 70 miliard a letos by to včetně smlouvy na nová bojová vozidla pěchoty mělo být za dalších 70 miliard. Takové tempo tady nikdy nebylo.

Přesná data o hodnotách smluv na nákup armádní výzbroje a výstroje, které Ministerstvo obrany uzavřelo v předchozích letech, nelze ve veřejně dostupných zdrojích dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Lubomír Metnar sice hovoří o tom, že Ministerstvo obrany v letech 2018 a 2019 „nakoupilo“ výzbroj a výstroj za 70 miliard, toto číslo však vyjadřuje celkovou hodnotu objednaného zboží, nikoliv výši finančních prostředků skutečně vynaložených na tyto nákupy ve zmíněných letech. V některých případech totiž resort obrany projekty několik let splácí nebo na ně platí zálohované platby (.pdf, str. 206 a 207). To vyplývá také z rozpočtů Ministerstva obrany z let 2018 a 2019 (.pdf, str. 11), podle nichž mělo ministerstvo na nákup k dispozici celkem 19 miliard, nikoliv 70 miliard korun.

Ve veřejně dostupných dokumentech nicméně informace o celkové hodnotě smluv uzavřených Ministerstvem obrany v jednotlivých letech nelze nalézt. Dohledat jde pouze to, jaké částky resort obrany v daném roce utratil. S žádostí o informace o nákupu armádní výstroje a výzbroje jsme se proto obrátili na samotné Ministerstvo obrany, zatím se nám však nedostalo odpovědi. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Co se týče plánovaných podpisů smluv v roce 2020, o podobné částce, kterou zmiňuje ve výroku Lubomír Metnar, se lze dočíst také v tiskové zprávě Ministerstva obrany z 3. února 2020: „V roce 2020 resort obrany plánuje podpisem smluv završit několik významných projektů (…) namátkou můžeme zmínit 210 pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 mld. Kč, přes třicet tisíc českých nových ručních zbraní za 2,4 mld. Kč, rámcovou dohodu na pořízení až 31 tisíc balistických vest za 1,6 mld. Kč, modernizaci 33 ks tanků T-72 za 1,8 mld. Kč či protiletadlový raketový komplet SHORAD (4 baterie) za 10 mld. Kč.“

Lubomír Metnar ve výroku zmiňuje také tempo nákupů. Jelikož však ministr obrany hovoří o hodnotách uzavřených smluv v jednotlivých letech, a ne o částkách reálně vynaložených na tyto nákupy za rok, nemůžeme pravdivost této části výroku hodnotit. Pro doplnění nicméně uvádíme graf, který znázorňuje, kolik finančních prostředků Ministerstvo obrany použilo obecně na nákup za roky 2003 až 2019.

Lubomír Metnar

Lubomír Metnar

Obranné výdaje zvyšují všichni a my jsme nyní v podílu k HDP z 29 členů pátí od konce.

Obranné výdaje členové NATO zvyšují, minulý rok byl tento nárůst až o 4,6 %, náš podíl k HDP je 1,19 %, tím se řadíme na 25. místo v porovnání s ostatními státy.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2019 vydávala ČR 1,19 % HDP na obranu (.pdf, str. 8), tímto se umisťujeme na 5. místo od konce v přepočtu na podíl k HDP z roku 2019. Po nás následují tyto země s těmito procenty podílu z HDP:

  • Slovinsko – 1,04 %
  • Belgie – 0,93 %
  • Španělsko – 0,92 %
  • Lucembursko – 0,56 %

Když porovnáme výdaje (.pdf, str. 6) na obranu z roku 2018 s rokem 2019, zjistíme, že je většina členů NATO zvýšila. Výjimku tvoří pouze Turecko, Řecko a Lotyšsko, v jejichž případě se tyto výdaje (porovnávané v cenách roku 2015) zmenšily. Generální tajemník Jens Stoltenberg prohlásil, že celkově se reálné výdaje zvýšily o 4,6 %.

V pátek 27. března 2020 vstoupila do NATO Severní Makedonie, a počet členů aliance tak stoupl z 29 na 30. Souhrnné statistiky pro všech 30 členských států však zatím nejsou k dispozici, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.