Demagog.cz

Jana Černochová
Jana Černochová
Její vnitřní dluh je v tuto chvíli něco kolem 100 miliard korun (Armády ČR, pozn. Demagog.cz). Speciál ČRo Plus, 8. února 2021

Tento výrok byl ověřen jako neověřitelné

Odůvodnění

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat částku vnitřního dluhu Armády ČR. Ministerstvo obrany nám na náš dotaz sdělilo, že vnitřní dluh Armády ČR nevyčísluje.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám přesnou výši vnitřního dluhu armády nepodařilo dohledat. Můžeme však zmínit, že o vnitřním dluhu Armády ČR, který „přesahuje 100 a více miliard Kč“, hovořil například v červenci 2020 předseda ODS Petr Fiala v rozhovoru pro Armádní noviny. Že má armáda dluh ve výši 100 miliard korun, pak podle informací serveru czdefence.cz zaznělo také na neveřejném jednání Výboru pro obranu, jehož je Jana Černochová (ODS) předsedkyní. Nemůžeme však vyloučit, že na jednání o této sumě hovořila samotná Jana Černochová, která ji v médiích zmiňovala již dříve.

S dotazem ohledně přesné výše vnitřního dluhu armády jsme se tedy obrátili na Ministerstvo obrany a Generální štáb Armády ČR. Zatím jsme obdrželi odpověď od Ministerstva obrany, které však „pomyslný vnitřní dluh (…) nikdy takto nevyčíslilo, protože se jedná pouze o teoretický konstrukt, který nezohledňuje řadu faktorů ovlivňujících každoroční sestavovaní rozpočtu resortu obrany.“ 

Ministerstvo však připouští, že pokud bychom pomyslný vnitřní dluh armády chápali „jako prostý rozdíl v tom, jaké byly rozpočty Ministerstva obrany od vstupu do NATO, a jaké měly být, kdybychom ve všech letech dávali na obranu 2 % HDP, k čemuž jsme se tehdy zavázali, mohla by se jeho výše zřejmě orientačně skutečně blížit částce, kterou uvádí paní poslankyně Černochová a další odborníci na obranu a bezpečnost.“ 

Dodejme, že dle této definice vnitřního dluhu by nicméně celková částka od vstupu ČR do NATO v roce 1999 byla přibližně čtyřnásobná, než kolik uvádí poslankyně Černochová. Částka 100 mld. Kč tedy vyjadřuje spíše hodnotu „podinvestovanosti“ Armády ČR, nikoli rozdíl mezi reálnými celkovými výdaji (např. na platy) a výdaji, které by odpovídaly 2 % HDP. Hodnotu podinvestovanosti se nám však nepodařilo dohledat, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pro kontext uveďme, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 18. prosince 2020 schválila návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2021. Pro tento rozpočet se schodkem 320 miliard korun tehdy hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Návrh původně počítal s rozpočtem Ministerstva obrany ve výši 85,4 miliard (.pdf, str. 14), komunisté však podporu zákona podmiňovali snížením armádního rozpočtu o 10 miliard, a zmíněná částka tak byla přesunuta do rozpočtové rezervy.

Andrej Babiš už 18. prosince po schválení zákona přislíbil, že k navrácení těchto 10 miliard zpět armádě dojde v lednu. Koncem ledna pak vláda schválila přesunutí částky z rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany ve výši 5 miliard korun.