Demagog.cz

Vít  Rakušan
Vít Rakušan
Myslím si, že je nehorázné (...) dávat dvacet miliard korun do nového stavebního úřadu. Hospodářské noviny, 8. září 2021

Tento výrok byl ověřen jako zavádějící

Odůvodnění

Jednorázové náklady na reorganizaci systému a vznik Nejvyššího stavebního úřadu jsou odhadovány na 1,4 mld. Kč. Náklady by mohly přesáhnout 20 mld. při výstavbě nových budov pro všechny stávající úředníky stavebních úřadů. Počítá se ale s pronájmem prostor od státních organizací.

Výrok poslance Rakušana se týká nového stavebního zákona, definitivně schváleného Poslaneckou sněmovnou dne 13. července 2021, s účinností od 1. července 2023. Mezi změny, které má nový stavební zákon přinést, patří například oddělení systému stavebních úřadů od samospráv nebo zrychlení stavebního řízení.

Podle Ministerstva pro místní rozvoj „rekodifikace povede z institucionálního hlediska k vybudování nové dvoučlánkové soustavy stavebních úřadů tvořené Nejvyšším stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady se sídlem v jednotlivých krajích“.

Nový stavební zákon počítá se vznikem nového Nejvyššího stavebního úřadu (§ 15 a násl.), který má být ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění. Nejvyšší stavební úřad ani jeho ekvivalent dosud v České republice neexistoval. Půjde tedy o nový úřad.

Se vznikem nového úřadu a vytvořením nové struktury se logicky pojí otázka zajištění prostor, ve kterých budou úřady sídlit. Důvodová zpráva (.pdf, str. 161 a násl.) a Hodnocení dopadů regulace RIA (str. 1/392) počítá s pronájmem nových prostor například od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo od Správy železnic (str. 202).

Ministerstvo pro místní rozvoj potom uvádí: „Budeme usilovat o to, aby všichni úředníci seděli dál tam, kde jsou a pro občana se změnila snad jen ta cedule na dveřích. Žádné vícenáklady v řádu desítek miliard tedy rozhodně nepotřebujeme.“

Plán oddělit jednotlivé stavební úřady od samospráv a přitom zanechat dané úředníky na současném místě kritizuje Dopadová studie rekodifikace stavebního práva (.pdf), kterou zpracovalo v roce 2019 Ministerstvo vnitra. Podle ní nebude možné využít pro jednotlivé stavební úřady současné prostory samospráv, protože by to přineslo „mimořádné problémy v oblasti IT, provozu, sdílení služeb (…)“ (str. 32). V této studii najdeme výpočty nákladů na zajištění nových prostor jak pro Nejvyšší stavební úřad, tak pro celou strukturu stavebních úřadů.

Studie obsahuje takzvanou maximalistickou variantu, dle které by náklady dosáhly až 25,4 miliardy korun, a to v případě, že by se stavěly prostory pro všechny stávající úředníky stavebních úřadů (nikoli tedy jen pro úředníky nového Nejvyššího stavebního úřadu) takzvaně na „zelené louce“ (str. 34). Tato varianta by nastala, pokud by se nepodařilo zajistit žádný prostor pronájmem. Kromě úřadu samotného počítá Ministerstvo vnitra v této variantě také s vybudováním spisoven za 3,5 mld. Kč. 

Co se týče hodnocení výroku, je nutné zvážit obě možné interpretace výroku Víta Rakušana: 1) novým úřadem je myšlen pouze Nejvyšší stavební úřad, 2) novým úřadem je myšlena celá nová struktura stavebních úřadů.

Pokud Vít Rakušan myslel „novým stavebním úřadem“ pouze Nejvyšší stavební úřad, tak i dle nejpesimističtějšího scénáře Dopadové studie (výstavba) by náklady dosáhly 527 milionů Kč (.pdf, str. 33), jedná se však o odhad vypočítaný na základě ceny výstavby radnic na Praze 7 a 12, kde jsou ceny nemovitostí pochopitelně vyšší než v jiných městech. Analýza RIA uvádí (.pdf, str. 2/393) jednorázové náklady ve výši 1,4 miliardy Kč – ty ale zahrnují i náklady spojené s ICT či nákupem nových automobilů. Pro úplnost dodejme, že v současné době dochází dle serveru Seznam zprávy k vytipování vhodných budov v Ostravě. K výstavbě se tedy přistupovat pravděpodobně nebude.

Pokud bychom výrok interpretovali tak, že „novým stavebním úřadem“ je celá struktura stavebních úřadů, potom je pravda, že dle nejpesimističtějšího scénáře by náklady dosáhly více než 20 miliard. Tento scénář je však pouze krajní variantou a nastal by pouze tehdy, kdyby se státu nepodařilo sehnat žádné budovy k pronájmu. Jak však již bylo řečeno výše, důvodová zpráva uvádí například možnost pronájmu objektů od Správy železnic (uvádí, že existuje okolo 1 200 potenciálně vhodných objektů). Vít Rakušan ale svým tvrzením naznačuje, že vláda reálně počítá s vynaložením této částky. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Závěrem uveďme, že na straně státu navíc dojde k úsporám na poplatcích poskytovaných krajům na výkon přenesené působnosti (.pdf, str. 202).