Alena Schillerová
Nechala jsem spočítat všechny poslanecké návrhy opozice ke covidovým zákonům a vyšlo to na 723 miliard, v případě ODS na 130.
Tento výrok byl ověřen jako
Zkrácené odůvodnění
Na náš dotaz nám MF zaslalo tabulku, která vyčísluje návrhy opozice na 723 mld. Některé z těchto návrhů by skutečně přinesly větší náklady státního rozpočtu, jiné se ale překrývají s vládními (odklad EET) a další přinesou jen přechodné finanční náklady (odklad platby DPH o rok).
Plné odůvodnění
Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat podrobnější informace o analýze, která by se zabývala vyčíslením finančních dopadů opozičních poslaneckých návrhů, jež souvisejí s koronavirovou krizí, na státní rozpočet.
S žádostí o konkrétní čísla pro návrhy opozice i samotné ODS a dále také o popis použité metodiky jsme se proto obrátili na Ministerstvo financí. To nám zaslalo tabulku, v níž se suma 723 miliard skutečně objevuje a která dle MF vyčísluje odhadované dopady „nevládních návrhů (vlastních i pozměňovacích)“. Důležité je zde však zdůraznit, že i když tabulka nese název „Legislativní nevládní návrhy, které souvisí s opatřeními proti Covid-19 a mají vliv na státní rozpočet 2020“, podle námi zjištěných dat jsou v ní započítány i některé návrhy vládní.
Jako příklad lze uvést položku „Pozastavení EET do konce roku 2020“, u níž MF v tabulce odhaduje, že kvůli ní na straně příjmů státní rozpočet přijde o 12 miliard korun. Od začátku koronavirové krize byly v roce 2020 ve Sněmovně projednávány tři návrhy zákonů týkající se elektronické evidence tržeb. Jedním z nich byl návrh opozice, další dva podala vláda v březnu a v květnu. Prvním vládním návrhem byla povinnost evidence tržeb pozastavena do dne ukončení nouzového stavu, druhým do 31. prosince 2020. Opoziční pozměňovací návrhy k těmto dvěma vládním návrhům i samostatný opozicí předložený návrh však požadovaly jen ještě delší odložení povinností nebo například úplné zrušení EET. Na straně příjmů tak oproti vládním návrhům nemohly mít logicky na rozpočet 2020 takřka žádný dopad. Dodejme, že ještě před pandemií MF uvedlo, že EET by měla do rozpočtu 2020 přinést 15,2 miliardy korun.
Uvedené opoziční návrhy v oblasti EET nemohou mít tedy proti vládním návrhům v roce 2020 žádné další finanční náklady. Nabízí se tak interpretace slov Aleny Schillerové, že částkou 723 miliard Kč nemá na mysli dopady na rok rozpočet 2020, ale dopady dlouhodobé. Tomuto výkladu by nasvědčoval návrh poslankyně Šafránkové a dalších zvyšující slevy na dani z příjmů, který je v materiálu MF vyčíslen na 30 miliard Kč. Tento návrh (.pdf, str. 6) zákona totiž počítal s účinností až od roku 2021.
Proti tomuto výkladu však svědčí v uvedeném materiálu položka vyčíslující návrh poslance Jurečky o odkladu platby DPH o 1 rok na 330 miliard Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o pouhý odklad platby daně, je zřejmé, že tento návrh by sice přinesl náklady v roce 2020, ale daňoví poplatníci by danou sumu doplatili v roce následujícím. Pokud bude mít toto opatření nějaké dlouhodobé náklady, pak téměř nulové (financování tohoto výpadku příjmů formou státních dluhopisů, které mohou být za 1 rok splaceny odloženým výnosem této daně).
Jak ukazují uvedené příklady, je zřejmé, že s tabulkou poskytnutou Ministerstvem financí je třeba pracovat obezřetně. Obsahuje totiž prosté vyčíslení nákladů jednotlivých opozičních návrhů, z nichž některé se překrývají s návrhy vládními, některé přinesou pouze přechodné náklady a některé se naopak mohou projevit až dlouhodobě. V žádném případě nelze uvedené položky jednoduše sečíst a Alena Schillerová tak interpretuje tuto tabulku zavádějícím způsobem.
Ve výroku zmiňovaných 130 miliard korun v případě návrhů ODS pak v tabulce Ministerstva financí dohledat nelze. Jmenovitě totiž obsahuje pouze návrhy poslance Jurečky (KDU-ČSL) a poslanců SPD. Dopad některých dalších pozměňovacích návrhů je pak hodnocen souhrnně, podle jednotlivých návrhů zákonů, popř. v položce „Ostatní pozměňovací návrhy (hrubý odhad)“, kde je uvedena souhrnná částka 33 miliard korun. Nelze vyloučit, že Ministerstvo financí má vyčíslení návrhů ODS k dispozici, nám je však neposkytlo. Zároveň platí, že pozměňovací návrhy nemusí obsahovat odůvodnění, proto není ani v našich silách finanční náročnost pozměňovacích návrhů ODS spočítat.
Dodejme, že co se týče použité metodiky, MF pro Demagog.cz uvedlo: „V případě, že samotný návrh neobsahoval přesnou kvantifikaci (nebo uváděl pouze dopad na veřejné rozpočty) stanovilo v tomto případě Ministerstvo financí hrubý odhad dopadů na státní rozpočet, a to dle svých nejlepších znalostí a velmi konzervativně. (…) Pokud se jednalo o křížení návrhů jednoho poslance, senátora či klubu v různých variantách (např. navýšení kompenzačního bonusu v různých částkách), počítalo se pouze s jedním z návrhů s nejvyšším rozpočtovým dopadem.“