Demagog.cz

František Kopřiva
František Kopřiva
Dnes jsme poslali do 2. čtení novelu zákona o Vojenském zpravodajství. Ta se nám daří postupně vylepšovat tak, aby nás VZ mohlo efektivně bránit v kyberprostoru a zároveň nebyla zneužitelná ke šmírování občanů či zaklekávání na poskytovatele internetového připojení. Twitter, 8. října 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Sněmovna ukončila 1. čtení novely daného zákona a přikázala její projednání ve výborech, po něm následuje automaticky 2. čtení. Novela svěřuje kybernetickou bezpečnost Vojenskému zpravodajství a vymezuje jeho pravomoci v této oblasti. VZ musí zachovávat důvěrnost komunikace lidí.

Na 61. schůzi Poslanecké sněmovny dne 7. října 2020 proběhlo první čtení novely zákona o Vojenském zpravodajství (VZ). Sněmovna se tehdy usnesla, že novelu přikazuje (.docx) k projednání výboru pro obranu, ústavně právnímu výboru a stálé komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. Na projednání mají výbory podle zákona 60 dnů. Po této lhůtě musí výbory předsedovi Sněmovny ze zákona předložit usnesení, v němž doporučují, zda má být návrh novely zákona schválen, či nikoli. Po tomto kroku již proběhne druhé čtení novely zákona.

Po prvním čtení tedy sice probíhá ještě projednávání ve výboru či výborech, po nich ale vždy automaticky následuje druhé čtení. František Kopřiva má tudíž pravdu, že Poslanecká sněmovna poslala novelu zákona o Vojenském zpravodajství do druhého čtení.

Co se týče samotného obsahu novely, zmiňovaný návrh vymezuje řadu pravomocí Vojenského zpravodajství v oblasti kybernetického prostoru. VZ má provádět detekci kybernetických útoků a zároveň je oprávněno (.pdf, str. 4) v kybernetickém prostoru samo provádět aktivní zásahy. O každém takovém zásahu je přitom povinno vyhotovit záznam (tamtéž, str. 5). Samotná detekce pak má být prováděna pouze takovým způsobem, aby byla „zachována důvěrnost komunikací fyzických a právnických osob“ (tamtéž, str. 2).

Ministr obrany Lubomír Metnar pak při projednávání této novely ve Sněmovně na její adresu uvedl: „Rozhodně se nejedná, a to bych chtěl zdůraznit, o plošný monitoring, ale pouze o cílenou detekci kybernetických útoků.“ Smyslem navrhovaných změn podle něj v žádném případě není snaha o omezení svobody občanů, ale naopak jejich obrana vůči útokům a hrozbám mířícím právě proti jejich základním právům a svobodám.

Podobně hovoří také důvodová zpráva (.pdf, str. 36) k novele zákona o Vojenském zpravodajství: „Cílem návrhu není a ani nemůže být sledování či jakékoli seznamování se s obsahem komunikace.“ Cílená detekce je pak podle této zprávy „koncipována tak, že se nebude jednat o sledování či zaznamenávaní nejen samotného obsahu, ale ani metadat o komunikaci (typicky provozních a lokalizačních údajů)“. Zaznamenávána by poté měla být jen data v rozsahu předem definovaných ukazatelů. (…) V nástroji detekce bude nadefinován např. škodlivý kód odpovídající již v minulosti zaznamenanému útoku“.

Co se týče části výroku o „zaklekávání na poskytovatele internetového připojení“, server Lupa.cz přinesl 1. října 2020 informaci, že mezi zástupci operátorů a českých firem a zástupci Vojenského zpravodajství došlo k vyjednání pozměňovacího návrhu zmiňované novely. Podle něj by měly být možné tři způsoby, jak bude moci Vojenské zpravodajství přistupovat k detekci hrozeb směrem k firmám a operátorům.

  1. Uzavření dohody o spolupráci, na jejímž základě mohou potřebná metadata zpravodajcům předávat samotné firmy.
  2. V případě, že nebude s firmou uzavřena dohoda, bude mít Vojenské zpravodajství možnost vyžádat si součinnost ke konkrétnímu útoku.
  3. V případě, že firma odmítne spolupracovat, bude mít Vojenské zpravodajství možnost stejně jako v původní verzi novely umisťovat vlastní sondy (nástroje detekce) do soukromých sítí.

Dodejme, že dle informací serveru Lupa.cz byl v rámci původní novely možný pouze jeden (v našem výčtu poslední) způsob (.pdf, str. 3). Zmiňovaný pozměňovací návrh není (k datu 15. října 2020) zveřejněn na webu Poslanecké sněmovny, je však možné, že byl v rámci příprav novely již zabudován do jejího znění. Při projednávání v prvním čtení však o existenci tohoto pozměňovacího návrhu hovořil například také ministr obrany Lubomír Metnar.