Tento výrok byl ověřen jako

Ve výroku Andrej Babiš užívá starého označení aktuálně platné Smlouvy o fungování Evropské unie. Lisabonská smlouva změnila název Smlouvy o založení Evropského společenství na již zmíněnou Smlouvu o fungování Evropské unie. V tomto případě se jedná jen o drobnou chybu, premiér Babiš navíc správně cituje článek 311, který se nachází ve Smlouvě o fungování EU (SFEU):

„Článek 311

Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik.

Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny.“

V souladu s výrokem si Evropská unie dříve nepůjčovala, neboť kromě toho, že dle čl. 311 SFEU Unie hospodaří jen s vlastními zdroji, dle článku 125 SFEU „Unie neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků kteréhokoli členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru.“ Dále dle článku 310 SFEU „musí být rozpočet EU vyrovnaný co do příjmů a výdajů“. Z těchto norem primárního práva EU plyne zákaz půjček EU, které by nepříznivě ovlivnily vyrovnaný rozpočet EU, či zákaz půjčky pro zajištění financování členských států, za kterou ručí EU (EU nepřebírá závazky členských států).

Evropská unie jako celek se tedy zadlužovat prozatím nemůže. To však neplatí pro Evropskou investiční banku (EIB), která úvěr využívá k plnění svých úkolů. Z kontextu výroku je nicméně patrné, že Andrej Babiš hovoří o půjčkách EU jako celku a nehovoří o EIB, která je obdařena vlastní právní subjektivitou:

• „Článek 308 SFEU
  Evropská investiční banka má právní subjektivitu.“
   
• Protokol (č. 5) SFEU O statutu Evropské investiční banky
  „Článek 20
  1.   Banka si prostředky potřebné k plnění svých úkolů půjčuje na kapitálovém trhu.
  2.   Banka si může půjčovat na kapitálových trzích členských států v rámci právních předpisů upravujících tyto trhy.
  Příslušné orgány členského státu, na který se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, mohou odmítnout souhlas jen tehdy, hrozí-li kapitálovému trhu tohoto státu vážné poruchy.“

Evropská komise je způsobilá k vypůjčování si jménem EU z kapitálových trhů na financování úvěrových programů, které mají zajistit pomoc zemím v nouzi. Mezi úvěrové programy patří pomoc s platební bilancí, evropský mechanismus stability a finanční pomoc státům mimo EU. Pomoc je poskytována zejména z důvodu provázanosti ekonomik států, a tedy případného negativního dopadu nefunkční ekonomiky postiženého státu. V těchto případech tedy Komise funguje jen jako jakýsi prostředník mezi kapitálovými trhy a členským státem, kdy tyto prostředky nejsou využívány na financování chodu Unie, ale jsou poskytnuty, opět jako úvěr, členskému státu. Naproti tomu v případě financování programu Next Generation EU mají být prostředky použity právě i na financování chodu Unie, resp. na financování dotací členským státům.

Z výše popsaných důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.