Pak koaliční program říká, (že by mohlo dojít ke zvýšení, pozn. Demagog.cz) (...) u některých typů daní, jako jsou spotřební daně – se dělají pravidelné úpravy té sazby, i v souvislosti s tím, jak třeba k tomu přistupují státy okolo nás.
Vládní koalice ve svém programu a veřejných vyjádřeních připouští úpravy spotřebních daní vč. jejich zvýšení. Sazby spotřebních daní byly v minulosti opravdu stanovovány s přihlédnutím k politice sousedních zemí a EU.
Předně uveďme, že tímto výrokem Marian Jurečka odpovídal na otázku moderátora (audio, čas 13:18), která se týkala zvyšování daní. Jurečka v reakci uvedl, že vláda Petra Fialy nechce zvyšovat celkovou daňovou kvótu (tedy poměr výnosu daní, cel a pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení k HDP). K tomu dodal, že by nicméně podle koaličního programu mohlo dojít k úpravě výše spotřební daně, a poukázal na to, že k úpravám sazeb spotřební daně již docházelo dříve. V první části našeho hodnocení se proto zaměříme na to, zda koaliční program skutečně mluví o možném zvyšování spotřební daně, ve druhé části pak na to, zda opravdu dochází k jejím pravidelným úpravám.
Upřesněme, že spotřební daň se vztahuje především na alkohol, tabákové výrobky a minerální oleje (např. benzin a naftu), v širším pojetí zahrnuje také daň z pevných paliv, ze zemního plynu a z elektřiny, tedy tzv. energetické daně.
Koalice Spolu a PirSTAN ve svém volebním programu (.pdf, str. 18) k tomuto tématu píše, že „spotřební daně budou zohledňovat škodlivost“. Ačkoli se jedná o poměrně neurčitou formulaci, na což dříve poukazoval například zpravodajský web E15.cz, lze usuzovat, že koaliční program opravdu úpravy spotřební daně připouští.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy k tomuto programovému bodu uvedl (video, čas 27:55), že by se výše spotřební daně na různé komodity měla určovat podle jejich míry škodlivosti, a částečně připustil i její zvýšení. Možné zvyšování spotřební daně zmínil v prosinci i ekonomický expert ODS Jan Skopeček: „Nezvyšovat daně byl náš jasný slib ve volbách. Jedinou výjimkou jsou harmonizované daně, kdy směrnice Evropské unie občas vyžadují aktualizaci daní kvůli kurzovým pohybům, například u spotřební daně na tabák.“
Vliv okolních států a EU
Na harmonizaci spotřebních daní se společně dohodly členské státy Evropské unie. Ta také stanovuje jejich minimální sazbu, pod kterou nesmí výše spotřební daně klesnout. Členský stát nicméně smí nad rámec této minimální sazby uvalit na komodity podléhající spotřební dani i vyšší sazby.
Česká legislativa se tedy částečně podřizuje směrnicím EU. V případě úpravy těchto směrnic se tak změní i české sazby spotřební daně. V roce 2021 se například v rámci EU diskutovalo o tom, že by nově mohla být v rámci unijní směrnice zavedena i minimální sazba spotřební daně na tzv. zahřívané tabákové výrobky, která by mohla být stejně vysoká jako u ostatních tabákových výrobků. V případě zavedení takto vysoké minimální sazby by poté muselo dojít k úpravě českého zákona, protože spotřební daň na tyto výrobky je v ČR v současnosti nižší než u tradičních tabákových komodit (.pdf, str. 117) a také nižší než jejich unijní minimální sazba.
Dodejme také, že minimální sazby spotřební daně Evropská unie stanovuje v eurech. Při zvýšení kurzového ukazatele koruny k euru (tedy „slabší koruně“) by tak teoreticky mohlo dojít k situaci, kdy by česká sazba daně po přepočtu na eura byla nižší než minimální hranice daná Evropskou unií. Za těchto okolností by proto také muselo dojít k aktualizaci českých sazeb spotřební daně, jak tomu bylo například v roce 2014 (.pdf, str. 4).
Co se týče souvislosti změn spotřební daně a situace v zahraničí, výši sazeb v okolních státech uvádělo jako argument pro navyšování spotřební daně z lihu v ČR například Ministerstvo financí v jednom ze svých dokumentů (.pdf, str. 1) z roku 2019. Zmiňovalo především Německo a Polsko, kde byly tyto sazby přibližně o 200 €/hl vyšší než tehdy platná sazba v České republice, která tehdy odpovídala (.pdf, str. 6) 28 500 Kč/hl (tedy cca 1 106 €/hl při přepočtu podle tehdejšího kurzu). Později tak byla česká sazba zvýšena na 32 500 Kč/hl etanolu. Dodejme, že vláda Andreje Babiše tehdy navýšení daně z alkoholu odůvodňovala mimo jiné také tím, že jej doporučuje (.pdf, str. 18) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Na závěr tedy shrňme, že koaliční program vládní pětikoalice skutečně připouští možné úpravy – tedy i zvyšování – spotřební daně. K jejím úpravám také v průběhu let dochází především kvůli změnám směrnic EU, ale například také ve spojitosti se situací v zahraničí. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.
Ministr práce a sociálních věcí byl hostem Interview Plus, rozhovor sice pokrýval agendu jeho resortu, řeč byla ale zejména o veřejných financích. Marian Jurečka totiž mluvil o pomoci domácnostem zasaženým rostoucí cenou energi...