Tomáš Petříček
SOCDEM

Tomáš Petříček

Soud nezpochybňuje, kvůli čemu se ta mimořádná opatření přijímala.
Hospodářské noviny, 27. dubna 2020

Tento výrok byl ověřen jako

pravda

Zkrácené odůvodnění

Městský soud v Praze respektuje vyhlášení nouzového stavu i důvody, pro které byl vyhlášen. Mimořádná opatření, která MZČR zavedlo, však považuje za překročení meze působnosti resortu. Vláda by podle něj měla jednat dle zavedených postupů, tedy schvalovat je dle krizového zákona.

Plné odůvodnění

Městský soud v Praze dne 23. dubna s účinností od 27. dubna zrušil některá mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ČR. Konkrétně se jednalo o „mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. 4. 2020 a ze dne 26. 3. 2020 o omezení maloobchodního prodeje a mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 15. 4. 2020 a ze dne 23. 3. 2020 omezující volný pohyb osob.“

V tiskové zprávě k rozhodnutí Městského soudu stojí: „Soud shledal, že vydáním těchto opatření Ministerstvo zdravotnictví překročilo meze svojí působnosti. (…) Soud plně respektuje, že byl vládou vyhlášen nouzový stav, jakož i důvody, pro které byl vyhlášen. Soud však nemohl pominout, že napadená opatření představují svým rozsahem dosud bezprecedentní omezení základních práv, zejména svobody pohybu a svobody podnikání. (…) Omezení základních práv tedy musí být při mimořádných stavech přijímána právem předvídaným způsobem a zároveň musí šíře jejich omezení odpovídat ústavní ochraně podstaty těchto práv a svobod. (…) možností omezení základních práv a svobod za trvání nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu disponuje především vláda. A zákon nepřipouští delegování této pravomoci na kohokoliv jiného, tj. ani na člena vlády.“

Tato opatření nebyla vydána dle krizového zákona, tedy nebyla vydána vládou, ale vydalo je Ministerstvo zdravotnictví dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Soud také uvedl, že nastalá situace byla pro vládu „výjimečnou, a to též z hlediska práva, neboť v minulosti nečelila takovému nebezpečí ohrožujícímu zdraví obyvatel“ a že „nemíní nikterak rozporovat, že jím uplatněný postup se jevil (a jeví) z hlediska zvládnutí nastalé hrozby efektivní. Efektivita však není měřítkem zákonnosti a účel nesvětí prostředky.“ 

V rozsudku Městského soudu v Praze (.pdf, str. 34) také stojí, že při soudním řízení nebyl nalezen důvod, proč by vláda neměla jednat podle zavedeného postupu, tedy schvalovat mimořádná opatření podle krizového zákona. „Zákon sice ustupuje do pozadí a na relevanci nabývají jednotlivá opatření orgánů výkonné moci, nelze však tvrdit, že by zákony nadobro přestaly platit. Naopak je nezbytné lpět na jejich striktním dodržování, neboť poskytují ústavněprávní záruky a jasné mantinely, ve kterých se výkonná moc smí pohybovat, a kam již zajít nesmí.“

K rozhodnutí Městského soudu v Praze se na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády 23. dubna vyjádřil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Soud podle jeho slov „nikterak nezpochybňuje ten záměr Ministerstva zdravotnictví z hlediska obsahu. To znamená, soud nikterak nezpochybňuje ta opatření jako taková, pokud jde o obsah, ale zpochybňuje to, že jsme je vydali podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a nikoliv podle krizového zákona. (…) ale jsem rád, že ten rozsudek v zásadě konstatuje, že skutečně ta naše opatření jsou efektivní, že cílí na omezení šíření pandemie na území České republiky.“ Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo podat proti rozsudku kasační stížnost.

Výrok jsme zmínili