Současné znění přesně určuje, co budou moci nástroje detekce umístěné v sítích dělat. Jejich činnost bude zaznamenávána a tyto záznamy budou k dispozici kontrolním orgánům.
Novela zákona o Vojenském zpravodajství ve znění, v jakém je momentálně předkládaná Poslanecké sněmovně, skutečně určuje, jak mají nástroje detekce sloužit a jakým způsobem k nim mohou přistupovat kontrolní orgány.
Ministr obrany mluví o novele (.pdf) zákona o Vojenském zpravodajství, která byla schválena na zasedání vlády 16. března 2020 a nyní putuje dále k projednání do Poslanecké sněmovny.
Novela zákona o Vojenském zpravodajství už byla projednávaná v letech 2016 a 2017, ale nakonec bylo její řešení přerušeno koncem Sobotkovy vlády. Narazila však také na veliký odpor odborné i laické veřejnosti – zejména pak kvůli stížnostem na nejasné a široké vymezení pravomocí Vojenského zpravodajství. To se v tomto současném znění pokouší novela eliminovat a zavádí různé kontrolní mechanismy.
V současném znění novela (.pdf) tedy opravdu v § 16c (str. 2) vymezuje nástroje detekce a podmínky jejich používání, tedy co v praxi nástroje detekce znamenají a k čemu a jak je může používat Vojenské zpravodajství. Například to, že nástroje detekce mohou zaznamenávat metadata o provozu veřejných komunikačních sítí pouze v rozsahu souvisejícím s kybernetickým útokem nebo že Vojenské zpravodajství je nesmí využívat pro záznam odposlechů.
Dále v § 16l (str. 7) se novela věnuje „kontrole činností, jimiž se Vojenské zpravodajství podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, a prověřování souvisejících opatření“. Stanovuje zde povinnost předat záznamy nástrojů detekce kontrolním orgánům v případě, že tyto orgány budou provádět kontrolu činností a opatření Vojenského zpravodajství. Tyto kontrolní orgány mají vždy přístup k záznamům i k dalším materiálům a zprávám, které se týkají provozu nástrojů detekce.
