František Kopřiva
Piráti

František Kopřiva

František Kopřiva

Dohodlo se to, že tam má být dvoustátní řešení, včetně férového rozdělení Jeruzaléma a je prostě, je to v rezolucích OSN, že Izrael okupuje část území, které náleží Palestině, že vystěhovává ty osady salámovou metodou.
Události, komentáře, 20. května 2021
Zahraniční politika
Pravda
Izrael a Palestina souhlasily s dvoustátním řešením konfliktu v rámci mírových dohod z Osla. Rezoluce OSN skutečně uvádí, že Izrael okupuje část palestinského území, čímž podle OSN porušuje mezinárodní právo.

Z výroku není zcela zřejmé, co konkrétně má být podle poslance Františka Kopřivy obsahem rezolucí OSN. Předpokládáme, že zde hovoří o tom, že některá z rezolucí OSN uvádí, že Izrael okupuje část palestinského území. Taková usnesení skutečně existují. Jedná se například o rezoluci Rady bezpečnosti OSN z prosince 2016 (.pdf). V ní je také kromě jiného obsažen požadavek, aby Izrael „okamžitě a zcela ukončil veškeré osídlování na okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma“ (.pdf, str. 2). 

Výstavbu židovských osad na tomto území považuje OSN za zjevné porušení mezinárodního práva (.pdf, str. 2), které ohrožuje možnost dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu (.pdf, str. 1). Podobná vyjádření poté obsahují například i rezoluce Valného shromáždění OSN z roku 2017 (.pdf str. 1–3) či z roku 2020 (.pdf, str. 3).

Postupné rozšiřování židovských osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě Palestinci označují za tzv. salámovou metodu

Dále uveďme, že Rada bezpečnosti OSN v rezoluci z roku 2016 (.pdf, str. 1) kromě výstavby a rozšiřování izraelských osad odsoudila například také „vystěhovávání palestinských civilistů“, které ve výroku František Kopřiva zmiňuje.

Co se týče dvoustátního řešení, zmínka o vzniku samostatného arabského státu je obsažena v rezoluci č. 181 Valného shromáždění OSN z roku 1947. Podle této rezoluce měl být na bývalém mandátním území OSN, které bylo pod správou Velké Británie, v Palestině ustaven arabský a židovský stát. Město Jeruzalém pak mělo mít zvláštní status a spadat pod správu OSN.

Nejzazší termín vzniku obou států byl určen na 1. srpna 1948 (.pdf, str. 2). V souladu s rezolucí vyhlásil 14. května 1948 svou nezávislost stát Izrael. Následkem vyhlášení izraelské nezávislosti bylo vypuknutí první arabsko-izraelské války, v níž Izrael uhájil svou existenci.

Obyvatelé Palestiny o vytvoření samostatného arabského státu usilovali například v 60. letech (.pdf, str. 2). V roce 1964 Palestinská národní rada přijala Palestinskou národní chartu, která je ústředním dokumentem (.pdf, str. 3) Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Charta obsahovala ustanovení o nedělitelnosti Palestiny v územním rozsahu Britské mandátní správy (článek 2). Palestinská národní rada následně Chartu upravila a rozšířila v roce 1968.

Na konci 80. let poté Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, v níž potvrdilo dřívější vyhlášení samostatného Palestinského státu ze strany OOP (.pdf, str. 3). V letech 1993 a 1995 došlo k podpisům mírových dohod z Osla. Izrael uznal OOP jako představitele Palestiny a OOP uznala právo Izraele na existenci. Izrael také souhlasil s vytvořením palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Tyto dohody následně vedly ke změně Palestinské národní charty a měly sloužit jako základ pro budoucí vyjednávání.

Doplňme, že nutnost dvoustátního řešení konfliktu, tzn. nutnost vzniku palestinského státu, OSN zdůrazňuje např. také v rezoluci (.pdf, str. 5) přijaté Valným shromážděním OSN v roce 2011.

František Kopřiva

V současnosti tak třeba i (stejnopohlavní, pozn. Demagog.cz) dvojice, které se vzaly v zahraničí a vychovávají spolu dítě, které je biologickým dítětem třeba jednoho z těch partnerů, tak ten druhý partner k němu nemá v podstatě žádná práva v případě třeba nějaké nemoci nebo nedejbože úmrtí.
Události, komentáře, 29. dubna 2021
Pravda
V České republice nejsou uznávána stejnopohlavní manželství uzavřená v zahraničí a lze na ně hledět pouze jako na registrované partnerství, v rámci kterého není možné, aby oba partneři měli vůči společně vychovávanému dítěti stejná práva, jak je tomu v případě manželství.

Český právní řád neuznává manželství stejnopohlavních párů, která byla uzavřena v zahraničí. V českém kontextu lze na tyto svazky hledět jen jako na registrované partnerství, protože to je jediná forma „trvalého společenství dvou osob“ (§ 1 odst. 1 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství), kterou česká právní úprava dovoluje uzavřít osobám stejného pohlaví. To potvrzuje například i rozsudek (.pdf) Nejvyššího správního soudu, podle kterého brněnská matrika postupovala správně, když neuznala svazek dvou mužů uzavřený v Nizozemsku jako manželství v České republice.

Česká právní úprava manželství a registrovaného partnerství se v mnohém odlišuje. V tomto ohledu je klíčový § 3020 občanského zákoníku. Podle tohoto paragrafu se registrované partnerství neřídí ustanoveními občanského zákoníku, která upravují vztahy v oblasti rodinného práva. To tedy znamená, že například právní vztahy mezi registrovanými partnery a dětmi v jejich péči nemají stejnou právní úpravu jako obdobné vztahy v manželství.

Nejdiskutovanějším rozdílem mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím je osvojení. České právo neumožňuje společné osvojení dítěte stejnopohlavním párem, a proto ani není možné uznávat zahraniční osvojení dítěte stejnopohlavním párem, což potvrdil ve svém nálezu (.pdf) i Ústavní soud.

Odlišně je v českém právu upraveno tzv. individuální osvojení dítěte. Jedná se o situaci, kdy si jeden z partnerů osvojí dítě, druhý partner ovšem nemá k tomuto dítěti i nadále de facto žádný právní vztah. Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, původně obsahoval ustanovení, které tento postup zakazovalo, Ústavní soud jej ale ve svém nálezu Pl. ÚS 7/15 z roku 2016 zrušil. Zákon tedy stále neumožňuje, aby si partner tzv. „přisvojil“ dítě svého partnera, jak je to dovoleno v případě manželů.

Podle § 13 odst. 3 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, má sice partner, který se podílí na výchově dítěte, „povinnosti týkající se ochrany vývoje a výchovy dítěte“, nevzniká mu ovšem automaticky zákonné zastoupení dítěte. Ocitá se tak v pozici tzv. sociálního rodiče (str. 75), který nemá k dítěti, na jehož výchově se podílí, téměř žádný právní vztah. Z toho důvodu by mu mohlo být dítě odebráno v případě úmrtí partnera, jenž je rodičem dítěte i podle právní úpravy.

František Kopřiva

Registrovat se lze jenom na několika málo matrikách v Česku, kdežto manželství lze uzavřít téměř kdekoliv.
Události, komentáře, 29. dubna 2021
Pravda
Registrované partnerství je možné uzavřít jen na 14 úřadech v České republice. Naproti tomu manželství lze uzavřít na více než 1 200 matričních úřadech nebo například v kostelech a kaplích, kterých se v ČR nachází několik tisíc.

Registrované partnerství lze uzavřít jen na některých matrikách. Podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, lidé vstupující do registrovaného partnerství „činí prohlášení osobně před matrikářem registrujícího matričního úřadu“. Seznam těchto registrujících matričních úřadů, které o partnerství provádějí zápis, lze nalézt ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb.

S výjimkou Středočeského kraje se vždy jedná o úřad sídlící v krajském městě. Celkem je tedy evidováno 14 úřadů, na kterých lze uzavřít registrované partnerství. V tomto případě například nehraje roli trvalé bydliště partnerů.

Uveďme, že uzavření manželství se liší už z toho důvodu, že svazek může být církevní nebo civilní (občanský). V případě svazku civilního je nutné se obrátit na matriční úřad, do jehož správního obvodu spadá místo obřadu. Podle dokumentu (.pdf, str. 2) Ministerstva vnitra i webu státní správy se v České republice nachází přes 1270 úřadů, které poskytují matriční služby, včetně obřadů.

V případě církevního obřadu „je nutné se obrátit na osobu pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností“. Místo obřadu poté určují vnitřní předpisy dané církve. Typicky se tedy v případě křesťanských církví jedná o kostely či kaple, kterých je v České republice několik tisíc.

Na závěr zmiňme, že nelze zcela objektivně zhodnotit poměrně subjektivní tvrzení, že „lze manželství uzavřít téměř kdekoliv“. Obecně však můžeme říct, že 14 registrujících matričních úřadů je v porovnání s počtem běžných matrik či kostelů, který se pohybuje v řádu tisíců, nízké číslo. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

František Kopřiva

Ten náš návrh je o tom, že by se v občanském zákoníku pouze změnila ta slova, že manželství je svazek muže a ženy, na svazek dvou lidí.
Události, komentáře, 29. dubna 2021
Pravda
Navrhované změny v občanském zákoníku a dalších zákonech vyplývají pouze ze změny definice manželství. To by bylo nově definováno jako svazek dvou lidí, nikoliv svazek muže a ženy. Navrhovanou novelou se nemění jiné procesní záležitosti.

Poslanec Kopřiva mluví o návrhu novely občanského zákoníku a dalších zákonů, který předložila skupina poslanců zastoupená právě Františkem Kopřivou. Tento návrh byl projednáván v prvním čtení 29. dubna 2021.

Všechny změny v občanském zákoníku podle zmiňovaného návrhu (.pdf, str. 1–2) vycházejí pouze z možnosti uzavření manželského svazku také stejnopohlavním párům. Jde tedy pouze o formální úpravy, které podle kontextu spojení „muž a žena“ nahrazují výrazem „dva lidé“.

Změny stejného typu předpokládá návrh také u zákonů č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení (.pdf, str. 9–12), a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech (.pdf, str. 6).

Ke znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se návrhem přidává (.pdf, str. 4) § 51a o nároku na vdovecký důchod také pro manžele stejného pohlaví: „Stanovení této hlavy platí obdobně pro nárok vdovy na vdovecký důchod po manželce a nárok vdovce na vdovecký důchod po manželovi.“ Ostatní ustanovení tohoto zákona zůstávají nezměněna.

Znění § 21 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, návrh částečně upravuje (.pdf, str. 13), jelikož je bezpředmětné, aby v případě uzákonění manželství bez ohledu na pohlaví obsahovalo část o zániku manželství v případě změny pohlaví jednoho z manželů.

Celkově je ve zvláštní části návrhu (.pdf, str. 26 a násl.) několikrát deklarováno, že jeho zájmem není měnit procesní záležitosti platných zákonů. Cílem je pouze práva a povinnosti manželů rozšířit také na stejnopohlavní manžele.

František Kopřiva

Ve více než 30 zemích světa to je legalizováno, že mohou páry stejného pohlaví uzavírat manželství. Nic se tam v podstatě nezměnilo.
Události, komentáře, 29. dubna 2021
Zahraniční politika
Sociální politika
Pravda
Stejnopohlavní manželství bylo doposud legalizováno ve 29 státech světa. Poslanec Kopřiva se uvedeným údajem vešel do 10% tolerance.

Ke dni 30. dubna 2021 bylo stejnopohlavní manželství oficiálně legalizováno ve 29 státech světa. Více než polovina zemí, které umožňují manželství osob stejného pohlaví, je v západní Evropě. Státem, který jako první schválil stejnopohlavní sňatky, bylo Nizozemsko. Zákon o možnosti stejnopohlavních manželství zde začal platit 1. dubna 2001. Naposledy bylo stejnopohlavní manželství uzákoněno 26. května 2020Kostarice, která se tak stala první zemí Střední Ameriky, kde mohou lidé stejného pohlaví uzavřít manželství. Mezi další státy umožňující stejnopohlavní sňatky patří například Brazílie, Kanada, Španělsko či Švédsko, ze sousedních států je to pak NěmeckoRakousko.

Celkem 34 dalších zemí uznává určitou formu občanského partnerství pro páry stejného pohlaví. Jednou z nich je i uzavření registrovaného partnerství, které umožňuje také Česká republika. Doplňme, že o možnosti uzavření stejnopohlavního manželství se jedná např. také ve Švýcarsku.

Přestože stejnopohlavní manželství je legální pouze v 29 státech světa, a ne ve více než 30, jak uvádí poslanec Kopřiva, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou, jelikož se poslanec uvedenou hodnotou vešel do 10% tolerančního pásma.

Poslanec Kopřiva ve svém výroku poukazuje také na to, že se v zemích, kde byly stejnopohlavní sňatky legalizovány, v podstatě nic nezměnilo. Zjevně tak upozorňuje na fakt, že tato legislativní změna neměla žádný zásadní vliv na fungování tamních společností či rodin. Toto tvrzení je však poměrně obecné a jako takové jej nedokážeme posoudit.

František Kopřiva

Pan kolega Nacher se pořád ohání, že má nějaký kompromisní návrh bez toho názvu (manželství, pozn. Demagog.cz), ale se stejnými právy, ale ve skutečnosti ho nepředložil ve Sněmovně, takže jsme ho nemohli ani projednat v té sloučené rozpravě, nemohli jsme o něm hlasovat.
Události, komentáře, 29. dubna 2021
Sociální politika
Pravda
Poslanecká sněmovna projednávala návrh na uzákonění stejnopohlavních manželství. Poslanec Patrik Nacher hovořil o vlastním návrhu na toto téma, avšak žádný návrh k projednání jím předložen nebyl.

Na schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. dubna 2021 byl projednáván návrh novely zákona (.pdf), který by uzákonil sňatky stejnopohlavních párů. Návrh prošel prvním čtením, a zamíří tedy k projednání ve výborech. Sněmovní výbory mají na projednání 80 dní.

Při debatě se proti návrhu vymezili především předseda SPD Tomio Okamura a zástupci KDU-ČSL. Jedná se o strany, které naopak podporují zakotvení manželství jako svazku muže a ženy (.pdf, str. 2) do Listiny základních práv a svobod. Předseda SPD Tomio Okamura rovněž odmítl, aby se párům stejného pohlaví umožnila adopce.

V Událostech, komentářích poslanec František Kopřiva (Piráti) zmínil návrh Patrika Nachera (nestr. za ANO), který údajně obsahuje koncept rovných práv pro všechny typy svazků, avšak bez titulu „manželství“ pro stejnopohlavní páry. Ověřujeme tedy, zda takový návrh byl ve Sněmovně Patrikem Nacherem předložen.

Patrik Nacher později v pořadu uvedl (video, čas 6:32–6:43): „Ten návrh tady je (…), týká se to asi šesti nebo sedmi norem a zákonů a já v té chvíli jsem ho prostě stáhl, mám ho v šuplíku.“ Uveďme, že Patrik Nacher se o návrhu zmínil rovněž na Twitteru.

Poslanec Nacher o tomto návrhu hovořil také na půdě Sněmovny: „Já jsem původně přišel s konceptem, který se dá popsat větou ‚práva ano, manželství ne‘, tedy narovnat ta práva (…), ať už je to společné jmění manželů, příjmení, možnost oddávat před starostou, ne před matrikářkou, dva dny dovolené, příbuzenské vztahy, dědictví a tak dále, a tak dále. To prostě prostupuje několika zákony, ale aby se to nejmenovalo manželství. Tenkrát ten koncept byl postaven, že by se to jmenovalo partnerství, nikoliv registrované partnerství, ale partnerství.“

Avšak žádný takový návrh nebyl 29. dubna 2021 poslancem Nacherem na 100. schůzi Poslanecké sněmovny oficiálně předložen. Dodejme, že sněmovní tisk, jehož byl Patrik Nacher předkladatelem, se týkal návrhu novelizace trestního zákoníku (.pdf).

Stejně tak nebyl předložen žádný pozměňovací návrh, jelikož daná novela zákona se doposud nedostala do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, kdy v podrobné rozpravě mohou být předkládány pozměňovací návrhy jednotlivými poslanci. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Františka Kopřivy jako pravdivý.

František Kopřiva

I vaším hlasem (Patrika Nachera, pozn. Demagog.cz) sněmovní většina prodloužila lhůtu na projednávání ve výborech pro druhé čtení (návrhů pro a proti stejnopohlavním manželstvím, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 29. dubna 2021
Pravda
Při projednávání novel, kterými by došlo k uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry, respektive ústavní ochraně manželství jako svazku muže a ženy, poslanec Patrik Nacher skutečně hlasoval pro prodloužení lhůty pro projednání ve výborech o 20 dnů.

Dne 29. dubna 2021 probíhalo na 100. schůzi Poslanecké sněmovny první čtení novely občanského zákoníku, kterou Sněmovně předložil František Kopřiva (Piráti) spolu s dalšími poslanci v červnu 2018. Navrhovaná změna zákona se týká především uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry (.pdf, str. 17). Pro úplnost dodejme, že projednávání novely občanského zákoníku probíhalo společně s projednáváním novely Listiny základních práv a svobod, která naopak požaduje ústavně zakotvit ochranu manželství jako svazku muže a ženy (.pdf, str. 2). Zástupcem navrhovatele byl Marek Výborný (KDU-ČSL).

Upřesněme, že v rámci prvního čtení může Poslanecká sněmovna návrhy zákonů zamítnout, vrátit k dopracování, nebo je přikázat některému ze sněmovních výborů k dalšímu projednání. Standardní lhůta pro toto projednání návrhu zákona příslušným výborem je podle jednacího řádu 60 dnů. Sněmovna však může tuto lhůtu zkrátit, a to až o 30 dní, nebo naopak prodloužit, konkrétně až o 20 dnů. Delší prodloužení je poté přípustné pouze se souhlasem navrhovatele. Po projednání návrhu ve výborech následuje jeho druhé čtení v Poslanecké sněmovně.

Prodloužení lhůty pro projednání obou návrhů ve výborech o 20 dní navrhl poslanec Marek Výborný. K hlasování o prodloužení lhůty „pro projednání ve druhém čtení o 20 dnů, tedy na 80 dnů“ u obou návrhů došlo po ukončení společné rozpravy, přesněji se jednalo o hlasování č. 6, respektive hlasování č. 10. Při obou hlasováních se poslanec Nacher vyjádřil pro návrh, tedy pro prodloužení lhůty, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že při hlasování o prodloužení lhůty pro projednání novely občanského zákoníku hlasoval František Kopřiva proti návrhu. Projednávání obou návrhů ve Sněmovně je sloučeno do jedné rozpravy, hlasování o prodloužení lhůty u návrhu novely Listiny tak bylo již spíše formální, jelikož již bylo jasné, že i druhé čtení tohoto návrhu bude posunuto. Poslanec Kopřiva hlasoval, stejně jako poslanec Nacher, pro návrh.

František Kopřiva

Dneska se hlasovalo o zamítnutí těch návrhů a vy (Patrik Nacher, pozn. Demagog.cz) jste vlastně podpořil zamítnutí toho manželství pro všechny, ale zdržel jste se u zamítnutí, té ústavy.
Události, komentáře, 29. dubna 2021
Sociální politika
Pravda
Poslanec Nacher hlasoval pro zamítnutí návrhu, který by umožňoval manželství pro všechny. U hlasování o zamítnutí návrhu na změnu Listiny základních práv a svobod, týkající se definování manželství jako svazku muže a ženy, se zdržel.

29. dubna 2021 Poslanecká sněmovna projednávala návrh (.pdf) skupiny poslanců na novelizaci občanského zákoníku, která se týkala změny definice manželství (str. 1). To je v současnosti upraveno jako svazek muže a ženy, a není tedy umožněno stejnopohlavním párům, což má novela změnit. Poslanec Nacher hlasoval pro zamítnutí návrhu této novely.

Druhý návrh (.pdf), který se 29. dubna na plénu Sněmovny projednával, sleduje opačný cíl, a to ústavní ochranu manželství jako svazku muže a ženy. Cílem bylo definovat manželství jako svazek muže a ženy v Listině základních práv a svobod (str. 2). Při hlasování o zamítnutí tohoto návrhu se Patrik Nacher zdržel hlasování.

František Kopřiva

Dnes jsme poslali do 2. čtení novelu zákona o Vojenském zpravodajství. Ta se nám daří postupně vylepšovat tak, aby nás VZ mohlo efektivně bránit v kyberprostoru a zároveň nebyla zneužitelná ke šmírování občanů či zaklekávání na poskytovatele internetového připojení.
X (dříve Twitter), 8. října 2020
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Sněmovna ukončila 1. čtení novely daného zákona a přikázala její projednání ve výborech, po něm následuje automaticky 2. čtení. Novela svěřuje kybernetickou bezpečnost Vojenskému zpravodajství a vymezuje jeho pravomoci v této oblasti. VZ musí zachovávat důvěrnost komunikace lidí.

Na 61. schůzi Poslanecké sněmovny dne 7. října 2020 proběhlo první čtení novely zákona o Vojenském zpravodajství (VZ). Sněmovna se tehdy usnesla, že novelu přikazuje (.docx) k projednání výboru pro obranu, ústavně právnímu výboru a stálé komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. Na projednání mají výbory podle zákona 60 dnů. Po této lhůtě musí výbory předsedovi Sněmovny ze zákona předložit usnesení, v němž doporučují, zda má být návrh novely zákona schválen, či nikoli. Po tomto kroku již proběhne druhé čtení novely zákona.

Po prvním čtení tedy sice probíhá ještě projednávání ve výboru či výborech, po nich ale vždy automaticky následuje druhé čtení. František Kopřiva má tudíž pravdu, že Poslanecká sněmovna poslala novelu zákona o Vojenském zpravodajství do druhého čtení.

Co se týče samotného obsahu novely, zmiňovaný návrh vymezuje řadu pravomocí Vojenského zpravodajství v oblasti kybernetického prostoru. VZ má provádět detekci kybernetických útoků a zároveň je oprávněno (.pdf, str. 4) v kybernetickém prostoru samo provádět aktivní zásahy. O každém takovém zásahu je přitom povinno vyhotovit záznam (tamtéž, str. 5). Samotná detekce pak má být prováděna pouze takovým způsobem, aby byla „zachována důvěrnost komunikací fyzických a právnických osob“ (tamtéž, str. 2).

Ministr obrany Lubomír Metnar pak při projednávání této novely ve Sněmovně na její adresu uvedl: „Rozhodně se nejedná, a to bych chtěl zdůraznit, o plošný monitoring, ale pouze o cílenou detekci kybernetických útoků.“ Smyslem navrhovaných změn podle něj v žádném případě není snaha o omezení svobody občanů, ale naopak jejich obrana vůči útokům a hrozbám mířícím právě proti jejich základním právům a svobodám.

Podobně hovoří také důvodová zpráva (.pdf, str. 36) k novele zákona o Vojenském zpravodajství: „Cílem návrhu není a ani nemůže být sledování či jakékoli seznamování se s obsahem komunikace.“ Cílená detekce je pak podle této zprávy „koncipována tak, že se nebude jednat o sledování či zaznamenávaní nejen samotného obsahu, ale ani metadat o komunikaci (typicky provozních a lokalizačních údajů)“. Zaznamenávána by poté měla být jen data v rozsahu předem definovaných ukazatelů. (…) V nástroji detekce bude nadefinován např. škodlivý kód odpovídající již v minulosti zaznamenanému útoku“.

Co se týče části výroku o „zaklekávání na poskytovatele internetového připojení“, server Lupa.cz přinesl 1. října 2020 informaci, že mezi zástupci operátorů a českých firem a zástupci Vojenského zpravodajství došlo k vyjednání pozměňovacího návrhu zmiňované novely. Podle něj by měly být možné tři způsoby, jak bude moci Vojenské zpravodajství přistupovat k detekci hrozeb směrem k firmám a operátorům.

  1. Uzavření dohody o spolupráci, na jejímž základě mohou potřebná metadata zpravodajcům předávat samotné firmy.
  2. V případě, že nebude s firmou uzavřena dohoda, bude mít Vojenské zpravodajství možnost vyžádat si součinnost ke konkrétnímu útoku.
  3. V případě, že firma odmítne spolupracovat, bude mít Vojenské zpravodajství možnost stejně jako v původní verzi novely umisťovat vlastní sondy (nástroje detekce) do soukromých sítí.

Dodejme, že dle informací serveru Lupa.cz byl v rámci původní novely možný pouze jeden (v našem výčtu poslední) způsob (.pdf, str. 3). Zmiňovaný pozměňovací návrh není (k datu 15. října 2020) zveřejněn na webu Poslanecké sněmovny, je však možné, že byl v rámci příprav novely již zabudován do jejího znění. Při projednávání v prvním čtení však o existenci tohoto pozměňovacího návrhu hovořil například také ministr obrany Lubomír Metnar.