Demagog.cz

Senátní duel: Michael Žantovský a Václav Láska

Do druhého kola senátních voleb se v obvodu Praha 5 probojovali Michael Žantovský (navržen TOP09) a Václav Láska (SEN 21). V následné diskuzi se potom střetli v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu.

Ověřili jsme
Pro a proti ze dne 5. října 2020 (moderátor Karolína Koubová, záznam)

14 ověřených výroků

Václav Láska

Václav Láska

Jsou to stejné strany, které mě podpořily i před 6 lety.

V senátních volbách v roce 2014 za kandidaturou Václava Lásky stála Strana zelených, KDU-ČSL a Česká pirátská strana. V letošních volbách o šest let později kandiduje Václav Láska za hnutí Senátor 21 s podporou Zelených, KDU-ČSL, Pirátů a Liberálně ekologické strany.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2014 kandidoval Václav Láska do Senátu v doplňujících volbách, které se konaly ve dnech 10. a 11. října (první kolo) a 17. a 18. října (druhé kolo). Do těchto voleb byl nynější senátor Láska zvolen za Stranu zelených a KDU-ČSL, dále ho podporovala Česká pirátská strana. Václav Láska pak zvítězil ve druhém kole voleb ziskem 65 % hlasů (v prvním kole získal 30 %). 

V roce 2020 obhajuje Václav Láska post senátora za hnutí Senátor 21 s podporou Strany zelených, KDU-ČSL, České pirátské strany a Liberálně ekologické strany (LES). Do druhého kola letošních voleb pak postoupil s 37,4 % hlasů.  

Je tedy pravdou, že Václava Lásku podporují ty stejné strany jako před 6 lety (Zelení, KDU-ČSL a Piráti), ke kterým přibyla ještě LES.

Václav Láska

Václav Láska

Já jsem žádal o podporu zejména hnutí STAN a TOP 09 a to na základě toho, že těch 6 let práce máme hodně podobné hlasování se senátním klubem, kde jsou jak senátoři za TOP, tak za STAN.

Ve většině hlasování se Václav Láska skutečně shodoval s Klubem Starostů a nezávislých. Případné rozdíly v hlasování byly pak zapříčiněny převážně nejednotností v hlasování právě v rámci senátorského klubu STAN.

skrýt celé odůvodnění

Václav Láska podle informací serveru Aktuálně.cz skutečně oslovil STAN a TOP 09 s žádostí o podporu před letošními senátními volbami. Pro Aktuálně.cz v červnu 2020 uvedl: „Před necelým rokem jsem obě strany oslovil a oznámil jsem jim, že budu místo v Senátu obhajovat a jestli by nemělo smysl jednat o mé podpoře, obě mi obratem SMS zprávou sdělily, že není o čem jednat, protože plánují postavit vlastního kandidáta.“ Obě strany nakonec, společně s ODS, opravdu namísto Václava Lásky podpořily jeho protikandidáta Michaela Žantovského.

Při porovnávání volebního období senátu od roku 2018 do roku 2020 jsme vycházeli z analýzy serveru iRozhlas.cz. v této analýze je započítáno 589 hlasování, poskytuje tedy obsáhlý vzorek. Při pohledu na graf všech hlasování je vidět, že senátor Láska se skutečně pohybuje v blízkosti senátního klubu STAN. Při porovnání nejtěsnějších 50 hlasování, která zachycuje graf ze stejné analýzy, nicméně dochází k rozdílu v hlasování mezi Václavem Láskou a Klubem Starostů a nezávislých. Tento fakt je ovšem zapříčiněn hlavně nejednotností v hlasování samotného Klubu STAN, jak je vidět právě v grafu

Následující graf zobrazuje již zmíněnou „blízkost“ hlasování jednotlivých senátních klubů a jejich členů.

Zdroj: iRozhlas.cz

O hlasování ve zbylých letech (tedy 2014–2018) jsme psali v článku o hodnotovém těžišti Senátu. Klíčová pro roky 2014 až 2018 jsou konkrétně data think-tanku Liberální institut týkající se právě oblastí, která jsou pro Liberální institut klíčová (např. svoboda jednotlivce, volný trh, mír aj.). Z těchto dat pak Demagog.cz složil graf, kde nejvýše s nejvyšším skórem jsou politici, kteří jsou podle Liberálního institutu nejliberálnější a na druhém konci se skórem nejnižším politici nejméně liberální.

V tomto grafu se senátor Láska nachází cca uprostřed s -25 body (průměr je -13 bodů). Při porovnání se senátory Klubu STAN zjistíme, že většina se jich nachází „nad“ Václavem Láskou. Předseda Klubu Starostů a nezávislých Petr Holeček se průměru přibližuje více s -9 body, Tomáš Czernin má 0 bodů, Jan Horník 6 bodů, Václav Chaloupek 9 bodů, Jiří Růžička -27 bodů, Leopold Sulovský 19 bodů či Jiří Vosecký 17 bodů. Tito senátoři klubu obsazovali tedy místa relativně blízká Václavu Láskovi. Jiní senátoři Klubu Starostů a nezávislých se umístili dále od senátora Lásky, a to jak výše (Michael Canov 27 bodů, Zbyněk Linhart 25 bodů, Jan Sobotka 33 bodů), tak níže (Alena Dernerová -55 bodů).

Můžeme tedy pozorovat, že hlasování Václava Lásky a senátorů Klubu Starostů a nezávislých je většinou relativně blízké a podobné. Případné rozdílnosti v hlasování jsou pak zapříčiněny převážně nejednotností v hlasování v rámci Klubu STAN (graf těsných hlasování v analýze serveru iRozhlas).

Václav Láska

Václav Láska

Na počty to máme 4 na 5. Na politické preference je to také nějak stejně.

Michaela Žantovského podporují čtyři politická uskupení. Senátora Václava Lásku podporuje pět politických uskupení včetně hnutí Senátor 21, za které kandiduje. Preference voličů, odvozené z výsledků prvního kola, pak ukazují, že se jedná o vyrovnaný duel.

skrýt celé odůvodnění

Politik, autor a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský kandiduje do Senátu v Praze ve volebním obvodu 21 se čtyřmi politickými subjekty – za koalici ODS, TOP 09 a STAN s podporou SNK-ED.

Bývalý vyšetřovatel protikorupční policie a stávající senátor Václav Láska kandiduje za hnutí Senátor 21 a za podpory Pirátů, lidovců, Zelených a Liberálně ekologické strany. Celkem jej tedy podpoří 5 politických subjektů.

Vzhledem k tomu, že se nám v tomto směru nepodařilo dohledat žádný volební průzkum pro druhé kolo senátních voleb, lze vyrovnanost preferencí voličů odvozovat pouze z výsledků prvního kola. V něm získal Michael Žantovský 15 929 hlasů (39,63 %), Václav Láska pak 15 047 hlasů (37,44 %), což jsou velmi podobné výsledky.

Michael Žantovský

Michael Žantovský

Já bych rozlišoval mezi mým uskupením a uskupením pana Lásky. Já kandiduji za koalici, nejsem členem ani jedné z těch stran. Kandiduji za všechny tři společně a nerozdílně a máme podporu ještě čtvrté strany – Evropských demokratů. Pan Láska kandiduje za vlastní hnutí SEN 21 a ty ostatní strany mu poskytují podporu a to je přece jenom jiná architektura, jiné složení.

Michael Žantovský kandiduje za koalici ODS, TOP 09 a STAN za podpory Evropských demokratů, zároveň není členem žádné z těchto stran. Senátor Václav Láska je podporován Piráty, KDU-ČSL, Zelenými a Liberálně ekologickou stranou, kandiduje však za hnutí Senátor 21, které založil.

skrýt celé odůvodnění

Bývalý senátor, autor a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský kandiduje do Senátu v Praze ve volebním obvodu 21 za koalici ODS, TOP 09 a STAN s podporou SNK-ED. Není členem žádné z těchto stran a kandiduje bez politické příslušnosti.

Bývalý vyšetřovatel protikorupční policie a stávající senátor Václav Láska kandiduje za hnutí Senátor 21 za podpory Pirátů, Lidovců, Zelených a Liberálně ekologické strany. Hnutí Senátor 21 založil Václav Láska v roce 2017 s cílem usnadnit kandidaturu nezávislým osobnostem.

 

Václav Láska

Václav Láska

Já jsem předseda hnutí (SEN 21 – pozn. Demagog.cz), stál jsem jako zakladatel.

Hnutí Senátor 21 skutečně zakládal senátor Láska, a to v prosinci roku 2017. Do postu předsedy byl následně zvolen na sněmu hnutí v lednu 2018. Hnutí má i senátní klub: Klub pro liberální demokracii – SENÁTOR 21, který má 6 členů a jehož je Václav Láska také předsedou.

skrýt celé odůvodnění

Do Senátu byl Václav Láska zvolen v říjnu roku 2014 ziskem 65 % hlasů v druhém kole. Stála za ním KDU-ČSL, Strana ZelenýchČeská pirátská strana. 19. prosince 2017 pak opravdu senátor Láska založil hnutí Senátor 21, které se, jeho slovy, „bude věnovat výhradně Senátu“. Do pozice předsedy hnutí Senátor 21 byl Václav Láska zvolen (.pdf) na sněmu 24. ledna 2018, místopředsedkyní byla zvolena Monika Shaw Salajová. Jednalo se o vůbec první sněm hnutí svolaný přípravným výborem.

V Senátu má pak hnutí SEN21 Klub pro liberální demokracii - SENÁTOR 21, jehož předsedou je Václav Láska a místopředsedou Ladislav Kos. Dalšími členy jsou Tomáš Goláň, Petr Orel, Přemysl Rabas a Lukáš Wagenkneht. 

Z kandidátů, které SEN21 v říjnových volbách 2020 podporoval, v prvním kole uspěli Anna Šabatová, Jan Holásek, Václav HamplVáclav Láska

Michael Žantovský

Michael Žantovský

Svobodný přístup k informacím, což je tématika, kterou jsem se zabýval i v prvním období, když jsem byl v Senátu, a tehdy se mi společně s Oldřichem Kužílkem podařilo prosadit zákon o svobodném přístupu k informacím, který dodnes platí.

Předkladatelem zákona o svobodném přístupu k informacím byl Michael Žantovský se skupinou senátorů. Zákon s několika novelami platí dodnes.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o svobodném přístupu k informacím předložil v Senátu v roce 1998 Michael Žantovský spolu se senátory Petrem Pithartem, Vladimírem Zemanem, Zděnkem Babkou a Josefem Jařabem. Senát se za tento návrh postavil a předložil jej Poslanecké sněmovně, kde na jednání zastupoval Senát právě Michael Žantovský.

Spoluautorem zákona byl také Oldřich Kužílek, zakladatel projektu Otevřete.cz zabývající se dostupností úředních informací a ochranou osobních údajů.

Zákon je stále platný, ale byl již několikrát novelizován. Diskutovanou novelou se stala úprava předložená Ministerstvem vnitra v roce 2019. Oldřich Kužílek si na úpravu zákona stěžoval. Návrh obsahoval i bod, podle kterého by úřad při obdrženém požadavku na rozsáhlejší nebo náročnější  vyhledávání informací vyžadující finanční náklady mohl požádat o zálohu do výše 2 000 Kč.  Do konečného znění se však žádný limit pro zálohu za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací nedostal.

Václav Láska

Václav Láska

Ve volební kalkulačce máme mezi sebou nějakých 10–12 procentních bodů rozdílu v názorech.

Z celkových 42 otázek v rámci Volební kalkulačky odpověděli oba kandidáti pouze ano či ne na 23 otázek. Z toho třikrát odpověděli odlišně, míra jejich neshody je tedy přibližně 13 %.

skrýt celé odůvodnění

Na webu Volební kalkulačka je možné zjistit názorovou shodu s kandidáty do Senátu. Pokud se podíváme na jednotlivé odpovědi, oba kandidáti na senátora v obvodu Praha 5 odpověděli shodně na 27 ze 42 otázek (64 %, míra neshody je tedy 36 %). Pokud budeme brát v úvahu pouze ty otázky, na které kandidáti odpověděli jeden ano a druhý ne, tedy ty otázky, ve kterých mezi nimi panuje jasná neshoda, dostaneme se ke 3 otázkám z celkových 42, tedy přibližně 7 %.

Pokud bychom však odstranili otázky, u nichž shodu či neshodu nelze určit, tedy otázek, na které alespoň jeden z kandidátů odpověděl nevím/nemám jednoznačný názor, toto procento vzroste. Z 23 otázek, na které oba kandidáti odpověděli ano či ne, se u 3 otázek, tedy 13 % z nich názorově rozchází. Vzhledem k malé odchylce v rámci naší 10% tolerance pak můžeme dát Václavu Láskovi za pravdu.

Kandidáti se neshodují v otázce pokut dle příjmů řidiče, státní podpory Dukovan a většího snížení emisí skleníkových plynů.

Michael Žantovský

Michael Žantovský

S paní Němcovou jsme postupovali společně, objevovali jsme se společně na celé řadě předvolebních akcí, debatovali jsme spolu.

S Miroslavou Němcovou i dalšími politiky se Michael Žantovský setkal např. na farmářských trzích v pražských Dejvicích či na volebním mítinku ODS v první polovině září. Miroslava Němcová jej také osobně podpořila. Na počátku října spolu vedli cca hodinový rozhovor.

skrýt celé odůvodnění

Michael Žantovský se potkal s Miroslavou Němcovou např. v cca hodinovém rozhovoru na sociální síti Facebook, který se uskutečnil na počátku října. Již zde ji označil (video, čas 0:20) za „spolukandidátku, spojenkyni a spolubojovnici“. Ta jej na jiném videu osobně podpořila (video). S Miroslavou Němcovou, Milošem Vystrčilem a Eduardem Stehlíkem se pak setkal v první polovině září, kdy dle svých vlastních slov „změnu symbolicky odstartovali“.

Další společnou akcí pak byla návštěva farmářských trhů v pražských Dejvicích koncem srpna. Vedle nich se akce zúčastnil i Vít Rakušan.

Václav Láska

Václav Láska

Funguju tam jako ombudsman (v obvodu, pozn. Demagog.cz), jako zástupce, poskytuju bezplatně právní poradenství.

Senátor Láska provozuje na svých stránkách bezplatnou první poradnu pro lidi, kteří mají problémy s úřady. Sám udává, že v rámci této činnosti nemůže konzultovat věci soukromoprávního charakteru. S určitou mírou nadsázky lze jeho činnost označit jako výkon práce ombudsmana.

skrýt celé odůvodnění

Václav Láska na svých webových stránkách tvrdí, že občanům Prahy 5 a 13 poskytuje bezplatné právní poradenství. V rámci poradenství nekonzultuje soukromoprávní záležitosti, jako je např. exekuce či rodinné a sousedské spory.

Zákon o Veřejném ochránci práv (zákon č. 349/1999 Sb.) uvádí, že Veřejný ochránce práv „působí k ochraně osob před jednáním úřadů“ v případě, že je jednání úřadů v rozporu právem, s demokratickými principy nebo dobrou správou (§ 1 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv).

Působnost Veřejného ochránce práv „se vztahuje na ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu“. Ombudsman rovněž chrání občany před diskriminací ze strany úřadů.

Právní poradna Václava Lásky napomáhá občanům, kteří mají problém s úřady, např. když úřady s občany nekomunikují či jim nesdělují informace. Činnost, kterou Václav Láska ve svém obvodu vykonává, je tak obdobná činnosti Veřejného ochránce práv. S určitou mírou nadsázky lze tedy říct, že Láska působí jako místní ombudsman, a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Je ovšem nutné zmínit, že městská část Praha 5 ke dni 1. června 2020 obnovila funkci ombudsmana. Jeho funkcí má být zprostředkování komunikace mezi občany a úřady. Ombudsmanem byl jmenován Jiří Vejmelka.

Michael Žantovský

Michael Žantovský

Zákon volební i o volbách do krajů neříká nic jiného, než že volby proběhnou a krajské zastupitelstvo se ustaví z většiny, která ze zvolených zastupitelů vzejde, neříká, že to musí být nejsilnější strany, že to musí být druhé dvě strany, ani nic jiného.

Michael Žantovský se ve výroku dopuští nepřestností, je však pravdou, že dle zákona je rada kraje (nikoliv zastupitelstvo) zvolena většinou všech zastupitelů. Zákon přitom nedává vítězi voleb žádné zvláštní právo na post hejmana či členy rady.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o volbách do krajů pouze popisuje způsob rozdělení mandátů na základě volebních výsledků. V případě krajských voleb se jedná o poměrný volební systém, v němž se získané hlasy přerozdělují na mandáty d΄Hondtovou metodou. Složení zastupitelstva je pak určeno pouze na základě výsledků voleb a zastupitelský mandát vzniká právě zvolením.

Michael Žantovský však má zjevně na mysli ustanovení krajské rady, která jakožto výkonný orgán kraje kraj řídí a za svou činnost je odpovědná zastupitelstvu.

O tom, jak se bude utvářet rada, zákon o volbách do zastupitelstev krajů nemluví. Příslušným zákonem je zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, dle kterého je to již zmíněné zastupitelstvo, kdo má pravomoc volit a odvolávat hejtmana a další členy rady. Pro jakékoliv usnesení či volbu přitom musí hlasovat alespoň nadpoloviční většina všech zastupitelů. Zákon však skutečně nestanoví, že by vítězná strana měla jakékoliv právo na členství radě.

Ve výroku Michaela Žantovského jsou nepřesnosti, avšak z kontextu rozhovoru (čas 16:10, především od 18:30) je zřejmé, že Michael Žantovský má na mysli právě ustavení rady, nikoliv zastupitelstva, a příslušnou právní úpravu, přestože nesprávně zmiňuje zákon volební. Zmiňme např. otázku moderátorky: „Když vidíme (…) jak se sestavují krajské koalice (…) tak některé kraje (…) vyhlásily krajské koalice, kde se nepočítá s hnutím ANO. (…) Souhlasíte s tím, když se takto jedná, kdy se obejde vítěz voleb?“ Jelikož vznik rady pak popisuje správně, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Michael Žantovský

Michael Žantovský

Zadlužování státu, který už přesáhl půl bilionu korun a přes 40 % HDP. To jsou čísla, která kdybychom usilovali o vstup do eurozóny, by nedosahovala těch maastrichtských kritérií, které by nám to umožnovaly.

Jedním z maastrichtských kritérií je kritérium udržitelnosti veřejných financí. To vyžaduje, aby stát vstupující do eurozóny měl dluh nižší než 60 % HDP a schodek pod 3 % HDP. Dluh by měl v roce 2020 dosáhnout 39,4 % HDP a plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2020 je 6,4 %.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika má pro letošní rok schválený rozpočet se schodkem 500 mld. Kč. V červenci jej schválila Poslanecká sněmovna na návrh vlády v důsledku ekonomických dopadů koronavirové krize a s tím spojených výdajů státu. V důsledku rekordního schodku očekává (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 9) Ministerstvo financí (MF) nárůst státního dluhu vyjádřený v procentech HDP z 30,2 % v roce 2019 až na 39,4 % na konci roku 2020. Samotný půlbilionový schodek MF vyčíslilo pro rok na 6,4 % HDP.

Michael Žantovský ve výroku hovoří o maastrichtských konvergenčních kritériích, jejichž smyslem je posoudit míru ekonomické schopnosti uchazečské země integrovat se plynule do měnového režimu eurové oblasti (eurozóny) bez vzniku nestability pro zemi samotnou i pro eurozónu jako celek.

Konvergenční kritéria jsou stanovena v čl. 140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (Maastrichtská smlouva).

Jsou sledována tato kritéria:

  • kritérium cenové stability,
  • kritérium dlouhodobých úrokových sazeb,
  • kritérium kurzové stability,
  • kritérium udržitelnosti veřejných financí.

K přijetí do eurozóny je nezbytné, aby v okamžiku evaluace (hodnocení) byla splněna všechna maastrichtská kritéria současně.

Podívejme se tedy na to, zda Česká republika opravdu vzhledem k rostoucímu zadlužení nesplňuje maastrichtská kritéria, konkrétně kritérium udržitelnosti veřejných financí.

Pravidla pro udržitelné veřejné finance stanovuje článek 126 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, podle kterého se mají všechny státy vyvarovat nadměrných schodků veřejných financí. Významný je taktéž odstavec druhý.

2. Komise sleduje vývoj rozpočtové situace a výši veřejného dluhu v členských státech, aby bylo možno zjistit závažné chyby. Zkoumá zejména dodržování rozpočtové kázně na základě těchto dvou kritérií:

a) zda poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže by:

— buď poměr podstatně a nepřetržitě klesal a dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě,

— nebo by překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstával blízko k referenční hodnotě;

b) zda poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu, ledaže se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě.

Referenční hodnoty jsou stanoveny v Protokolu o postupu při nadměrném schodku připojeném ke Smlouvám.

Zmiňovaným protokolem je Protokol č. 12 O postupu při nadměrném schodku. Dle článku 1 tohoto protokolu:

Článek 1

Referenční hodnoty uvedené v čl. 126 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou:

— 3 % pro poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách,

— 60 % pro poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu v tržních cenách.

Aby členský stát splňoval kritérium udržitelnosti veřejných financí, musí tedy mít schodek veřejných financí, který nepřekračuje referenční hodnotu 3 % HDP, a zároveň jeho poměr veřejného dluhu k HDP musí být nižší než 60 %. 

Jak je vidět z grafu, druhé kritérium Česká republika dlouhodobě splňuje a podle odhadů jej bude plnit i v letech 2020 a 2021, kdy se hodnota dluhu ku HDP má dostat na 39,4 %, respektive 42,7 % (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).

Kritérium 3 % však ČR formálně nesplňuje. Plánovaný schodek pro rok 2020 i ten navrhovaný pro rok 2021 představují podstatně více, než jsou 3 % HDP. Letošní 6,4% schodek plánuje vláda v roce 2021 doplnit schodkem ve výši 320 mld. Kč (.zip, E_01_zpráva SR 2021, str. 8), což by mělo představovat 4,9 % HDP (.zip, D_01_Makrorámec 2021, str. 10).

V květnu 2020 vydala Evropská komise zprávu dle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, ve které uvedla (.pdf, str. 2), že Česká republikanesplňuje kritérium 3% deficitu. Již v červnu však Komise dospěla k závěru (.pdf, str. 11), že vzhledem k současné situaci, kondici českého fiskálního rámce a přijatým opatřením lze i přes nominální překročení považovat kritérium deficitu veřejných financí pro ČR za splněné.

Pro úplnost doplňme, že Česká republika podle červnové zprávy Evropské komise splňuje (.pdf, str. 10–12) dvě ze čtyř maastrichtských kritérií. Kromě kritéria udržitelnosti veřejných financí se jedná ještě o kritérium dlouhodobých úrokových sazeb.

I přes závěr Evropské komise hodnotíme výrok jako pravdivý, protože Michael Žantovský doslova říká: „To jsou čísla, která kdybychom usilovali o vstup do eurozóny, by nedosahovala těch maastrichtských kritérií.“ Poukazuje tedy právě na referenční hodnoty obsažené v kritériu udržitelnosti veřejných financí, tedy 60 % a 3 % HDP, nikoliv na reálné vyhodnocení plnění či neplnění kritéria. Že Žantovský nemluví pouze o výši dluhu České republiky (jak by mohlo napovídat samotné znění výroku), ale i o tempu tohoto zadlužování, je pak zřejmé z kontextu, ve kterém je výrok pronesen.

Václav Láska

Václav Láska

Ze včerejška, v době, kdy jsme na tom finančně špatně, tak vláda schválí zahájení projektu, který je největším ekonomickým nesmyslem v dějinách země, a to je projekt kanálu Dunaj – Odra – Labe.

Vláda schválila zahájení projektu Dunaj – Ondra – Labe. První etapa by měla stát 15 miliard korun. Zatím se projekt zaměřuje na propojení Odry s Dunajem.

skrýt celé odůvodnění

Ověřovaný text lze rozdělit na dva výroky. Prvním je, zdali vláda schválila zahájení projektu Dunaj – Ondra – Labe. Druhý výrok se týká hodnocení projektu co do jeho smysluplnosti. Z kontextu výroku plyne, že takovéto hodnocení je v první řadě názorem senátora Lásky a pro jeho subjektivnost ho ověřovat nebudeme. V posledních dvou odstavcích nicméně poukazujeme na to, že senátor Láska není jediný, kdo se vyjadřuje vůči tomuto projektu negativně.

Byť je tvrzení o tom, že „jsme na tom finančně špatně“ poměrně subjektivní, pokud jej považujeme za odkaz k rekordnímu schodku státních financí, lze jej označit za pravdivé.

Projekt označovaný jako Dunaj – Odra – Labe je projekt mezinárodní vodní cesty, která by měla spojit tyto tři zmíněné řeky. Pro kontext je ještě nutné dodat, že hlavním podporovatelem takového projektu je prezident Zeman, který ho měl dokonce označit podle Deník.cz na česko-rakouském obchodním fóru jako jeho sen. 

Vláda skutečně schválila zahájení projektu Dunaj – Odra – Labe. Dne 5. října 2020 v dopoledních hodinách o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Havlíček, ale i ČTK a server Idnes.cz. První část zahájeného projektu by měla stát 15 miliard korun, dále ČTK uvádí: „Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou, Labe zůstává v rezervě. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030“.

Dodejme, že projekt je kritizován jak opozicí, tak mezi ekology. Například Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se vyjádřila, že stavba má: „Stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českou republikou.“ ODS na twitterovém účtu komentovala takovéto rozhodnutí jako snahu zavděčit se Miloši Zemanovi, který stavbu dlouhodobě prosazuje. Podobně se vyjádřil i pirátský europoslanec Peksa, který označuje tento projekt kromě ekologického a finančního nesmyslu jako „blouznivé přání prezidenta Zemana“.

Ekologický server Ekolist.cz označuje projekt jako „kontroverzní, ekonomicky nevýhodný a ekologicky katastrofální“ a podotýkají, že studie proveditelnosti je podle Českého svazu ochránců přírody ale i dlouhé řady dalších odborníků účelové vytvořená, neobjektivní a zcela nedostatečná. 

Eliška Vejchodská z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku uvedla, že studie neodpovídá evropským měřítkům. Obsahuje prý dvojí započtení přínosů – například z výroby a prodeje plavidel. "Projekt by měl být zamítnut," dodala. Česká televize shrnula rozhovor s ekonomem Lukášem Kovandou takto: „Vodní kanál (sic) Dunaj – Odra – Labe je podle ekonoma Lukáše Kovandy projektem 20. století, který neodpovídá současným potřebám přepravy“.

 

Michael Žantovský

Michael Žantovský

On (Miloš Vystrčil – pozn. Demagog.cz) se mnou konzultoval cestu na Tchaj-wan už asi před půl rokem.

Miloš Vystrčil s Michaelem Žantovským zahraniční otázky týkající se vztahů s Čínou a Tchaj-wanem skutečně konzultoval. Kromě něj oslovil např. Petra Pitharta či Libuši Benešovou.

skrýt celé odůvodnění

V únoru 2020 předseda Senátu Miloš Vystrčil potvrdil, že v zahraničních otázkách ohledně situace s Čínou a Tchaj-wanem požádal o konzultaci. Stalo se tak potom, co se objevil výhružný dopis adresovaný bývalému předsedovi Jaroslavu Kuberovi. Nastupující předseda Senátu Miloš Vystrčil požádal v zahraničních otázkách o konzultaci Michaela Žantovského i další bývalé osobnosti Senátu – Petra Pitharta či Libuši Benešovou. 

O konzultaci s Milošem Vystrčilem se Michael Žantovský zmiňoval již dříve. V rozhovoru pro Novinky z července 2020 na otázku podpory Vystrčilovy cesty uvedl: „Já jsem s ním jakožto bývalý předseda senátního zahraničního výboru mluvil. Myslím, že pan Vystrčil zdědil po svém předchůdci problém a v této situaci nemohl dělat nic jiného než to, co udělal. Takže v tomto smyslu ano.“ Žantovský ve svém funkčním období působil ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Michael Žantovský pak cestu Miloše Vystrčila podporoval, jak dokazují například jeho vyjádření na sociálních sítích či v poskytnutých rozhovorech. 

Václav Láska

Václav Láska

Cestu na Tchaj-wan jsem podporoval.

Václav Láska jménem senátorského klubu podpořil Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan tím, že se postavil proti čínským výhružkám. Na svých sociálních sítích také prezentoval podporu Vystrčilově cestě.

skrýt celé odůvodnění

Na půdě Senátu je znatelná Láskova podpora Miloši Vystrčilovi například ze stenozáznamu z 23. schůze z května 2020, v němž Václav Láska vyjadřuje podporu činů předsedy Senátu Miloše Vystrčila:

„… já bych chtěl nejdříve z pozice předsedy našeho klubu zopakovat, že náš klub vyslovuje velkou podporu a důvěru v jednání předsedy Senátu a to jak tu situaci, velmi složitou situaci, řeší.“

Tento projev se vztahoval k výhružkám čínské ambasády, která kritizovala plánovanou cestou předsedy Senátu. Senát poté ve svém usnesení odsoudil reakci čínské strany na Vystrčilovu cestu na Tchaj-wan. V jednom z dalších bodů tohoto usnesení bylo i vyjádření podpory, „aby právě v tomto kontextu to byl předseda Senátu PČR, kdo v doprovodu podnikatelské delegace navštíví Tchaj-wan.“ Václav Láska hlasoval pro schválení. Zahraniční výbor Senátu vydal toto usnesení už 11. března 2020, avšak k projednání na plénu došlo právě až 20. května.

Z úst Václava Lásky dále zazněla podpora Miloše Vystrčila a jeho cesty na Tchaj-wan například na tiskové konferenci konané 11. srpna 2020 při příležitosti představení senátorských kandidátů, dle svých tehdejších slov Láska Vystrčilovu cestu plně podporuje (čas 27:00). Na sklonku léta 29. srpna 2020 předseda Senátu Miloš Vystrčil odletěl na Tchaj-wan (v delegaci byl mimo jiné přítomen Tomáš Goláň, který je rovněž členem senátorského klubu SEN 21).

I na svých sociálních sítích se Václav Láska vyjadřuje, že podporu tchaj-wanské cesty akcentuje.