Demagog.cz

Veronika Vrecionová
Veronika Vrecionová
Dohoda je na vzniku nových vlastních zdrojů EU – nových daní. A ty zaplatí pracující lidé/daňoví poplatníci. Byť prvními plátci jsou firmy, ale ty své náklady přenáší na své klienty. Twitter, 10. listopadu 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Dohoda mezi Radou EU a Evropským parlamentem počítá se zavedením nových vlastních zdrojů EU. Těmito zdroji by měly být nové daně, které mají platit státy či společnosti. Zda tyto náklady následně přenesou na své zákazníky je predikcí, z logiky věci to však možné je.

Europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová zde hovoří v souvislosti s dohodou států EU a Evropského parlamentu na podobě finančního rámce na období let 2021–2027 a fondu pomoci ekonomikám postižených koronavirovou pandemií. Finanční balík v hodnotě 1 824,3 miliard eur zahrnuje dvě složky: výdaje víceletého finančního rámce v objemu 1 074,3 miliardy eur a dočasný nástroj na podporu oživení označovaný jako „Next Generation EU“ s prostředky v hodnotě 750 miliard eur. Tuto dohodu musí před vstupem v platnost schválit jednomyslně Rada EU, v níž je jedním členem zastoupena každá členská země, a také Evropský parlament.

Evropský rozpočet doposud zahrnoval tři druhy vlastních zdrojů, které představují hlavní zdroj příjmů rozpočtu EU:

  • celní poplatky uhrazené za dovoz zboží na jednotný trh EU, zemědělské poplatky a dávky z cukru a izoglukózy, tedy „tradiční“ vlastní zdroje;
  • příspěvek v podobě výtěžku z daně z přidané hodnoty;
  • příspěvek členských států dle hrubého národního důchodu.

Uveďme, že rozpočet EU na příjmové straně doplňují ještě ostatní příjmy, například daně, které platí zaměstnanci EU ze svých platů, příspěvky zemí mimo EU do určitých programů EU či některé pokuty. S příjmy EU pak souvisí i tzv. opravné mechanismy, které mají „opravovat rozpočtové nerovnováhy mezi příspěvky členských států“.

Nový finanční rámec rozpočtu EU má obsahovat „orientační plán pro zavedení nových vlastních zdrojů. Momentálně se jedná o čtyřech návrzích (.pdf, str. 3), které přehledně uvádí web Euroskop.cz:

  1. Jeden z nových vlastních zdrojů, na kterém panuje shoda lídrů Evropské unie, má představovat daň z nerecyklovatelných plastů, kterou budou odvádět „členské státy, na jejichž území se dané množství nerecyklovatelného plastového odpadu nachází“.
  2. Další z uvažovaných návrhů se taktéž týká ekologičtějšího hospodářství. Jedná se o tzv. uhlíkovou daň na hranicích, kdy dovozce zboží z třetích zemí na trh EU bude povinen uhradit poplatek odrážející množství uhlíku vyprodukovaného během výroby zboží. Rada EU se na poplatku dle informací webu Euroskop.cz prozatím neshodla, ale vyzvala Komisi, aby do června 2021 předložila návrh s účinností daně od roku 2023.
  3. Do června 2021 má Evropská komise také předložit návrh týkající se daně z poskytování digitálních služeb, která „má dopadat na nadnárodní korporace, jejichž roční obrat převyšuje 750 milionů euro“. Daň má cílit na přeshraniční poskytování digitálních služeb a má tvořit 3 % z výnosů firem za poskytování služeb na unijním území.
  4. Dalším z možných vlastních zdrojů rozpočtu EU, na kterém se však Rada neshodla, je proměna „části výtěžku z prodeje emisních povolenek v rámci tzv. Emissions Trading System (ETS) z příjmu rozpočtu národních států na příjem rozpočtu unijního“.

Evropská komise by také do června 2024 měla navrhnout další formy vlastních zdrojů, které by mohly být zavedeny od roku 2026. A to daň z finančních transakcí, příspěvek spojený s podnikovým sektorem nebo nový společný základ daně z příjmů právnických osob.

Uveďme, že rozpočtový rámec EU pro léta 2021–2027 ve výši 1,8 bilionu eur má být nejvyšším v její historii. Nové vlastní zdroje by pak právě měly pomoci splácet půjčky, které si Evropská komise vzala na finančních trzích právě kvůli tomu, aby jednotlivým státům pomohla vypořádat se s dopady pandemie covidu-19.

V současnosti tvoří největší část příjmů EU výše zmíněné příspěvky členských států dle hrubého národního důchodu, tedy národní příspěvky, a to přibližně 72 %. Dodejme, že Česká republika za rok 2019 do rozpočtu EU celkově odvedla 51,4 miliardy korun (a získala 119,9 miliard korun). Ani u těchto zdrojů však nelze popřít, že část z nich v konečném důsledku také zaplatí „pracující lidé/daňoví poplatníci“.

Zavedení nových vlastních zdrojů by pak mělo zajistit, že vypůjčené finanční prostředky nebudou spláceny na úkor omezení podpůrných programů EU, nebo na úkor vyšších národních příspěvků. Evropský parlament k tomu konkrétně uvádí: „Parlament chce zaručit, že zátěž nebude na straně daňového poplatníka, ale na straně technologických gigantů, neplatičů daní, velkých zahraničních znečišťovatelů a dalších, kteří v současné době neplatí svůj spravedlivý díl,“ (překlad Demagog.cz). Přes tuto deklaraci je však zřejmé, že firmy se budou snažit alespoň část těchto nákladů přenést na své zákazníky. Zda k tomu však skutečně dojde je predikcí, kterou nelze ověřit, z logiky věci to ale možné je. Celkově tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.