Demagog.cz

Jana Černochová a Alexander Černý

Výdaje na obranu - takové bylo téma Speciálu Českého rozhlasu Plus, ve kterém se setkala předsedkyně s místopředsedou sněmovního Výboru pro obranu. Jana Černochová (ODS) a Alexander Černý (KSČM) mluvili zejména o 10 miliardách korun, které byly na návrh KSČM odebrány z obranného rozpočtu. Kolik peněz stát dává na obranu a kolik na slevy na jízdném? A co si o tom myslí komunisté? Dozvíte se v naší nejnovější analýze.

Ověřili jsme
Speciál ČRo Plus ze dne 8. února 2021 (moderátor Jan Burda, záznam)

11 ověřených výroků

Alexander Černý

Alexander Černý

Armáda by i po tom zkrácení, i kdyby to bylo o plných 10 miliard (…), tak by stále měla na investice víc peněz, než s jakými hospodařila v roce 2020. !

Ministerstvo obrany mělo v roce 2020 na investice více než 16 mld. Kč. Snížení letošního obranného rozpočtu o 10 mld. dle návrhu KSČM by vedlo ke škrtům v investicích, které by i tak zůstaly vyšší než vloni, ministerstvo by však muselo škrtat také v provozních výdajích.

skrýt celé odůvodnění

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 (.pdf) stanovil výdaje na obranu ve výši přibližně 75,5 miliard korun (str. 6). Z toho na kapitálové výdaje bylo vyčleněno 16,4 miliardy korun (sešit C, tabulka č. 6, str. 199). Částku, kterou armáda plánovala použít na investice, ministr obrany na počátku roku vyčíslil na více než 18 miliard korun.

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf), která byla Poslanecké sněmovně předložena 23. března 2020, změnila rozpočet mj. Ministerstvu obrany. Novelou se již na konci března částka 75,5 miliard korun snížila (.pdf, str. 1) na přibližně 72,6 miliardy korun. Největší část peněz byla odebrána z výdajové položky Zajištění obrany ČR silami Armády ČR (str. 5/17) se zdůvodněním (str. 7), že úspora vznikne „především odložením některých nákupů vojenské techniky, které vzhledem k současné situaci nejsou naprosto zásadní pro obranyschopnost České republiky“. Ministerstvo obrany nakonec vyčíslilo (.pdf, str. 12) velikost svých kapitálových výdajů v roce 2020 na 14,6 mld. Kč, na investice však šlo celkem 16,1 miliarda korun (str. 22).

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf) počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Kapitálové výdaje měly dle tohoto návrhu dosahovat 22,5 miliard korun (.pdf, sešit C, tabulka č. 6, str. 198). Na celkové investice ministr obrany Metnar plánoval (video, čas 12:03) vydat 25 miliard korun, přičemž 15 miliard se týká zakázek, u kterých již byla uzavřena smlouva.

Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy dle rozpočtu dosahují částky 75,4 miliardy korun.

Pozměňovací návrh zredukoval částku určenou na „zajištění obrany ČR silami Armády ČR“ o cca devět miliard korun. „Výdaje spojené s rozvojem systému obrany státu“ se snížily o přibližně 980 milionů korun. Tyto peníze se tedy přesunuly z armádních nákupů do rozpočtové rezervy. Nicméně ze zákona o státním rozpočtu vyplývá, že položka „zajištění obrany ČR silami Armády ČR“, která byla z podnětu komunistů snížena o devět miliard, je přibližně dvakrát vyšší než celkové plánované investiční prostředky, a její většina tedy spadá do neinvestičních výdajů. Implicitním záměrem pozměňovacího návrhu tedy je, aby Ministerstvo obrany snížilo výdaje nejen na investice, ale také na provozní výdaje.

Snížení výdajů armády o 10 miliard, ke kterému došlo v důsledku schválení pozměňovacího návrhu poslankyně Vostré, tak mohlo (a mělo) ministerstvo rozložit jak mezi náklady investičního, tak neinvestičního (provozního) charakteru. Záleželo by na konkrétním hospodaření ministerstva. Z vyjádření ministra obrany Metnara však jasně plyne (video, čas 12:03), že většina této sumy by měla být odebrána právě z investic.

Lze tak říci, že investice armády v roce 2021 se podle schváleného rozpočtu měly pohybovat minimálně na úrovni 15 miliard korun s tím, že pokud by se Ministerstvu obrany podařilo uspořit peníze v jiných oblastech, mohly investice tuto sumu přesáhnout. Ministerstvo obrany přitom vyčíslilo (.pdf, str. 22) své investice v roce 2020 na více než 16 miliard korun. Výrok Alexandra Černého tak hodnotíme jako zavádějící, protože podle schváleného rozpočtu by sice měla mít armáda v roce 2021 čistě na investice více než v roce předchozím, vyžadovalo by to však, aby ušetřila výraznou sumu ve výdajích provozního charakteru.

Závěrem dodejme, že uvedené výpočty (investice v minimální výši 15 mld. v roce 2021) se týkají situace za začátku tohoto roku, kdy bylo Ministerstvu obrany odebráno 10 mld. korun. V tomto kontextu pronesl Alexandr Černý svůj výrok. Premiér Andrej Babiš však již po odebrání peněz z obranného rozpočtu oznámil, že vláda začátkem ledna 2021 Ministerstvu obrany přesunutých 10 miliard korun vrátí. Tento závazek však vláda nedodržela, Ministerstvu vrátila na konci ledna pouze pět miliard korun, o zbylých pěti miliardách by měla rozhodnout v únoru.

Jana Černochová

Jana Černochová

Byli to oni, kteří říkali: „Pokud by se ty finanční prostředky do armády vracely a šly na platy, tak s tím problém nemáme.“ To říká pan předseda Filip, říkal mi to i pan kolega Luzar, se kterým jsem byla v nějaké debatě. !

Jana Černochová mluví o prostředcích, které byly dle požadavku KSČM odňaty Ministerstvu obrany. Komunisté požadují, aby byly použity na boj s pandemií covidu-19, což mohou být i odměny zapojeným vojákům, ne ale platy obecně.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 18. prosince 2020 návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2021. Pro něj hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Komunisté svou podporu rozpočtu podmiňovali škrty 10 miliard korun pro Ministerstvo obrany, které byly nakonec přesunuty do rozpočtové rezervy. Andrej Babiš přislíbil, že k navrácení této částky zpět do rozpočtu obrany dojde v lednu. Tento závazek však vláda nedodržela, ministerstvu vrátila na konci ledna pouze 5 miliard korun, o zbylých pěti miliardách chce rozhodnout pravděpodobně v únoru.

KSČM požadovala, aby se přesunuté finanční prostředky použily na pomoc v souvislosti s pandemií covidu-19 místo nákupu vojenské techniky. Miloslava Vostrá (KSČM) koncem roku uvedla, že „převedené peníze mohou samozřejmě být využity v resortu obrany, například pro vojáky, kteří pomáhají v nemocnicích“. 

Dle slov předsedy KSČM Vojtěcha Filipa z konce ledna pak finance mají jít na „odměny pro zdravotníky a vojáky, kteří v nemocnicích a dalších zařízeních pomáhají se zvládáním epidemie covidu“. Již v prosinci 2020 také Vojtěch Filip požadoval, aby byly peníze použity „spíše na to, že armáda pomůže zdravotníkům, sociálnímu systému v řešení pandemie covidu, než aby udělala nákupy“. O měsíc později pak hovořil o „krytí jiných povinností, které jsou ve zdravotnictví, anebo vůbec v boji proti covidu-19“.

debatě DVTV v prosinci poslanec KSČM Leo Luzar hovořil o navrácení peněz obraně v roce 2021 (video, čas 6:46), avšak ohledně vrácení těchto prostředků prostřednictvím platů armádě se nezmínil.

Představitelé KSČM se tedy opravdu vyjádřili, že finance přesunuté do rezervy rozpočtu by se mohly vrátit armádě, avšak pouze jako odměny pro vojáky pomáhající se zvládnutím pandemie covidu-19. Komunisté nevyjádřili souhlas s vrácením prostředků armádě podle plánu vlády nebo s jejich využitím na běžné platy v armádě, jak svým výrokem naznačuje poslankyně Černochová.

Alexander Černý

Alexander Černý

Ten meziroční nárůst na letošní rok (původně naplánovaný, pozn. Demagog.cz) byl opravdu extrémní. Tolik armáda přidáno nikdy v minulosti nedostala.

Před snížením výdajů na obranu počítal navrhovaný státní rozpočet na rok 2021 s výdaji ve výši 85,4 miliardy korun. Oproti předchozímu roku jde o zvýšení přibližně o 10 mld. Kč. Skutečně se jedná o nejvyšší meziroční nárůst rozpočtu Ministerstva obrany, jak uvádí Alexander Černý.

skrýt celé odůvodnění

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020 (.pdf) původně stanovil výdaje na obranu ve výši přibližně 75,5 miliard korun (str. 6). 

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2020 (.pdf), která byla Poslanecké sněmovně předložena 23. března 2020, poté změnila rozpočet mj. i Ministerstvu obrany. Novelou se tak na konci března částka 75,5 miliard korun snížila (.pdf, str. 1) na přibližně 72,6 miliard korun.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf) počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy dle rozpočtu dosahují částky 75,4 miliardy korun.

Před tímto snížením dosahoval meziroční nárůst rozpočtu Ministerstva obrany částky necelých 10 miliard korun. Jak dokládá přiložený graf, jedná se o nejvyšší nárůst rozpočtu Ministerstva obrany oproti předchozímu roku. 

Zdroj dat: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021.

Alexander Černý

Alexander Černý

Navíc jsme už jsme si tradičně zvykli, že nelze tu částku celou dočerpat. Kvituji s povděkem, že se tentokrát podařilo hodně, ale stejně byl na konci roku zůstatek kolem dvou miliard. Ještě v polovině října to bylo, já nevím, 15 miliard.

Ministerstvo obrany v loňském roce nespotřebovalo jen 1,8 miliard Kč, jedná se o nejnižší částku za posledních 5 let. Ještě v říjnu přitom mělo zůstatek 25 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo obrany nakonec v loňském roce hospodařilo se 76,1 miliardou Kč, z čehož bylo vyčerpáno 74,3 miliardy (97,5 % rozpočtu). Nespotřebovaných tedy ke konci roku 2020 zůstalo 1,8 miliard Kč, což představuje v porovnání s předchozími roky nejnižší částku za posledních 5 let.

Za rok 2019 resort obrany nespotřeboval 2,8 miliard Kč (při rozpočtu 71,1 miliarda), za rok 2018 3,5 miliard Kč (při rozpočtu 63,3 miliardy) a v letech 2017 a 2016 zůstalo více než 4 miliardy Kč (při rozpočtu 57,3, respektive 49,7 miliard). 

V loňském roce se navíc výše rozpočtu několikrát měnila. Ministerstvo obrany mělo původně dle plánů státního rozpočtu hospodařit se 75,5 miliardami Kč. Kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru se však resort v březnu vzdal 2,9 miliard. Nicméně po započtení všech disponibilních prostředků včetně mimorozpočtových zdrojů či nároků z nespotřebovaných výdajů za rok 2019 dosáhl rozpočet právě již zmíněných 76,1 miliard Kč.

Nespotřebovaných 1,8 miliard Kč pak představovaly jak mandatorní, tak provozní výdaje. V rámci mandatorních výdajů bylo v tomto směru ušetřeno 446 milionů Kč, a to převážně za nedočerpání příplatků za službu v zahraničí (kvůli menšímu počtu nasazených vojáků), za nižší výdaje na platy (kvůli utlumení některých činností) a pojistné. V rámci provozních nákladů nebylo spotřebováno celkem 542 milionů Kč. Kromě těchto výdajů pak nebylo dočerpáno 782 milionů Kč v oblasti programového financování, kdy se jednalo převážně o různé investiční akce.

Ještě v říjnu přitom ministerstvo vyčerpalo (.pdf) ze svého rozpočtu „pouze” 51,2 miliardy Kč, kdy tak zůstávalo nespotřebováno 25 miliard. Ke konci listopadu (.pdf) se pak jednalo o 17 miliard a na konci roku (.pdf) již zmíněných 1,8 miliard. Poslanec Černý tedy nevyčerpané prostředky za říjen neuvádí správně. 

Vzhledem k tomu, že v ostatních částech výroku má pravdu a u říjnové částky sám uvádí, že si jí není jistý, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Jana Černochová

Jana Černochová

Její vnitřní dluh je v tuto chvíli něco kolem 100 miliard korun (Armády ČR, pozn. Demagog.cz).

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat částku vnitřního dluhu Armády ČR. Ministerstvo obrany nám na náš dotaz sdělilo, že vnitřní dluh Armády ČR nevyčísluje.

skrýt celé odůvodnění

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám přesnou výši vnitřního dluhu armády nepodařilo dohledat. Můžeme však zmínit, že o vnitřním dluhu Armády ČR, který „přesahuje 100 a více miliard Kč“, hovořil například v červenci 2020 předseda ODS Petr Fiala v rozhovoru pro Armádní noviny. Že má armáda dluh ve výši 100 miliard korun, pak podle informací serveru czdefence.cz zaznělo také na neveřejném jednání Výboru pro obranu, jehož je Jana Černochová (ODS) předsedkyní. Nemůžeme však vyloučit, že na jednání o této sumě hovořila samotná Jana Černochová, která ji v médiích zmiňovala již dříve.

S dotazem ohledně přesné výše vnitřního dluhu armády jsme se tedy obrátili na Ministerstvo obrany a Generální štáb Armády ČR. Zatím jsme obdrželi odpověď od Ministerstva obrany, které však „pomyslný vnitřní dluh (…) nikdy takto nevyčíslilo, protože se jedná pouze o teoretický konstrukt, který nezohledňuje řadu faktorů ovlivňujících každoroční sestavovaní rozpočtu resortu obrany.“ 

Ministerstvo však připouští, že pokud bychom pomyslný vnitřní dluh armády chápali „jako prostý rozdíl v tom, jaké byly rozpočty Ministerstva obrany od vstupu do NATO, a jaké měly být, kdybychom ve všech letech dávali na obranu 2 % HDP, k čemuž jsme se tehdy zavázali, mohla by se jeho výše zřejmě orientačně skutečně blížit částce, kterou uvádí paní poslankyně Černochová a další odborníci na obranu a bezpečnost.“ 

Dodejme, že dle této definice vnitřního dluhu by nicméně celková částka od vstupu ČR do NATO v roce 1999 byla přibližně čtyřnásobná, než kolik uvádí poslankyně Černochová. Částka 100 mld. Kč tedy vyjadřuje spíše hodnotu „podinvestovanosti“ Armády ČR, nikoli rozdíl mezi reálnými celkovými výdaji (např. na platy) a výdaji, které by odpovídaly 2 % HDP. Hodnotu podinvestovanosti se nám však nepodařilo dohledat, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pro kontext uveďme, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 18. prosince 2020 schválila návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2021. Pro tento rozpočet se schodkem 320 miliard korun tehdy hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Návrh původně počítal s rozpočtem Ministerstva obrany ve výši 85,4 miliard (.pdf, str. 14), komunisté však podporu zákona podmiňovali snížením armádního rozpočtu o 10 miliard, a zmíněná částka tak byla přesunuta do rozpočtové rezervy.

Andrej Babiš už 18. prosince po schválení zákona přislíbil, že k navrácení těchto 10 miliard zpět armádě dojde v lednu. Koncem ledna pak vláda schválila přesunutí částky z rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany ve výši 5 miliard korun.

Jana Černochová

Jana Černochová

Pan premiér i pan ministr obrany slibovali, že se to stane 4. ledna (vrácení 10 mld. Kč armádě, pozn. Demagog.cz).

Ministr obrany Lubomír Metnar dříve uvedl, že návrh na převedení 10 miliard z rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu resortu obrany předloží vládě 4. ledna. O tom, že k přesunu této částky dojde začátkem ledna, hovořil také premiér Andrej Babiš.

skrýt celé odůvodnění

Při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021 KSČM prosadila odebrání 10 miliard armádě a převedení této částky do rozpočtové rezervy, čímž také podmiňovala podporu rozpočtu. Ministr obrany Lubomír Metnar schválení konečné verze státního rozpočtu, která tak místo vládou navrhovaných 85,4 miliard (.pdf, str. 14) počítá s rozpočtem armády ve výši 75,4 miliard Kč, označil za nutný kompromis. Přislíbil také, že 4. ledna, na prvním jednání vlády v roce 2021, předloží návrh na vrácení těchto 10 miliard zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. 

Také premiér Andrej Babiš v prosinci minulého roku v této souvislosti mluvil o kompromisu a o tom, že hned v lednu „co nejrychleji“ dostane armáda peníze zpět. Na tiskové konferenci po schválení rozpočtu konkrétně uvedl (video, čas 04:55:25): „(…) přesunutí části peněz z rozpočtu Ministerstva obrany do rozpočtové rezervy je dočasné. (…) Předpokládám, že v lednu co nejrychleji je tam vrátíme.“

Na jednání vlády 4. ledna, které dříve zmiňoval ministr Metnar, se tak však nestalo. Premiér Babiš k tomu na začátku ledna uvedl: „Určitě armádě ty peníze vrátíme v lednu, je pravda, že původně to bylo v plánu od 4. ledna, ale z nějakých technických důvodů se to posouvá.“

Na závěr pro úplnost dodejme, že k navrácení celé částky z rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany prozatím nedošlo. Vláda však na mimořádné schůzi 27. ledna 2021 odsouhlasila (.pdf) přesun poloviny této sumy, tedy pět miliard korun.

Alexander Černý

Alexander Černý

Mají (Armáda ČR, pozn. Demagog.cz) celou řadu zakázek, které ještě nejsou smluvně uzavřeny. A tam jde o zhruba 10 miliard.

Smluvně uzavřené investiční zakázky Ministerstva obrany ČR mají hodnotu 15 miliard korun. Zbylých 10 miliard je určeno na již rozběhnuté zakázky, které mají být v roce 2021 zasmluvněny a částečně či celkově zaplaceny.

skrýt celé odůvodnění

Výrok Alexandera Černého se týká financování české armády. Konkrétně reaguje na otázku, na čem by eventuálně mohla česká armáda ušetřit vzhledem ke stále chybějícím pěti miliardám korun v jejím rozpočtu. Obavy o budoucí investice a zakázky v souvislosti s možným ohrožením modernizace armády zmínili dva bývalí náčelníci generálního štábu, a to Petr Pavel a Jiří Šedivý. Konkrétně Jiří Šedivý poukázal na slova ministra obrany Metnara, že investice na příští rok jsou z velké části smluvně zavázány. 

Zmíněné obavy o modernizaci a rozvoj armády nastínil v rozhovoru na ČT i ministr obrany Metnar (video, čas 12:03) v listopadu roku 2020, kdy se o možných škrtech v armádním rozpočtu na žádost komunistů teprve spekulovalo. Metnar konkrétně zmiňuje částku 25 miliard, která je plánována na investice, přičemž 15 miliard se týká zakázek, u kterých již byla uzavřena smlouva. Dodává (video, čas 16:02), že projekty týkající se modernizace se navíc uzavírají na 3 až 5 let a je běžné, že se na počátku platí záloha.

Pro získání bližších informací jsme kontaktovali odbor komunikace Ministerstva obrany ČR. Ředitel odboru Jan Pejšek uvedl, že proces armádních zakázek je oproti jiným specifický a celková realizace jednotlivých projektů se pohybuje v řádu několika let. Potvrdil již zmíněný výrok ministra obrany Metnara, že z armádního rozpočtu je na investice určeno 25 miliard korun, přičemž 15 miliard korun je určeno na splátky již dříve uzavřených smluv, které se týkají například nákupu vrtulníků, radarů nebo obrněných vozidel TITUS.

Jan Pejšek dále uvedl, že zbylých 10 miliard je určeno na více než 200 naplánovaných či již rozběhnutých zakázek, které by měly být v roce 2021 zasmluvněny a u kterých má být zaplacena buď první splátka či v případě menších nákupů uhrazena částka celá. Jako příklad uvedl pořízení bojových vozidel pěchoty v celkové hodnotě 50 miliard. Harmonogram tohoto projektu je naplánován až do roku 2028 a v roce 2021 má být uhrazena první splátka ve výši 4,2 miliardy. Dodává, stejně jako výše zmínění, že chybějících 10 miliard by znamenalo pozastavení modernizace armády a přerušení rozběhnutých projektů, přičemž potřebnou techniku by tak vojáci mohli dostat s několikaletým zpožděním.

Alexander Černý

Alexander Černý

(…) jsme měli rozpočet na obranu kolem 42, 43 miliard (…) teď máme dvojnásobný rozpočet.

V roce 2012 odpovídala výše rozpočtu Ministerstva obrany částce 43,5 mld. Kč, v dalších dvou letech pak 42 mld. Kč. Rozpočet na obranu pro rok 2021 činí k 8. únoru 80,4 mld. Kč. Alexander Černý tedy správně uvádí, že nyní je na obranu vyčleněn přibližně dvojnásobný rozpočet.

skrýt celé odůvodnění

Rozpočet ČR na obranu se okolo částky 42 miliard korun pohyboval vícekrát. Například v roce 1999, kdy se podle zákona o státním rozpočtu jednalo o cca 41,5 miliardy korun. Alexander Černý však má pravděpodobně na mysli období let 2012 až 2014, právě v té době totiž výdaje Ministerstva obrany přibližně odpovídaly částkám zmiňovaným ve výroku. V roce 2012 to dle zákona o státním rozpočtu bylo konkrétně 43,5 miliard korun, v roce 2013 42,1 miliarda korun a v roce 2014 se jednalo o takřka shodnou částku 42,0 miliard.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci svého pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy dle současného znění zákona o státním rozpočtu dosahují částky 75,4 miliardy korun.

Uveďme, že snížení rozpočtu Ministerstva obrany o zmíněných 10 miliard korun bylo podmínkou KSČM pro podporu státního rozpočtu na rok 2021, jehož schodek činí 320 miliard korun. Vláda nicméně po schválení novely zákona o státním rozpočtu následně slíbila, že začátkem ledna 2021 Ministerstvu obrany 10 miliard korun vrátí zpět. Ke dni rozhovoru 8. února 2021 tak vláda neučinila, pouze na mimořádné schůzi konané 27. ledna 2021 odsouhlasila (.pdf) přesun pěti miliard korun z vládní rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany.

Rozpočet ministerstva obrany na rok 2021 nyní odpovídá výši 80,4 miliardy korun. Nejedná se o přesný dvojnásobek částky 42 či 43 miliard, Alexander Černý se však vejde do 10% tolerance, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jana Černochová

Jana Černochová

Stát rozhazoval finanční prostředky do různých projektů, které vesele podporovala Komunistická strana – například jízdné zdarma.

Poslanec KSČM Jiří Dolejš k vládnímu návrhu zvýšení slev na jízdné uvedl, že komunisté i taková dílčí zlepšení vítají. Vláda v roce 2018 zvýšila slevy na jízdné v autobusech a vlacích pro cestující ve věku od 6 let do 18 let, studenty do 26 let a lidi nad 65 let na 75 %.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Černochová zde má pravděpodobně na mysli slevu 75 % na jízdné v autobusech a vlacích pro cestující ve věku od 6 let do 18 let, studenty do 26 let a lidi nad 65 let, kterou vláda schválila již v roce 2018. Doplňme, že s účinností od začátku roku 2020 následně došlo k úpravě podmínek pro dopravce a k zastropování proplácených slev. V roce 2019 stály tyto slevy státní kasu 5,78 miliard korun.

Na stránkách vlády je uvedeno, že 27. března 2018 byly tyto slevy vládou schváleny (bod B, 19) po předložení návrhu tehdejším ministrem dopravy Danem Ťokem

Podle článku serveru Echo24 ze 14. března 2018 tento návrh vítali komunisté a s lehkou mírou opatrnosti i sociální demokraté a KDU-ČSL. Poslanec za KSČM Jiří Dolejš pro tento server také uvedl: „(…) Vítáme i taková dílčí sociální zlepšení, i když dopravní obslužnost vyžaduje důslednější řešení. Od údržby pražských mostů přes krajské dopravní podniky až po řešení dluhů na regionálních komunikacích druhé a třetí třídy.“ Z jeho vyjádření lze tedy soudit, že zvýšení slev na jízdné pro děti, studenty a lidi starší 65 let KSČM vítala.

Další relevantní zmínky představitelů KSČM podporující slevy na jízdném se nám nepodařilo dohledat. Zda slevy ve vyjádření pro Echo24 vítal Jiří Dolejš „vesele“ pochopitelně nevíme, pravdou však je, že se o slevách vyjádřil pozitivně, a výrok Jany Černochové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jana Černochová

Jana Černochová

Víte, kolik stojí ročně jízdné zdarma? 6 miliard korun.

Jana Černochová zde nejspíše odkazuje na slevy na jízdné pro děti, studenty do 26 let a lidi nad 65 let. Tyto skupiny obyvatel mají 75% slevu na jízdné na vnitrostátních a regionálních autobusových a vlakových linkách. Stát dopravcům proplatil za rok 2019 téměř 5,8 mld. korun.

skrýt celé odůvodnění

Od září roku 2018 fungují takzvané slevy na jízdné pro cestující ve věku od 6 let do 18 let, studenty do 26 let a lidi nad 65 let. Tyto slevy platí pouze na vnitrostátních dálkových a regionálních linkách a v prostředcích městské hromadné dopravy, které zajíždějí až za hranice měst. Podle Ministerstva dopravy měla tato sleva pomoci sociálně slabším skupinám lidí, které mají omezenou možnost využívat hromadnou dopravu, a tím pádem jí umožnit častěji cestovat vlaky a autobusy.

Za rok 2020 zatím nejsou zveřejněna data, kolik stát zaplatil na slevách na jízdné. Ministryně financí Alena Schillerová nicméně v srpnu 2020 uvedla, že podle odhadů resortů dopravy a financí stát ušetřil za první měsíce koronavirové pandemie až 1,5 miliardy korun.

V roce 2019 vyšlo stát proplacení slev na jízdné na 5,78 miliardy korun. Uvádí se, že nejvíce z této částky čerpaly České dráhy, a to 2,58 miliardy korun. Dále to byl RegioJet, který od státu dostal 389 milionů korun. Z autobusových dopravců pak nejvíce dostal Student Agency, 183 milionů korun. 

Od 1. ledna 2020 Ministerstvo dopravy zavedlo kompenzační strop stanovený podle počtu ujetých kilometrů. Stát tímto opatřením chce předejít případům, kdy tyto kompenzace byly zneužívány přepravci, kteří zvyšovali ceny u státem částečně proplácených jízdenek, aby jim byla proplacena větší kompenzace. 

I přesto, že poslankyně Černochová uvádí, že se jednalo o jízdné zdarma, hodnotíme tento výrok, jako pravdivý, protože se zde primárně jedná o částku vyplácenou státem, která se vejde do naší stanovené odchylky 10 %.

Jana Černochová

Jana Černochová

Pan premiér přislíbil, že do konce února ty finanční prostředky budou vráceny.

Premiér Andrej Babiš řekl, že o sumu 5 miliard, která byla přislíbena rozpočtu Ministerstva obrany, „vojáci nepřijdou“. Neslíbil ovšem, že se tak stane do konce února. Pouze se vyjádřil, že předpokládá vrácení do tohoto termínu.

skrýt celé odůvodnění

Při schvalování státního rozpočtu pro rok 2021 vláda vyhověla požadavku KSČM a snížila částku původně plánovanou pro armádu o 10 miliard Kč. Tyto peníze vláda přesunula do rozpočtové rezervy, ale tvrdila, že hned v lednu je opět vrátí do rozpočtu armády. Na jednání vlády 4. ledna k vrácení nedošlo. Až 27. ledna vláda schválila vrácení poloviční částky, tj. 5 miliard Kč. Sněmovní výbor pro obranu vyzval vládu, aby do konce února armádě vrátila i druhou polovinu peněz. 

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že poslankyně Černochová svůj výrok pronesla v kontextu diskuse o vrácení zbývajících 5 miliard do armádního rozpočtu. Premiér Babiš se k vrácení této sumy Ministerstvu obrany vyjádřil několikrát. Pro Českou televizi na konci ledna neurčitě uvedl (čas 13:35), že zbylých 5 miliard „se vyjasní po analýze nároků jednotlivých resortů včetně obrany, předpokládám, že to bude příští měsíc“. Jasnější vyjádření zaznělo z jeho úst pro CNN Prima News, když uvedl (čas 0:23): „(…) vojáci o tu částku nepřijdou, teďka je otázka jen toho načasování, já předpokládám, že by to mělo být příští měsíc.“

Jak plyne z druhé uvedené citace, Babiš skutečně slíbil vrátit sumu 5 miliard Ministerstvu obrany. Slib, že se tak stane do konce února, z jeho slov nezazněl. Babiš svá slova formuloval jinak – pouze předpokládá, že k vrácení dojde v únoru, žádný termín však neslíbil. V tomto smyslu tedy poslankyně Černochová posouvá jeho vyjádření, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.