Sociologové se tím zabývali a analyzovali rozdíly mezi muži a ženami v politice z hlediska reakcí. Ta negativní zpětná vazba bývá mnohem více zaměřená právě na ženství, na pohlaví, třeba i na vzhled, na sexualitu...
Existují analýzy, které se zabývají komentáři na adresu politiků a političek na sociálních sítích. Tyto analýzy skutečně naznačují, že negativní reakce směřované k ženám-političkám se častěji týkají pohlaví, než je tomu u negativních komentářů adresovaných politikům.
Tématem rozdílnosti komentářů směřovaných k političkám a politikům se věnuje například analýza (.pdf) z roku 2018, která sledovala příspěvky na sociální síti Twitter. Konkrétně se zabývala komentáři na adresu tří párů politiků ze Spojeného království, Jihoafrické republiky a Chile (.pdf, str. 5).
Jedním ze závěrů této analýzy je také zjištění (.pdf, str. 2), že co se týče procent, „u žen bylo třikrát pravděpodobnější, že uvidí hanlivý komentář zaměřený na jejich pohlaví“, než tomu bylo u mužů. Celkově však přitom byla podle autorů míra hanlivých komentářů u politiků a političek podobná.
Podobným tématem se pak podrobněji zabýval i pořad stanice BBC Newsnight ve spolupráci s britským Institute for Strategic Dialogue, který se zaměřuje na výzkum online extremismu. V jejich článku z července 2019 zmiňují i konkrétní případ předsedkyně bavorské strany Spojenectví 90/Zelení Kathariny Schulze. Autoři zde uvádějí, že více než čtvrtina urážek, které dostává na sociálních sítích „se zaměřuje na její fyzický vzhled, pohlaví a sexualitu“. Oproti tomu její kolega Ludwig Hartmann, který ve straně zastává také funkci předsedy, cílem stejného druhu komentářů není. A to „přestože sdílí podobné názory na imigraci“. U něj kritika podle BBC obvykle směřuje spíše na jeho stranu, některé tweety ho například označují za „komunistu“ atd.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v rozhovoru pro Deník N. O stavu TOP 09, plánech a spolupracích do krajských a senátních voleb, či chystaných krocích v oblasti ekologie a životního prostředí.