Zadlužování státu, který už přesáhl půl bilionu korun a přes 40 % HDP. To jsou čísla, která kdybychom usilovali o vstup do eurozóny, by nedosahovala těch maastrichtských kritérií, které by nám to umožnovaly.
Jedním z maastrichtských kritérií je kritérium udržitelnosti veřejných financí. To vyžaduje, aby stát vstupující do eurozóny měl dluh nižší než 60 % HDP a schodek pod 3 % HDP. Dluh by měl v roce 2020 dosáhnout 39,4 % HDP a plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2020 je 6,4 %.
Česká republika má pro letošní rok schválený rozpočet se schodkem 500 mld. Kč. V červenci jej schválila Poslanecká sněmovna na návrh vlády v důsledku ekonomických dopadů koronavirové krize a s tím spojených výdajů státu. V důsledku rekordního schodku očekává (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 9) Ministerstvo financí (MF) nárůst státního dluhu vyjádřený v procentech HDP z 30,2 % v roce 2019 až na 39,4 % na konci roku 2020. Samotný půlbilionový schodek MF vyčíslilo pro rok na 6,4 % HDP.
Michael Žantovský ve výroku hovoří o maastrichtských konvergenčních kritériích, jejichž smyslem je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země integrovat se plynule do měnového režimu eurové oblasti (eurozóny) bez vzniku nestability pro zemi samotnou i pro eurozónu jako celek.
Konvergenční kritéria jsou stanovena v čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (Maastrichtská smlouva).
Jsou sledována tato kritéria:
K přijetí do eurozóny je nezbytné, aby v okamžiku evaluace (hodnocení) byla splněna všechna maastrichtská kritéria současně.
Podívejme se tedy na to, zda Česká republika opravdu vzhledem k rostoucímu zadlužení nesplňuje maastrichtská kritéria, konkrétně kritérium udržitelnosti veřejných financí.
Pravidla pro udržitelné veřejné finance stanovuje článek 126 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, podle kterého se mají všechny státy vyvarovat nadměrných schodků veřejných financí. Významný je taktéž odstavec druhý.
2. Komise sleduje vývoj rozpočtové situace a výši veřejného dluhu v členských státech, aby bylo možno zjistit závažné chyby. Zkoumá zejména dodržování rozpočtové kázně na základě těchto dvou kritérií:
a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže by:
— buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě,
— nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k referenční hodnotě;
b) zda poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.
Referenční hodnoty jsou stanoveny v Protokolu o postupu při nadměrném schodku připojeném ke Smlouvám.
Zmiňovaným protokolem je Protokol č. 12 O postupu při nadměrném schodku. Dle článku 1 tohoto protokolu:
Článek 1
Referenční hodnoty uvedené v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou:
— 3 % pro poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách,
— 60 % pro poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách.
Aby členský stát splňoval kritérium udržitelnosti veřejných financí, musí tedy mít schodek veřejných financí, který nepřekračuje referenční hodnotu 3 % HDP, a zároveň jeho poměr veřejného dluhu k HDP musí být nižší než 60 %.
Jak je vidět z grafu, druhé kritérium Česká republika dlouhodobě splňuje a podle odhadů jej bude plnit i v letech 2020 a 2021, kdy se hodnota dluhu ku HDP má dostat na 39,4 %, respektive 42,7 % (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).
Kritérium 3 % však ČR formálně nesplňuje. Plánovaný schodek pro rok 2020 i ten navrhovaný pro rok 2021 představují podstatně více, než jsou 3 % HDP. Letošní 6,4% schodek plánuje vláda v roce 2021 doplnit schodkem ve výši 320 mld. Kč (.zip, E_01_zpráva SR 2021, str. 8), což by mělo představovat 4,9 % HDP (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).
V květnu 2020 vydala Evropská komise zprávu dle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, ve které uvedla (.pdf, str. 2), že Česká republikanesplňuje kritérium 3% deficitu. Již v červnu však Komise dospěla k závěru (.pdf, str. 11), že vzhledem k současné situaci, kondici českého fiskálního rámce a přijatým opatřením lze i přes nominální překročení považovat kritérium deficitu veřejných financí pro ČR za splněné.
Pro úplnost doplňme, že Česká republika podle červnové zprávy Evropské komise splňuje (.pdf, str. 10–12) dvě ze čtyř maastrichtských kritérií. Kromě kritéria udržitelnosti veřejných financí se jedná ještě o kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.
I přes závěr Evropské komise hodnotíme výrok jako pravdivý, protože Michael Žantovský doslova říká: „To jsou čísla, která kdybychom usilovali o vstup do eurozóny, by nedosahovala těch maastrichtských kritérií.“ Poukazuje tedy právě na referenční hodnoty obsažené v kritériu udržitelnosti veřejných financí, tedy 60 % a 3 % HDP, nikoliv na reálné vyhodnocení plnění či neplnění kritéria. Že Žantovský nemluví pouze o výši dluhu České republiky (jak by mohlo napovídat samotné znění výroku), ale i o tempu tohoto zadlužování, je pak zřejmé z kontextu, ve kterém je výrok pronesen.
