Tento výrok byl ověřen jako

Ustavující schůze nové Poslanecké sněmovny započala v úterý 8. listopadu. Tajná volba předsedy sněmovny má proběhnout ve středu 10. listopadu. Volební komise, která volbu zaštiťuje, neobdržela do daného termínu jiné nominace, než Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09), na jejímž jméně se shodli zástupci rodící se koalice, a právě Karla Havlíčka (ANO).

Nominace ministra Havlíčka je však problematická, protože pozice ve vládě se neslučuje s některou z funkcí v čele Sněmovny. Ústava České republiky, konkrétně její článek 32, říká: „Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí.“ Karel Havlíček v současnosti ministerskou funkci zastává, přesněji je stále ministrem dopravy a ministrem průmyslu a obchodu, a nemůže tak být zároveň předsedou Sněmovny.

O tom, jestli vůbec může Sněmovna rozhodnout, zda by se ministr mohl stát předsedou nebo místopředsedou Sněmovny, píše v komentáři k Ústavě Jindřiška Syllová. Ta k článku 32 píše následující: „Ustanovení žádným způsobem nesankcionuje případné nabytí funkce neslučitelné podle čl. 32 členem vlády. Ve skutečnosti jde o zákaz volby člena vlády do této neslučitelné funkce (nevolitelnost)“ (Jindřiška Syllová, Komentář k Ústavě ČR, 2016, str. 367). To, že člen vlády nesmí být do funkce ve vedení Sněmovny či Senátu ani volen, vyplývá také z důvodové zprávy k Ústavě.

Později to potvrdil také legislativní odbor Poslanecké sněmovny. „Předpokladem pro to, aby poslanec – člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ stojí ve stanovisku sněmovních právníků. Podmínka musí být podle legislativců splněna ještě před samotnou volbou. K Havlíčkově volitelnosti do čela Sněmovny by podle stanoviska nevedlo ani to, pokud by čestně prohlásil, že by se po zvolení vzdal vládních funkcí.