Tento výrok byl ověřen jako

Markéta Pekarová Adamová ve svém písemném pozměňovacím návrhu (.doc, str. 1) k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 navrhuje úsporu ve výši přibližně 30 miliard Kč. A to vytvořením nové položky ve státním rozpočtu, „kam bude převedeno 29 524 296 251 Kč“ (str. 5). Tyto prostředky pak podle návrhu bude moci stát použít pouze v případě, že daňové příjmy rozpočtu budou nižší, než je plánováno a uváděná suma tedy slouží ke „kompenzaci nižších než plánovaných daňových příjmů“ (str. 1, 5).

Zmiňovaný pozměňovací návrh č. 7008 byl předložen 2. prosince 2020. Jedná se o reakci (.doc, str. 5) na Sněmovnou schválený návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, tedy tzv. daňový balíček. Ve třetím čtení totiž Poslanecká sněmovna odsouhlasila jak pozměňovací návrh Andreje Babiše navrhující zrušit superhrubou mzdu (str. 2, 9), tak návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, kterým by mělo dojít k navýšení základní daňové slevy na poplatníka (.docx, str. 2). Kombinací těchto daňových úprav by se pak roční výpadek výnosu daně z příjmů fyzických osob podle výpočtů Národní rozpočtové rady měl pohybovat kolem 128 mld. Kč. Markéta Pekarová Adamová se tento výpadek snaží částečně kompenzovat svým návrhem úspor. 

Příkladem „rozpouštění rezerv“ pak může být převedení 18 miliard Kč z privatizačního účtu do státního rozpočtu v roce 2019, čímž tehdy došlo ke snížení rozpočtového schodku. Vláda tento postup vláda odůvodňovala (.pdf) tím, že chce, aby byly tyto peníze smysluplně využity dle aktuálního stavu hospodářství a aby „nezůstaly na účtu nečinně ležet“. Převedení 18 miliard Kč bylo nicméně médii označováno jako „vylepšení státního rozpočtu“. Poněkud expresivnější výraz „přikrášlování“ rozpočtu, který ve výroku používá Markéta Pekarová Adamová, se v této souvislosti objevil například také v publicistickém článku serveru E15.cz v lednu 2020.

Jiný případ, který lze interpretovat jako rozpouštění rezerv (tentokrát z prostředků soukromých společností), které má posloužit k lepšímu výsledku státního rozpočtu, je změna zdanění technických rezerv pojišťoven. Tato změna, která byla schválena v roce 2019, umožnila státu získat 10,5 miliardy Kč z prostředků pojišťoven, které byly pojišťovnami odloženy na výplatu budoucích plnění. Podle České asociace pojišťoven se zejména jedná o prostředky na výplatu životního pojištění a peníze, které takto stát získal, jsou ve skutečnosti závazky pojišťoven vůči klientům. 

Závěrem lze tedy uvést, že Markéta Pekarová Adamová svým pozměňovacím návrhem skutečně navrhuje převedení částky téměř 30 mld. Kč do rozpočtové rezervy, která má sloužit ke kompenzaci nižších než plánovaných příjmů státního rozpočtu. Vláda se také v minulosti rozhodla několikrát rozpustit ve státním rozpočtu finanční prostředky, které lze interpretovat jako určité rezervy do budoucnosti (například jako prostředky použitelné na vyrovnání výdajů v souvislosti se stárnutím populace). 

Část tvrzení, ve kterém Markéta Pekarová hovoří o tom, že uvedená suma 30 mld. Kč nebude „rezerva“, která se rozpustí v rozpočtu, lze vnímat také jako pravdivou. Uvedená suma má být totiž ušetřena v jiných kapitolách rozpočtu a má být použita v případě propadu příjmů státního rozpočtu. Ve svém důsledku by tak tato suma měla sloužit ke snížení schodku státního rozpočtu a nejedná se o částku, která by měla být rozpuštěna ve státním rozpočtu jako ve výše uvedených případech.

Na samotný závěr uveďme, že zda lze označit hospodaření vlády jako mizerné je hodnotící soud a proto jej jako takový nehodnotíme.