Demagog.cz

Olga Richterová
Olga Richterová (Piráti)
I země, které nezavřely školy, mají prostě menší celkové počty úmrtí než my na ty podíly obyvatel.
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Zdravotnictví
Školství, věda, kultura
Koronavirus

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Od podzimu 2020 fungovala ve Francii, Itálii, Maďarsku, Švédsku a určitou dobu i Německu ve srovnání s Českem větší část škol v prezenčním režimu. Od zavření českých škol 14. října však celkový počet úmrtí spojených s covidem-19 rostl v Česku více než v ostatních zemích.

Při ověřování výroku Olgy Richterové jsme se zaměřili na to, v jakých evropských státech nedošlo k plošnému uzavření škol v rámci podzimní/zimní vlny pandemie covidu-19 a zda tyto země opravdu mají nižší celkové počty úmrtí s covidem-19.

V grafu níže je zobrazen počet zemřelých na covid-19 přepočtený na jeden milion obyvatel. Z grafu vychází, že v porovnání s Evropskou unií je na tom k 24. lednu 2021 hůře než Česko pouze pouze Belgie a Slovinsko. 

V České republice došlo poprvé k uzavření základních, středních a vysokých škol k 11. březnu 2020 (.pdf, str. 1). Na podzim byly pak školy plošně uzavřeny 14. října. K částečnému otevření českých základních škol došlo k 18. listopadu, kdy se do škol mohli vrátit žáci prvních a druhých tříd. Další uvolnění proběhlo 30. listopadu, kdy se do škol vrátili žáci prvního stupně a 9. tříd. Ostatní žáci základních škol se ve škole střídali. Toto druhé uvolnění však trvalo jen do Vánoc.

Během první jarní vlny došlo k dočasnému uzavření škol ve všech porovnávaných zemích. Klíčová pro hodnocení výroku je však míra uzavření či neuzavření škol během podzimní vlny, kdy některé školy v EU zůstaly do jisté míry otevřeny.

Mezi země, které nezavřely školy v takovém rozsahu jako Česká republika, patří například Francie, Švédsko, Německo, Maďarsko či Itálie.

Francie sice školy na počátku pandemie v březnu zavřela, ale učinila tak pouze na několik týdnů. K částečnému otevření došlo v květnu, plně otevřeny byl poté v červnu. Na podzim k jejich zavření na rozdíl od škol v ČR nedošlo.

Ve Švédsku zůstaly od března do června otevřené pouze základní školy. K otevření středních škol došlo poté 15. června, zavřeny byly až v prosinci.

Německé školy byly stejně jako ty české na jaře zavřeny. Na podzim ale k jejich brzkému zavření nedošlo. K tomu došlo až 16. prosince

Stejně tak školy v Maďarsku byly během první jarní vlny uzavřeny. K podobnému uzavření během podzimu ovšem nedošlo, k omezení výuky došlo až po listopadovém zpřísnění opatření. V návaznosti na něj mohly v Maďarsku zůstat otevřené pouze základní školy.

V Itálii došlo k uzavření škol hned na začátku března. K jejich znovuotevření došlo po šesti měsících v září. S nárůstem nakažených covid-19 došlo v říjnu k uzavření části škol a v systému prezenční výuky zůstaly pouze základní školy.

Jak je vidět na grafu výše, všechny uvedené země, které byly v otázce otevřených škol liberálnější než Česká republika, opravdu zaznamenaly i navzdory epidemickým rizikům spojeným s otevřenými školami méně strmý nárůst počtu úmrtí spojených s covidem-19.

Vzhledem k rozdílné výchozí pozici České republiky v době zavření škol, tedy 14. října 2020, ale není ukazatel celkového počtu úmrtí na milion obyvatel ideální. Například Itálie, ale také Francie a Švédsko měly v té době mnohem vyšší celkový (kumulativní) počet úmrtí než Česká republika, protože se do něj započítávají i relativně vysoké počty úmrtí z jarní vlny pandemie.

Zvolili jsme proto pro lepší porovnání ukazatel kumulativního počtu úmrtí s covidem-19 na milion obyvatel začínající ze stejného výchozího bodu, který vychází ze stejných dat. Z grafu níže pak lze vidět, že Česká republika, která 14. října zavřela školy, ze stejného základu rostla co se týče počtu úmrtí výrazněji než všechny ostatní uvedené státy, které ponechaly větší část výuky v prezenčním režimu.