Pan prezident Havel s komunisty ani jako prezident nejednal.
Václav Havel jako prezident jednání se zástupci KSČM odmítal. První oficiální pozvání na Hrad předseda strany Filip dostal až od prezidenta Klause.
Vztah prezidenta Havla ke KSČM bývá označován jako ignorace či odmítání. Zmiňuje se, že jednání s představiteli této strany odmítal.
I přesto lze v dobovém tisku nalézt zmínky o tom, že setkání představitelů KSČM s prezidentem Havlem nebylo úplně vyloučené. Například v červenci 1998 po sněmovních volbách tehdejší prezidentův poradce Jiří Pehe uvedl: „Pan prezident je flexibilní politik, který si dokáže sednout za jednací stůl i s komunisty, pokud to přispěje ke konstruktivnímu řešení.“ (Týden, 20. července 1998).
K tomuto setkání ale nakonec nedošlo. V lednu 1999 například Havel jednal s představiteli všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně – s výjimkou komunistů (Právo, 26. ledna 1999). „Zve si ty strany, se kterými cítí porozumění v programových věcech,“ uvedl tehdy prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Přístup Václava Havla dlouhodobě kritizovali právě představitelé KSČM. Tehdejší předseda strany Miroslav Grebeníček na to Právu řekl, že zatímco Miloš Zeman už v čele Sněmovny dokázal komunikovat s celým politickým spektrem, prezidentovi tato vlastnost chybí. „Zdá se, že v této věci se už nikdy nezdokonalí. Jenom prokazuje, že není prezidentem všech občanů,“ dodal Grebeníček.
První oficiální pozvání na Hrad obdržel předseda KSČM Vojtěch Filip až v červenci roku 2006, tedy již od prezidenta Václava Klause. Tato schůzka je vnímána také jako částečná legitimizace této do té doby prezidentem opomíjené strany. Uveďme však, že Václav Klaus se s představiteli KSČM setkával již dříve, většinou v rámci jednání všech parlamentních stran. Právě změna v prezidentském křesle pomohla straně dostat se z pomyslné politické izolace, neboť její zástupci mohli znovu jednat s prezidentem. V prezidentské volbě přitom KSČM podporovala Klausova protikandidáta Miloše Zemana (Lidové noviny, 23. ledna 2003).
