Já myslím, že ten rakouský scénář je hodně rozdílný oproti té české situaci, protože víte, že v Rakousku je velká část ekonomiky závislá na cestovním ruchu. Tam lidé v cestovním ruchu mají omezené pracovní smlouvy.
V odvětví cestovního ruchu je v Rakousku zaměstnáno více osob než v České republice. Na rozdíl od ČR jsou také obvyklou formou zaměstnání v turistických oblastech tzv. sezónní práce.
Rakousko patří mezi evropské státy s vyšším podílem cestovního ruchu na HDP. Podle institutu WIFO se cestovní ruch za rok 2018 v Rakousku podílel 8,4 % na celkovém HDP státu. V České republice v roce 2018 dle ČSÚ tvořil cestovní ruch 2,9 % HDP a zaměstnával více než 240 tisíc osob. Oproti tomu v Rakousku už v roce 2015 bylo v cestovním ruchu dle OECD zaměstnáno více než 290 tisíc osob, tehdy cestovní ruch v ČR zaměstnával necelých 230 tisíc osob (.xlsx, přehled počtu osob zaměstnaných v cestovním ruchu ve všech zemích do roku 2018 vypracovaný organizací UNWTO).
Pokud budeme mluvit o cestování za památkami, mají země srovnatelnou nabídku kulturního a přírodního bohatství. O podstatný rozdíl se však v zimě postarají Alpy, které v Rakousku zaujímají více než polovinu povrchu. Právě v Alpách jsou lidé zaměstnáni převážně jako sezónní pracovníci přes zimu, kdy se do Alp jezdí lyžovat.
I když je v Rakousku obvyklou formou práce na plný úvazek, v případě cestovního ruchu, při práci v hotelech a restauracích ve městech a turistických oblastech je běžná tzv. sezónní práce. Na sezónní pracovníky v oblasti hotelů a restaurací se pak vztahují zvláštní ustanovení.
V České republice tyto sezónní práce nejsou obvyklé, nejběžnějším druhem pracovního poměru v ČR je poměr na tzv. plný úvazek a částečný úvazek. Na dobu určitou je pak v cestovním ruchu v ČR zaměstnána méně než desetina (.xls) z celkového počtu zaměstnanců. Tento poměr se přitom nijak zásadně neliší od celkových statistik zaměstnanosti.
A zase ta koronakrize! V Otázkách Václava Moravce se potkaly ministryně Jana Maláčová (ČSSD) a senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL).