Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

(...) korunovými dluhopisy, se kterými navíc přišel Kalousek, a Sobotka pro ně hlasoval.
Právo, 30. dubna 2021

Tento výrok byl ověřen jako

nepravda

Zkrácené odůvodnění

Legislativa umožňující vydávání korunových dluhopisů existovala již od 90. let, do praxe ovšem tento postup zavedl až Miroslav Kalousek jako ministr financí. Bohuslav Sobotka však pro znovuzavedení ustanovení umožňující korunové dluhopisy nehlasoval.

Plné odůvodnění

Legislativa umožňující vydávání korunových dluhopisů existovala v českém právu již od 90. let. Na tvorbě těchto ustanovení se Miroslav Kalousek ani Bohuslav Sobotka nepodíleli. Nicméně v roce 2011 Miroslav Kalousek z pozice ministra financí opětovně zavedl ustanovení o nedanění korunových dluhopisů. Následně vydal sérii státních korunových dluhopisů, čímž tento postup legitimizoval. Není ovšem pravda, že by pro znovuzavedení nedanění korunových dluhopisů hlasoval Bohuslav Sobotka, protože se hlasování nezúčastnil.

Problematika korunových dluhopisů spočívá v tom, že v případě, kdy úrok u každého korunového dluhopisu není vyšší než jedna koruna, daň se automaticky zaokrouhlí dolů (tj. na nulu) a z celého dluhopisu se tedy nemusí odvádět žádná daň. „A pokud celou, dejme tomu, stomilionovou emisi rozdělíte místo jednoho stomilionového dluhopisu na sto milionů jednokorunových dluhopisů, je výsledná daň součtem sta milionů nul, a tudíž nulová,“ přibližuje problematiku děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické Ladislav Mejzlík.

Nedanění korunových dluhopisů bylo zákonem umožněno již od první poloviny 90. let, a to na základě dvou ustanovení. Jedno z nich umožňovalo danit dluhopisy stejného emitenta jednotlivě. Druhé ustanovení zakládalo pravidlo, podle kterého se daň zaokrouhlovala směrem dolů. V té době však Miroslav Kalousek působil jako náměstek na Ministerstvu obrany a tvorbu usnesení mu tak nelze připsat. Zároveň tehdy Bohuslav Sobotka ještě nebyl poslancem, jelikož se stal členem Poslanecké sněmovny až v červnu 1996, a tak nemohl pro tyto zákony hlasovat.

V roce 2009 (s účinností od 2011) byl zrušen zákon o správě daní a poplatků, v němž bylo obsaženo i ustanovení zavádějící zaokrouhlovaní směrem dolů. Zákon byl nahrazen daňovým řádem, který byl navržen tehdejším ministrem financí Kalouskem. Nový daňový řád neobsahoval ustanovení umožňující zaokrouhlení směrem dolů, ale pouze obecné pravidlo, podle něhož se zaokrouhlovalo směrem nahoru. Následně však byla takto vybraná daň subjektům vrácena s odůvodněním, že při této změně zákonů došlo k vytvoření dvojího rozporného postupu. Ministr financí Kalousek poté předložil novelu zákona o daních z příjmů, která opět zaváděla pravidlo zaokrouhlování daně dolů, čímž bylo opětovně umožněno nedanění korunových dluhopisů. Hlasování o této novele se však tehdejší poslanec Bohuslav Sobotka nezúčastnil.

Ovšem již tři měsíce po účinnosti této novely byla navržena další změna zákona o dani z příjmů, tentokrát vládou zastoupenou Ministerstvem průmyslu a obchodu. V průběhu schvalování této novely bylo pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 4) hospodářského výboru Poslanecké sněmovny opět zavedeno zaokrouhlení dividendového příjmu nahoru, což v praxi znamenalo zdanění korunových dluhopisů. Novela vstoupila v účinnost v červenci 2012.

V mezidobí, tedy od poloviny roku 2011 do poloviny roku 2012, Miroslav Kalousek vydal několik sérií nedaněných korunových dluhopisů. Podle serveru Kurzy.cz byl stát prvním emitentem takových papírů, a to v roce 2011, kdy byl Kalousek ministrem financí. To spustilo vlnu dalších emisí zejména ze strany soukromých subjektů, a vzestup na konci roku 2011 následovalo markantní vyvrcholení na konci roku 2012. Od roku 2013 totiž měly být nově úroky z těchto dluhopisů zdaněny výše zmíněným návrhem z pera MPO. Lze tedy říci, že tehdejší ministr financí Kalousek státní emisí korunových dluhopisů legitimizoval takovýto postup.

Pro úplnost dodejme, že od konce roku 2016 čelil tehdejší ministr financí Babiš podezření z krácení daně, k němuž mělo dojít odkoupením korunových dluhopisů od firmy Agrofert, jež nebyly daněny. Finanční správa však žádný daňový únik neodhalila. Zároveň Babiš jako ministr financí podal pozměňovací návrh (.pdf), podle něhož by měly být zdaněny korunové dluhopisy, které majitelé koupili od svých firem. Novela, k níž svůj návrh připojil, ovšem nebyla schválena. Kauza okolo nezdaněných korunových dluhopisů ovšem způsobila neshody v tehdejší koalici ČSSD s ANO a byla jedním z hlavních důvodů odvolání Andreje Babiše z funkce ministra financí v květnu 2017.

Výrok jsme zmínili

Ověřeno

Andrej Babiš o svém střetu zájmů

Právo, 30. dubna 2021

Premiér Babiš v rozhovoru pro deník Právo mluvil o úspěších své vlády, závěrech Evropské komise k jeho střetu zájmů, ale také o tom, kdo všechno mu škodí. Dva muži s iniciály MK a BS údajně přišli s tzv. lex Babiš i s korunovým...