Tento výrok byl ověřen jako

Premiér Andrej Babiš popisuje tento graf, který sdílel na svém facebooku. Ukazuje vývoj státního dluhu České republiky v procentuálním vyjádření vůči HDP v letech 1993 až 2019. Premiér ve svém výroku neuvádí, v jakých jednotkách uvedená čísla jsou, ale z grafu je zřejmé, že hovoří o % HDP. Má tedy na mysli snížení dluhu ze 41,1 % na 29 % HDP.

Česká republika má podle dat Eurostatu skutečně jedno z nejnižších zadlužení v Evropě. Graf níže ukazuje, že vyjadřuje-li se výše vládního dluhu jako procento z HDP, má ČR 4. nejmenší zadlužení mezi státy Evropské unie. Méně zadlužené už je jen Lucembursko, Bulharsko a Estonsko. Největšího dluhu vůči HDP naopak dosahují Řecko, Itálie a Portugalsko.

Při vyjádření v absolutní velikosti státního dluhu má pak Česká republika až 11. nejmenší dluh v rámci EU. Tento ukazatel ale nereflektuje mnoho faktorů, například velikost jednotlivých státních ekonomik.

Andrej Babiš se stal ministrem financí v lednu roku 2014 a je pravda, že od tohoto roku státní dluh v % HDP skutečně kontinuálně klesá (viz graf níže). Za rok 2013 odpovídal státní dluh, jak říká Andrej Babiš, 41,1 % HDP a od té doby klesnul na 29,0 % HDP v roce 2019. Absolutní výše dluhu vyjádřená v korunách pak podle dat Ministerstva financí spíše kolísá. V této perspektivě od roku 2012 státní dluh podstatně neroste, ale ani výrazně neklesá. Například za rok 2019 se státní dluh zvýšil z 1 622,0 mld. korun na 1 640,2 mld. korun oproti předchozímu roku.

Vývoj státního dluhu České republiky

Andrej Babiš ve svém výroku hovoří o snížení poměru dluhu k HDP, ke kterému skutečně došlo, nehledě na absolutní výši dluhu vyjádřenou v korunách. Je přitom zřejmé, že růst HDP je důsledkem více faktorů, nikoliv jen vlivu Andreje Babiše jako ministra financí či premiéra (HDP v posledních letech rostlo ve všech zemích EU). Neinterpretujeme proto vyjádření „snížil jsem dluh“ jako přivlastnění veškeré zásluhy za snížení státního dluhu. Výrok proto považujeme za pravdivý, byť míru zodpovědnosti Andreje Babiše za popsaný vývoj nemůžeme plně určit. Pravdivá je i část, ve které tvrdí, že současná výše zadlužení s koronavirem nesouvisí, protože se do tohoto žebříčku ještě nemohly promítnout důsledky pandemie, která Českou republiku a další evropské země zasáhla až v tomto roce.