Demagog.cz

Olga Richterová
Olga Richterová
Navíc domácí násilí každý rok stojí miliardy. Na zdravotní péči. Na neschopenkách. Na dalších dopadech.
~ 17 mld Kč.
Twitter, 25. listopadu 2020

Tento výrok byl ověřen jako neověřitelné

Odůvodnění

Ekonomické dopady domácího násilí se podle výzkumu Úřadu vlády z roku 2017 pohybují okolo 14,5 mld. ročně. Uvedená suma však podle analýzy nezahrnuje všechny ekonomické dopady a je spíše podhodnocena. Podrobnější analýzu zahrnující všechny dopady se nám nepodařilo dohledat.

Ekonomickým dopadům domácího násilí v České republice se dlouhodobě věnuje Centrum pro oběti domácího a sexuálního násilí ProFem. Výzkumy této organizace zmiňuje například i Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019–2022 (.pdf) Úřadu vlády ČR. Konkrétně uvádí analýzu ProFem z roku 2012, podle níž se bezprostřední náklady na řešení domácího násilí pohybují okolo 1,3 mld. Jak ale dokument dodává (.pdf, str. 13), tato částka představuje konzervativní odhad a nezahrnuje „nepřímé náklady související s domácím násilím“. Započítána zde byla například činnost policie, soudů, částky vydané na podporách v nezaměstnanosti atd.

V návaznosti na tento průzkum pak podle informací uvedených v Akčním plánu zpracoval Úřad vlády v roce 2017 analýzu vlastní (.pdf, str. 13), která ekonomické dopady domácího násilí pro Českou republiku vyčísluje na 14,5 mld.

Tato suma souvisí právě s nepřímými náklady. Většinu z této částky, přesněji více než 8 mld., „představuje ztráta produktu v důsledku pracovní neschopnosti kvůli zranění způsobenému při incidentu domácího násilí“. Dále odhaduje, že téměř 5 mld. Kč ročně představují výdaje na léčbu zranění způsobených domácím násilím a 250 milionů stojí léčba psychických následků. Další přibližně půl miliardy poté připadá na krizovou pomoc, chráněné bydlení, sociální služby a intervenční centra. Výdaje policie a soudů stojí 86 milionů Kč.

Akční plán nicméně k celkové částce 14,5 mld. zmiňuje, že „celkové náklady nezahrnují výdaje samotných obětí domácího násilí a jejich psychickou újmu, z toho důvodu jsou ekonomické dopady domácího násilí podhodnoceny“.

Analýza ekonomických dopadů domácího násilí (.pdf, str. 76), ze které Akční plán vychází, pak uvádí, že v rámci výzkumu byl sledován jen vliv domácího násilí na jeho přímé oběti (ženy, muži) a nikoli na další členy domácnosti, příbuzné a přátele. Podle dokumentu se totiž jedná „o natolik specifické a osobní případy, že jejich kvantitativní vyjádření by bylo nesmírně složité“.

Závěrem můžeme shrnout, že částka 17 miliard uvedená v tweetu je vyšší než sumy uváděné ve vládních dokumentech. Tyto dokumenty však samy přiznávají, že reálné ekonomické dopady domácího násilí budou ve skutečnosti vyšší než 14,5 mld. s tím, že přesnou částku jasně vypočíst nelze. I když tak sumu 17 miliard lze považovat za legitimní odhad celkových ekonomických nákladů domácího násilí, ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo nalézt analýzu, která by tuto výši ekonomických dopadů přímo potvrzovala, či vyvracela. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.