Šárka Jelínková

Vláda chce šetřit. Ve skutečnosti to jako první odnesou důchodci. Místo zvýšení důchodů o 1500 korun dojde jen k valorizaci. @kducslhttps://t.co/9NX2K5RGuc

— Šárka Jelínková (@jelinkovaKDU) May 11, 2020

Ve svém tweetu Šárka Jelínková odkazuje na článek webu forum24.cz, ve kterém komentují vyjádření ministryně financí Schillerové a ministryně práce a sociálních věci Maláčové k důchodům v příštím roce: „Schodek státního rozpočtu byl kvůli koronavirové krizi prozatím navýšen ze čtyřiceti na tři sta miliard korun. A přestože Schillerová odmítala jakékoliv škrty fiskálních výdajů, první zmínky pro mnohé překvapivě padají právě směrem k důchodcům.“ V článku je také citován tweet poslance EP Tomáše Zdechovského:

Tak první opatření na šetření této vlády @AndrejBabis jsem odhadl naprosto přesně. Schytají to důchodci. Místo výrazného zvýšení až o 1500 Kč klesne navýšení důchodů na zákonnou výši průměrných 800 Kč Při inflaci to reálně znamená pokles jejich kupní síly. #bezandrejetozvladneme

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) May 11, 2020

Předtím, než byl v Česku vyhlášen nouzový stav, se mluvilo o povinném navýšení důchodů (valorizaci) o minimálně 750 korun, průměrné navýšení by pak lehce přesáhlo 800 korun. Ministryně Maláčová také hovořila o možném nepovinném navýšení o dalších 300 korun, celkem by se tedy důchody mohly v průměru navýšit o částku cca 1 100 korun. Opozice s navyšováním souhlasila.

Za současné situace ale Alena Schillerová s přidáváním nepočítá. České televizi řekla, že „valorizace bude určitě přes osm set podle odhadů, které máme“. V září 2019 byl průměrný důchod 13 436 korun, nyní je to už 14 400 korun. Jana Maláčová pak potvrdila, že „podle těchto propočtů by měl být průměrný důchod 15 270 korun“. Podle všech dostupných zdrojů se o navýšení důchodů o 1 500 korun tedy nehovořilo ani před krizí.

Zmíněná valorizace je podle zákona povinné navyšování důchodů, které má vyrovnávat negativní dopady inflace. „Důchod se zvyšuje o inflaci, tedy o procentuální růst cen zboží a služeb v daném období a k tomu se navyšuje o polovinu růstu reálných mezd.“

V Programovém prohlášení současná vláda k důchodům slibovala, že prosadí „novelu zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy“. Tento slib už vláda Andreje Babiše splnila, přečíst si o tom můžete v našem speciálním ověřování Sliby vlády Andreje Babiše.

Na závěr pak zdůrazněme, že tweety senátorky Jelínkové a europoslance Zdechovského se liší. Tomáš Zdechovský mluví o navýšení „až o 1 500 Kč“, což může být pravda v případě těch nejvyšších důchodů. Tweet Šárky Jelínkové však nelze vyložit jinak, než že o 1 500 korun měly být důchody navýšeny v průměru. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť i před koronavirovou krizí se uvažovalo o průměrném navýšení důchodů o cca 1 100 korun.

Poslední volby do zastupitelstev obcí se v České republice konaly roku 2018. Z důvodu nepřímé volby starostů a primátorů, jsou tyto funkce voleny právě nově zvolenými zastupitelstvy.

V zastupitelských volbách 2018 dle politické příslušnosti bylo zvoleno 1 108 zastupitelů za KDU-ČSL a 202 za STAROSTY A NEZÁVISLÉ. Nejvíce bylo zvoleno kandidátů bez stranické příslušnosti, celkem 53 502 zastupitelů. Pokud ale kritérium rozšíříme a budeme se zabývat počtem zastupitelů podle navrhující strany, pak KDU-ČSL získala 3 494 a STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 2 447 zastupitelů. Tyto počty ovšem nemůžeme považovat za směrodatné pro počet starostů a primátorů. Pokud se například zaměříme na starosty statutárních a okresních měst, pak mají lidovci, či koalice, ve kterých jsou členy, celkem 2 starosty či primátory. Naopak STAN jich má celkem 10. 

Seznam starostů měst, městysů a obcí, dle jejich stranické příslušnosti, není nikde zveřejněn. Nenachází se ani na webových stránkách těchto politických stran. Ministerstvo vnitra uvádí pouze kontaktní údaje na tyto osoby. Protože jsme tedy nedohledali souhrnnou statistiku stranické příslušnosti starostů ve všech obcích, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Senátorka Jelínková hovoří v souvislosti s nově schváleným návrhem vlády o zákazu výpovědi nájemníků z bytu, pokud nejsou schopni v návaznosti na koronavirovou krizi splácet nájem a jsou tak v riziku ztráty bydlení. Zároveň vláda také navrhuje možný odklad placení nájmů. Tento návrh bude dále projednávat Poslanecká sněmovna. Senátorka Jelínková zde vyjadřuje názor, že by bylo lepší použít způsob řešení, které je navrhované Ministerstvem práce a sociálních věcí novým zákonem o přídavku na bydlení.

Tento návrh zákona skutečně sjednocuje (.docx, str. 1) dva druhy dávek na bydlení, které v současnosti fungují, a to příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení, do jedné dávky. Zároveň také upravuje a zpřísňuje podmínky jejího vyplácení. Přídavek by podle návrhu neměli získat lidé, co si aktivně nehledají práci či bydlí v neadekvátních bytech. Rodičům, jejichž děti ve škole zmeškají více než 100 hodin za pololetí z jiných než zdravotních důvodů, by přídavek mohl být také snížen nebo odepřen.

U návrhu zákona bylo ukončeno připomínkové řízení 22. ledna 2020. Vláda zatím návrh zákona skutečně neprojednávala a neschválila. Od té doby také proběhla 40., 41. a 42. schůze Sněmovny, ani na jedné z nich se návrh zákona též nijak nediskutoval. Byl jednou nadnesen v interpelaci poslankyní Helenou Langšádlovou, ale k té se nakonec nedostalo.

Ve výroku senátorky Jelínkové se vyskytuje několik nepřesností. Jednotlivá nařízení, která Jelínková uvádí, nebyla vydávána ze dne na den. Toto její vyjádření lze ale vnímat jako nadsázku, kterou ilustruje překotnost vládou vydávaných nařízení. Za podstatné ve vyjádření Jelínkové lze považovat to, že jednotlivá uvedená nařízení byla vládou skutečně vydána a rychlost, s jakou byla měněna, lze vnímat jako pro seniory matoucí.

Nyní konkrétněji k jednotlivým opatřením. Dne 16. března vydala vláda Andreje Babiše usnesení, ve kterém „doporučuje osobám starším 70 let nevycházet po dobu trvání nouzového stavu mimo svá obydlí, s výjimkou návštěvy zdravotnického zařízení za účelem zajištění neodkladné zdravotní péče“ (.pdf). Tisková konference, na které předseda vlády tuto informaci sdělil veřejnosti, se konala v pondělí 16. března večer (video). 

Usnesení, podle něhož bylo nakupování v maloobchodních prodejnách potravin vyhrazeno pro seniory od 65 let v čase od 10:00 do 12:00, vydala vláda ve středu 18. března 2020 (.pdf). Tedy dva dny poté, co doporučila seniorům nad 70 let nevycházet z domu. Je však třeba podotknout, že doporučení vlády z 16. března bylo stále v platnosti, takže je třeba vyhrazení doby pro nakupování vnímat jako možnost pro ty seniory, kteří se nemohou nebo nechtějí řídit doporučením vlády. Vzhledem k tomu, že i přes vládní doporučení seniorům nevycházet mimo svá obydlí pro ně byla vyhrazena speciální doba pro nákupy, lze s jistou mírou nadsázky uznat, že vláda seniory „takzvaně vyslala do obchodů“.

Zmíněné časové rozmezí, ve kterém byl vstup do prodejen zakázán osobám mladším 65 let, vláda změnila dalším usnesením ze dne 19. března (.pdf). Podle něj byl v maloobchodních prodejnách potravin (ale nově také v prodejnách hygienického zboží, kosmetiky a jiného drogistického zboží) pro nákupy seniorů určen čas 7:00 do 9:00.

Rozmezí 8:00 až 10:00, o němž hovoří senátorka Jelínková, bylo přijato až 23. března. Tehdy vláda schválila (.pdf) vydání mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 1), které omezilo povinnost vyčlenit prodejní dobu pro seniory jen na prodejny s plochou větší než 500 metrů čtverečních a které nabylo účinnosti 25. března.

Podle CV (.doc) zveřejněného na stránkách zlínské KDU-ČSL Šárka Jelínková pracovala dokonce 30 let v sociálních službách, a to od roku 1986 s výjimkou rodičovské dovolené (2008–2011).


Pracovala například jako vychovatelka v domově pro osoby se zdravotním postižením, vedoucí domova pro osoby se zdravotním postižením a ředitelka centra pro seniory (2011–2016).

Dále jako OSVČ pracovala v sociální sféře na různých projektech jako odborný konzultant (.pdf, str. 3) a od roku 2002 se v této oblasti věnuje také lektorské činnosti (.pdf, str. 20).

Sektor zemědělství se bezesporu věnuje dopadům koronaviru. Například aktuálně mnoha zemědělcům chybí sezónní pracovníci, kteří do ČR přijížděli z ciziny. Zemědělci tak zoufale shání pracovníky. Sektor zemědělství se ale bude muset také intenzivně začít věnovat nadcházejícímu období sucha, které na něj může mít devastující dopady.

Posledních 14 dní, o kterých senátorka Jelínková mluví, jsou 13. a 14. týden roku 2020, tedy časové rozmezí od 23. března až do 5. dubna 2020. Podle týdenních zpráv o hydrometeorologické situaci a suchu na území ČR vydaných ČHMÚ byla situace srážek v tomto období následující:

• 23. března – 29. března (.pdf, str. 2):
  „Uplynulý týden byl na srážky chudý. Jediným dnem, kdy pršelo, byla neděle. Během odpoledne začala od severu přecházet studená fronta a do pondělního rána se na 70 % území vyskytl déšť, který postupně od severu přecházel ve sněžení. V průměru spadlo 0,8 mm srážek, nejvíce na severních pohraničních horách (Pomezní boudy 13 mm, Labská bouda 10 mm, Tisá 9 mm), naopak na jižní a střední Moravě se srážky nevyskytly.“
   
• 30. března – 5. dubna (.pdf, str. 2):
  „Srážky se vyskytovaly jen na frontě přecházející v noci z pondělí na úterý a během úterý, sněžení nebo sněhové přeháňky byly téměř na celém území. Nejvyšší úhrny byly v Jizerských horách, Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech 5 až 10 mm, na ostatním území byly srážky 0 až 3 mm. Další srážky byly při přechodu slabé fronty v pátek, kdy byly srážky zaznamenány asi na čtvrtině stanic, ale úhrny byly jen do 0,5 mm.“

Z týdenních zpráv můžeme vyčíst, že se nad územím ČR v určité momenty v těchto dvou týdnech srážky vyskytovaly. Jak ale obě zprávy zmiňují, srážky byly dosti mizivé a některé dny, jako třeba téměř celý první týden, pak byly zcela bez srážek.

V týdenní zprávě ČHMÚ ze 7. dubna můžeme i sledovat vyhodnocení aktuálního stavu půdního sucha (.pdf, str. 14). „Kritérium půdního sucha (vlhkost pod 30 % VVK) bylo na počátku aktuálního týdne splněno ve vrstvě 10 až 50 cm na 18 % stanic, ve vrstvě 50 až 100 cm na 34 % stanic ležících v různých částech republiky. Ve vrstvě 0 až 10 cm bylo kritérium půdního sucha splněno na 5 stanicích (tj. 11 % stanic, pozn. Demagog.cz).“

Velké sucho letos České republice doopravdy hrozí. ČHMÚ vypracovala zprávu (.pdf), v níž porovnává hydrometeorologickou situaci a stav sucha března 2020 s březnem 2019. Ze zprávy vychází, že rok 2020 je zatím dokonce sušší než rok 2019, který byl druhým nejteplejším rokem od počátku měření roku 1961.

„Z hlediska vyhodnocení stavu sucha na území České republiky byl rok 2019 z hlediska vodností výrazně vodnější než letošní březen. Průměrné průtoky v březnu 2019 místy dosahovaly až trojnásobku průměrných měsíčních průtoků a pohybovaly se ponejvíce v rozmezí od 75 do 165 % Qm zatímco v letošním březnu to bylo 40 až 105 % Qm.“ (str. 2)

Zpráva se dále zabývá stavem podzemních vod, který je podobný minulému roku. Jedinou výjimkou byla jižní část republiky, která je oproti minulému roku sušší. Nakonec se zpráva zabývá množstvím vody ve sněhové pokrývce, kde jsou data poměrně tristní. „Z hlediska množství vody akumulované ve sněhové pokrývce na území České republiky byly sněhové zásoby v polovině března 2019 více než třínásobně větší než v letošním březnu. Rozložení sněhových zásob na území ČR bylo v obou letech podobné, pouze v roce 2019 byly sněhové zásoby výrazně větší.“ Sníh a voda ze sněhové pokrývky je zásadním faktorem pro stavy povrchových a podzemních zásob vody. Pokud je tak v roce 2020 poměr vody ve sněhu pouze třetinový k roku 2019, je velice pravděpodobné, že bude půda sušší, a mohou nastat velká sucha.

Pomocí dat na portálu Intersucho můžeme dobře porovnat změnu intenzity sucha na území ČR 22. března a 5. dubna. Jak můžeme vidět, zatímco 22. března bylo riziko sucha pouze v jižních Čechách, 5. dubna bylo již ve velké části republiky.

Fakt, že bude v České republice letos období velkého sucha, podporuje i prognóza stavu sucha na následující 2 měsíce.