Demagog.cz

Jan Hamáček
Jan Hamáček (ČSSD)
Ten systém (tzv. sociálních hospitalizací, pozn. Demagog.cz) tady je vybudován už od jara, to znamená, každý kraj si drží stranou v uvozovkách lůžka, která jsou k tomuto účelu použitelná, dokonce tady probíhalo tipování i lázeňských zařízení.
Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021
Zdravotnictví
Koronavirus

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Vyčlenění lůžek následné péče pro pacienty, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči, vláda hejtmanům a primátorovi Prahy uložila až 30. října 2020. Od března 2020 fungoval jen tzv. Dispečink intenzivní péče, ten však řídí výhradně kapacity intenzivní péče.

Jan Hamáček mluví o tzv. sociálních hospitalizacích. To jsou takové, kdy na lůžkách leží pacienti, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči. Jedná se hlavně o ty, kteří nemají příbuzné, kteří by si je mohli převzít do domácí péče. Nebo o ty, kteří rodinu mají, ale příbuzní si je odmítají převzít ze strachu z covidu-19. 

Týká se to také starších pacientů, zejména klientů domovů důchodců či pečovatelských domů, u kterých je potřebná už jen ošetřovatelská a sociální péče. Jenže vracet tyto stále ještě pozitivní klienty zpět do zařízení není možné, aby nenakazili ostatní klienty.

Ještě v říjnu se ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil, že přibližně 40 % pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19 je bezpříznakových a nemocniční péči nepotřebují.

Obdobně se v říjnu vyjádřil i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Při interpelacích v Poslanecké sněmovně prohlásil, že 42 % hospitalizovaných lidí nemá příznaky covidu-19 a v nemocnicích se nachází jen kvůli nedostatku lůžek následné péče. V rádiu Impuls řekl, že v nemocnicích jsou hospitalizováni lidé, „kteří nepotřebují péči a vlastně jen čekají na umístění do sociálních zařízení“.

S řešením, jak pacientům, kteří už nepotřebují akutní lékařskou péči, zajistit lůžka následné péče, přišla vláda až na podzim.

Dle usnesení vlády ČR č. 1117 ze dne 30. října 2020 vláda ukládá:

1. hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy 

a) vyčlenit nebo zřídit s účinností ode dne 9. listopadu 2020 s odpovídajícím personálním zabezpečením na území každého kraje a hlavního města Prahy prostory s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem označovaného jako SARS CoV-2 a jejich zdravotní stav nevyžaduje poskytování zdravotní péče, alespoň v rozsahu 80 lůžek na 550 000 obyvatel kraje nebo hlavního města Prahy a nad 550 000 obyvatel dalších 80 lůžek.

Ode dne 2. listopadu se zavedl také Národní dispečink lůžkové péče, který pomáhá nemocnicím s hledáním míst pro pacienty. Dispečink eviduje kapacity lůžek a může nařídit přijetí pacienta na volné lůžko. Z rozhovoru ČTK s národním koordinátorem intenzivní péče Vladimírem Černým vyplývá, že dispečink může v zařízeních následné péče, rehabilitačních ústavech, hotelech nebo v lázních umístit lidi s covidem-19 i bez něj. Například ty, kdo potřebují izolaci jako nakažení nebo karanténu po setkání s nakaženým.

Od března funguje podobné řízení kapacit, tzv. Dispečink intenzivní péče. Sleduje se v něm obsazenost lůžek na ARO a JIP nejen na centrální úrovni, ale i po krajích. Je však třeba zdůraznit, že Dispečink řeší výhradně kapacity intenzivní péče, nikoliv tzv. sociální hospitalizace.

Abychom to shrnuli, jelikož si ještě v říjnu 2020 ředitel FN Motol Ludvík i bývalý ministr zdravotnictví Prymula stěžovali na hospitalizaci lidí, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči, a vláda uložila hejtmanům zajistit kapacitu pro sociální hospitalizace až 30. října, hodnotíme výrok jako nepravdivý.