Demagog.cz

Richterová a Hamáček v Partii

Hlavním tématem Partie byl tentokrát boj s pandemií covidu-19. Kromě problémů spojených se spuštěním rezervačního systému očkování se vicepremiér Hamáček a poslankyně Richterová bavili o zavedení povinnosti nosit respirátory a kapacitě nemocnic. Kromě viru v Česku ale přišla řeč i na novičok v Rusku.

Ověřili jsme
Partie Terezie Tománkové ze dne 24. ledna 2021 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

25 ověřených výroků

Jan Hamáček

Jan Hamáček

V porovnání s dlouholetým vývojem stoupl počet úmrtí v České republice, a to zásadním způsobem. !

V roce 2020 byl v České republice dle předběžných dat Českého statistického úřadu zaznamenán zvýšený nárůst úmrtí v porovnání s předcházejícími roky.

skrýt celé odůvodnění

Vicepremiér Jan Hamáček reaguje svým výrokem na dřívější vyjádření ministra zdravotnictví Jana Blatného, podle kterého v České republice z oficiálních 15 tisíc obětí nemoci covid-19 zemřelo přímo na danou nemoc pouhých 30 %. Důvodem pak má dle něj být přísná metodika zaznamenávání obětí, které kupříkladu neměly zemřít na komplikace spojené s danou nemocí. Blatný dokonce v Poslanecké sněmovně uvedl, že se v Česku do statistik úmrtí s covidem-19 započítávají i oběti autonehod, u kterých je poté prokázán covid-19. To však odporuje oficiální metodice Ministerstva zdravotnictví.

Zdroj: ČSÚ

Předběžná data Českého statistického úřadu za rok 2020 ovšem ukazují, že v porovnání s předchozími roky jsou loňské celkové počty zemřelých daleko vyšší a výrazně nad průměrem, v několika podzimních týdnech byl pak počet zemřelých dokonce dvojnásobný. Vysoký počet zemřelých naznačuje i graf níže, jenž obsahuje hodnoty prozatím do poloviny prosince 2020. Zatímco průměr za roky 2015 až 2019 vykazuje hodnotu 105 439 zemřelých, absolutní počet za rok 2020 činil (v půlce prosince) 120 486 zemřelých.

Graf znázorňující absolutní počty zemřelých ČR v meziročním srovnání. Zdroj: ČSÚ (.xlsx, List Graf3b)

Při bližším porovnání roku 2020 pak nejvíce úmrtí připadlo na měsíce říjen (14 143) a listopad (15 646), jak znázorňuje graf níže. K postupnému navyšování počtu zemřelých začalo docházet od 40. týdne, tedy přelomu září a října. Vrchol v tomto ohledu představoval 44. týden (přelom října a listopadu) s 4 216 úmrtími.

Graf znázorňující absolutní počty zemřelých ČR za jednotlivé měsíce v meziročním srovnání. Zdroj: ČSÚ (.xlsx)

Dodejme, že tato čísla přitom statisticky odpovídají křivce vývoje pandemie v Česku během podzimu. K největšímu nárůstu zachycených pozitivních případů nemoci covid-19 došlo v loňském roce právě během října a listopadu, což podrobněji znázorňuje následující graf.

Počty nových potvrzených případů nemoci covid-19 v ČR od začátku září 2020 v 7denním průměru. Zdroj: Our World in Data.
Olga Richterová

Olga Richterová

Máme téměř naplněnou kapacitu těch intenzivních lůžek. !

Dne 24. ledna 2021, kdy se konala ověřovaná diskuze, bylo z celkového počtu 3 969 lůžek ARO + JIP pro dospělé volných 551 lůžek pro necovidové pacienty a 226 lůžek pro covidové pacienty. Počet volných lůžek pro pacienty ve vážném stavu se poslední dny pohybuje kolem 20 %.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví ČR na svých stránkách pravidelně aktualizuje informace o kapacitách lůžek, která umožňují poskytování daného typu péče, tj. mají nezbytný personál a odpovídající materiálně-technické zabezpečení.

Dne 24. ledna 2021, kdy se konala tato diskuze, bylo z celkového počtu 3 969 lůžek ARO + JIP pro dospělé volných 551 lůžek pro necovidové pacienty a 226 lůžek pro covidové pacienty. Volných bylo tedy 19,58 % lůžek určených pro pacienty ve vážném stavu.

Anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) i jednotky intenzivní péče (JIP) jsou vyhrazené pro pacienty, „kteří vyžadují nepřetržitou specifickou péči a trvalou monitoraci životních funkcí“ (.pdf, str. 1). Na JIP jsou přijímáni pacienti s hrozícím nebo probíhajícím selháním jednoho či více orgánů, na lůžka ARO (.pdf, str. 5) pacienti s bezprostředním ohrožením základních životních funkcí.

Dodejme, že dne 23. ledna 2021 bylo volných 19,90 % lůžek ARO + JIP pro dospělé, 22. ledna jen 19,12 % lůžek.

I náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý například 26. ledna 2021 varoval, že kapacity v nemocnicích jsou na hraně. Zejména ty personální. Co se týče kapacit lůžek, Černý pro Český rozhlas uvedl, že pro každého pacienta se zatím našlo odpovídající lůžko – byť za cenu toho, že ho bylo nutné převézt do jiné nemocnice nebo jiného kraje. „Občas se děje, že pacienti v sanitkách objíždějí nemocnice. To je prostě fakt a realita, která se vyskytovala už před pandemií,“ komentoval situaci Černý.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Například německá kancléřka podle mě vystoupila asi se svým nejsilnějším projevem, kterým předjímala velmi razantní opatření. Dokonce taková opatření, ke kterým Německo ještě historicky nesáhlo.

Německá kancléřka Angela Merkelová na začátku prosince 2020 vystoupila s projevem, v němž upozorňovala na zhoršující se epidemickou situaci. Následně přijatá celostátní opatření s cílem zamezit šíření covidu-19 byla pro Německo v období Vánoc bezprecedentní.

skrýt celé odůvodnění

Nejprve je třeba poznamenat, že podobu projevu kancléřky Angely Merkelové nehodnotíme. Zda tedy byl „nejsilnější“, je zcela subjektivní hodnocení vicepremiéra Jana Hamáčka.

Kancléřka Merkelová v loňském roce na téma koronaviru uskutečnila hned několik veřejných vystoupení. Pandemii se poprvé věnovala v polovině března v celostátním projevu, kdy Němce mj. informovala o zcela nové a překotné situaci, požádala o respektování příslušných bezpečnostních opatření a nastínila další vývoj a postup. Pandemii se věnovala například také v krátkém videovzkazu v říjnu 2020, kdy došlo k opětovnému zhoršení situace, nebo během svého novoročního projevu.

Projev, zaměřený na postup proti šíření epidemie, dále přednesla kancléřka Merkelová na začátku prosince ve Spolkovém sněmu. I přes listopadová opatření, která omezovala sociální kontakty (například uzavření restauračních zařízení a barů či lokální lockdowny), se situace nadále zhoršovala a stále docházelo k růstu počtu pozitivních případů v Německu, jak ukazuje graf níže. Ve spojitosti s tímto nárůstem pak Angela Merkelová v projevu zdůrazňovala také nutnost dalšího řešení situace, tedy zavedení ještě přísnějších opatření.

K tomu nakonec také v polovině prosince došlo vyhlášením „tvrdého“ lockdownu. Opětovně tak byly uzavřeny školy a obchody (s výjimkou nezbytných potřeb), omezeny však byly například i tradiční německé vánoční trhy a taktéž bylo nařízeno omezení návštěv příbuzných. V tomto ohledu se tak jednalo o restrikce, které Německo v období Vánoc v minulosti nezažilo.

Počty nových potvrzených případů nemoci covid-19 v Německu od začátku března 2020 v 7denním průměru. Zdroj: Our World in Data.

Na závěr doplňme, že zpřísněná opatření a lockdown pak německá vláda po dohodě s premiéry jednotlivých spolkových zemí prodloužila na počátku a v průběhu ledna 2021.

Olga Richterová

Olga Richterová

Jsme teďka pátí nejhorší ve světě na počet úmrtí na 1 000 000 obyvatel.

Česko se na 5. místě v kumulativním počtu úmrtí pohybovalo od 22. do 24. ledna 2021. I předtím se Česko pohybovalo kolem 5. místa.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika se v počtu obětí nemoci covid-19 v předešlých dnech (datováno k 24. lednu) pohybovala okolo 5. místa v přepočtu na milion obyvatel, a to v rámci celosvětového srovnání. Vzhledem k tomu, že se počty obětí mění každým dnem, se však v průběhu týdne před rozhovorem Česká republika o tento post dělila střídavě s Velkou Británií, Itálií či Bosnou a Hercegovinou. To naznačuje i graf níže, který zobrazuje situaci v zemích s nejvyšším počtem úmrtí na covid-19 při přepočtu na milion obyvatel. Přímo na 5. místě se poté Česká republika pohybovala ve dnech 22.–24. ledna 2021. 

Počet obětí nemoci covid-19 v přepočtu na jeden milion obyvatel. Zdroj: Our World in Data

K 24. lednu tak Česko mělo 1 435,2 obětí v přepočtu na milion obyvatel. V týdnu, který rozhovoru předcházel, se Česká republika drží na předních příčkách, i pokud se podíváme na 7denní průměr počtu úmrtí na milion obyvatel.

Olga Richterová

Olga Richterová

Předložili jsme tři možné cesty a asi to nebudu popisovat do detailů, ale v principu jde o to navýšení nemocenské na 80 %, ale s kompenzacemi pro zaměstnavatele, aby to nehradili zaměstnavatelé, (...) nebo ten jednorázový příspěvek za karanténu i izolaci, to musí být za obojí, anebo ještě úplně jít jinou cestou jakoby mimořádné dávky. Covidové mimořádné dávky na tu nemocenskou.

Olga Richterová předložila v Poslanecké sněmovně tři pozměňovací návrhy týkající se odškodnění ekonomicky aktivních osob z důvodu jejich neschopnosti vykonávat práci kvůli pandemii covidu-19.

skrýt celé odůvodnění

Olga Richterová předložila 26. ledna 2021 tři pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona (.pdf), kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Pozměňovací návrh č. 7296 (.docx) hovoří o navýšení náhrady mzdy, která se vyplácí v prvních 14 dnech nemoci v důsledku pracovní neschopnosti nebo karantény z důvodu onemocnění covidem-19, na 80 % průměrného výdělku (str. 2). „Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu (…) ze státního rozpočtu.“ (str. 3)

Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Dle § 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce se nynější náhrada mzdy pohybuje ve výši 60 % průměrného výdělku.

V návrhu č. 7297 (.docx) poslankyně Richterová navrhuje mimořádné nemocenské ve výši 80 % denního vyměřovacího základu (str. 3) pro osoby „uznané dočasně práce neschopné v důsledku onemocnění covid-19“ nebo kterým „byla nařízena izolace či karanténa v souvislosti s epidemií covid-19“ (str. 2).

Poslední předložený návrh č. 7299 (.docx) se týká jednorázového příspěvku ve výši 3 000 Kč osobám, které z důvodu karantény či izolace kvůli onemocnění covidem-19 přišly o schopnost vykonávat práci (str. 2).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s tím upřesněním, že návrh na navýšení nemocenské se netýká všech onemocnění, ale pouze onemocnění covidem-19 či karantény v souvislosti s ním. V tomto kontextu však Richterová o svém návrhu také hovoří.

Olga Richterová

Olga Richterová

Pan ministr (Jan Blatný, pozn. Demagog.cz), který navíc se zdráhal zveřejňovat data o počtu očkovaných.

Ministerstvo zdravotnictví bylo se zveřejňováním informací týkajících se očkování proti covidu-19 zdrženlivé. Neúplná data byla původně publikována v týdenních intervalech.

skrýt celé odůvodnění

Očkování proti covidu-19 v České republice začalo 27. prosince 2020. Mezi prvními očkovanými byl například i premiér Andrej Babiš či ministr zdravotnictví Jan Blatný. Dle Ministerstva zdravotnictví byla vakcína v úvodní fázi očkování poskytnuta především zdravotníkům a dále také zaměstnancům a klientům domovů pro seniory. Od 15. ledna se k očkování mohou registrovat všichni lidé starší 80 let.

Získat informace od Ministerstva zdravotnictví o počtu a struktuře lidí, kteří byli naočkováni prvními dávkami vakcíny, se na začátku roku 2021 snažil server Neovlivní.cz. Ministerstvo však dle tohoto serveru odmítlo odpovědět. S podobným dotazem se také již v prosinci 2020 server iROZHLAS.cz obrátil na Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který rovněž ve své odpovědi ze 4. ledna informace uvést odmítl.

Jan Blatný na tiskové konferenci 5. ledna uvedl, že informace o očkování, tedy „kolik se za minulý týden dostalo do Česka vakcín a kolik jich bylo naočkováno“, budou zveřejňovány každý čtvrtek. Doplňme, že 5. ledna 2021 vládu k poskytování detailnějších dat o očkování vyzvali také experti ze sdružení KoroNERV-20.

Na tiskové konferenci 13. ledna poté Jan Blatný uvedl, že všechna vakcinační centra budou muset údaje o očkování hlásit do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) každý den. Na dotaz, zda budou také zveřejňována data o počtech očkovaných každý den, odpověděl, že důležitější je „přesnost“ dat před rychlostí jejich poskytnutí. Podobně se Jan Blatný vyjádřil i v Poslanecké sněmovně 19. ledna, kdy uvedl, že „správné číslo je důležitější než rychlé číslo“.

Uveďme, že nedostatek informací o očkování kritizovala i opozice, která požadovala pravidelnější zveřejňování dat.

Ve druhé polovině ledna server Neovlivní.cz následně zveřejnil další článek, ve kterém uvádí, že se redakce bližší data o očkování pokusila získat ještě několikrát – avšak opět neúspěšně. Na otázky týkající se vakcinace pak mělo Ministerstvo zdravotnictví přestat úplně reagovat.

Zveřejňování rozšířených informací o očkování, které budou rozčleněné podle krajů a věkových skupin, včetně denních vykázaných vakcinací, poté ministr Blatný přislíbil až po setkání s Piráty a hnutím STAN, které proběhlo 19. ledna.

Na závěr doplňme, že aktuálně jsou všechna data týkající se očkování proti covidu-19 zveřejňována na webu Ministerstva zdravotnictví vždy k 20. hodině předchozího dne.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

My jsme do toho (protiepidemického systému, pozn. Demagog.cz) na návrh Ministerstva zdravotnictví doplnili i ten klíčový faktor a to je obsazenost nemocnic, jak tedy standardních lůžek, tak JIPek.

Aktualizovaná tabulka protiepidemického systému (PES) má podle momentálně dostupných neoficiálních informací obsahovat nový ukazatel týkající se počtu hospitalizovaných pacientů s covidem-19.

skrýt celé odůvodnění

Aktuální protiepidemický systém PES 2.0 (.pdf), který momentálně platí od 6. ledna 2021, ukazuje aktuální epidemickou situaci v krajích i celé ČR a daná opatření. Bodová škála indexu se pohybuje v rozmezí 0–100 bodů (.pdf, str. 12). PES zohledňuje v indexu rizika následující ukazatele (.pdf, str. 8):

  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel)
  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let)
  • zjednodušený výpočet reprodukčního čísla
  • podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě za posledních 14 dní

Pozměněný protiepidemický systém vláda projednala v pondělí 25. ledna, tedy den po výroku Jana Hamáčka, a platit by měl od 1. února 2021. Ten má, dle neoficiálních verzí tabulky PES z 20. a 21. ledna (TN.cz, SeznamZprávy), nově obsahovat i ukazatel „orientační zatížení zdravotnického systému“, který by zobrazoval počet hospitalizovaných pacientů s covidem-19 (včetně osob na jednotkách intenzivní péče) jako podmínku pro možný přesun do jiného stupně pohotovosti.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Ten systém (tzv. sociálních hospitalizací, pozn. Demagog.cz) tady je vybudován už od jara, to znamená, každý kraj si drží stranou v uvozovkách lůžka, která jsou k tomuto účelu použitelná, dokonce tady probíhalo tipování i lázeňských zařízení.

Vyčlenění lůžek následné péče pro pacienty, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči, vláda hejtmanům a primátorovi Prahy uložila až 30. října 2020. Od března 2020 fungoval jen tzv. Dispečink intenzivní péče, ten však řídí výhradně kapacity intenzivní péče.

skrýt celé odůvodnění

Jan Hamáček mluví o tzv. sociálních hospitalizacích. To jsou takové, kdy na lůžkách leží pacienti, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči. Jedná se hlavně o ty, kteří nemají příbuzné, kteří by si je mohli převzít do domácí péče. Nebo o ty, kteří rodinu mají, ale příbuzní si je odmítají převzít ze strachu z covidu-19. 

Týká se to také starších pacientů, zejména klientů domovů důchodců či pečovatelských domů, u kterých je potřebná už jen ošetřovatelská a sociální péče. Jenže vracet tyto stále ještě pozitivní klienty zpět do zařízení není možné, aby nenakazili ostatní klienty.

Ještě v říjnu se ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil, že přibližně 40 % pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19 je bezpříznakových a nemocniční péči nepotřebují.

Obdobně se v říjnu vyjádřil i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Při interpelacích v Poslanecké sněmovně prohlásil, že 42 % hospitalizovaných lidí nemá příznaky covidu-19 a v nemocnicích se nachází jen kvůli nedostatku lůžek následné péče. V rádiu Impuls řekl, že v nemocnicích jsou hospitalizováni lidé, „kteří nepotřebují péči a vlastně jen čekají na umístění do sociálních zařízení“.

S řešením, jak pacientům, kteří už nepotřebují akutní lékařskou péči, zajistit lůžka následné péče, přišla vláda až na podzim.

Dle usnesení vlády ČR č. 1117 ze dne 30. října 2020 vláda ukládá:

1. hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy 

a) vyčlenit nebo zřídit s účinností ode dne 9. listopadu 2020 s odpovídajícím personálním zabezpečením na území každého kraje a hlavního města Prahy prostory s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem označovaného jako SARS CoV-2 a jejich zdravotní stav nevyžaduje poskytování zdravotní péče, alespoň v rozsahu 80 lůžek na 550 000 obyvatel kraje nebo hlavního města Prahy a nad 550 000 obyvatel dalších 80 lůžek.

Ode dne 2. listopadu se zavedl také Národní dispečink lůžkové péče, který pomáhá nemocnicím s hledáním míst pro pacienty. Dispečink eviduje kapacity lůžek a může nařídit přijetí pacienta na volné lůžko. Z rozhovoru ČTK s národním koordinátorem intenzivní péče Vladimírem Černým vyplývá, že dispečink může v zařízeních následné péče, rehabilitačních ústavech, hotelech nebo v lázních umístit lidi s covidem-19 i bez něj. Například ty, kdo potřebují izolaci jako nakažení nebo karanténu po setkání s nakaženým.

Od března funguje podobné řízení kapacit, tzv. Dispečink intenzivní péče. Sleduje se v něm obsazenost lůžek na ARO a JIP nejen na centrální úrovni, ale i po krajích. Je však třeba zdůraznit, že Dispečink řeší výhradně kapacity intenzivní péče, nikoliv tzv. sociální hospitalizace.

Abychom to shrnuli, jelikož si ještě v říjnu 2020 ředitel FN Motol Ludvík i bývalý ministr zdravotnictví Prymula stěžovali na hospitalizaci lidí, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči, a vláda uložila hejtmanům zajistit kapacitu pro sociální hospitalizace až 30. října, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Tam jsou 4 čísla, která se sečtou, to zas tak složitá věc není.

Při výpočtu indexu rizika protiepidemického systému PES se po dosazení hodnot do tabulek sčítají body za 4 ukazatele, při týdenním růstu se ovšem dva z ukazatelů mohou navýšit o dva body.

skrýt celé odůvodnění

Pro lepší pochopení výroku uveďme větu moderátorky Terezie Tománkové, která Hámáčkovu vyjádření předchází: „Zkuste se zeptat úplně normálních běžných lidí, jestli se vyznají v tom, jak se ten systém, ten index počítá, věřím, že vám málokdo odpoví.“

Aktuální protiepidemický systém PES 2.0 (.pdf), který platí od 6. ledna 2021, ukazuje aktuální epidemickou situaci v krajích i celé ČR a daná opatření (.zip). Bodová škála indexu rizika se pohybuje v rozmezí 0–100 bodů (.pdf, str. 12). PES zohledňuje v indexu následující ukazatele (.pdf, str. 8, 9):

  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel)
  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let)
  • zjednodušený výpočet reprodukčního čísla
  • podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní

Na základě výše zmíněných ukazatelů se ke každému přiřadí body dle následujících tabulek (.pdf, str. 2–3):

K ukazatelům 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let) a podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní se přičítají 2 body, pokud je hodnota ukazatele v daném dni vyšší než před sedmi dny (.pdf, str. 3).

Příklad výpočtu indexu je uveden na straně 4 a 5. 

datech MZČR (.csv) jsou uvedeny přímo údaje k daným ukazatelům a k nim body, případně i za týdenní růst. Sčítají se tedy 4 čísla za čtyři ukazatele, avšak mohou se přičítat body za týdenní růst.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť se ve výsledku může jednat o sčítání 5 či 6 čísel (pokud je indikován týdenní růst). Dvě ze čtyř čísel se mohou navýšit o dva body, stále se však jedná o součet čtyř čísel. Druhou část výroku – „to zas tak složitá věc není“ – pak nehodnotíme kvůli její subjektivnosti.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Podle původního statutu krizového štábu měl Ústřední krizový štáb mediální skupinu, která měla koordinovat výstupy jednotlivých resortů, na jaře to takto fungovalo.

Na jaře 2020 byla součástí Ústředního krizového štábu také mediální skupina, která koordinovala mediální výstupy z jednotlivých resortů. Na podzim však znovu aktivována nebyla.

skrýt celé odůvodnění

Vedení Ústředního krizového štábu na jaře 2020 vytvořilo několik pracovních skupin, které se zabývaly jednotlivými odbornými problémy. Jednou z nich byla mediální skupina, která koordinovala mediální výstupy z jednotlivých resortů. Že se tato skupina zřizuje při Ústředním krizovém štábu bylo uvedeno i v článku 8 (.pdf, str. 4) Statutu ÚKŠ z března roku 2020.

V září, při obnovení činnosti Ústředního krizového štábu, mediální skupina znovu aktivována nebyla. Vznikly pouze tři skupiny, a to: pracovní skupina pro komunikaci s kraji, pracovní skupina pro ochranné prostředky a pracovní skupina pro distribuci. Ustanovení pro zřízení mediální skupiny Statut ÚKŠ ze září 2020 již neobsahuje (.pdf, str. 4).

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Opozice má svoje zástupce, pokud chce teda, v Ústředním krizovém štábu.

Vláda podruhé aktivovala Ústřední krizový štáb 21. září 2020. Místo v Ústředním krizovém štábu bylo opozici nabídnuto až v druhém prosincovém týdnu. Nabídku využili zástupci SPD, KSČM, KDU-ČSL a STAN.

skrýt celé odůvodnění

12. března 2020 vláda vyhlásila nouzový stav. Ústřední krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu. Vláda znovu aktivovala Ústřední krizový štáb 21. září 2020. Stalo se tak na základě zhoršující se pandemické situace.

V Ústředním krizovém štábu zasedají (.pdf, str. 2) náměstci většiny ministerstev, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident, ředitel hasičů, náčelník generálního štábu Armády ČR, hlavní hygienička, ředitel zdravotního ústavu, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, vedoucí Úřadu vlády a zástupce Asociace krajů. Na jaře byli v Ústředním krizovém štábu také členové opozice.


Vicepremiér Hamáček znovu nabídl opozičním stranám místo v Ústředním krizovém štábu až v druhém prosincovém týdnu. Nabídku využili představitelé SPD, KSČM, KDU-ČSL a STAN. ODS a TOP 09 své zástupce do štábu nevyslali.

Olga Richterová

Olga Richterová

Pokud vím, tak zadání k tomu vytvořit ten software na rezervace přišlo 22. prosince. Na konci prosince (k rezervačnímu systému na očkování, pozn. Demagog.cz).

Plán na vznik rezervačního systému pro očkování byl Ministerstvem zdravotnictví představen 22. prosince 2020 v rámci Strategie očkování proti covidu-19. Vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla potvrdil, že pokyn k vytvoření registračního systému dostal 22. nebo 23. prosince.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví publikovalo 22. prosince Strategii očkování proti covidu-19, ve které mimo jiné popisuje (pdf, str. 15) plánovaný rezervační systém pro veřejnost na webovém portálu. Ministerstvo svou představu rezervačního sytému popsalo takto: „Občané, kteří spadají do rizikových skupin budou vyzýváni k rezervaci na jednotném webovém portálu, kde při registraci a rezervaci termínu vyplní několik základních informací (věk, základní onemocnění – formou zaškrtávání tak, aby mohlo být automaticky vyhodnoceno, preference očkovacího centra) a identifikační údaje tak, aby se ušetřila administrace při příchodu do očkovacího centra.“

Vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla pro Seznam Zprávy taktéž potvrdil, že pokyn k vytvoření registračního systému k očkování dostal „22. nebo 23." prosince 2020 (audio, čas 1:44).

Olga Richterová

Olga Richterová

I země, které nezavřely školy, mají prostě menší celkové počty úmrtí než my na ty podíly obyvatel.

Od podzimu 2020 fungovala ve Francii, Itálii, Maďarsku, Švédsku a určitou dobu i Německu ve srovnání s Českem větší část škol v prezenčním režimu. Od zavření českých škol 14. října však celkový počet úmrtí spojených s covidem-19 rostl v Česku více než v ostatních zemích.

skrýt celé odůvodnění

Při ověřování výroku Olgy Richterové jsme se zaměřili na to, v jakých evropských státech nedošlo k plošnému uzavření škol v rámci podzimní/zimní vlny pandemie covidu-19 a zda tyto země opravdu mají nižší celkové počty úmrtí s covidem-19.

V grafu níže je zobrazen počet zemřelých na covid-19 přepočtený na jeden milion obyvatel. Z grafu vychází, že v porovnání s Evropskou unií je na tom k 24. lednu 2021 hůře než Česko pouze pouze Belgie a Slovinsko. 

V České republice došlo poprvé k uzavření základních, středních a vysokých škol k 11. březnu 2020 (.pdf, str. 1). Na podzim byly pak školy plošně uzavřeny 14. října. K částečnému otevření českých základních škol došlo k 18. listopadu, kdy se do škol mohli vrátit žáci prvních a druhých tříd. Další uvolnění proběhlo 30. listopadu, kdy se do škol vrátili žáci prvního stupně a 9. tříd. Ostatní žáci základních škol se ve škole střídali. Toto druhé uvolnění však trvalo jen do Vánoc.

Během první jarní vlny došlo k dočasnému uzavření škol ve všech porovnávaných zemích. Klíčová pro hodnocení výroku je však míra uzavření či neuzavření škol během podzimní vlny, kdy některé školy v EU zůstaly do jisté míry otevřeny.

Mezi země, které nezavřely školy v takovém rozsahu jako Česká republika, patří například Francie, Švédsko, Německo, Maďarsko či Itálie.

Francie sice školy na počátku pandemie v březnu zavřela, ale učinila tak pouze na několik týdnů. K částečnému otevření došlo v květnu, plně otevřeny byl poté v červnu. Na podzim k jejich zavření na rozdíl od škol v ČR nedošlo.

Ve Švédsku zůstaly od března do června otevřené pouze základní školy. K otevření středních škol došlo poté 15. června, zavřeny byly až v prosinci.

Německé školy byly stejně jako ty české na jaře zavřeny. Na podzim ale k jejich brzkému zavření nedošlo. K tomu došlo až 16. prosince

Stejně tak školy v Maďarsku byly během první jarní vlny uzavřeny. K podobnému uzavření během podzimu ovšem nedošlo, k omezení výuky došlo až po listopadovém zpřísnění opatření. V návaznosti na něj mohly v Maďarsku zůstat otevřené pouze základní školy.

V Itálii došlo k uzavření škol hned na začátku března. K jejich znovuotevření došlo po šesti měsících v září. S nárůstem nakažených covid-19 došlo v říjnu k uzavření části škol a v systému prezenční výuky zůstaly pouze základní školy.

Jak je vidět na grafu výše, všechny uvedené země, které byly v otázce otevřených škol liberálnější než Česká republika, opravdu zaznamenaly i navzdory epidemickým rizikům spojeným s otevřenými školami méně strmý nárůst počtu úmrtí spojených s covidem-19.

Vzhledem k rozdílné výchozí pozici České republiky v době zavření škol, tedy 14. října 2020, ale není ukazatel celkového počtu úmrtí na milion obyvatel ideální. Například Itálie, ale také Francie a Švédsko měly v té době mnohem vyšší celkový (kumulativní) počet úmrtí než Česká republika, protože se do něj započítávají i relativně vysoké počty úmrtí z jarní vlny pandemie.

Zvolili jsme proto pro lepší porovnání ukazatel kumulativního počtu úmrtí s covidem-19 na milion obyvatel začínající ze stejného výchozího bodu, který vychází ze stejných dat. Z grafu níže pak lze vidět, že Česká republika, která 14. října zavřela školy, ze stejného základu rostla co se týče počtu úmrtí výrazněji než všechny ostatní uvedené státy, které ponechaly větší část výuky v prezenčním režimu.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Kapacita českého průmyslu je řádově někde kolem 20 000 000 respirátorů za měsíc, trojnásobek toho se dá dovézt.

Výrobní kapacita českého průmyslu je skutečně okolo 20 milionů respirátorů za měsíc. V e-mailové komunikaci nám údaj potvrdila Agentura CzechInvest a také Ústřední krizový štáb. Přibližně trojnásobek respirátorů je dle Ministerstva průmyslu a obchodu možné dovézt.

skrýt celé odůvodnění

Asociace nanotechnologického průmyslu ČR uvedla, že Česká republika je schopna vyrobit čtyři miliony kusů nanovlákenných respirátorů měsíčně. V případě potřeby je pak ČR schopna produkovat pět milionů těchto respirátorů. Celkovou kapacitu výroby respirátorů pak navyšuje výroba konvenčních respirátorů.

Tajemník pro organizační agendu a komunikaci s médii Pavel Malúš v e-mailové komunikaci uvedl, že Česká republika vyrábí miliony kusů konvenčních respirátorů. Přesný počet výroby těchto respirátorů však Asociace nedokáže určit.

S dotazem jsme se obrátili na Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Podle CzechInvest „jsou tuzemské firmy schopné vyrobit zhruba 21 milionů respirátorů měsíčně“. Tento počet se týká plně certifikovaných respirátorů.

Ústřední krizový štáb nám v e-mailové komunikaci zaslal podklad od Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento dokument potvrdil, že výrobní kapacita výrobců respirátorů třídy FFP2 je okolo 20 milionů kusů měsíčně. Konkrétně se jedná o 20 až 22 milionů respirátorů. Důležité je zmínit, že číselný údaj pochází od 15 výrobců, kteří Ministerstvu průmyslu a obchodu poskytli údaje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu rovněž kontaktovalo 32 distributorů a dovozců respirátorů. Měsíční kapacita dovozu činí 64 až 71 milionů kusů.

Jan Hamáček tedy správně uvádí, že „kapacita českého průmyslu je řádově někde kolem 20 milionů respirátorů za měsíc“. Také je možné dovézt přibližně trojnásobek tohoto počtu, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Ve státních hmotných rezervách je 16 000 000 (respirátorů, pozn. Demagog.cz).

Ve státních hmotných rezervách se skutečně nachází 16 milionů respirátorů, jak uvádí Jan Hamáček. V e-mailové komunikaci nám údaj potvrdil tiskový mluvčí Správy státních hmotných rezerv.

skrýt celé odůvodnění

Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček hovoří o množství respirátorů v souvislosti s možným zavedením povinnosti nosit respirátory v obchodech a městské hromadné dopravě.

Na tiskové konferenci konané v pátek 22. ledna vláda nicméně oznámila, že s případným zavedením této povinnosti vyčkává na vývoj v okolních zemích, zejména v Německu a Rakousku. Rakousko zavedlo povinnost nosit respirátory na veřejných místech, v Německu tato povinnost rovněž platí, ovšem obyvatelé zde mohou nosit taktéž chirurgické roušky.

V pondělí 25. ledna ministr zdravotnictví Jan Blatný oznámil, že vláda uvažuje o důrazném doporučení nosit respirátory.

Tiskový mluvčí Správy státních hmotných rezerv Jakub Linka nám v e-mailové komunikaci potvrdil, že se ve státních hmotných rezervách nachází 16 milionů respirátorů třídy FFP2. Další 3 miliony kusů jsou pak „zasmluvněné u dodavatelů“. Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Jediné dva státy na světě, které s tím přišly, jsou Rakousko a Německo (s povinností nosit respirátor, pozn. Demagog.cz).

V celém Německu platí povinnost nošení chirurgických roušek či respirátorů ve veřejných prostorech. Bavorsko zavedlo povinnost nosit respirátory v obchodech a ve veřejné dopravě už 18. ledna, Rakousko o týden později. Jiné země s takovou povinností se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Kvůli pokračujícímu vývoji koronavirové epidemie se bavorská vláda rozhodla zpřísnit svá opatření v polovině ledna. Zavedla proto povinné nošení respirátorů FFP2 v hromadné dopravě a v obchodech. Premiér Bavorska Markus Söder argumentoval tím, že rouška chrání druhé, zatímco respirátor chrání svého nositele. Cílem tohoto opatření je zvýšit bezpečnost cestujících v hromadné dopravě a nakupujících v obchodech. Zároveň by se tím měl snížit přenos viru z člověka na člověka. V celém Německu byla zavedena povinnost nosit ve veřejných prostorech buď chirurgickou roušku, nebo respirátor.

Od pondělí 25. ledna platí ještě rozšířenější opatření i v Rakousku. Zde si lidé musí nasadit respirátor, pokud se nachází v prostředcích hromadné dopravy, ordinaci lékaře, obchodech nebo autoopravnách. Respirátory nemusí mít děti do 14 let, těhotné ženy a osoby, které mají výjimku ze zdravotních důvodů.

V České republice zatím nošení respirátorů na veřejných místech povinné není. Pokud by vláda nařídila nosit respirátory FFP2, výdaje českých domácností by se podle některých analytiků mohly zvednout až o 9 000 korun měsíčně. Ministr vnitra Jan Hamáček na svém twitterovém účtu uvedl následující:

Dodejme, že například Francie doporučuje svým občanům nosit jen chirurgické ústenky, respirátory typu FFP2 nebo látkové roušky, jejichž filtrační účinnost dosahuje kvalit masek první kategorie. Kromě Rakouska a Německa se nám však nepodařilo najít jiné státy, které by v rámci protiepidemických opatření vyhlásily povinnost nosit na veřejných místech pouze respirátory. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Olga Richterová

Olga Richterová

A nyní jsme v situaci, kdy vlastně zhruba 110 000 lidí se musí na ty termíny hlásit znovu.

Rozdíl mezi počtem seniorů registrovaných do Centrálního rezervačního systému a těch, kteří si již zarezervovali termín očkování, se v týdnu předcházejícím výroku pohyboval okolo 110 tisíc.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že Olga Richterová kritizuje „testování“ Centrálního rezervačního systému (CRS) na seniorech. Říká například (video, čas 35:53): „Já jenom jako připomenu, že celý ten plán jsme od začátku připomínkovali, že není možné zkoušet registrační systém, který bude pod obrovským náporem, na těch nejstarších lidech, kteří prostě jsou dohledatelní, a není možné jaksi soutěžit o ta omezená místa v téhle věkové skupině. Proto to jiné země dělají jinak. Proto prostě ten přístup k seniorům 80, 85 plus musí být odlišný, citlivější.“

Poslankyně Richterová tedy kritizuje komplikovanost rezervačního systému pro seniory. Výrok interpretujeme tak, že poukazuje na nutnost „dvoufázového“ přihlášení k systému a omezený počet očkovacích termínů.

Podle informací ČTK z 18. ledna bylo tehdy do rezervačního systému zaregistrováno zhruba 170 000 lidí. Zhruba jen 55 500 seniorů však získalo termín pro očkování první dávkou. To znamená, že k 18. lednu zhruba 114 500 seniorů starších 80 let čekalo, až se uvolní termín v jejich zvolené nemocnici nebo očkovacím centru. Tyto údaje byly průběžně aktualizovány, nejnovější dostupná data byla v den rozhovoru ta k 22. lednu, kdy se podle Ministerstva zdravotnictví zaregistrovalo 182 450 seniorů a termín jich získalo 77 725. Průběžná data byla zveřejněna také 19., 20. a 22. ledna (pro úplnost však dodejme, že ze zdrojů není zcela jasné, zda byly tyto údaje hlášeny vždy ve stejnou denní dobu).

Vývoj tohoto poměru ve dnech předcházejících rozhovoru je znázorněn v následujícím grafu. Počet seniorů, kteří po registraci čekají na svůj termín, se tedy ze 114 500 postupně zmenšil až na 104 725 k 22. lednu. Dodejme, že kromě hodnoty za 21. leden se ve dnech uvedených v grafu poslankyně Richterová s uvedenými 110 tisíci vešla do našeho 10% tolerančního pásma.

 

Senioři nad 80 let se mohli začít registrovat k očkování v pátek 15. ledna. Mohli tak učinit přes internet nebo telefonicky. V prvé řadě se museli registrovat v Centrálním rezervačním systému (CRS). Operátorovi nadiktovali, nebo v případě internetového přihlašování vyplnili své telefonní číslo, na které jim následně přišel první ověřovací PIN kód, který poté zadali ve druhém kroku. Ve třetím kroku vyplnili své základní kontaktní údaje (tj. jméno, příjmení, číslo pojištěnce, zdravotní pojišťovnu) a zaškrtli problémy týkající se jejich zdravotního stavu. Po úspěšném vyplnění těchto kroků si mohli rezervovat termín očkování společně s místem. K tomuto kroku se ale dostalo jen několik desítek tisíc seniorů. Zbytek registrovaných seniorů čeká na SMS zprávu s druhým PIN kódem, díky kterému si budou moci rezervovat očkovací termín.

Tito senioři se už ale nemusí registrovat do CRS znovu, pouze se přihlásí a vyplní do příslušné kolonky šestimístný PIN kód. Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách uvádí, že tento PIN kód nemusí přijít hned po registraci, ale také až za několik dní.

Doplňme, že na očkování druhou dávkou očkovací látky se již lidé odděleně přihlašovat nemusí. Systém by jim sám měl přiřadit termín očkování na shodném místě, kde dostali dávku první.

Na závěr tedy shrňme, že v týdnu, jenž předcházel ověřovanému rozhovoru, odpovídaly rozdíly mezi počtem lidí s registrací a počtem lidí, kteří již mají svůj termín očkování, zhruba 110 tisícům, které zmiňuje Olga Richterová. Jedinou výjimkou je 21. leden, kdy tento rozdíl neodpovídal naší 10% toleranci. Z uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Olga Richterová

Olga Richterová

Děly se takové věci, jako že do toho systému třeba do Středočeského kraje propadávali registrovaní lidé z Brna.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková potvrdila, že po startu Centrálního rezervačního systému docházelo k tomu, že lidé, kteří si chtěli zarezervovat očkovací termín ve FN u svaté Anny v Brně, byli místo toho zarezervováni na termín v nemocnici ve středočeském Benešově.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Výrok Olgy Richterové byl původně hodnocen jako neověřitelný, jelikož se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádné informace, které by jej potvrzovaly, či vyvracely. Proto jsme se s žádostí o objasnění obrátili na poslankyni Richterovou, která nás odkázala na tvrzení hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové. Ta na náš dotaz potvrdila, že takové případy, které popisuje Olga Richterová, ve Středočeském kraji opravdu zaznamenali.

Centrální rezervační systém čelí velké kritice z řad odborníků i veřejnosti. Z dostupných zdrojů lze snadno vyhledat některé chyby, které se projevily po spuštění rezervačního systému 15. ledna v 8 hodin.

Dle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která je z titulu své funkce zodpovědná za průběh očkování (str. 11) v kraji, také docházelo po startu Centrálního rezervačního systému k tomu, že lidé, kteří si chtěli zarezervovat očkovací termín ve FN u svaté Anny v Brně, byli místo toho zarezervováni na termín v nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově ve Středočeském kraji. "Řešili jsme několik registrací z Brna, které byly vytvořeny hned za sebou. Byly v Benešově v nemocnici Rudolfa a Stefanie a všichni tvrdili, že se registrovali do nemocnice U Svaté Anny v Brně. Jestli to byla v tu chvíli nějaké chyba centrálního systému nebo jestli se lidé překlikli sami, nemohu ověřit. Nicméně jich bylo poměrně hodně a všichni tvrdili, že zadávali Svatou Annu," uvedla na dotaz Demagog.cz hejtmanka.

Odborník na technické řešení a použitelnost webových stránek Tomáš Randus řekl České televizi toto: „Rezervační systém pro očkování vykazuje všechny typické neduhy aplikací veřejné správy. Je složitý, zdlouhavý, požaduje po občanech mnoho zbytečných údajů, včetně takových, které stát již má v základních registrech. Stránka není uzpůsobená pro nevidomé, vyžaduje vlastnictví mobilního telefonu a obsahuje dlouhé a složité texty. Stát neumí vytvářet přehledné a snadno použitelné weby, což je škoda.“

Kromě složitosti systému se objevil i problém, kdy následný den, tedy v sobotu 16. ledna, nemohly některé nemocnice kvůli chybě v systému začít očkovat. Například Fakultní nemocnice Ostrava neměla k dispozici seznam registrovaných lidí, podobné problémy měli i zdravotníci z pražské nemocnice Motol, kteří neměli k dispozici data o rezervacích.

Programátorovi Filipu Šedivému se podařilo najít v rezervačním systému chybu, díky které se dostal skrz registrační formulář i přesto, že mu nebylo více než 80 let. Podařilo se mu to díky nástroji, který má k dispozici každý ve svém prohlížeči. Tato chyba by už podle mluvčího Trnky měla být opravená.

Olga Richterová

Olga Richterová

Bylo možné přihlásit se skrz (Centrální rezervační systém, pozn. Demagog.cz), i když člověk udal rodné číslo uvádějící, že mu je 24 let.

Podle veřejně dostupných informací se programátorovi Filipu Šedivému podařilo projít registračním formulářem rezervačního systému. Podařilo se mu tak pomocí nástrojů dostupných každému přímo v prohlížeči.

skrýt celé odůvodnění

Jedná se o jediný veřejně známý případ, kdy se skrz registrační formulář dostala osoba mladší 80 let. Podle vývojáře a programátora Filipa Šedivého bylo možné projít registračním formulářem a dostat oba ověřovací piny. Filip Šedivý na svém twitterovém účtu zveřejnil video, ve kterém se mu podařilo najít chybu a v němž pouze pomocí úpravy kódu webové stránky v běžném prohlížeči dokázal obejít Centrální rezervační systém.

Kromě této chyby je Centrální rezervační systém kritizován odborníky za zbytečnou složitost, zdlouhavost a také za to, že vyžaduje od registrujících příliš mnoho zbytečných údajů.

Bezpečnostním pochybením byl sběr rodných čísel registrovaných seniorů pomocí nástroje Google Analytics od společnosti Google. Vladimír Rohela, vedoucí sekce bezpečnosti ve státní agentuře NAKIT (Národní agentura pro komunikační a informační technologie), která měla vývoj rezervačního systému na starosti, prohlásil, že omylem sebraná data jsou již údajně zlikvidovaná.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Očkujeme stejně jako Německo.

Míra proočkovanosti populace České republiky a Německa je na srovnatelné úrovni a k datu rozhovoru se pohybovala kolem 1,8 %.

skrýt celé odůvodnění

V České republice bylo očkování zahájeno 27. prosince 2020. Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím svých webových stránek uvádí, že ke dni 24. ledna tohoto roku bylo naočkováno 195 280 lidí, přičemž více než 11 000 lidí obdrželo obě dvě dávky vakcíny. Míra proočkovanosti populace k tomuto dni tedy činila zhruba 1,8 procenta. Aktuální data Ministerstva zdravotnictví (ke dni 1. února) pak vykazují více než 280 066 očkovaných, což představuje proočkovanost zhruba 2,6 procenta populace. Co se týče jednotlivých krajů, nejvyšší míru podaných vakcín vykazuje Praha.

Německo zahájilo očkování ve stejné době jako Česká republika. Podle statistik Institutu Roberta Kocha bylo v Německu ke dni 24. ledna (.pdf, str. 1) tohoto roku naočkováno 1 469 353 občanů, což představuje zhruba 1,8 procenta populace. Obě dvě dávky vakcíny k tomuto datu obdrželo více než 163 000 lidí. Aktuální data k 1. únoru pak vykazují více než 1 935 000 (.pdf, str. 1) očkovaných, což představuje zhruba 2,3 procenta populace. Z jednotlivých spolkových zemí nejvyšší míru proočkovanosti vykazuje Meklenbursko-Přední Pomořansko, Porýní-Falc a Šlesvicko-Holštýnsko. 

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Jan HAMÁČEK /ČSSD/
Já se nebráním tomu, aby ruský nebo čínský výrobce požádal Evropskou lékovou agenturu o registraci.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka
Proč to tak dlouho trvá?

Jan HAMÁČEK /ČSSD/
Protože nepožádali, pokud se nepletu.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) skutečně neobdržela žádost pro schválení ruské vakcíny Sputnik V. Ani čínská strana nepožádala EMA o schválení jedné ze svých vakcín.

skrýt celé odůvodnění

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie. Aktuálně k datu rozhovoru (24. ledna 2021) byly v EU schváleny vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech a Moderna, později získala podmínečnou registraci také vakcína společnosti AstraZeneca.

EMA ruskému výrobci vakcíny Sputnik V poskytuje poradenství ohledně vakcíny. Výkonná ředitelka EMA Emer Cooke nicméně v úterý 26. ledna 2021 uvedla, že EMA od ruské strany neobdržela žádost o schválení vakcíny. Doplňme, že Maďarsko je k datu 28. ledna 2021 jediným členským státem EU, který vakcínu Sputnik V schválil.

Pro úplnost dodejme, že čínských vakcín ve fázi vývoje je vícero. Ani Čína však nepožádala Evropskou agenturu pro léčivé přípravky o registraci jedné ze svých vakcín v EU. K datu rozhovoru také nebyly čínské vakcíny uvedeny například na seznamu očkovacích látek, u nichž probíhá hodnocení ze strany Výboru pro humánní léčivé přípravky (CHMP) EMA. Ředitel italské lékové agentury Nicola Magrini nicméně v polovině ledna uvedl, že vakcína čínského výrobce Sinovac bude pravděpodobně brzy podrobena schvalovacímu procesu EMA.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Brazílie zvládla vyjednat 6 000 000 vakcín na svoji populaci.

Jan Hamáček srovnává celkové počty vakcín, které si objednala Evropská unie a Brazílie. Brazilská vláda má objednáno 354 milionů dávek vakcín, většinu od společnosti AstraZeneca. Šest milionů dávek již bylo do Brazílie dodáno.

skrýt celé odůvodnění

Nejprve zasaďme tento výrok do kontextu předchozích slov Jana Hamáčka. Ministr vnitra mluví o silné pozici Evropské unie, která si díky společnému postupu dokázala vyjednat dodávky dostatečného množství vakcín proti covidu-19: „Evropská unie spojila síly a vyjednala si velmi solidní kontrakty se všemi těmi dodavateli, samozřejmě hodně to závisí na tom, že v době, kdy se to vyjednávalo, tak ještě nebylo jasné, jak bude rychle která vakcína certifikována, ale v globále těch vakcín je objednáno dost, takže společně máme zajištěno hodně vakcíny.“

Brazílie v současné době připraveno k distribuci v příštích několika dnech jen 6 milionů dávek vakcíny CoronaVac od společnosti Sinovac a očekává příchod 2 milionů dávek vakcíny vyrobené společností AstraZeneca a partnerskou Oxfordskou univerzitou.

„To je dobrá zpráva pro Brazílii, ale 6 milionů dávek je stále velmi málo. Nebude stačit na to, aby celá ohrožená skupina byla plně imunizována, ani není jasné, jak rychle země získá více vakcín,“ uvedla epidemioložka Ethel Maciel z Federální univerzity v Espiritu Santo.

Podle brazilského ministra zdravotnictví Eduarda Pazuella Brazílie nasmlouvala již 354 milionů dávek vakcíny proti covidu-19. Pazuello uvedl, že země bude mít 254 milionů vakcíny AstraZeneca a Oxfordské univerzity a 100 milionů dávek vakcíny CoronaVac. Podle některých expertů však je i toto množství nedostatečné, vzhledem k více než dvousetmilionové brazilské populaci a potřebě dvou dávek pro každého člověka.

K porovnání, EU s cca dvojnásobnou populací oproti Brazílii nasmouvala téměř 2,3 miliardy dávek. Byly uzavřeny smlouvy s AstraZeneca (400 milionů dávek), Sanofi-GSK (300 milionů dávek), Johnson and Johnson (400 milionů dávek), BioNTech-Pfizer 600 milionů dávek, CureVac (405 miliónů dávek) a Moderna (160 milionů dávek).

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Jak pan hejtman Kuba, tak pan hejtman Půta jsou členové Ústředního krizového štábu.

V prvním prosincovém týdnu byl do Ústředního krizového štábu zvolen Martin Kuba za Asociaci krajů ČR, hejtman Libereckého kraje Martin Půta do něj byl nominován později za opoziční STAN.

skrýt celé odůvodnění

Rada Asociace krajů České republiky zvolila 2. prosince 2020 Martina Kubu za svého předsedu a také za zástupce (.pdf, str. 2) Asociace krajů ČR v Ústředním krizovém štábu (ÚKŠ).

Starostové a nezávislí pak do ÚKŠ jako svého zástupce nominovali hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Nejprve pokus o otravu opozičního politika, pak teda průtahy s jeho převozem do Německa, pak samozřejmě zatloukání, že oni to nebyli, a ve chvíli, kdy se vrátí domů, tak ho odsoudí za to, že odjel pryč.

Alexej Navalnyj byl v srpnu 2020 otráven jedem ze skupiny novičoků. Ruská strana ale popírá, že by za otravou stály ruské zpravodajské služby. Do Německa byl z Ruska převezen až dva dny po otravě. Jedním z důvodů zatčení Navalného je absence ohlášení pobytu v Německu.

skrýt celé odůvodnění

Ministr vnitra Hamáček ve výroku mluví o otrávení Alexeje Navalného 20. srpna 2020 a událostech, které následovaly. 

Alexej Navalnyj je považován za jednu z vůdčích postav ruské opozice. Je také zakladatelem Protikorupční nadace, která se dlouhodobě zabývá odkrýváním korupce v Rusku. Alexej Navalnyj je obětí dlouhodobého pronásledování, opakovaného zatýkání či fyzického napadání.

Posledním takovým činem byl pokus o otravu v roce 2020. Alexej Navalnyj zkolaboval 20. srpna 2020 při letu z Tomsku do Moskvy. Následně byl po nouzovém přistání hospitalizován v omské nemocnici. Ruští lékaři oznámili, že v těle nebyly nalezeny žádné známky otravy a že kolaps mohl být zapříčiněn metabolickými problémy, konkrétně prudkým poklesem hladiny cukru v krvi. 

Pro Alexeje Navalného bylo 20. srpna vypraveno letadlo s týmem specialistů. Toto letadlo ho mělo přepravit k léčbě do Berlína. Letadlo v Omsku přistálo 21. srpna ráno. Z počátku ovšem ruští doktoři tvrdili, že jeho stav neumožňuje přepravu letadlem. Manželka Alexeje Navalného na tento fakt reagovala tím, že si je jistá, že tak činí, aby jed, kterým podle ní byl otráven, z krve zmizel.

Ještě týž den své rozhodnutí ruští doktoři změnili a v 16 hodin bylo oznámeno, že stav Alexeje Navalného je stabilizovaný, a je tedy možná jeho letecká přeprava do nemocnice v Berlíně. Alexej Navalnyj byl z Omsku do Berlína přepraven v sobotu 22. srpna. V Německu byl v jeho oběhovém systému nalezen jed ze skupiny novičoků. Ruská strana ovšem jakoukoliv participaci na otravě odmítá

Podle vyšetřování portálu Bellingcat, The Insider, CNN a Der Spiegel stála za otravou ruská zpravodajská služba FSB. Jed byl pravděpodobně nanesen na jeho oblečení. Samotnému Alexeji Navalnému se jeden z podezřelých po telefonu, v domnění, že mluví se svým nadřízeným, přiznal, že se na otravě podílel.

V berlínské nemocnici strávil opoziční předák 32 dní, poté se zotavoval mimo nemocnici. 

Do Ruska se Alexej Navalnyj vrátil 17. ledna 2021. Ani jeho návrat ovšem neproběhl hladce. Let z Berlína do Moskvy měl nejprve přistát na letišti Vnukovo, na kterém se sešli Navalného příznivci. Let byl ovšem odkloněn a k přistání nakonec došlo na druhém moskevském letišti Šeremeťjevo. Podle oficiálních zpráv k této změně došlo kvůli nepříznivému počasí, které znemožňovalo přistání na letišti Vnukovo.

Po přistání došlo během pasové kontroly k zatčení Alexeje Navalného. Jeho zatčení bylo odůvodněno porušením podmínečného odsouzení z roku 2014. Tehdy byl se svým bratrem odsouzen za zpronevěru. Bratři Navalní takto měli získat 30 milionů rublů. Evropský soud pro lidská práva tento rozsudek označil za nespravedlivý a k odsouzení podle něj došlo neprávem.

Po přistání byl Alexej Navalnyj zatknut, jelikož údajně porušil několik pravidel uložených trestem z roku 2014. Například prý řádně neoznámil svůj pobyt v Německu nebo se po propuštění z nemocnice nedostavil na schůzky ve věci jeho podmínečného trestu, jak mu uložily ruské úřady. Poté byl Alexej Navalnyj vzat na 30 dní do vazby.

Zatčení vyvolalo protesty po celé zemi. Protestující žádali jeho propuštění na svobodu. Při násilných střetech s policií bylo zadrženo přes 5 000 osob.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož Alexej Navalnyj je skutečně považován za vůdčí postavu ruské opozice. Došlo i k prodlevě mezi žádostí o možnost přepravit Alexeje Navalného a umožnění této přepravy. Jedním z důvodů, proč byl po návratu zatčen je skutečně i fakt, že řádně neoznámil svůj pobyt v Německu.

Olga Richterová

Olga Richterová

Tam byl (...) opravdu jasný pokus o vraždu. O vážně míněnou vraždu, kde shodou šťastných okolností pan Navalnyj přežil.

Alexej Navalnyj byl skutečně otráven jedem ze skupiny novičok. Ty jsou považovány za jedny z nejsmrtelnějších na světě. Tuto otravu Alexej Navalnyj přežil a 17. ledna 2021 se vrátil do Ruska.

skrýt celé odůvodnění

Alexej Navalnyj zkolaboval 20. srpna 2020 při letu z Tomsku do Moskvy. Následně byl po nouzovém přistání hospitalizován v omské nemocnici. Ruští doktoři oznámili, že v těle Alexeje Navalného nebyly nalezeny žádné známky otravy a že kolaps mohl být zapříčiněn metabolickými problémy, konkrétně prudkým poklesem hladiny cukru v krvi.

Nicméně v Německu, kam byl Alexej Navalnyj dva dny po zkolabování přepraven, byl v jeho oběhovém systému nalezen jed ze skupiny novičok. Podle vyšetřování portálu Bellingcat, The Insider, CNN a Der Spiegel stála za otravou ruská zpravodajská služba FSB. Jed byl pravděpodobně nanesen na oblečení Alexeje Navalného. Samotnému Navalnému se jeden z podezřelých po telefonu, v domnění, že mluví se svým nadřízeným, přiznal, že se na otravě podílel.

Neurotoxiny ze skupiny novičok jsou považovány za jedny z nejsmrtelnějších vůbec. Zasahují například kardiovaskulární systém, dýchací systém, nervový systém nebo také svalstvo. Může dojít až k úplnému kolapsu těchto orgánových systémů a následné smrti. Při použití neurotoxinů ze skupiny novičok tedy lze zajisté hovořit o pokusu o vraždu.

Alexej Navalnyj otravu tímto jedem skutečně přežil. Po otravě byl 22. srpna přepraven z Omsku do Berlína, kde v nemocnici strávil 32 dní, z toho 24 na jednotce intenzivní péče. 17. ledna 2021 se Alexej Navalnyj vrátil do Ruské federace, kde byl v den příletu na letišti zatčen a vzat do vazby. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož použití jedu ze skupiny novičok proti člověku je pokusem o vraždu a přežití takového útoku lze označit za štěstí.