Obrátili jsme se na tiskové centrum Ministerstva zdravotnictví s žádostí o data, z nichž Jan Blatný vycházel ve svém tvrzení, že při otevření obchodů lze předpokládat 10–30% nárůst mobility obyvatel. Dostali jsme ovšem pouze odpověď, že ministr zdravotnictví vycházel „z kvalifikovaného odhadu statistiků z odborné skupiny při MZ, která připomínkovala vznikající model PES“. Z veřejně dostupných zdrojů se nám bližší informace o těchto odhadech dohledat nepodařilo.

Tématu se nicméně věnuje analýza think-tanku Bruegel, který na základě dat z 12 evropských zemí (včetně ČR) vyhodnocuje, jak různá protiepidemická opatření ve skutečnosti ovlivňují mobilitu a kontakty osob. Využívá k tomu data společnosti Google ukládaná na základě historie polohy mobilních zařízení se systémem Android. Jedním ze zkoumaných opatření bylo i uzavření obchodů. Pro něj autoři článku uvádějí pokles mobility ve většině oblastí, s nimiž Google ve svých statistikách pracuje (viz článek, obr. 2). Jediné oblasti, kde pohyb obyvatel vzrostl, jsou parky a bydliště. V ostatních oblastech mobilita klesla, jak ukazuje následující graf.

Pokud předpokládáme, že po znovuotevření obchodů mobilita stejným způsobem vzroste, pohybují se tato čísla v rozmezí, které uvádí ministr Blatný.

K trochu jinému závěru pak dochází článek (.pdf) Mezinárodního měnového fondu (IMF), který rovněž využívá data z přehledů pohybu od Googlu a zkoumá vliv rozvolňování opatření na mobilitu obyvatel a následný nárůst infekce. Zde autoři uvádějí, že otevření obchodů se na celkovém nárůstu mobility podílí jen z necelých 7 % (.pdf, str. 16) a že při uvolnění všech restriktivních opatření najednou vzrůstá celková mobilita obyvatel asi o 20 % za týden (str. 3).

Výrok ministra Blatného hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle studie think-tanku Bruegel při uzavření obchodů dojde ve všech kategoriích mobility mimo bydliště (a kromě parků) k poklesu mobility o 15–30 %. Lze předpokládat, že při znovuotevření obchodů může dojít ke stejně velkému nárůstu mobility.