Pro lepší porozumění výroku Miroslavy Němcové jej nejprve zasaďme do kontextu jejích slov: „(…) uvedu jeden příklad, například zrušení EET. Kdy my jsme periodicky navrhovali zrušení elektronické evidence tržeb ještě na začátku v letošním prvním vyhlášení nouzového stavu v těch jarních měsících. Paní ministryně neustále tvrdila, že to neudělá, prodlužovala lhůtu, od kdy by to bylo. Přičemž tehdy to mělo dopadnout na lékaře, na drobné živnostníky, jako jsou kadeřníci a podobně, a ti zrovna v té době to měli velmi těžké. Takže nakonec paní ministryně přistoupila na ty návrhy ODS, které vedly ke zrušení EET, čili tyhle ty příklady tam byly už dříve, kdy hnutí ANO pochopilo, že některá věc je dobrá. Vzali ji až poté, kdy ji předtím několikrát odmítali.“ Senátorka Němcová tedy poukazuje na to, že ministryně financí nakonec přistoupila na návrhy na zrušení elektronické evidence tržeb, které ODS předkládala v době, kdy se blížilo spuštění třetí a čtvrté vlny EET. Ta se měla původně od 1. května 2020 vztahovat mimo jiných na lékaře, kadeřníky atd.

První změna týkající se elektronické evidence tržeb (EET) přišla v březnu v souvislosti s nouzovým stavem a zaváděním opatření proti koronaviru. Vláda schválila její pozastavení na dobu trvání nouzového stavu včetně následujících tří měsíců. Původně vláda plánovala odložení povinnosti EET pouze pro třetí a čtvrtou vlnu, která měla začít platit v květnu tohoto roku, ale vzhledem k zavádění omezení a celkové situaci byla tato povinnost odložena pro všechny obory (.pdf, str. 3).

Další prodloužení odkladu přišlo v květnu, konkrétně do konce roku 2020. Senát (.pdf, str. 3) navrhoval delší odklad pro obory, na které se EET měla vztahovat nově až tento rok. Sněmovnou byl však přijat návrh v původním znění (.pdf, str. 2). V říjnu přišla zatím poslední změna vztahující se k EET. Bylo rozhodnuto, že odklad potrvá do konce roku 2022 (.pdf, str. 2). Odborníci osloveni ČTK uvedli, že tento odklad může ve finále znamenat i faktický konec EET. 

Ministryně financí Schillerová v říjnu uvedla, že v současné době je prioritou záchrana podnikání, přičemž nastavení rovných podmínek, jakožto hlavního cíle EET, lze dosáhnout až poté. Obdobně ministryně Schillerová argumentovala již dříve. V květnu uvedla, že „v tuto chvíli je důležité, aby podniky vůbec fungovaly“. Dodala, že se nejedná o rezignaci na zmíněný cíl, a tedy zajištění řádného výběru daní a narovnání podmínek v podnikání, ale že jde o reakci na současnou krizi. Celkové zrušení EET však odmítla. Na plénu Poslanecké sněmovny ministryně Schillerová uvedla, že jej nikdy nebude akceptovat.

V rámci vývoje zmíněných změn, které se týkají EET, podávali poslanci ODS různé pozměňovací návrhy. Některé z nich se týkaly delšího odkladu, jiné úplného zrušení. Zmínit můžeme například pozměňovací návrhy poslance Stanjury, který navrhoval delší odklad v březnu (.docx, str. 2) i v květnu (.docx, str. 2). V květnu navrhoval i možnost celkového zrušení EET (.docx, str. 2). Delší odklad navrhoval i poslanec Skopeček (.docx, str. 1). Ani jeden z pozměňovacích návrhů nebyl přijat a vláda k nim zaujala nesouhlasné stanovisko. V říjnu pak všichni přítomní poslanci ODS hlasovali pro pozměňovací návrh poslance SPD Hrnčíře (.docx), jehož cílem bylo úplné zrušení EET. 

V případě březnové, květnové i říjnové novely se jednalo o vládní návrhy, přičemž zástupcem navrhovatele bylo ministerstvo financí. Ministryně Schillerová již na jaře uznala nutnost odkladu EET z důvodu negativních dopadů koronaviru na podnikatele. Celkové zrušení však odmítla. Ačkoliv poslanci ODS předložili či podpořili konkrétní pozměňovací návrhy, týkající se prodloužení odkladu či úplného zrušení, žádný z nich nebyl vládou podpořen či přijat. Na závěr dodejme, že ačkoliv někteří odborníci tento odklad spojují i s možným koncem EET, v současné době o zrušení nelze formálně hovořit. Systém jako takový stále běží, byť na dobrovolně bázi, a podnikatelé tak mohou stejným způsobem evidovat tržby i v současné době.