Tento výrok byl ověřen jako

Historicky poprvé mohli živnostníci čerpat ošetřovné. Zájem o program MPO předčil všechna očekávání, proplaceno je 186 tisíc žádostí za 2,2 mld. Kč.

Narůstající zájem je i o kompenzaci nájemného pro podnikatele. Evidujeme schválené nebo nájemníky rozpracované žádosti již za 1,6 mld. Kč.

— Karel Havlíček August 25, 2020

Ošetřovné jako jednu z dávek nemocenského pojištění upravuje zákon č. 187/2006 Sb. Základní ustanovení nalezneme především v § 39. Pokud porovnáme současné znění s předchozími verzemi zákona, můžeme konstatovat, že živnostníci nárok na ošetřovné v rámci zákona o nemocenském pojištění v minulosti nikdy neměli. Ošetřovné však existovalo i před rokem 2009, tedy předtím než tento zákon z roku 2006 nabyl účinnosti. Režim dotčeného příspěvku se řídil zákonem č. 54/1956 Sb. a formální název zněl Podpora při ošetřování člena rodiny. Jak je však patrné z § 25, i zde dosáhli na dávku pouze zaměstnanci.

Při splnění zákonných podmínek mohou mít tradičně i živnostníci nárok na dlouhodobé ošetřovné. Navzdory obdobnému názvu se však jedná o odlišný druh dávky. Zatímco ošetřovné je určeno pro krátkodobé ošetřování např. dítěte z důvodu nemoci či úrazu, dlouhodobé ošetřovné, jak už název napovídá, dává lidem možnost dlouhodobě se starat o nemohoucího příbuzného či partnera. Vzhledem k podstatným rozdílům mezi těmito příspěvky, ať už faktickým či systematickým, nevnímáme tuto skutečnost v rozporu s výrokem. Stejně tak pouze pro zajímavost zmiňujeme teoretickou možnost čerpání ošetřovného ze strany živnostníka, pokud je dotyčný současně zaměstnancem.

Čerpání ošetřovného tak skutečně bylo umožněno až na základě usnesení vlády (.pdf) ze dne 26. března 2020. Tzv. OČR (ošetřování člena rodiny) bylo živnostníkům pečujícím o dítě mladší 13 let vypláceno formou veřejné podpory Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Ministerstvo spustilo program Ošetřovné spolu s několika dalšími s cílem pomoci podnikatelům a živnostníkům v souvislosti s koronavirovou pandemií. Dotace byla poskytována ve výši 424 korun denně za měsíc březen, dále po 500 korunách denně v období duben – červen. Tato kompenzace měla za cíl napodobit podporu, která byla ve stejném období zasílána zaměstnancům díky speciální krizové úpravě ošetřovného.

Je dobré podotknout, že striktně vzato ani dnes živnostníci nečerpají ošetřovné, jakožto dávku vyplácenou na základě zákona o nemocenském pojištění. V případě OSVČ se jedná o vládní dotační program, jehož podmínky (.zip, Program – Osetrovne.pdf) jsou však značně podobné podmínkám pro přiznání ošetřovného dle zákona o nemocenském pojištění. Také v médiích je tento dotační program často jako ošetřovné pro OSVČ označován. Jedná se tedy ze strany vicepremiéra Havlíčka o drobnou nepřesnost, která však není důvodem pro hodnocení nepravda.

Zda zájem o podporu předčil veškerá očekávaní, je značně subjektivní výrok k posouzení, není tedy součástí hodnocení. Pro kontext však uvádíme výrok Karla Havlíčka, který byl zveřejněn 1. dubna: „V dotačním programu, z kterého se bude „ošetřovné“ OSVČ platit, je aktuálně k dispozici sto milionů korun. V případě potřeby se částka navýší.“ Později pak bylo na ošetřovné pro OSVČ vyčleněno 2,5 miliardy korun.

Při hodnocení správnosti čísel uvedených v první části výroku můžeme využít zpráv o jejich průběžném vývoji. Dle MPO došlo během prvních dvou týdnů programu k podání více než 50 000 žádostí. První vlna plateb pak znamenala 22 milionů Kč pro 3 000 lidí. Další aktualizace proběhla 11. května. Za měsíc duben mělo žádost podat celkem 68 000 lidí. Vyplaceno bylo do té doby 300 milionů korun. 12. června ministerstvo uvedlo, že od počátku programu eviduje celkem 130 000 žádostí a náklady již přesáhly částku 1 miliardy korun. V poslední zprávě z 15. července MPO deklarovalo 161 000 žádostí a dotace ve výši 1,5 miliardy. Protože však závěrečná data ještě nemáme, a i v médiích se objevují pouze citace ověřovaného ministrova tweetu, je tato část bohužel z dostupných údajů neověřitelná.

Program Nájemné je realizován na základě usnesení vlády (.pdf) ze dne 18. května 2020. Tento speciální dotační program má za cíl (.pdf, str. 2) podpořit podnikatele, kterým byl v souvislosti s pandemií zakázán maloobchod či poskytování služeb. Oslabená schopnost podnikatelů generovat příjem má být státem kompenzována uhrazením části nájemného z provozovny. Výše podpory činí 80 % nájemného u státních objektů a 50 % u těch ostatních, nominálně je pak limitována částkou 10 milionů Kč (.pdf, str. 6). Kontroverzní podmínku výplaty podpory představuje nutnost vyjednání alespoň 30% slevy z nájmu s pronajímatelem objektu. Program je určen pro období (.pdf, str. 2) od 1. dubna do 30. června 2020.

Zda zájem veřejnosti o tuto kompenzaci roste, bohužel nejsme schopni posoudit. Nicméně z logiky věci vyplývá, že počet podaných žádostí se s postupem času skutečně zvyšuje. Co do počtu žadatelů však program zatím silně zaostává za očekáváními, která se pohybovala v rozsahu 150–200 tisíc žadatelů. To však může být způsobeno jeho relativně nedávným spuštěním, kterému musela předcházet notifikace Evropské komise. Stejně tak mohla přispět administrativní náročnost celého procesu. Podnikatelé mají pro podání žádosti čas do konce roku (.pdf., str. 2), k čerpání bylo vyčleněno 5 miliard (str. 2) z vládní rozpočtové rezervy. Karel Havlíček však již při startu programu připustil možné navýšení této částky. 

Pro vyhodnocení správnosti celkové hodnoty všech žádostí opět poslouží počty průběžné. První týden přinesl přes 2 900 žádostí. Po prvním měsíci od spuštění ministerstvo evidovalo více než 5 100 žádostí v celkové výši kolem 795 milionů korun. K 10. srpnu to pak bylo 9 542 žádostí v objemu 1,3 miliardy. O týden později narostl počet žádostí na 10 541 a celková částka na zhruba 1,5 miliardy. Tedy částku, která se již značně blíží deklarovaným 1,6 miliardám.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť ministr Havlíček se nemýlí ani v jednom ze svých faktických tvrzení, bohužel se nám však nepodařilo dohledat zdroj, který by potvrzoval vyplacení již 2,2 miliard korun na ošetřovné živnostníkům.