Demagog.cz

Ministryně financí Alena Schillerová o státním rozpočtu

Jak bude vypadat státní rozpočet na rok 2021? Ministryně financí Schillerová pro Deník popisuje podobu státního rozpočtu. Dostane se i na zrušení daně z nemovitosti či paušální daň pro živnostníky.

Ověřili jsme
Deník ze dne 13. července 2020 (moderátor Kateřina Perknerová, záznam)

27 ověřených výroků

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Vládní rezerva, která byla původně 136 miliard, se ztenčila na 36 miliard.

Vládní rozpočtová rezerva se měla zvýšit o 136,6 miliard korun, ovšem v pozměňovacím návrhu Andreje Babiše pak tato částka klesla na 36,1 miliardy korun.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně financí Alena Schillerová výrokem reaguje na kritiku vládního návrhu novely zákona o státním rozpočtu. Tato novela nebyla podle opozice dostatečně zdůvodněna a ke konkretizaci určení výdajů došlo až prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu Andreje Babiše.

Vládní rozpočtová rezerva měla být podle vládou navrhované novely zákona o státním rozpočtu z 9. června navýšena (.pdf, str. 5) o 136,6 miliard korun. Její rozpočet by tím dosáhl 215,4 miliard. Během legislativního procesu došlo v původní novele k upřesnění prostřednictvím pozměňovacího návrhu (.docx, str. 4) premiéra Babiše. Ten v něm konkretizoval využití několika desítek miliard korun, a tím se navrhované navýšení vládní rozpočtové rezervy ztenčilo na necelých 36,1 miliard korun. Největší množství peněz bylo přesměrováno do Státního fondu dopravní infrastruktury (.docx, str. 2), a to 20 miliard, dále pak také do programu Antivirus a dalších.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Máme připraveno dvakrát deset miliard na podporu podnikatelského a veřejného sektoru.

V červnu 2020 předložil Andrej Babiš pozměňovací návrh novely zákona o státním rozpočtu ohledně přerozdělení peněz z vládního rozpočtu do kapitol. Součástí bylo také 10 mld. na podporu podnikatelského a 10 mld. na podporu veřejného sektoru. Návrh byl v červenci 2020 schválen.

skrýt celé odůvodnění

16. června 2020 předložil Poslanecké sněmovně Andrej Babiš pozměňovací návrh novely zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020. V tomto návrhu se mimo jiné v 9. kapitole pod názvem Všeobecná pokladní správa píše následující (.docx, str. 3):

„V ukazateli „Ostatní výdaje“ se zřídí dvě nové položky: „Prostředky na podporu podnikání“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o zatím nerozhodnutou specifickou podporu do hospodářských odvětví, která jsou výrazně postižena následky epidemie COVID-19) a dále položka „Prostředky na podporu veřejného sektoru“ s částkou 10 mld. Kč (jedná se o případnou další podporu organizací financovaných ze státního rozpočtu, tak i z územních rozpočtů. Patří sem i organizace financované z veřejného zdravotního pojištění). O použití těchto prostředků bude rozhodovat vláda.“

8. července pak Poslanecká sněmovna hlasovala o pozměňovacím návrhu a návrh schválila. Ze 190 přihlášených poslanců hlasovalo pro 140, proti byli 3. Tentýž den pak byla Sněmovnou schválena i novela jako celek.

Na závěr dodejme, že v pozměňovacím návrhu najdeme i další položky (.doc, str. 1), které by se daly označit za podporu veřejného sektoru, např. 5,2 miliard na sociální služby či 12 miliard na posílení programu Antivirus. Pokud však ministryně Schillerová mluví o prostředcích, které prozatím nejsou vázány na žádný konkrétní účel, pouze mají být použity na podporu soukromého a veřejného sektoru, je pravdou, že v této oblasti je vyčleněno právě zmíněných dvakrát deset miliard.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Po dohodě s odboráři budeme masivně odměňovat zdravotníky, což bude také částka kolem deseti miliard.

Vláda jednala s odboráři o odměnách zdravotníkům na začátku července. Shodli se na odměnách v přibližné výši 10 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se společně s premiérem Andrejem Babišem shodli 7. července 2020 po dohodě se zástupci odborů Dagmar Žitníkovou a Martinem Engelem na odměnění všech zdravotníků, kteří pracovali v době koronavirové krize. Odměny mají dostat i zdravotníci, kteří nepracovali přímo s nakaženými, ale všichni, kteří pracovali na plný úvazek v nemocnicích v době epidemie. Odměny má získat i zdravotnický personál, který se přímo nestaral o pacienty, ale v nemocnici také pracoval.

Podle Seznam zpráv má jít skutečně o částku okolo 10 miliard korun. Celková částka bude ještě upřesněna na základě výpočtů, kolika zdravotníků se odměny budou týkat, kolik z nich pracovalo v přímém kontaktu s nakaženými, a budou tak mít nárok na vyšší odměny, a kolik hodin zaměstnanci s nárokem na odměny odpracovali. V jaké formě a v jaké konečné finanční výši bude program odměn fungovat, by vláda měla rozhodnout do konce července.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Současný odhad propadu příjmů vychází z dubnové predikce, k tomu jsme přičetli vládní opatření, jimiž jsme odkládali daně či odpouštěli sociální pojištění, čímž jsme došli k částce 213 miliard.

Celkový propad příjmů státního rozpočtu se po 3 novelách ustálil na částce 213 mld. Kč (ve srovnání s původně plánovanými příjmy na rok 2020). Důvodem je kromě přijatých vládních opatření i ekonomická situace, jejíž vývoj předvídá zmiňovaná predikce.

skrýt celé odůvodnění

První novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 byla přijata v březnu 2020. Touto novelou byl navýšen schodek státního rozpočtu na 200 miliard korun. Příjmy pak byly touto novelou zmenšeny (.pdf, str. 14, 15) o 89,8 miliardy korun, konkrétně v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o 25 mld. Kč, u Českého telekomunikačního úřadu o 7 mld. Kč, u Správy státních hmotných rezerv o 0,6 mld. Kč, u Operace státních finančních aktiv o 1,5 mld. Kč a u Všeobecné pokladní správy (VPS) o 55,7 mld. Kč.

Následně pak byla vydána zmiňovaná a dosud poslední makroekonomická predikce z dubna 2020. Na základě této predikce pak počítala druhá novela státního rozpočtu z dubna 2020 s propadem příjmů o 60,1 mld. Kč oproti původnímu návrhu. To odpovídá snížení daňových příjmů dle zmiňované predikce, která mluví o poklesu těchto příjmů meziročně o 3,3 % (.pdf, str. 10). Konkrétně došlo ke snížení příjmů (.pdf, str. 5) v kapitole MPSV o 5 miliard a v kapitole VPS o 55,1 miliard. V důvodové zprávě k této novele jsou přitom za důvody snížení příjmů označovány (.pdf, str. 3–8) jak dubnová predikce, tak vládní opatření.

K dalšímu poklesu příjmů došlo i v zatím poslední novele státního rozpočtu (.pdf, str. 3), kterou byl schodek státního rozpočtu navýšen na 500 miliard. Příjmy se tak snížily v kapitole MPSV o 17,6 mld. Kč. V kapitole Ministerstva životního prostředí poté dojde k poklesu příjmů o 2 mld. V kapitole VPS dojde k poklesu o 43,8 mld. Kč. Celkový pokles příjmů tak činí 63,4 mld. Kč (.pdf, str. 10). Za hlavní důvod jsou přitom opět označována přijatá vládní opatření, např. v důsledku Antiviru C je předpokládán pokles příjmů MPSV o 13,5 miliardy korun. Propad daňových příjmů v kapitole Všeobecné pokladní správy je opět zdůvodněn jak ekonomickou situací, tak přijatými vládními opatřeními.

Celkový pokles příjmů, zahrnující tři novely státního rozpočtu, tedy skutečně tvoří částku cca 213 mld. Kč.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Výdaje jsme odhadli na 246 miliard, a když k tomu přidáme již schválený schodek 40 miliard, jsme na 500 miliardách.

Původní schodek státního rozpočtu činil skutečně 40 miliard. Následně však několika novelami došlo ke snížení příjmů státního rozpočtu o 213 miliard a k navýšení výdajů o cca 247 miliard. Nově se tedy schodek státního rozpočtu rovná 500 miliardám.

skrýt celé odůvodnění

Schválený rozpočet pro rok 2020 počítal s příjmy 1 578 mld. Kč. Po dvou novelách státního rozpočtu byly příjmy stanoveny částkou 1 428 mld. Kč (.pdf, str. 3). Zatím poslední novela státního rozpočtu ovšem počítá s příjmy 1 365 mld. Kč. Jedná se tedy o celkový pokles příjmů o 213 mld. Kč. Tuto třetí novelu zákona o státním rozpočtu však v den uveřejnění rozhovoru (13. července) nepodepsal prezident.

Na straně výdajů byl schválen rozpočet 1 618 mld. Kč. Po dvou novelách byly výdaje stanoveny částkou 1 728 mld. Kč (.pdf, str. 3). Poslední novela státního rozpočtu pak počítá s výdaji 1 865 mld. Kč. Zde tak rozdíl tvoří cca 247 mld. Kč.

Původně schválený schodek státního rozpočtu činil 40 mld. Kč. Pokud tedy k již tomuto existujícímu schodku přičteme změny státního rozpočtu na straně příjmů a výdajů, dostaneme se ke schodku 500 miliard.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Jako vláda jsme se zavázali, že příštích sedm let budeme střednědobý rozpočtový cíl snižovat o půl procentního bodu ročně.

Novelou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je nejprve střednědobý rozpočtový cíl deficitu státního rozpočtu podstatně navýšen z 0,75 % na 4 % HDP. Teprve poté dojde k postupnému snižování o půl procentního bodu ročně.

skrýt celé odůvodnění

Podle Konvergenčního programu České republiky z dubna 2019 byl střednědobý rozpočtový cíl pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 nastaven na −0,75 % HDP (.pdf, str. 2).

Od 27. dubna 2020 je však v platnosti novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Novelu přijali poslanci 22. dubna, pro hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM, poslanci dalších stran hlasovali proti.

O úpravě a snižování střednědobého rozpočtového cíle pojednávají § 10a a § 11a:

㤠10a

Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro

a) rok 2021 jako součet částek nejvýše 4 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na rok 2021; celkové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují o jejich vzájemné finanční vztahy a stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii,

b) roky 2022 až 2027 ve výši odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, alespoň o 0,5 procentního bodu.“

§ 11a

Pro účely § 11 se částka celkových výdajů sektoru veřejných institucí za

a) rok 2021 vypočtená zpětně v roce 2022 navyšuje o částku použitou ministerstvem v roce 2021 podle § 10a písm. a),

b) roky 2022 až 2027 vypočtená zpětně v roce následujícím navyšuje na částku odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí, upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, o 0,5 procentního bodu.“

Z toho vyplývá, že střednědobý rozpočtový cíl deficitu 0,75 % HDP se pro příští rok může navýšit až na 4 % HDP a poté by se měl každoročně snižovat o 0,5 p. b. Takovým tempem by výše střednědobého rozpočtového cíle deficitu v roce 2027 měla klesnout na 1 % HDP a následně dosáhnout na původní úroveň 0,75 % HDP v roce 2028, jak je uvedeno i v důvodové zprávě návrhu (.docx, str. 4): „Tato trajektorie by měla zabezpečit postupné přibližování k současné výši střednědobého rozpočtového cíle České republiky a jeho bezpečné dosažení v roce 2028, aniž by byla ekonomika ohrožena nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.“

Ministryně Schillerová sice správně  říká, že se vláda zavázala ke snižování střednědobého rozpočtového cíle, ale už nedodává, že nejprve dojde k jeho podstatnému navýšení z původně plánovaného 0,75 % HDP na 4 % HDP a teprve poté by měla úroveň každoročně klesat. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Nedá se vyloučit, že schodek na příští rok bude ještě poměrně velký, také proto jsme prosadili novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Vláda i Parlament v souvislosti s pandemií koronaviru schválili novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Předpokládá se, že stát se bude muset v následujících letech zadlužit víc, než současný zákon dovoluje.

skrýt celé odůvodnění

O tom, že schodek státního rozpočtu na příští rok bude zřejmě také velký, mluvil už makroekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a poradce Andreje Babiše pro ekonomiku Martin Fassmann. Pokud podle něj bude letos schodek rozpočtu dosahovat výše 500 miliard, pak musí být schodek pro příští rok minimálně stejně velký. S dlouhodobějším propadem v příjmech a naopak také s navýšením výdajů pak počítá i důvodová zpráva (.pdf, str. 3) k diskutované novele.

Jak již dříve uvedla ministryně financí Alena Schillerová, česká ekonomika by musela ročně růst až o 11 %, aby se státní rozpočet ve střednědobém výhledu vrátil ke schodkům kolem 40 až 50 miliard. Česká národní banka však očekává pro příští rok růst české ekonomiky o 4 %, Evropská komise o 5 %.

V dubnu vláda schválila novelu (.pdf) zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tento zákon má zabránit nadměrnému a nekontrolovatelnému zadlužování státu. Vláda ale v souvislosti s pandemií koronaviru připravila jeho změnu, jelikož předpokládá, že stát se bude muset v následujících letech zadlužit víc, než současný zákon dovoluje. Novela například umožňuje vytvořit pro rok 2021 fiskální prostor na úrovni strukturálního deficitu ve výši 4 % HDP. V následujících letech by pak veřejné finance byly konsolidovány podle nařízení Rady EU č. 1466 z roku 1997 o půl procentního bodu ročně. Česká republika by tak do roku 2028 měla opět plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl a ekonomika by neměla být destabilizována nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Nechceme udělat stejnou chybu jako pravicová vláda v roce 2010, která se proškrtala do další recese.

Vláda, která vznikla v roce 2010, skutečně prováděla politiku škrtů ve státním rozpočtu. Celkové výdaje státního rozpočtu ale stagnovaly a zda byly prováděné škrty příčinou následné recese, je předmětem sporu ekonomů. Zda se jednalo o rozhodnutí správné, či chybné, nehodnotíme.

skrýt celé odůvodnění

Alena Schillerová ve svém výroku hovoří o období vlády Petra Nečase. Recese nastala po krátkém oživení ekonomiky po globální hospodářské krizi z let 2008/2009. V letech 2010 a 2011 česká ekonomika rostla, sice pomalu, ale následně v roce 2012 propadla znovu do recese, která trvala zhruba 2 roky (viz graf níže). Ve spojení s hospodářskou krizí z roku 2009 se tak hovořilo o nejdelší recesi v České republice v historii. Index prosperity, který porovnává vývoj reálných mezd a míru nezaměstnanosti, se teprve v roce 2015 dostal nad hodnotu, které dosáhl v roce 2007.

Roční růst HDP České republiky vyjádřený v %

V roce 2010 tehdejší vláda dle svých vlastních vyjádření skutečně šla spíše cestou škrtů ve vládním rozpočtu nežli zvýšenou investiční aktivitou. Vláda snižovala počty státních zaměstnanců a přistupovala k obecným úsporám ve státním sektoru ve snaze neprohlubovat zadlužení státu. Dále také například zmenšovala výdaje na dopravní infrastrukturu či rušila některé programy sociální politiky. Na rok 2011 pak vláda naplánovala rozpočet s nižším deficitem, než jaký byl v letech 2009 a 2010 (viz graf níže). I média v té době hovořila o velkém šetření a škrtání ve vládním rozpočtu – hovořilo se o „Kalouskově léčbě“, hojně probírané byly škrty platů státních zaměstnanců.

Zdroj: ÚNRR, (str. 13) data převzata z MF ČR

Celkové výdaje za rok 2011 pak ve výsledku byly ještě nižší, než jaké vláda plánovala – místo schválených 1 190,70 mld. korun se utratilo pouze 1 155,53 mld. Největší úspory lze pozorovat v kapitálových výdajích. Schodek schváleného rozpočtu se tak oproti roku 2010 snížil téměř o 15 mld. korun.

Je tedy pravdou, že vláda po roce 2010 prováděla politiku škrtů a že poté došlo k recesi ekonomiky České republiky. Je také pravdou, že pokles výdajů vlády se projeví negativně na růstu HDP. Na druhou stranu celkové výdaje státního rozpočtu se i přes uvedené škrty nijak výrazně nesnižovaly a spíše stagnovaly, jak je vidět z údajů státního závěrečného účtu za rok 2010, 2011 (.pdf, str. 2) a 2012 (.pdf, str. 2). Nelze tedy prokázat příčinnou souvislost mezi prováděnými škrty a vzniklou recesí. Názory odborníků na danou věc se liší. Někteří ekonomové, jako například v dané době Tomáš Holub či zpětně Miroslav Singer, považovali škrty a šetření vlád během krize za chybu a za důvod následné recese. Jiní, jako například Aleš Michl, ale tvrdili, že samotné škrty Českou republiku do recese nedostaly.

Výrok Aleny Schillerové obsahuje dvě faktické části, na které jsme se při hodnocení zaměřili. Jedná se jednak o tvrzení, že tehdejší pravicová vláda v roce 2010 škrtala a také, že těmto škrtům následovala ekonomická recese. Další části jsou buď subjektivním hodnocením ministryně, případně naznačením kauzálního vztahu mezi rozpočtovými škrty a ekonomickou recesí, na kterém nepanuje odborná shoda. Jelikož jsou obě faktické části pravdivé, výrok jako celek také hodnotíme jako pravdivý.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Předpokládáme, že na stav před pandemií (schodku veřejných financí, pozn. Demagog.cz) se dostaneme v roce 2028.

Vláda předpokládá, že v roce 2028 strukturální schodek nepřesáhne výši současného střednědobého rozpočtového cíle, tj. 0,75 % HDP. Toto číslo se však neshoduje s reálnou výší strukturálního deficitu před pandemií, který v roce 2019 odpovídal 0,1 % HDP.

skrýt celé odůvodnění

Důvodová zpráva k vládní novele zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, uvádí (.pdf, str. 3–4), že vláda „pro rok 2021 navrhuje vytvořit fiskální prostor až do výše 4 % HDP a následně konsolidovat veřejné finance (…) o půl procentního bodu meziročně. Tato trajektorie by měla zabezpečit postupné přibližování k současné výši střednědobého rozpočtového cíle České republiky a jeho bezpečné dosažení v roce 2028, aniž by byla ekonomika ohrožena nadměrným jednorázovým negativním fiskálním šokem“.

Dle dokumentu (.zip, D01.pdf, str. 10) Ministerstva financí, zveřejněném v říjnu 2019, tedy ještě před pandemií, odpovídá limit střednědobého rozpočtového cíle „hodnotě strukturálního salda −0,75 % HDP“. Dodejme, že stejné číslo uvádí také zmíněná důvodová zpráva (.pdf, str. 3): „Výše střednědobého rozpočtového cíle je pro rok 2020 a roky následující stanovena na −0,75 % HDP.“

Ministerstvo financí tedy plánovalo, že strukturální schodek veřejných financí nepřesáhne 0,75 % HDP. Z důvodové zprávy a také z Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí České republiky na roky 2021 až 2023 (.pdf, str. 2) z dubna 2020 pak vyplývá, že strukturální saldo by mělo podle MF v roce 2028 činit −0,5 % HDP.

Zde je důležité zmínit, že hodnoty strukturálního salda veřejných financí byly dle dat MF (.pdf, str. 39) v letech před pandemií vyšší než −0,5 % HDP. V roce 2019 byl výsledek záporný a činil −0,1 % HDP, jednalo se tedy o strukturální deficit. V předcházejících třech letech naopak strukturální saldo skončilo v číslech kladných, tedy v přebytku – v roce 2018 to bylo 0,7 % HDP, v roce 2017 1,1 % HDP a v roce 2016 0,9 % HDP.

Dle dostupných informací tak Ministerstvo financí plánuje, že v roce 2028 bude činit strukturální saldo veřejných financí −0,5 % HDP, a nepřesáhne tudíž před pandemií stanovenou hodnotu střednědobého rozpočtového cíle (−0,75 % HDP). Ve veřejně dostupných dokumentech MF se však neobjevuje, že by strukturální saldo v roce 2028 mělo dosáhnout hodnot z let před pandemií (−0,1 % HDP a vyšších), výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Od 1. června společně s pokladním plněním zveřejňujeme přehled opatření, která vláda zavádí v souvislosti s krizí.

Od 1. června je na stránkách Ministerstva financí spolu s přehledem příjmů a výdajů státního rozpočtu zveřejňován také přehled výdajů na protikrizová opatření.

skrýt celé odůvodnění

Pokladní plnění je pravidelně zveřejňováno každý měsíc na stránkách Ministerstva financí ČR a jsou v něm vyjádřeny příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu. Podrobné informace jsou zveřejňovány vždy na začátku měsíce. Je přitom pravdou, že počínaje 1. červnem (.xlsx) jsou v této publikaci zveřejňovány vedle klasických údajů o pokladním plnění také výdaje na protikrizová opatření.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR (.xlsx)

Podobné informace pak obsahuje i zatím poslední zveřejněná tabulka (.xlsx) z 1. července 2020.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

K 1. červenci jsme do ekonomiky pustili 128 miliard, což zahrnuje přímou pomoc typu kompenzačních bonusů nebo Antiviru i úlevy na daních.

Ve statistikách MF lze dohledat částky vztahující se k „výši opatření veřejné pomoci v souvislosti s COVID-19“, jejichž součet odpovídá 128 mld. Kč. Do této sumy jsou však započítány i částky, kterými stát ručí za úvěry soukromých bank a de facto je tedy do ekonomiky „nepustil“.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo financí na svých stránkách zveřejnilo podrobná data o plnění státního rozpočtu za leden až červen 2020, mezi nimiž lze nalézt také informace týkající se opatření zavedených kvůli koronavirové krizi. Jedná se konkrétně o tabulku (.xlsx, list Plnění COVID-19), ve které se skutečně objevuje vyčíslení zahrnující kompenzační bonusy, program Antivirus či úlevy na daních, o nichž hovoří Alena Schillerová. Součtem jednotlivých částí této tabulky (viz níže) také dostaneme číslo 127,7 miliard (83,2 + 19,4 + 25,1 = 127,7), tedy zaokrouhleně 128 miliard, které ministryně financí uvádí ve výroku.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR (.xlsx, list Plnění COVID-19)

Některé položky v tabulce, zejména kompenzační bonusy, programy Antivirus A a B, ošetřovné či zvýšení platby státu za státní pojištěnce, nejsou z hlediska hodnocení výroku problematické a lze říci, že tyto finance stát skutečně do ekonomiky „pouští“.

O použití tohoto slova by se do jisté míry dalo polemizovat ve spojení s prominutím červnových záloh na daně z příjmu a posečkáním u DPH. Jedná se sice o vstřícné gesto státu, nicméně tyto finanční prostředky stát ve skutečnosti nemá (pouze očekával, že je od těchto daňových poplatníků vybere) a de facto je tak do ekonomiky nemůže „pustit“. Navíc se v těchto případech jedná pouze o prominutí záloh, nikoliv o prominutí daně. Nelze ovšem popřít, že díky tomu mohou poplatníci tyto částky v současnosti využít jinak a podpořit tak českou ekonomiku.

Za nejproblematičtější však považujeme skutečnost, že Alena Schillerová hovoří o částce 128 miliard, ve kterých jsou započítány také státní záruky úvěrů v programech COVID I až III atd. Ty jsou konkrétně obsaženy v sumě 25,1 miliardy ve třetí části tabulky. (Přesněji Česká republika poskytuje „státní záruku za dluhy Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., které vyplývají z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých bankami“. Právě Českomoravská záruční a rozvojová banka má na starosti většinu programů COVID a vystavuje dalším bankám záruky na úvěry z těchto programů.) Navíc, COVID Praha připravila Českomoravská záruční a rozvojová banka ve spolupráci s městem Praha, nikoliv ve spolupráci s vládou.

Je pravdou, že bez programů COVID by mnozí podnikatelé na úvěry nedosáhli. Nelze však říci, že k vyplacení státních záruk došlo a stát tyto peníze „pustil do ekonomiky“. Stát, resp. Českomoravská záruční a rozvojová banka za tyto úvěry pouze ručí, tj. peníze budou „puštěny“ pouze v případě, že ten, jehož úvěr byl zaručen, úvěr nesplatí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Dodejme, že k zahrnutí státních garancí do vyčíslení státní pomoci se již dříve vyjadřoval například hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň, který uvedl, že je to „spíše účetní položka než skutečná pomoc“.

Do zmiňovaných 128 miliard pak nezapočítáváme poslední část tabulky s názvem Úvěrové moratorium (264,9 mld.), neboť se jedná pouze o možnost odložení splátek spotřebitelských úvěrů, podnikatelských úvěrů a hypoték. Pro úplnost je třeba také poznamenat, že tabulka uvádí data k 30. a 29. červnu.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Snížili jsme DPH, odložili jsme splatnost řady daní, odpustili jsme soc. pojištění.

Vláda v reakci na koronavirou krizi snížila DPH v oblastech ubytování a jiných, odložila splatnost např. daně z nabytí nemovitých věcí a odpustila sociální pojištění firmám do 50 zaměstnanců.

skrýt celé odůvodnění

Snížená sazba DPH platí od 1. května 2020. Jedná se o přesunutí mnohého zboží a služeb do druhé snížené 10% sazby. Z 21 % se snížila daň z přidané hodnoty na 10 % u služeb jako kadeřnictví, oprava jízdních kol, půjčování knih, prodej točeného piva a jiné. Z 15 % poté klesla DPH např. u služby čištění vnitřních prostor v domácnostech, mytí oken v domácnostech, domácí péče o děti a jiné.

Tato opatření však nebyla přijata v důsledku epidemie koronaviru, ale byla schválena Poslaneckou sněmovnou již 13. září 2019, kdy poslanci přehlasovali senátní veto. Jednalo se navíc o spojitost s další vlnou EET, ministryně financí Alena Schillerová konkrétně uvedla: „S tímto snížením DPH jsme přišli v souvislosti s náběhem poslední [vlny] EET (…)“ Přestože závěrečná fáze EET byla z důvodu koronavirové krize odložena, snížení DPH zůstalo.

Následně ovšem vláda přišla 25. května s návrhem protikrizového daňového balíčku, který zahrnoval i snížení DPH vztahující se „na oblasti ubytovacích služeb, vstupného na kulturní akce a sportovní události, vstupného na sportoviště, jízdného na vlecích a vstupného do saun a dalších podobných zařízení, a to ze současných 15 na 10 procent“, jak uvedla vláda po svém jednání.

Protikrizový daňový balíček byl poté 16. června Poslaneckou sněmovnou ve zrychleném jednání přijat a následně, po schválení Senátem a podpisu prezidenta republiky, 30. června publikován ve Sbírce zákonů. Jeho součástí bylo kromě již zmíněného dalšího snížení DPH také snížení jiných daní. Konkrétně se jednalo o snížení silniční daně o 25 %, a to pro auta nad 3,5 tuny. Dále budou moci obce osvobozovat od daně z nemovitých věcí u více mimořádných událostí.

8. června 2020 následně vláda schválila Liberační balíček III, který zahrnuje odložení platby daně z nabytí nemovitostí do konce roku, podání daňového přiznání k dani z příjmu do 18. srpna 2020 a jiné. Posunutý je také termín pro plátce DPH. Tento balíček upravuje již úlevy přijaté v Liberačním balíčku I a II.

Odpuštění sociálního pojištění bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou 16. června 2020 poté, co byl návrh vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy. Novela zákona byla publikována ve Sbírce zákonů 30. června. Jedná se v ní o odpuštění té části sociálního pojištění, kterou platí zaměstnavatelé, a to v období červen, červenec, srpen. Tito zaměstnavatelé ovšem musí splňovat několik základních podmínek: zaměstnávají maximálně 50 osob, počet odpracovaných dní těmito zaměstnanci se nesmí snížit o více než 10 % oproti březnu 2020, zaměstnavatelé musí vyplatit alespoň 90 % mzdy ve srovnání s březnem 2020. Zároveň tyto firmy však nesmí požádat o podporu Antivirus B.

Již dříve pak byly živnostníkům odpuštěny platby minimálních záloh na sociální pojištění.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Ve středu prošel vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti, a to je trvalá záležitost.

Zákon rušící daň z nabytí nemovitosti byl 8. července 2020 schválen Poslaneckou sněmovnou. Stále jej však čeká projednání v Senátu, vetovat jej může také prezident republiky.

skrýt celé odůvodnění

Nejprve zařaďme výrok do kontextu rozhovoru. Bezprostředně před tímto výrokem říká ministryně Schillerová: „My ale částečně touto cestou jdeme. Od 1. června společně s pokladním plněním zveřejňujeme přehled opatření, která vláda zavádí v souvislosti s krizí. K 1. červenci jsme do ekonomiky pustili 128 miliard, což zahrnuje přímou pomoc typu kompenzačních bonusů nebo Antiviru i úlevy na daních. Snížili jsme DPH, odložili jsme splatnost řady daní, odpustili jsme soc. pojištění.“

Mluví tedy zjevně o opatřeních, která již byla přijata, resp. již platí. Poté po otázce moderátorky: „To vše jsou ale dočasná opatření. Pravicová opozice žádá trvalý pokles daňové zátěže,“ následuje ověřovaný výrok.

Daň z nabytí nemovitosti je obsažena v zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb. V rámci opatření, která se snaží snížit negativní dopady koronavirové epidemie, vláda vypracovala návrh zákona (.pdf) obsahující zrušení daně z nabytí nemovitosti (str. 10). Vláda si od novely slibuje snížení daňové a administrativní zátěže a rovněž rozproudění trhu s nemovitostmi (str. 10–11.) Novela ve středu 8. července 2020 prošla 3. čtením a zamířila do Senátu.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť zákon rušící daň z nabytí nemovitosti je stále v legislativním procesu, a může být tedy zamítnut Senátem, popř. vetován prezidentem republiky. Jinými slovy, fakt, že zákon schválila Poslanecká sněmovna, nutně neznamená, že daň bude skutečně zrušena. Z kontextu výroku i jeho znění se však zdá, že zrušení daně z nabytí nemovitosti již prošlo celým legislativním procesem, tedy, že daň z nabytí nemovitosti již byla úspěšně zrušena. 

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Nechala jsem spočítat všechny poslanecké návrhy opozice ke covidovým zákonům a vyšlo to na 723 miliard, v případě ODS na 130.

Na náš dotaz nám MF zaslalo tabulku, která vyčísluje návrhy opozice na 723 mld. Některé z těchto návrhů by skutečně přinesly větší náklady státního rozpočtu, jiné se ale překrývají s vládními (odklad EET) a další přinesou jen přechodné finanční náklady (odklad platby DPH o rok).

skrýt celé odůvodnění

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat podrobnější informace o analýze, která by se zabývala vyčíslením finančních dopadů opozičních poslaneckých návrhů, jež souvisejí s koronavirovou krizí, na státní rozpočet.

S žádostí o konkrétní čísla pro návrhy opozice i samotné ODS a dále také o popis použité metodiky jsme se proto obrátili na Ministerstvo financí. To nám zaslalo tabulku, v níž se suma 723 miliard skutečně objevuje a která dle MF vyčísluje odhadované dopady „nevládních návrhů (vlastních i pozměňovacích)“. Důležité je zde však zdůraznit, že i když tabulka nese název „Legislativní nevládní návrhy, které souvisí s opatřeními proti Covid-19 a mají vliv na státní rozpočet 2020“, podle námi zjištěných dat jsou v ní započítány i některé návrhy vládní.

Jako příklad lze uvést položku „Pozastavení EET do konce roku 2020“, u níž MF v tabulce odhaduje, že kvůli ní na straně příjmů státní rozpočet přijde o 12 miliard korun. Od začátku koronavirové krize byly v roce 2020 ve Sněmovně projednávány tři návrhy zákonů týkající se elektronické evidence tržeb. Jedním z nich byl návrh opozice, další dva podala vláda v březnu a v květnu. Prvním vládním návrhem byla povinnost evidence tržeb pozastavena do dne ukončení nouzového stavu, druhým do 31. prosince 2020. Opoziční pozměňovací návrhy k těmto dvěma vládním návrhům i samostatný opozicí předložený návrh však požadovaly jen ještě delší odložení povinností nebo například úplné zrušení EET. Na straně příjmů tak oproti vládním návrhům nemohly mít logicky na rozpočet 2020 takřka žádný dopad. Dodejme, že ještě před pandemií MF uvedlo, že EET by měla do rozpočtu 2020 přinést 15,2 miliardy korun.

Uvedené opoziční návrhy v oblasti EET nemohou mít tedy proti vládním návrhům v roce 2020 žádné další finanční náklady. Nabízí se tak interpretace slov Aleny Schillerové, že částkou 723 miliard Kč nemá na mysli dopady na rok rozpočet 2020, ale dopady dlouhodobé. Tomuto výkladu by nasvědčoval návrh poslankyně Šafránkové a dalších zvyšující slevy na dani z příjmů, který je v materiálu MF vyčíslen na 30 miliard Kč. Tento návrh (.pdf, str. 6) zákona totiž počítal s účinností až od roku 2021.

Proti tomuto výkladu však svědčí v uvedeném materiálu položka vyčíslující návrh poslance Jurečky o odkladu platby DPH o 1 rok na 330 miliard Kč. Vzhledem k tomu, že se jedná o pouhý odklad platby daně, je zřejmé, že tento návrh by sice přinesl náklady v roce 2020, ale daňoví poplatníci by danou sumu doplatili v roce následujícím. Pokud bude mít toto opatření nějaké dlouhodobé náklady, pak téměř nulové (financování tohoto výpadku příjmů formou státních dluhopisů, které mohou být za 1 rok splaceny odloženým výnosem této daně).

Jak ukazují uvedené příklady, je zřejmé, že s tabulkou poskytnutou Ministerstvem financí je třeba pracovat obezřetně. Obsahuje totiž prosté vyčíslení nákladů jednotlivých opozičních návrhů, z nichž některé se překrývají s návrhy vládními, některé přinesou pouze přechodné náklady a některé se naopak mohou projevit až dlouhodobě. V žádném případě nelze uvedené položky jednoduše sečíst a Alena Schillerová tak interpretuje tuto tabulku zavádějícím způsobem.

Ve výroku zmiňovaných 130 miliard korun v případě návrhů ODS pak v tabulce Ministerstva financí dohledat nelze. Jmenovitě totiž obsahuje pouze návrhy poslance Jurečky (KDU-ČSL) a poslanců SPD. Dopad některých dalších pozměňovacích návrhů je pak hodnocen souhrnně, podle jednotlivých návrhů zákonů, popř. v položce „Ostatní pozměňovací návrhy (hrubý odhad)“, kde je uvedena souhrnná částka 33 miliard korun. Nelze vyloučit, že Ministerstvo financí má vyčíslení návrhů ODS k dispozici, nám je však neposkytlo. Zároveň platí, že pozměňovací návrhy nemusí obsahovat odůvodnění, proto není ani v našich silách finanční náročnost pozměňovacích návrhů ODS spočítat.

Dodejme, že co se týče použité metodiky, MF pro Demagog.cz uvedlo: „V případě, že samotný návrh neobsahoval přesnou kvantifikaci (nebo uváděl pouze dopad na veřejné rozpočty) stanovilo v tomto případě Ministerstvo financí hrubý odhad dopadů na státní rozpočet, a to dle svých nejlepších znalostí a velmi konzervativně. (…) Pokud se jednalo o křížení návrhů jednoho poslance, senátora či klubu v různých variantách (např. navýšení kompenzačního bonusu v různých částkách), počítalo se pouze s jedním z návrhů s nejvyšším rozpočtovým dopadem.“

Alena Schillerová

Alena Schillerová

V pátek prošla v prvním čtení paušální daň pro živnostníky s příjmem do 800 tisíc, což bude také velká pomoc.

Návrh na zavedení paušální daně pro živnostníky s příjmy do 800 000 korun prošel 10. července v Poslanecké sněmovně prvním čtením a nyní je projednáván Rozpočtovým výborem. Zda to bude pro živnostníky velká pomoc je subjektivním hodnocením a jako takové jej nehodnotíme.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecká sněmovna 10. července v prvním čtení schválila návrh na zavedení paušální daně pro OSVČ. Paušální daň představuje jeden souhrnný odvod sociálního a zdravotního pojištění a daně měsíčně. Pro rok 2021 je vypočítána na 5 740 Kč měsíčně a dobrovolně ji budou moci využít OSVČ s příjmy do 800 tisíc Kč ročně a neregistrovaní k platbě DPH.

Zda to bude pro živnostníky velká pomoc je subjektivním hodnocením a jako takové jej nehodnotíme. Pro kontext však uveďme, že cílem návrhu je ulevit živnostníkům od vedení účetnictví i kontrol ze strany finančního úřadu. Zároveň pro mnoho živnostníků nejspíš nebude paušální daň finančně zajímavá. S přihlášením k paušální dani už živnostník nebude moci uplatňovat žádné další daňové slevy a úlevy, jako je například bonus na děti nebo sleva na manželku. Ministerstvo financí počítá s tím, že možnost platby paušální daně využije kolem 127 000 OSVČ. 

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Co se týká daně z nabytí nemovitosti, tak to byla vláda ODS, která ji v roce 2013 zvýšila ze tří na čtyři procenta.

Během vlády ODS v roce 2013 nabyla účinnosti novela zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, která zvýšila sazbu této daně ze tří na čtyři procenta.

skrýt celé odůvodnění

Co se týče daně z nabytí nemovitosti, od roku 1992 u nás platil zákon č. 357/1992 Sb., který upravoval daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí. Podle tohoto zákona činila až do konce roku 2012 sazba daně z převodu nemovitostí 3 %. Od 1. ledna 2013 za vlády ODS pak nabyla účinnosti novela zákona, která tuto sazbu zvýšila na 4 %.

Tento zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí byl ke dni 1. ledna 2014 zrušen a v účinnost vstoupilo zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Sazba daně z nabytí nemovitých věcí zůstala stejná, a to 4 %.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Je ale pravda, že v minulosti jsem se bránila návrhům na její zrušení (daně z nabytí nemovitých věcí, pozn. Demagog.cz) z čistě pragmatických důvodů. Představovalo by to rozpočtový výpadek ve výši zhruba 14 miliard, což bylo příliš.

Ministryně se proti zrušení daně z nabytí nemovitých věcí v minulosti opakovaně vyslovila. Ať už to bylo v rámci veřejných výroků či společných stanovisek vlády, vždy uváděla rozpočtový výpadek jako jeden z hlavních důvodů. Za rok 2019 přinesla státu tato daň 13,85 miliard korun.

skrýt celé odůvodnění

Ministryně Schillerová se takto vyjádřila ve věci zrušení daně z nabytí nemovitostí, která byla zavedena 1. ledna 2014. Stalo se tak zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, jež vstoupilo v platnost 30. října 2013. Tímto opatřením došlo k nahrazení daně z převodu nemovitostí a ke zvýšení sazby o jeden procentní bod na 4 %. Tyto kroky se nevyhnuly kritice a brzy se začalo jednat o zrušení této daně.

Jako první s návrhem na zrušení zákonného opatření přišla ODS. Rozeslán byl poslancům dne 12. března 2015, tedy necelých 15 měsíců poté, co vešla daň v účinnost. Tehdejší stanovisko vlády bylo nesouhlasné a návrh byl následně zamítnut v prvním čtení. Alena Schillerová však v té době žádnou politickou funkci nezastávala, na Ministerstvo financí, své současné působiště, se dostala až 1. ledna 2016. Od té doby působila ve funkci náměstkyně pro daně a cla. Z této pozice se ale Alena Schillerová k dani z nabytí nemovitých věcí vyjádřila v rozhovoru pro 1rr.cz. Existenci daně označila jako „velmi opodstatněnou“, přičemž kladla důraz jak na její přínos pro státní rozpočet, tak na doporučení Evropské komise a OECD.

Druhý návrh na zrušení daně předložila opět ODS. Stalo se tak 5. prosince 2017, tedy osm dní před jmenováním Aleny Schillerové do funkce ministryně financí. Vláda své nesouhlasné stanovisko (.pdf) zaslala poslancům dne 27. prosince 2017. Jako důvody pro nesouhlas byly mimo jiné uvedeny: transparentnost, snadná prokazatelnost, relativní nenáročnost správy a kontroly či právě stabilní příjem do veřejných rozpočtů. Dále byla zmíněna obava z případného nesouladu se zahraničním zdaněním, stejně jako vliv návrhu na související vnitrostátní legislativu. Všechny vládou uvedené argumenty se jeví do jisté míry pragmatické vzhledem k zaměření na praktický užitek úpravy. I tento návrh poslanci zamítli v prvním čtení.

S třetím návrhem na zrušení opatření přišlo na konci roku 2019 hnutí SPD. Vláda s ním vyslovila nesouhlas a ve stanovisku (.pdf) kromě stručného odůvodnění odkazuje na návrh předchozí. Organizační výbor projednání návrhu SPD doporučil, k tomu však na plénu Poslanecké sněmovny nedošlo.

Co se týče ministryně Schillerové osobně, ta svůj odmítavý postoj ke zrušení daně znovu vyjádřila např. v pořadu Partie 29. září 2019:

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka: „Zrušení daně z nabytí nemovitosti. Teď to neprošlo Sněmovnou po návrhu v Senátu.“ (Jednalo se o návrh zákona, předložený vládním poslancem Raisem, kterým se měnilo zákonné opatření Senátu, Senát podal pozměňovací návrh na jeho úplně zrušení, byl však přehlasován a zákon vstoupil v platnost v původním vládním znění, pozn. Demagog.cz.)

Alena SCHILLEROVÁ, ministryně financí, vicepremiérka /nestr. za ANO/: „To nepodpořím z jednoho prostého důvodu. Víte, opozice, když je v opozičních lavicích, tak navrhuje takovéto cupování rozpočtu salámovou metodou. Je to 13 a půl miliardy minus. … A do budoucna si myslím, že ta vize je svým způsobem správná, tak to musíme zasadit do kompletní reformy majetkových daní.“

Pokud budeme čerpat data z webu Finanční správy, příjem daně z nabytí nemovitých věcí se skutečně pohybuje v oblasti od 13,5 do 14 miliard korun ročně. Za minulý rok tato daň do veřejných rozpočtů přinesla přibližně 13,85 miliard, o rok dříve to bylo 13,57 miliard. Pro zajímavost v tabulce uvádíme také zbytkový dopad daně z převodu nemovitostí.

Hodnocení dopadu takového výpadku ze státních příjmů slovem „příliš“ je poměrně nekonkrétní. Z dat uvedených v přehledu (.xls) vývoje inkasa na vybraných druzích příjmů vyplývá, že daň z nabytí nemovitých věcí činí za poslední 3 roky méně než 1,56 % z celkových příjmů. Tento podíl se na první pohled nejeví jako podstatná část, nicméně řada tradičních daní má podíl menší. Je tomu tak u daně silniční, daně z příjmu fyzických osob z přiznání nebo u daně z nemovitých věcí. I proto považujeme užití slova „příliš“ za opodstatněné.

Přestože pohnutky a motivy Aleny Schillerové znát nemůžeme, hodnotíme její výrok jako pravdivý. Jak z jednání vlády, na kterém se od prosince 2017 podílí, tak z veřejných tvrzení ministryně nelze usuzovat, že by se návrhům na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí bránila z jiných než pragmatických důvodů. Rozpočtový výpadek pak ministryně financí odhaduje správně a jeho vliv na státní rozpočet lze označit jako znatelný.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Šlo o velkou daňovou výjimku, kdy daň (z nabytí nemovitosti, pozn. Demagog.cz) platili jen občané. Právnické osoby ji obešly převodem obchodního podílu, developeři si prolobbovali osvobození z novostaveb.

Daň z nabytí nemovitosti se odvádí v případě převodu nemovitosti. Její odvedení se tedy dá obejít převodem společnosti, která nemovitost vlastní, namísto nemovitosti samotné. Novostavby pak jsou od daně osvobozeny, zda to bylo předmětem lobbingu, se nám nepodařilo ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Daň z nabytí nemovitosti je obsažena v zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb. V rámci opatření, která se snaží snížit negativní dopady, jež nastaly v důsledku koronavirové krize, vláda vypracovala návrh zákona (.pdf) obsahující zrušení daně z nemovitosti (str. 12). Podle návrhu by pak mělo být zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. zrušeno, změněny by měly být také některé další právní předpisy. Vláda si od novelizace slibuje snížení daňové a administrativní zátěže a rovněž rozproudění trhu s nemovitostmi (str. 12). Novela ve středu 8. července 2020 prošla třetím čtením a zamířila do Senátu.

Pokud se budeme zabývat první částí výroku, tedy onou výjimkou, důvodová zpráva k návrhu zákona konkrétně uvádí (.pdf, str. 11):

Zrušením daně z nabytí nemovitých věcí se také sníží motivace pro zakládání účelových obchodních korporací (SPV) vlastnících nemovité věci a pro účelové převody podílů v nich, kterými fakticky dochází i k úplatnému převodu nemovitých věcí. Převod podílu v obchodní korporaci nelze podřadit pod předmět daně z nabytí nemovitých věcí. Přestože je tedy převod podílu na nového společníka svou podstatou de facto rovnocenný s úplatným nabytím nemovité věci, nepodléhá takové nabytí nemovité věci zdanění, tj. dani z nabytí nemovitých věcí.

Jinými slovy, daň z nabytí nemovitosti odvádějí osoby, které získají vlastnická práva k dané nemovité věci. Pokud je však převedena společnost, která nemovitost vlastní, formálně zůstává vlastník stejný a daň tedy není třeba platit.

Kritika na daň z nemovitosti se ovšem ozývá i z řad opozičních politiků. Marek Výborný (KDU-ČSL) například uvedl: „Daň z nabytí nemovitosti považujeme za nesmyslnou, dvakrát zatěžující toho, kdo si pořizuje bydlení, a jako takovou usilujeme dlouhodobě o její zrušení. KDU-ČSL tento návrh (na zrušení daně, pozn. Demagog.cz) zcela jistě podpoří.“

Zrušení daně z nemovitosti je však podrobováno i kritice. Například podle serveru iDnes na zrušení daně z nemovitosti vydělají především spekulanti skupující starší byty za účelem pronájmu. Finanční poradkyně Dana Míchalová k tomu uvedla: „Okamžitě ušetří na dani, aniž by museli řešit odpočty úroků z daní, které se na ně tak jako tak nevztahovaly.“ Výsledkem novely pak dle stejného zdroje nebude podpora výstavby nových bytů. 

Osvobození od placení daně z nemovitosti pro novostavby, o kterém hovoří ve svém výroku ministryně Schillerová, je skutečně obsaženo v rámci současné právní úpravy. Zdali však došlo k osvobození na základě lobbingu developerů, se nám nepodařilo ověřit.

Přesto však hodnotíme celý výrok jako pravdivý, neboť ve všech ostatních ohledech má ministryně Schillerová pravdu. Zda byla zmiňovaná výjimka do zákona přidána na žádost developerů, pak není jádrem výroku. Tím je, že daň z nabytí nemovitosti nebyla placena plošně, její placení mohlo být obejito a navíc zde existovaly další výjimky z povinnosti tuto daň odvést.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Těch 14 miliard tak zůstane lidem, především mladým rodinám, které při koupi bytu třeba za pět milionů ušetří 200 tisíc korun.

Stát na dani z nabytí nemovitých věcí v roce 2019 vybral téměř 13,9 mld. Kč. Sazba daně činila 4 % ze základu daně. Při koupi bytu o ceně 5 mil. Kč tak mladý pár či jednotlivec, který patří mezi nejčastější kupující, ušetří 200 tis. Kč, které by jinak zaplatil za tuto daň.

skrýt celé odůvodnění

Stát na dani z nabytí nemovitých věcí v roce 2019 získal podle Monitoru Státní pokladny (Daňové příjmy ⇒ Majetkové daně ⇒ Daně z majetkových a kapitálových převodů) celkem 13 872 523 585 Kč.

Sazba této daně podle Zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí č. 340/2013 Sb. činí 4 %. Výše daně se pak vypočte jako součin sazby daně a základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru. Základem daně je při běžné koupi nemovitosti sjednaná cena. Pokud bychom tedy kupovali byt za 5 mil. Kč, uvedeným výpočtem získáme výši daně z nabytí nemovitých věcí, která by činila rovných 200 000 Kč.

Mladé rodiny a jednotlivci ve věku kolem 30–40 let patří mezi nejčastější kupující nových bytů a domů. Průměrná cena prodaného bytu činila ve 4. čtvrtletí 2019 podle dat společnosti Deloitte (.pdf) 63 400 Kč/m². Průměrná obytná plocha bytu v bytovém domě v ČR činí (.pdf, str. 6) přibližně 52,6 m², kupující tak za průměrný byt v ČR utratí 3 334 840 Kč. Ceny ve velkých městech však tento průměr podstatně převyšují. Průměrná cena bytu v Praze činila v dubnu 2020 více než 8 mil. Kč, v Brně pak téměř 5,73 mil. Kč.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Navrhla jsem to jako balíček, tedy zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, zrušení odpočtu úroků z úvěrů a prodloužení časového testu pro osvobození daně z příjmu z pěti na deset let.

Návrh zákona, který prošel třetím čtením, vskutku obsahuje jak zrušení daně z nemovitosti, zrušení odpočtu úroků z úvěrů, tak i prodloužení lhůty z 5 na 10 let. Druhý bod ovšem prošel změnou v pozměňovacím návrhu.

skrýt celé odůvodnění

Dne 8. července 2020 proběhlo třetí čtení návrhu zákona, který má mimo jiné zrušit daň z nabytí nemovitých věcí. Ačkoliv zákon počítal se zrušením (.pdf, str. 12) odpočtu úroků z úvěrů poskytnutých pro bytovou potřebu, kvůli pozměňovacímu návrhu je odpočet úroků stále možný – ovšem v pozměněné podobě. Navrhuje se (.pdf, str. 11, bod 2.2.1) také „v souvislosti se zrušením daně z nabytí nemovitých věcí (…) prodloužení lhůty pro tzv. časový test u příjmů z prodeje těch nemovitých věcí, které byly pořízeny z jiného důvodu než pro potřebu vlastního bydlení, ze stávajících 5 na 10 let“.

Tento návrh byl Poslaneckou sněmovnou následně jednomyslně schválen. Ze 192 přítomných poslanců bylo 187 pro a nikdo proti.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Co se týká těch odpočtů (úroků z úvěrů na bydlení při platbě daně z příjmu, pozn. Demagog.cz), vycházela jsem ze závazku ve vládním prohlášení, že budeme rušit daňové výjimky.

Vláda ve svém programovém prohlášení deklaruje ambici eliminovat daňové výjimky a zavazuje se nevytvářet další. V souladu s tímto prohlášením tedy navrhovala zrušit možnost odečíst zaplacené úroky u hypoték od základu daně z příjmu.

skrýt celé odůvodnění

Tato část rozhovoru, jako i tento výrok se věnuje vládnímu návrhu zákona, kterým se ruší daň z nabytí nemovitých věcí. Tento návrh byl 13. května 2020 předložen Poslanecké sněmovně, která ho schválila ve třetím čtení 8. července 2020. Nyní o něm bude rozhodovat Senát. 

Ve výroku zmíněnými „odpočty“ se myslí možnost odečíst úroky z hypoték od základu daně z příjmu, viz § 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. Zrušením tohoto institutu měla být částečně kompenzována ztráta v rozpočtu způsobená zrušením daně z nabytí nemovitých věcí. Důvodová zpráva (.pdf, str. 14, 15) ke zmíněnému vládnímu návrhu odhaduje kompenzaci od 0,4 mld. korun po případných 1,2 mld. Kč, zatímco samotným zrušením daně z nabytí nemovitostí se odhaduje ztráta ve státním rozpočtu na 11–14 mld. Kč. Ve Sněmovně však tato část návrhu zákona neprošla. Těsně prošel pozměňovací návrh opozičního poslance Vojtěcha Munzara (ODS), pro který hlasovalo i několik poslanců za ČSSD a KSČM. Ten možnost odečíst zaplacené úroky z hypotéky od základu daně ponechává, avšak limit je snížen z 300 na 150 tisíc. 

V programovém prohlášení vlády z roku 2018 se k rušením daňových výjimek píše: „Zajistíme revizi a sloučení daňových výjimek a budeme bránit zavádění dalších, což vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže.“ Z tohoto citovaného textu vyplývá snaha snížit množství daňových výjimek, tak jak je vyjádřena ve výroku.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Kdykoli ale přijdu s návrhem na jejich rušení (daňových výjimek, pozn. Demagog.cz), ODS jako první proti tomu vystoupí.

ODS oponovala návrhu na zrušení odpočtů pro úroky z bytových úvěrů. Nenašli jsme ale další příklady vládních návrhů zrušit daňové výjimky, proti kterým by ODS vystupovala.

skrýt celé odůvodnění

Otázka rušení či omezení daňových výjimek se objevila již v aktuálně platném programovém prohlášení vlády z roku 2018 v bodě Finance a hospodaření státu.

  • Zajistíme revizi a sloučení daňových výjimek a budeme bránit zavádění dalších, což vytvoří prostor pro plošné snížení daňové zátěže.

Určité oživení tohoto bodu nastalo v srpnu 2019, kdy ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu přišly s iniciativou tzv. Živnostenského balíčku, který má zjednodušit podnikání v ČR. Jedním z bodů pak má být i konec daňovým vyjimkám. Bod číslo 4 této iniciativy k vyjimkám si stanovuje tyto cíle:

  • Provést důkladnou analýzu stávajících daňových výjimek a vyhodnotit jejich vliv na výši obecné sazby daně (2019)
  • Zahájit redukci, zobecňování a slučování výjimek (2020)
  • Nezavádět nové výjimky (SPLNĚNO)

 

Hledali jsme tak vládní návrhy na změnu ustanovení daňových zákonů souvisejících s výjimkami z daní, zejm. tedy §15, §19 a §20 zákona o dani z příjmů (navržené změny) a ustanovení k osvobození od daně v zákoně o dani z přidané hodnoty (navržené změny).

Za dobu ministrování Aleny Schillerové jsme pak dohledali dva návrhy k podstatnému omezení výjimek:

1) Vládní návrh zákona, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. (sněmovní tisk 866). Tento návrh byl projednáván mezi květnem a červencem 2020 a týkal se rušení daně z nabytí nemovitosti a zároveň i zrušení odpočtu úroků z bytových úvěru. Vládní návrh tedy rušil ustanovení, které snižuje daňovou zátěž držitelům hypoték a úvěrů ze stavebního spoření.

Jak je patrné z projednávání, ODS návrh rozporovala jak při prvním čtení návrhu 27. května, tak při druhém čtení v červnu. Zde byl za ODS nejaktivnější poslanec Vojtěch Munzar, který sice kvitoval širší cíl návrhu, ale byl pro zachování odpočtů úroků z úvěrů. ODS pak finální návrh zákona podpořila, ovšem až po těsném přijetí Munzarova pozměňovacího návrhu, který odpočet úroků v zákoně udržel a pouze snížil jeho maximum z 300 tisíc korun na 150 tisíc korun.

2) Novela z. o dani z přidané hodnoty (tisk 867). Tento vládní návrh ruší osvobození od DPH pro drobné zásilky ze zemí EU. Návrh je dosud neprojednaný a ke změně dochází v celé EU, nejde tedy pouze o aktivitu vlády ČR ve snaze o omezení daňových výjimek.

 

ODS tedy skutečně vystupovala proti nedávnému vládnímu návrhu zrušit jednu z daňových výjimek k dani z příjmů fyzických osob. Výrok ministryně Schillerové však zavádí k dojmu, že ODS odporovala podobným návrhům opakovaně, další příklady přitom nejsou dohledatelné.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Tentokrát jí (ODS, pozn. Demagog.cz) pomohli poslanci z levého spektra, prošlo to o jeden hlas.

Sněmovna schválila zrušení daně z nabytí nemovitosti. Při hlasování prošel o jediný hlas pozměňovací návrh poslance za ODS, týkající se zachování odpočtu úroků z hypoték. Tento návrh kromě opozice podpořili také někteří poslanci z vládní ČSSD a také KSČM, která vládu podporuje.

skrýt celé odůvodnění

Poslanci 8. července 2020 odhlasovali zrušení daně z nabytí nemovitosti, pro byli téměř všichni přítomní poslanci. Věc má nyní projednávat Senát.

Při hlasování prošel jeden z pozměňovacích návrhů, a to od poslance ODS Munzara (.docx). Ten navrhoval, aby byla zachována možnost odpočtu úroků z úvěrů na bydlení, která měla být původně v rámci návrhu vládního zákona zrušena (.pdf, str. 15). Maximální částka, kterou podle návrhu poslance Munzara mělo být možné odepsat si z daní v této souvislosti, měla činit 150 tisíc Kč ročně. Stanovisko ministryně Schillerové bylo nesouhlasné. Přítomných bylo 190 poslanců, takže kvorum činilo 96 hlasů. Pro přijetí pozměňovacího návrhu hlasovalo 96 poslanců (tedy přesně tolik, kolik bylo třeba), proti 43. Pro hlasovali zejména opoziční poslanci, ale také dva poslanci z vládní ČSSD (poslanec Votava a poslanec Sklenák). Poslanci za KSČM, která současnou vládu podporuje, hlasovali pro nebo se zdrželi hlasování.

Ministryně Schillerová po hlasování přijatý pozměňovací návrh okomentovala následovně: „Komunisté měli volné hlasování. Neměla jsem signály, že by podpořili opoziční návrh z pera občanských demokratů, nicméně je to politická realita, se kterou musím žít. Co se týče koalice, nebudu prát špinavé prádlo před médii, určitě to vezmu na koaliční radu.“

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Aspoň se ta částka ročního odpočtu ze základu daní snížila z 300 na 150 tisíc.

Pozměňovací návrh opozičního poslance Vojtěcha Munzara (ODS), který v rámci hlasování o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, ponechal možnost odpočtu úroků z úvěrů na bydlení, avšak hranice maximálního odpočtu se snížila z 300 tisíc Kč ročně na 150 tisíc Kč.

skrýt celé odůvodnění

Sněmovnou byl 8. července odhlasován ve 3. čtení vládní návrh zákona na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Vládní verze (.pdf, str. 4, 10) obsahovala, spolu se zrušením daně, částečnou kompenzaci ušlých příjmů v podobě zrušení odpočtů u hypoték. Důvodová zpráva (.pdf, str. 14, 15) tuto kompenzaci vyčíslila v rozsahu od 0,4 do 1,2 mld. Kč ročně, zatímco ušlý příjem státního rozpočtu zrušením daně z nabytí nemovitých věcí odhaduje na 11–14 mld. Kč ročně. Ve výroku zmíněným „odpočtem“ se rozumí možnost odečíst úroky z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmu, viz § 15 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Při hlasování ve Sněmovně  překvapivě těsně prošel pozměňovací návrh opozičního poslance Vojtěcha Munzara (ODS), který možnost odpočtu u hypoték ponechává. Maximální hranici odpočtu ze základu daně ale snižuje na polovinu z 300 tisíc Kč na 150 tisíc Kč (znění schválené Sněmovnou: .docx, str. 6 ,bod 8).

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Tady jsem musela ustoupit hlavně koaličnímu partnerovi, protože mně dával smysl příjem do milionu korun, nakonec vláda předkládá 800 tisíc (jako hranici ročního příjmu živnostníků pro možnost platby paušální daně, pozn. Demagog.cz).

Konečný vládní návrh zákona pracuje s částkou 800 tisíc Kč. Jedná se tedy o kompromis mezi návrhy Aleny Schillerové (1 milion Kč) a Jany Maláčové (až 600 tisíc Kč).

skrýt celé odůvodnění

Paušální daň by umožnila OSVČ provést prostřednictvím jedné platby odvod daně z příjmu a zároveň i sociální a zdravotní odvody. Tato paušální daň, která má být spuštěna od 1. ledna 2021, je dobrovolná a pro rok 2021 by měsíční odvod činil 5 740 Kč. Tuto částku tedy tvoří daň z příjmu 100 Kč, zdravotní pojistné 2 514 Kč a sociální pojistné 3 126 Kč. S paušální daní ovšem už není možné uplatnění žádné jiné slevy na dani. Novela o daních z příjmů zatím prošla ve Sněmovně prvním čtením.

O možnost platit paušální daň mohou požádat živnostníci, jejichž roční příjem nepřesahuje částku 800 tisíc Kč a nejsou registrovaní k platbě DPH. Ministryně financí Alena Schillerová ale původně navrhovala, aby o ni mohli požádat živnostníci s příjmy do 1 milionu. S touto částkou počítal i původní návrh Ministerstva financí z října roku 2019. S tím ovšem nesouhlasila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která naopak navrhovala nižší limit až 600 tisíc Kč. Konečná částka 800 tisíc Kč tak vznikla jako kompromis uvnitř vládní koalice. Neshody panovaly také v termínu spuštění paušální daně. Zatímco Alena Schillerová požadovala spuštění od 1. ledna 2021, Jana Maláčová prosazovala pozdější spuštění z důvodu nepřipraveného IT systému.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Když se pro ni dobrovolně rozhodnou (pro paušální daň pro živnostníky, pozn. Demagog.cz), zaplatí jediný odvod – 5 740 korun pro rok 2021 –, který se skládá ze stokoruny daně z příjmu, minimálního zdravotního pojištění 2 514 korun a minimálního sociálního pojistného navýšeného o patnáct procent, tedy 3 126 korun.

Vládní návrh zákona o daních z příjmů, který obsahuje zavedení možnosti platby paušální daně pro živnostníky, je v současnosti projednáván Poslaneckou sněmovnou. Pro rok 2021 je paušální daň skutečně stanovena na 5 740 Kč a skládá se z částek uvedených ve výroku.

skrýt celé odůvodnění

Jak uvádí průzkum agentury Median, zavedení paušální daně, tedy sloučení stávajících tří odvodů (daně z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění) do jednoho společného odvodu, se těší značné podpoře. 78 % dotazovaných podnikatelů vyjádřilo se zavedením paušální daně svůj souhlas.

Není tedy překvapením, že Ministerstvo financí se návrhem novely zákona již několik měsíců zabývá. Vládní návrh zákona (.pdf), který má umožnit zavedení této paušální daně, byl 29. června předložen Poslanecké sněmovně. V současné době návrh úspěšně prošel prvním čtením a byl přiřazen Rozpočtovému výboru k projednání.

Novela se zamýšlenou účinností k 1. lednu 2021 zavádí možnost jednotného odvodu daní pro živnostníky a podnikatele z řad OSVČ. Pokud se pro ni dobrovolně rozhodnou, vyhnou se komplikacím při samostatném odvádění daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění. Tato jednotná částka je pro nadcházející rok vyměřena na 5 740 korun, jak Ministerstvo financí uvádí například v instruktážním videu (čas 0:25), které k prezentaci návrhu také využívá.

Skladba paušální daně je Alenou Schillerovou ve výroku uvedena správně. Daň z příjmu, jako nejmenší složka, tvoří 100 Kč. Zdravotní pojistné je placeno v minimální výši 2 514 Kč a sociální pojistné je pak o 15 % vyšší než minimální odvod a činí 3 126 Kč. Jeho navýšení oproti minimální záloze je zdůvodněno zmenšením rozdílu mezi zdaněním zaměstnanců a živnostníků.

Pro využívání nového režimu návrh počítá s nutností podat finančnímu úřadu oznámení o vstupu do paušálního režimu. Tato nová kategorie poplatníka daně z příjmů fyzických osob je podmíněna ročním příjmem z podnikání do 800 000 korun a neregistrováním k platbě DPH. Maximální roční příjem byl stanoven jako kompromis, na němž se dohodli zástupci ČSSD a odborů na jedné straně a Ministerstvo financí, které původně navrhovalo stanovit hranici na jeden milion korun, na straně druhé. Podle odhadu by nového systému mělo využít kolem 127 tisíc OSVČ.

Alena Schillerová

Alena Schillerová

Pokud tuto částku odvedou, o nic dalšího se nebudou starat, neplatí žádnou účetní, nevedou evidenci, nepodávají daňové přiznání a nepřijde jim žádná kontrola. Pochopitelně už nebudou moci uplatnit žádné odečitatelné položky.

Paušální daň značně zjednoduší administrativu živnostníkům a sníží se i počet kontrol. Tyto jevy však úplně nevymizí. Stále bude třeba vést evidenci o celkových příjmech i EET. Ty, stejně jako dodržování dalších podmínek paušální daně budou moci být předmětem kontroly.

skrýt celé odůvodnění

Návrh (.pdf) novely zákona o daních z příjmů 10. července 2020 prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Novela by měla zavést možnost jednotných odvodů pro OSVČ s ročním příjmem do 800 000 korun. Zamýšlený systém kromě vlády, která návrh předložila, podporují (.pdf) také drobní podnikatelé a živnostníci.

Právě oni mají mít nově možnost výběru, zda při povinných odvodech využijí dosavadního systému či paušálního. Paušální daň v sobě obsahuje tři složky, které byly doposud řešeny odděleně – daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Výše jednotné paušální daně je pro nadcházející rok vyměřena (video, čas 0:25) na 5 740 korun. Z této částky tvoří daň z příjmu 100 korun. Zdravotní pojistné má být odváděno v minimální výši, sociální pojistné pak má být oproti minimální výši navýšeno o 15 %.

Logicky tak pro poplatníky v paušálním režimu odpadají (.pdf, str. 31) starosti s podáváním daňového přiznání, vypracováváním přehledu o příjmech a výdajích pro účely správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Nově mají být zúčastnění od těchto výpočtů zproštěni a mají odvádět jednotnou platbu na jediné místo. Vedle zjednodušení administrativy však úprava přináší i nevýhody. Tou hlavní je pozbytí možnosti využití odpočtů a daňových slev. Na tuto podstatnou změnu ministryně Schillerová správně upozorňuje. Jde například o slevu na manželku/manžela či zvýhodnění na dítě. I proto Ministerstvo financí počítá pouze s asi třetinovým využitím paušálního systému.

Evidenci, kterou Alena Schillerová ve výroku zmiňuje, pak lze chápat různými způsoby. Návrh skutečně bude znamenat konec přehledů (evidence) pojistného, ale například elektronické evidence tržeb se poplatníci nezbaví. Návrh totiž nepočítá se změnami (.pdf) pro fungování EET, která byla pro rok 2020 v souvislosti s koronavirovou krizí pozastavena. Zavedení paušální daně je však plánováno k 1. lednu 2021, kdy by povinnost vést EET měla opět platit. Pokud subjekt doposud této evidenci podléhal, zavedení jednotného odvodu na tom nic nemění.

Nezmizí také povinnost vést účetnictví ať už ve standardní, či nějak zjednodušené podobě. Přijetím daného návrhu nicméně skutečně dojde k zjednodušení administrativy, neboť dotčené osoby nebudou muset vést účetnictví za účelem podání daňového přiznání. Vzhledem k tomu, že daňové přiznání poplatníci paušální daně podávat nebudou (.pdf, str. 31, 41), bude jedinou administrativou udržování přehledu o příjmech tak, aby mohli prokázat, že nepřesáhli onu hranici 800 000 korun. Kvůli relativní jednoduchosti tohoto systému je pak také legitimní tvrdit, že podnikatelé v paušálním režimu nebudou potřebovat účetní.

Jen pro zajímavost lze však zmínit průzkum agentury Median (.pdf, str. 3). Pouze 55 % dotazovaných totiž uvádí, že by se bez daňových poradenských služeb po zavedení paušálního režimu obešlo. To ale může být zapříčiněno požadavky některých bank, které výstupy účetnictví, především pak daňová přiznání, považují za klíčová při posuzování bonity klienta. Jednou z těchot bank je například Česká spořitelna.

Ministryně Schillerová dále ve výroku uvádí, že v případě platby paušální daně nebude docházet ke kontrolám. Samotný návrh přitom neposkytuje žádné úpravy, které by to garantovaly. Ministerstvo financí na svém webu mluví o „minimálním riziku finančních kontrol“ a Alena Schillerová v jiném článku na webu Ministerstva financí tvrdí pouze to, že odpadne důvod „k většině kontrol z finančního úřadu“.

Budoucí existenci kontrol nasvědčuje také nutnost posouzení poplatníka z hlediska příjmového limitu, k čemuž se vyjádřila například Šárka Pavlasová z tiskového oddělení Ministerstva financí:

„Finanční správa disponuje nástroji, které jí poskytuje právní řád České republiky, především pak daňový řád, a které v rámci své vyhledávací a analytické činnosti využívá již nyní, například ke kontrole toho, zda poplatník nepřekročil limit obratu pro vznik povinnosti registrovat se k DPH. Tyto nástroje bude využívat i v případě zjišťování, zda poplatník splňuje podmínky pro setrvání v paušálním režimu.“

Výrok Aleny Schillerové se tak skládá z mnoha částí. Ministryně financí má pravdu, že po zaplacení paušální daně tito podnikatelé nebudou moci uplatnit odečitatelné položky nebo že odpadne povinnost podávat daňová přiznání. V části výroku, v níž mluví o konci vedení evidence, se pak Alena Schillerová vyjádřila značně nepřesně. Po přijetí daného návrhu skončí povinnost vést přehled pojistného, ovšem jiné evidence zůstanou zachovány (např. EET, evidování celkových příjmů) a tato část výroku tedy vyvolává zavádějící dojem.

Podobně nepřesné je i tvrzení, že se podnikatelé v režimu paušální daně „o nic dalšího nebudou starat“. Další část výroku, že skončí kontroly (zřejmě finančního úřadu), je pak v rozporu s předchozími slovy Aleny Schillerové i s tvrzením Ministerstva financí. Kontrol pravděpodobně v případě osob, které vstoupí do paušálního režimu, podstatně ubude – stále se však bude kontrolovat např. celková výše příjmů podnikatele a zda nepřesáhl hranici příjmů 800 000 korun či splnění dalších podmínek paušálního odvodu.

Celkově tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť pravdivé jsou pouze části ohledně nemožnosti uplatnit odečitatelné položky a nepodávání daňového přiznání. Zda nebudou drobní podnikatelé potřebovat po zavedení vládní novely účetní, nedokážeme plně posoudit. V ostatních ohledech je ale vyjádření ministryně Schillerové značně nepřesné či nepravdivé.