Demagog.cz

Miroslav Kalousek
Miroslav Kalousek
Ten (stávající návrh rozpočtu, pozn. Demagog.cz) je postaven na scénáři, který nepočítal s masivní druhou vlnou a nepočítal s restriktivními opatřeními. Události, komentáře, 11. listopadu 2020

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2021 zmiňuje jako svůj zdroj makroekonomickou predikci. Ta byla zveřejněna v září 2020, kdy Ministerstvo financí nepočítalo s plošnými opatřeními, která by měla zásadní negativní ekonomický vliv. Taková opatření byla ovšem zavedena v říjnu.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu (.pdf) na rok 2021 byl předložen Poslanecké sněmovně ČR 30. října 2020. Předpokládá příjmy (.pdf, str. 1, 77) ve výši 1 488,3 mld. Kč a výdaje ve výši 1 808,3 mld. Kč. Výsledný schodek státního rozpočtu tak dosahuje 320 mld. Kč, což je o 280 mld. Kč více, než bylo před příchodem koronavirové pandemie plánováno na rok 2020 (.pdf, str. 4). Návrh rozpočtu pro rok 2021 prošel 11. listopadu v Poslanecké sněmovně prvním čtením a byl postoupen k projednání výborům.

Ministerstvo financí prostřednictvím tiskové zprávy na konci září 2020 uvedlo, že výše schodku je způsobena zejména faktory dočasného charakteru a předpokládá, že tyto faktory odezní poté, co se zlepší současná ekonomická a zdravotní situace. Návrh rozpočtu (.pdf, str. 90–91) tedy očekává, že bude docházet k postupnému růstu hospodářského výkonu a oživení české ekonomiky, která byla ovlivněna pandemií koronaviru a přijatými protiepidemickými opatřeními. Makroekonomický rámec zároveň nepředpokládá přijímání významnějších restriktivních opatření v důsledku koronavirové situace, ačkoliv je další průběh pandemie řazen mezi významná rizika (.pdf, str. 90–91).

Zpráva Ministerstva financí dále uvádí, že u příjmů mezi přímé fiskální důsledky pandemie patří: pokles daňových příjmů v důsledku propadu ekonomiky, pokles příjmů z pojistného na sociálním zabezpečení, možnost zpětného uplatnění ztráty na rok 2020 a pokles dividend z majetkových účastí státu. Co se týče výdajů, mezi přímé důsledky pandemie je řazeno: zvýšení plateb na zdravotní pojištění, nárůst kapitálových výdajů, vyšší výdaje na dávky v nezaměstnanosti či nárůst doprovodných sociálních výdajů.

Ministerstvo financí deklarovalo, že hlavním cílem tohoto rozpočtu je prostřednictvím nízké úrovně veřejného zadlužení ČR realizovat taková opatření, která nejen zlepší životní úroveň obyvatel a zmírní dopady pandemie, ale také prostřednictvím rekordních investic povedou k obnově ekonomického růstu. Jako hlavní výdajové priority (.pdf, str. 109) pak státní rozpočet uvádí například zvýšení průměrného starobního důchodu, zvýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků nebo zvýšení kapitálových výdajů.

Návrh státního rozpočtu a jeho aktualizovaný výdajový rámec vychází z makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR ze září 2020 (.pdf, str. 91, 109). Uvedené prognózy a predikce příjmů byly 21. září posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy, který konstatoval, že jsou založeny na realistickém scénáři.

Zmíněná makroekonomická predikce (.pdf, str. 1) uvádí, že samotné oživení aktivit, ke kterému dochází, nebude v průběhu následujícího roku stačit k tomu, aby byl vykompenzován propad z první poloviny roku 2020. U druhého čtvrtletí roku 2020 vykazuje nejhlubší propad hospodářského výkonu ČR vůbec. V této predikci je zároveň uvedeno, že ekonomická aktivita by se měla oživovat již od poloviny letošního roku.

Stejně jako návrh státního rozpočtu, tato predikce považuje další průběh pandemie koronaviru za nejvýznamnější riziko (.pdf, str. 4). Ministerstvo v zářijové predikci dále uvádí, že počítá „s tím, že se šíření koronaviru bude dařit limitovat bez plošných opatření, jež by měla zásadní negativní dopad na ekonomickou aktivitu. Pozvolné oživování hospodářského růstu by proto mělo pokračovat“.

Spolu s nouzovým stavem, který začal platit od 5. října, ale některá plošná opatření zaváděna byla. Došlo například k omezení či přímo zákazu konání některých kulturních akcí či hromadných akcí ve vnitřních prostorech, k zákazu volného pohybu osob s určitými výjimkami anebo k zákazu maloobchodního prodeje.