Markéta Pekarová Adamová ve svém písemném pozměňovacím návrhu (.doc, str. 1) k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 skutečně navrhuje úsporu ve výši necelých 30 miliard Kč. A to vytvořením nové položky ve státním rozpočtu, „kam bude převedeno 29 524 296 251 Kč“ (str. 1). Tyto prostředky pak podle návrhu bude moci stát použít pouze v případě, že daňové příjmy rozpočtu budou nižší, než je plánováno a uváděná suma tedy slouží ke „kompenzaci nižších než plánovaných daňových příjmů“ (str. 5).

Zmiňovaný pozměňovací návrh č. 7008 byl předložen 2. prosince 2020. Jedná se o reakci (.doc, str. 5) na Sněmovnou schválený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Ten je nyní projednáván v Senátu. 

Hlavním důvodem vzniku pozměňovacího návrhu poslankyně Pekarové Adamové je změna původního znění vládního návrhu zákona upravujícím některé daňové zákony (.pdf) pozměňovacím návrhem Andreje Babiše (.docx). Tento návrh schválila Poslanecká sněmovna v noci na 20. listopadu a v jeho důsledku by mělo dojít ke zrušení superhrubé mzdy (.docx, str. 9) a zavedení dvojí výše sazby daně z příjmu (.docx, str. 3, 9). Přesněji se jedná o sazbu 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a sazby 23 % u příjmů nad 48násobek průměrné mzdy.

Poslanecká sněmovna také schválila pozměňovací návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka (.docx), v jehož důsledku by mělo také dojít k výpadku příjmů veřejných rozpočtů. Tento návrh zvyšuje základní daňovou slevu na poplatníka (.docx, str. 2) na úroveň průměrné hrubé měsíční mzdy za předminulý kalendářní rok, tedy na 34 125 Kč. Uveďme, že v současnosti odpovídá sleva na poplatníka částce 24 840 Kč. Oba návrhy (poslanců Babiše a Ferjenčíka) ještě musí být schváleny Senátem a prezidentem republiky.

Kombinací výše zmiňovaných daňových úprav by se roční výpadek výnosu daně z příjmů fyzických osob podle výpočtů Národní rozpočtové rady měl pohybovat kolem 128 mld. Kč. Markéta Pekarová Adamová se tento výpadek příjmů tedy snaží částečně kompenzovat svým návrhem úspor. 

Mezi položkami, které jsou předmětem úspory, jsou pak zmiňované slevy na jízdné (.docx, str. 5) či výdaje státního aparátu. Zde návrh počítá s úsporami na platech zaměstnanců ministerstev a ostatních plateb za provedenou práci (.docx, str. 1–4) a na souvisejících výdajích. 

K úsporám 10 miliard Kč by také mělo dojít v položce Ministerstva zemědělství s názvem „Podpora agropotravinářského komplexu“ (.docx, str. 5). Ta zahrnuje především podpůrné programy a dotace (.pdf, str. 70–72). Uveďme, že dle informací Státní zemědělského intervenčního fondu (SZIF) v roce 2019 získaly dotaci i velké společnosti jako např. Agro Měřín Gabriela Večeři (dotace 93,4 milionů Kč) či Česká vejce Farms spadající do holdingu Agrofert (dotace 57 milionů Kč).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož Markéta Pekarová Adamová skutečně navrhuje úspory ve výši téměř 30 miliard Kč. Tyto peníze budou opravdu ušetřeny na slevách na jízdném, dotacích do zemědělství či výdajích státního aparátu.