Marian Jurečka o důchodech, platech a finanční pomoci státu

Ministr práce a sociálních věcí byl hostem Interview Plus, rozhovor sice pokrýval agendu jeho resortu, řeč byla ale zejména o veřejných financích. Marian Jurečka totiž mluvil o pomoci domácnostem zasaženým rostoucí cenou energií, podpůrných programech pro podnikatele a zaměstnavatele, důchodech či platech ve veřejné sféře.

Ověřili jsme

Interview Plus ze dne 17. ledna 2022 (moderátor Jan Bumba, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí

0
0

Výroky

Ekonomika 3 výroky
Energetika 3 výroky
Evropská unie 3 výroky
Koronavirus 5 výroků
Poslanecká sněmovna 2 výroky
Rozpočet 2022 5 výroků
Sněmovní volby 2021 2 výroky
Sociální politika 8 výroků
Pravda 17 výroků
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 1 výrok

Marian Jurečka

Je tady určitá studie, kterou dělal tým Daniela Prokopa a která mluví o tom, že by potenciálně v České republice mohlo být 220 až 280 000 domácností, které by v tom roce 2022 mohly být těmi, kteří by mohli využít příspěvek na bydlení a tu pomoc v rámci této energetické krize.
Sociální politika
Energetika
Rozpočet 2022
Pravda
Jedná se o odhad Ministerstva práce a sociálních věcí, který však skutečně vychází ze studie Daniela Prokopa.

Ve studii (.pdf, str. 14–15) z prosince 2021, kterou zpracoval sociolog Daniel Prokop s dalšími autory PAQ Research, se hovoří o zvýšení počtu domácností, pro které jsou výdaje na bydlení velkou zátěží a které mají nárok na státní příspěvek na bydlení. V roce 2021 na něj mělo nárok 16 % domácnosti. Jejich počet by se podle studie mohl v roce 2022 v důsledku zdražení energií zvýšit na 21 %. Studie nicméně zmiňuje i to, že v současnosti podporu z různých důvodů využívá pouze čtvrtina domácností, které na ni mají nárok (podle Zprávy o vyloučení z bydlení 2021 je tento poměr pouze pětinový (.pdf, str. 30)).

Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) pobíralo příspěvek na bydlení za prvních 11 měsíců roku 2021 v průměru 145 tisíc (.pdf, vždy str. 11) domácností. Při zachování čtvrtinové míry využívání příspěvku mezi domácnostmi, které na něj mají nárok, by při nárůstu z 16 na 21 % mohlo v roce 2022 příspěvek využít 191 tisíc domácností. Autoři studie ale předpokládají, že míra využívání příspěvku může vzhledem ke zvyšujícím se cenám bydlení vzrůst.

Studie tedy neobsahuje hodnoty uvedené Marianem Jurečkou. Autoři sice předvídají, že by se mohl změnit poměr využívání příspěvku, žádná konkrétní čísla ale neuvádí.

Že by počet domácností žádajících o příspěvek na bydlení mohl v roce 2022 dosahovat právě 220–280 tisíc, pak predikuje Jurečkovo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento odhad MPSV podle vyjádření Mariana Jurečky vychází ze studie PAQ Research. Ministr práce a sociálních věcí tedy zřejmě mluví o odhadu MPSV založeném na studii PAQ Research, ale nesprávně tyto hodnoty připisuje přímo týmu Daniela Prokopa, který k nim ve studii nedospěl. Rozdíl mezi studií PAQ Research a odhadem MPSV je nicméně způsoben v lednu 2022 přijatou novelou zákona o státní sociální podpoře, která rozšířila okruh potenciálních žadatelů o příspěvek na bydlení mj. o domácnosti v podnájmu. Ministerstvo tak pochopitelně v rámci svého odhadu dospělo k vyšší hodnotě než PAQ Research.

Marian Jurečka tedy připisuje hodnotu 220–280 tisíc studii Daniela Prokopa, přičemž se jedná o odhad MPSV, který hodnotu ze studie vzhledem k nové právní úpravě navýšil. I tuto hodnotu tak lze, vzhledem k rozšíření okruhu možných žadatelů, s jistou mírou zjednodušení považovat za odhad vyplývající ze studie PAQ Research. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Doplňme, že na příspěvek na bydlení mají nárok domácnosti, u nichž výdaje na bydlení tvoří více než 30 % jejich příjmů (více než 35 % u pražských domácností). Domácnost musí žít v nájmu, v bytě v tzv. osobním či družstevním vlastnictví.Při nárůstu z 16 na 21 %, tedy na 234 tisíc domácností, a také při současném navýšení míry využívání příspěvku z nynější čtvrtiny odpovídá výsledný počet domácností, které by o příspěvek na bydlení mohly žádat, hodnotám uvedeným Marianem Jurečkou. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

 

Marian Jurečka

(...) jsme na letošní rok pro velkou část těch pracovníků ve veřejné sféře přistoupili k tomu nepopulárnímu zmrazení těch platů.
Rozpočet 2022
Pravda
Vláda Petra Fialy vydala nařízení, kterým došlo ke zmrazení platů státních úředníků od 1. ledna 2022. Na začátku ledna také nová vláda předložila návrh novely, díky níž by se platy měly zmrazit i v případě ústavních činitelů, soudců či státních zástupců.

Současná vláda na svém jednání 29. prosince 2021 schválila (.pdf) návrh nařízení (.docx), podle kterého následně od 1. ledna 2022 došlo ke zvýšení platů policistů, hasičů, vojáků a pracovníků v sociálních službách plošně o 700 Kč měsíčně. Zdravotníkům se platy navýšily o 6 % a pedagogickým pracovníkům o 2 %. Zároveň ale došlo ke zmrazení platů státních úředníků.

Uveďme, že předchozí vláda Andreje Babiše původně v listopadu 2021 rozhodla o plošném zvýšení platů státních zaměstnanců od 1. ledna 2022 o 1 400 Kč. Nové nařízení vlády Petra Fialy však toto rozhodnutí nahradilo.

Nová vláda poté na svém jednání 5. ledna 2022 schválila (.pdf) také návrh novely zákona (.doc), díky které by mělo dojít ke zmrazení platů všech ústavních činitelů, soudců a státních zástupců. Sněmovna pak tento návrh odsouhlasila 11. ledna. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý. 

Doplňme, že 20. ledna o výše uvedeném návrhu rozhodovala i horní komora, jejíž ústavně-právní výbor doporučil návrh zamítnout, stejně jako tomu bylo v případě podobného dřívějšího návrhu na zmrazení platů. Senát nicméně nakonec rozhodl postoupit návrh bez projednání rovnou prezidentu republiky. Po jeho podpisu tak bude moci nové znění zákona vstoupit v platnost.

Marian Jurečka

Ten mechanismus (zvyšování důchodů, pozn. Demagog.cz) je daný zákonem (...), pokud od posledního měsíce, který se bral pro valorizaci důchodů, která proběhla od ledna, což je červenec loňského roku, vzroste inflace o víc jak 5 % souhrnně, pak se automaticky valorizují důchody a valorizují se podle výše inflace v tom posledním měsíci, ke kterému došlo k tomu souhrnnému růstu přes 5 %.
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Marian Jurečka ve svém výroku popisuje část zákona o důchodovém pojištění týkající se mimořádné valorizace důchodů. V případě, že růst cen dosáhne hranice 5 %, dojde skutečně automaticky k valorizaci, a to podle hodnot inflace za měsíc, v němž růst cen překročil 5 %.

Ministr Jurečka ve svém výroku popisuje mechanismus mimořádné valorizace důchodů, který se podle zákona o důchodovém pojištění použije v případě rychle rostoucí inflace. 

Podmínky pro zvyšování důchodů v mimořádném termínu popisuje konkrétně § 67. Podle něj se k mimořádné valorizaci důchodů přistupuje v případě, že růst indexu spotřebitelských cen dosáhl alespoň 5 %. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik vzrostly ceny.

Období pro zjišťování růstu cen vždy začíná kalendářním měsícem, který následuje po konci období, podle něhož se valorizovaly důchody naposledy. Při pravidelném termínu valorizace se růst cen sleduje do konce června předešlého roku (při pravidelném termínu v roce 2022 by se jednalo o konec června 2021). V případě mimořádné valorizace se však posuzované období zkracuje a končí měsícem, „v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %“. Upřesněme, že těchto 5 % musí být součtem „meziměsíčních nárůstků inflace“ za dané období.

Důchody se při pravidelném termínu zvyšují vždy od 1. ledna. Poslední navýšení tak proběhlo 1. ledna 2022, a to podle toho, jak se zvýšil index spotřebitelských cen do konce června 2021 (.pdf). Posledním měsícem, „který se bral pro valorizaci důchodů“, tak byl červen, nikoliv červenec, který ve svém výroku zmiňuje Marian Jurečka. Uveďme však, že období zjišťování růstu cen pro další zvyšování důchodů začíná právě červencem 2021.

Celou problematiku vysvětluje také tisková zpráva (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí z 18. listopadu 2021. Podle této zprávy musí být důchody při splnění výše uvedených podmínek zvýšeny prostřednictvím nařízení vlády. To vláda musí vydat do 50 dnů od konce měsíce, v němž ceny vzrostly minimálně o 5 %. V případě, že se odhady naplní, by dle ministerstva mělo ke zvýšení důchodů dojít v červnu 2022 (.pdf).

K mimořádné valorizaci důchodů se v lednu pro deník Právo vyjádřila také mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová: „Předpokládáme, že dojde v lednu k takovému cenovému růstu, že kumulovaná inflace od července 2021 překročí pět procent a že bude provedena valorizace v mimořádném termínu, která zahrne celý cenový vývoj do ledna 2022.“ Zároveň dodala, že řádná valorizace důchodů bude v roce 2023 nižší, než kdyby k mimořádné valorizaci nedošlo, celkově ale budou obě zvýšení důchodů odrážet celkový cenový vývoj.

Co se týče celkového růstu indexu spotřebitelských cen, od července do listopadu 2021 se tato hodnota souhrnně zvýšila o 3,1 %. V prosinci pak došlo meziměsíčně k růstu o 0,4 %, a celkové číslo tak dosahovalo 3,5 %. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak pravděpodobně počítá s tím, že v lednu dojde ještě k rychlejšímu zvýšení minimálně o 1,5 %, tedy na celkových 5 %.

Dodejme, že Ministerstvo financí ve své lednové makroekonomické predikci očekává, že během roku 2022 dojde k poměrně razantnímu zvýšení průměrné míry inflace na 8,5 %. V roce 2021 to přitom podle informací Českého statistického úřadu bylo 3,8 %.

Vzhledem k tomu, že Marian Jurečka popisuje platná pravidla pro mimořádnou valorizaci až na drobnou časovou nepřesnost správně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý. 

Marian Jurečka

Na tento příspěvek (na bydlení, pozn. Demagog.cz) budou mít nárok (...) ty domácnosti, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % nebo na území hlavního města Prahy 35 % jejich rozhodného příjmu rodiny.
Sociální politika
Pravda
Dle vládní novely by nově měli mít nárok na příspěvek na bydlení např. i lidé v podnájmu, a to podle nynějšího principu, kdy náklady na bydlení musí přesahovat 30 % rozhodného příjmu rodiny (v Praze 35 %) a zároveň těchto 30 % či 35 % nepřesahuje normativní náklady na bydlení.

Předně uveďme, že zde Marian Jurečka zmiňuje dle svých slov „klíčovou podmínku“ pro získání příspěvku na bydlení, a to ve spojitosti s návrhem novely zákona o státní sociální podpoře, která podobu příspěvku na bydlení upravuje. Jedná se konkrétně o návrh, který předložila Sněmovně vláda Petra Fialy 5. ledna. Zmiňme, že v době námi ověřovaného rozhovoru byla tato novela schválena jen dolní komorou a Senát ji následně odsouhlasil 20. ledna. Po podpisu prezidenta by tak měla novelizace vstoupit v účinnost.

Novela je cílena především na osoby, které by se v roce 2022 v důsledku zvyšování cen energií mohly potýkat s tzv. energetickou chudobou (.pdf, str. 4, 11). Pomoci by těmto lidem mělo především navýšení tzv. normativních nákladů na bydlení, z nichž se výše příspěvku na bydlení vypočítává. Navýšení těchto nákladů, které se nicméně vztahuje jen k roku 2022 (.pdf, str. 2–3), tak v důsledku bude znamenat navýšení celé částky příspěvku. Upřesněme, že normativní náklady představují „průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti“ a zahrnují nájemné (u vlastníků či družstevníků tzv. srovnatelné náklady) a také ceny služeb a energií (.pdf, str. 5–6).

Zvýšením těchto normativních nákladů pak podle návrhu novely dosáhne na příspěvek i větší počet lidí (.pdf, str. 6). Novela zároveň rozšíří okruh lidí, kterým na příspěvek vzniká nárok. Kromě vlastníků a nájemců bytů se bude nově jednat také o lidi v podnájmu a o osoby, které byt využívají na základě tzv. služebnosti (věcného břemene) (.pdf, str. 1, 6).

Doplňme, že normativní náklady se podle novely zvýší o 1 120 až 2 147 Kč (.pdf, str. 2) v závislosti na počtu osob v domácnosti a také na tom, zda se jedná o nájemní a podnájemní bydlení, či ne. Dosud přitom normativní náklady zákon stanovoval v rozmezí od 5 do 20,5 tisíce Kč (.pdf, str. 3). Vláda je pak podle návrhu novely také oprávněna rozhodnout o dalším navýšení v průběhu roku, pokud by ceny elektřiny a plynu dále rostly (.pdf, str. 3, 6).

Uveďme, že novela nemění koeficienty a základní princip, podle nichž se stanovuje nárok na získání příspěvku na bydlení (.pdf, str. 1). Podle zákona již nyní, tedy před novelizací (.pdf, str. 5), vzniká nárok na příspěvek, pokud „náklady na bydlení přesahují 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny“ a zároveň „těchto 30 % (na území hlavního města Prahy 35 %) rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení“. Díky novele zákona nicméně bude mít nárok na příspěvek, který bude stanovován podle tohoto principu, více domácností. Výrok Mariana Jurečky tedy hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že 19. ledna Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo kalkulačku, prostřednictvím níž si lidé mohou orientačně vypočítat výši příspěvku na bydlení nebo zjistit, zda na něj mají nárok, či ne.

Marian Jurečka

Je to podmíněno (příspěvek na bydlení, pozn. Demagog.cz) tím, že ten člověk, ať už je to vlastník té nemovitosti, nebo je tam v nájmu nebo v podnájmu, tak musí doložit ten vztah, že tam opravdu v té nemovitosti bydlí.
Sociální politika
Pravda
Při podání žádosti o příspěvek na bydlení v roce 2022 je nutné předložit například doklady o výši nákladů na bydlení, včetně vyúčtování za energie. Ve formuláři pak žadatel vyplňuje také místo skutečného pobytu, jehož pravost může ÚP ověřit kontrolou na této adrese.

Pro kontext uveďme, že tímto výrokem reagoval (audio, čas 8:02) Marian Jurečka na dotaz moderátora, zda není možné, aby člověk mohl získat příspěvek například i na investiční byt, ve kterém vůbec nebydlí. Ministr práce a sociálních věcí tuto teorii popřel s tím, že k získání příspěvku je zapotřebí několik formulářů a dokumentů, jejichž doložení by mělo prokázat, že osoba v bytě/domě skutečně žije. Zároveň tyto podmínky označil za „minimální“, aby jejich administrativa nebyla náročná.

Na příspěvek na bydlení má podle zákona o státní sociální podpoře nárok vlastník nebo nájemce bytu. Od ledna 2022 se díky novele (.pdf), kterou již schválil Senát a podepsal prezident, tento nárok rozšíří také na osoby, které byt využívají na základě věcného břemene (služebnosti) a na podnájemce (.pdf, str. 1).

Při podání žádosti o příspěvek na bydlení musí tyto osoby kromě povinného předložení nájemní smlouvy, výpisu z katastru nemovitostí, podnájemní smlouvy či smlouvy o zřízení služebnosti připojit také doklad o výši čtvrtletního příjmu všech výdělečných osob sdílejících domácnost a doklady o výši nákladů na bydlení, a to včetně vyúčtování za energie. 

Ve formuláři (.pdf, str. 1) pak má žadatel povinnost kromě trvalého pobytu vyplnit také pobyt skutečný, pokud se liší od trvalého. Pravdivost těchto údajů je stvrzena čestným prohlášením. Úřad práce má právo tyto skutečnosti ověřit pomocí šetření v posuzované domácnosti (str. 4). Dodejme, že tyto kontroly probíhají se souhlasem žadatele, v případě odepření vstupu ÚP příspěvek nepřizná či odejme. 

Na závěr shrňme, že na hodnocení výroku má vliv především existence povinnosti žadatele vyplnit do formuláře svou skutečnou adresu (jejíž pravost může ÚP zkontrolovat) a připojit doklady o platbách za energie. Také s přihlédnutím k tomu, že sám Marian Jurečka podmínky pro získání příspěvku označil za „minimální“, hodnotíme výrok jako pravdivý. Nicméně je potřeba dodat, že tyto podmínky nelze označit za neobejitelné.  

Marian Jurečka

(...) takzvaná mimořádná okamžitá pomoc, která by měla pokrývat ty extrémní situace, (...) by těmto lidem měla dokázat pomoci, aby tito lidé dokázali uhradit například jednorázově nějakou zvýšenou platbu, když třeba odcházeli od dodavatele poslední instance k nějakému už trvalému dodavateli.
Sociální politika
Energetika
Pravda
Jedním z nástrojů Ministerstva práce a sociálních věcí pro pomoc lidem zasaženým růstem cen elektřiny a plynu je tzv. mimořádná okamžitá pomoc. Jejím účelem je mimo jiné žadatelům pomoci uhradit nedoplatky z období, kdy byli v režimu tzv. dodavatele poslední instance.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nabízí prostřednictvím Úřadu práce ČR několik způsobů pomoci při finanční tísni spojené s růstem cen energií. Jedním z nich je tzv. mimořádná okamžitá pomoc (MOP). Jedná se o jednorázovou dávku v hmotné nouzi, která může být použita na pomoc při úhradě nedoplatků za dané období v režimu DPI (dodavatel poslední instance). Zavedení tohoto typu MOP schválila v listopadu 2021 vláda Andreje Babiše.

Jednou z podmínek pro získání této jednorázové dávky za účelem zaplacení elektřiny a plynu je, aby žadatel již přešel od dodavatele poslední instance ke standardnímu dodavateli. 

Zároveň není možné MOP poskytnout na úhradu záloh za plyn a elektřinu, ale jedině na proplacení předloženého vyúčtování od dodavatele poslední instance. 

Dodejme také, že je možné zažádat o „klasickou“ MOP v případech, kdy například žadatele postihne vážná mimořádná událost, hrozí mu vážná újma na zdraví či musí vynaložit nezbytný jednorázový výdaj.

Marian Jurečka

U těch energií ta částka (rozpočtový dopad zvýšení příspěvku na bydlení, pozn. Demagog.cz) je odhadovaná někde kolem 3 miliard korun.
Sociální politika
Energetika
Rozpočet 2022
Pravda
Návrh novelizace zákona o státní sociální podpoře, kterou by mělo dojít k navýšení příspěvku na bydlení ve spojitosti s růstem cen energií, počítá s rozpočtovými dopady ve výši zhruba 2,56 až 2,98 miliard Kč za rok 2022.

Předně uveďme, že Marian Jurečka se ve výroku vyjadřuje k výdajům za státní příspěvek na bydlení. V souvislosti se zvyšováním cen energií (.pdf, str. 4) totiž vláda Petra Fialy schválila změny v podmínkách pro jeho získání.

Návrh novely zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který vláda předložila Sněmovně 5. ledna, přesněji počítá s navýšením tzv. normativních nákladů na bydlení, z nichž se výše příspěvku na bydlení vypočítává. Navýšení těchto nákladů, které se nicméně vztahuje jen k roku 2022 (.pdf, str. 2–3), tak v důsledku bude znamenat navýšení celé částky příspěvku. Upřesněme, že normativní náklady představují „průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti“ a zahrnují nájemné (u vlastníků či družstevníků tzv. srovnatelné náklady) a také ceny služeb a energií (.pdf, str. 5–6).

Podle vládního návrhu by mělo dojít nejen ke zvýšení podpory u dosavadních příjemců příspěvku na bydlení, ale také k rozšíření okruhu lidí, kteří ho budou moci získat (.pdf, str. 6). V rámci novely pak vláda mimo jiné navrhla (.pdf, str. 2, 6), aby o příspěvek mohli nově požádat i lidé v podnájmu.

Rozpočtové dopady těchto změn vládní návrh odhaduje (.pdf, str. 8) na 2,56 až 2,98 mld. korun za rok. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že zmiňovaný návrh novely 11. ledna schválila Poslanecká sněmovna a 20. ledna i Senát. Po podepsání prezidentem republiky bude moci novelizace vstoupit v platnost.

Marian Jurečka

Řekli jsme to jasně před volbami, máme to i v našem koaličním programu a v programovém prohlášení vlády, kdy říkáme, nechceme zvyšovat celkovou daňovou kvótu v České republice.
Sněmovní volby 2021
Rozpočet 2022
Sociální politika
Pravda
Představitelé SPOLU před volbami uvedli, že daně zvyšovat nebudou. Koaliční smlouva s Piráty a Starosty i vládní programové prohlášení pak obsahují závazek nezvyšování daňové zátěže. Kromě toho koalice plánuje také zavést tzv. daňovou brzdu.

Představitelé koalice SPOLU se v předvolebním období několikrát vyjádřili, že daně zvyšovat nebudou a úspory pro snížení schodku státního rozpočtu chtějí hledat na straně výdajů.

Ve svém předvolebním programu měla koalice SPOLU závazek vytvoření pravidla daňové brzdy, které by znemožňovalo zvýšení celkového daňového zatížení nad předem stanovenou kvótu. Stejný závazek obsahuje také koaliční smlouva (.pdf, str. 18) koalic SPOLU a Pirátů a Starostů: „Vytvoříme pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené.“ O tom, kde by se měl nacházet zmíněný strop, ale koalice v programu nic nepíše. Stejný slib se pak nachází také v programovém prohlášení vlády v sekci Veřejné finance.

Kromě toho ale koaliční smlouva (.pdf, str. 4) SPOLU a Pirátů a Starostů stejně jako programové prohlášení vlády obsahují slova o tom, že reforma výdajů státu by neměla způsobit zvýšení daňové zátěže: „Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu, (…) efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže.“

O tom, že koalice SPOLU nechce zvyšovat daně, tedy mluvili její představitelé už před sněmovními volbami a k nezvyšování daňové zátěže se zavázali také v koaliční smlouvě s Piráty a Starosty i ve vládním programovém prohlášení. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Pak koaliční program říká, (že by mohlo dojít ke zvýšení, pozn. Demagog.cz) (...) u některých typů daní, jako jsou spotřební daně – se dělají pravidelné úpravy té sazby, i v souvislosti s tím, jak třeba k tomu přistupují státy okolo nás.
Rozpočet 2022
Evropská unie
Sněmovní volby 2021
Pravda
Vládní koalice ve svém programu a veřejných vyjádřeních připouští úpravy spotřebních daní vč. jejich zvýšení. Sazby spotřebních daní byly v minulosti opravdu stanovovány s přihlédnutím k politice sousedních zemí a EU.

Předně uveďme, že tímto výrokem Marian Jurečka odpovídal na otázku moderátora (audio, čas 13:18), která se týkala zvyšování daní. Jurečka v reakci uvedl, že vláda Petra Fialy nechce zvyšovat celkovou daňovou kvótu (tedy poměr výnosu daní, cel a pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení k HDP). K tomu dodal, že by nicméně podle koaličního programu mohlo dojít k úpravě výše spotřební daně, a poukázal na to, že k úpravám sazeb spotřební daně již docházelo dříve. V první části našeho hodnocení se proto zaměříme na to, zda koaliční program skutečně mluví o možném zvyšování spotřební daně, ve druhé části pak na to, zda opravdu dochází k jejím pravidelným úpravám.

Upřesněme, že spotřební daň se vztahuje především na alkohol, tabákové výrobky a minerální oleje (např. benzin a naftu), v širším pojetí zahrnuje také daň z pevných paliv, ze zemního plynu a z elektřiny, tedy tzv. energetické daně.

Koalice Spolu a PirSTAN ve svém volebním programu (.pdf, str. 18) k tomuto tématu píše, že „spotřební daně budou zohledňovat škodlivost“. Ačkoli se jedná o poměrně neurčitou formulaci, na což dříve poukazoval například zpravodajský web E15.cz, lze usuzovat, že koaliční program opravdu úpravy spotřební daně připouští. 

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy k tomuto programovému bodu uvedl (video, čas 27:55), že by se výše spotřební daně na různé komodity měla určovat podle jejich míry škodlivosti, a částečně připustil i její zvýšení. Možné zvyšování spotřební daně zmínil v prosinci i ekonomický expert ODS Jan Skopeček: „Nezvyšovat daně byl náš jasný slib ve volbách. Jedinou výjimkou jsou harmonizované daně, kdy směrnice Evropské unie občas vyžadují aktualizaci daní kvůli kurzovým pohybům, například u spotřební daně na tabák.“

Vliv okolních států a EU

Na harmonizaci spotřebních daní se společně dohodly členské státy Evropské unie. Ta také stanovuje jejich minimální sazbu, pod kterou nesmí výše spotřební daně klesnout. Členský stát nicméně smí nad rámec této minimální sazby uvalit na komodity podléhající spotřební dani i vyšší sazby.

Česká legislativa se tedy částečně podřizuje směrnicím EU. V případě úpravy těchto směrnic se tak změní i české sazby spotřební daně. V roce 2021 se například v rámci EU diskutovalo o tom, že by nově mohla být v rámci unijní směrnice zavedena i minimální sazba spotřební daně na tzv. zahřívané tabákové výrobky, která by mohla být stejně vysoká jako u ostatních tabákových výrobků. V případě zavedení takto vysoké minimální sazby by poté muselo dojít k úpravě českého zákona, protože spotřební daň na tyto výrobky je v ČR v současnosti nižší než u tradičních tabákových komodit (.pdf, str. 117) a také nižší než jejich unijní minimální sazba.

Dodejme také, že minimální sazby spotřební daně Evropská unie stanovuje v eurech. Při zvýšení kurzového ukazatele koruny k euru (tedy „slabší koruně“) by tak teoreticky mohlo dojít k situaci, kdy by česká sazba daně po přepočtu na eura byla nižší než minimální hranice daná Evropskou unií. Za těchto okolností by proto také muselo dojít k aktualizaci českých sazeb spotřební daně, jak tomu bylo například v roce 2014 (.pdf, str. 4).

Co se týče souvislosti změn spotřební daně a situace v zahraničí, výši sazeb v okolních státech uvádělo jako argument pro navyšování spotřební daně z lihu v ČR například Ministerstvo financí v jednom ze svých dokumentů (.pdf, str. 1) z roku 2019. Zmiňovalo především Německo a Polsko, kde byly tyto sazby přibližně o 200 €/hl vyšší než tehdy platná sazba v České republice, která tehdy odpovídala (.pdf, str. 6) 28 500 Kč/hl (tedy cca 1 106 €/hl při přepočtu podle tehdejšího kurzu). Později tak byla česká sazba zvýšena na 32 500 Kč/hl etanolu. Dodejme, že vláda Andreje Babiše tehdy navýšení daně z alkoholu odůvodňovala mimo jiné také tím, že jej doporučuje (.pdf, str. 18) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Na závěr tedy shrňme, že koaliční program vládní pětikoalice skutečně připouští možné úpravy – tedy i zvyšování – spotřební daně. K jejím úpravám také v průběhu let dochází především kvůli změnám směrnic EU, ale například také ve spojitosti se situací v zahraničí. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Určování zvyšování daně z nemovitosti je především kompetencí měst a obcí v České republice, protože následně je to jejich příjmem. (...) A tady to mohou města a obce ten prostor v tom koeficientu, který jim je tam dán, využívat.
Pravda
Jednotlivá města a obce mají pravomoc měnit koeficienty daně z nemovitosti, zároveň jsou i příjemci vybraných daní.

Ke zdanění nemovitých majetků dochází pravidelně každý rok. Předmětem této daně jsou například rodinné domy, byty, rekreační zařízení, stavební parcely, zahrady, ale i ovocné sady, vinice nebo třeba chmelnice. Upřesněme, že daň z nemovitosti se podle zákona dělí na daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek.

Základní sazba daně z nemovitosti se určuje na základě výměry (v Kč/m²) a poté se násobí koeficientem, který je přiřazen jednotlivým obcím podle počtu obyvatel při posledním sčítání lidu. Zákon konkrétně rozlišuje sedm kategorií obcí. Obec přitom může obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, snížit o jednu až tři kategorie nebo zvýšit o jednu kategorii. Nejvyšší koeficient připadá na území hlavního města Prahy, a to ve výši 4,5. V tomto případě jej lze zvýšit už jen na hodnotu 5,0.

Obce pak mají k navyšování daně z nemovitosti ještě další nástroj, tzv. místní koeficienty pro jednotlivé části obce (.pdf, str. 81–82). Tímto místním koeficientem, v rozmezí od 1,1 do 5, se násobí „daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek, popřípadě jejich souhrny“výjimkou některých zemědělských pozemků (.pdf, str. 39). U některých druhů staveb také může obec prostřednictvím vyhlášky stanovit navýšení daně z nemovitosti koeficientem 1,5.

Dodejme, že obcím je ponecháno 100 % výnosu z daně z nemovitých věcí, které se nacházejí na území dané obce.

Dále také uveďme, že podle informací z května 2021 vyšší koeficienty daně z nemovitosti, než jaké jsou stanoveny podle počtu obyvatel, velká část obcí nevyužívá. Minulý rok tuto daň zvýšila jen přibližně desetina z celkového počtu zhruba 6 250 obcí, ačkoli prostor k dalšímu zvyšování většina z nich stále má. Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková k tomu v lednu 2022 například zmínila, že obce k navyšování daně příliš často nepřistupují, protože kvůli tomu musejí vydat obecně závaznou vyhlášku, což podle ní „není příliš populární“ krok. 

Marian Jurečka

My jsme v situaci, kdy ošetřovné i izolačka jsou schváleny jako nástroje na pomoc lidem zasaženým covidovou situací do konce února tohoto roku.
Koronavirus
Pravda
Oba příspěvky, Izolačka i Krizové ošetřovné, jsou v platnosti do 28. února 2022.

Ošetřovným je v kontextu pandemie koronaviru zjevně myšleno Krizové ošetřovné, které platí zpětně od 1. listopadu 2021 do 28. února 2022. Jde o pomoc rodinám v případě, že školy zavřou třídy v souvislosti s pandemií, nebo v případě, že jejich děti onemocní covidem-19. Ošetřovné se může čerpat za celou dobu, po kterou zůstalo dítě doma. Maximální částka podpory dosahuje 80 % denního vyměřovacího základu rodiče, minimálně pak 400 Kč na den při plném úvazku.

Tzv. Izolačka je mimořádný příspěvek ve výši až 370 Kč za den jako náhrada příjmů zaměstnanců v karanténě či izolaci. Momentálně je schválená také do 28. února 2022.

Oba příspěvky jsou tedy schváleny do konce února tohoto roku, a proto hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý. 

Marian Jurečka

My jsme zatím udělali jediný krok, kdy jsme pozastavili část programu Antivirus, tedy Antivirus B.
Koronavirus
Pravda
Vláda opravdu rozhodla o pozastavení programu Antivirus B. K jiným změnám v oblasti podpůrných programů pro podnikatele zatím nedošlo.

Program Antivirus tehdejší Babišova vláda schválila 31. března 2020 jako jeden ze státních kompenzačních nástrojů. Jeho hlavním účelem byla od počátku ochrana zaměstnanosti a poskytnutí pomoci zaměstnavatelům při snaze udržet své zaměstnance. Tato pomoc probíhala prostřednictvím částečné či celkové kompenzace mzdových nákladů (.pdf, str. 2) v rámci částí programu A, B, CA+. Program Antivirus B měl bránit propouštění zaměstnanců při omezení výroby nebo výpadku služeb. Dorovnával 60 procent náhrady mzdy až do výše 29 000 korun.

Vláda na konci prosince 2021 rozhodla o pozastavení programu Antivirus B s platností od 1. ledna 2022. Kabinet chce vyhodnotit, zda jde o efektivní nástroj, nicméně v současné chvíli jeho pokračování neplánuje. „Nenecháváme nikoho na holičkách, pamatujeme na pomoc firem, ale musí být efektivní, smysluplná a cílená,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle něj se bude vláda snažit, aby Evropská komise co nejdříve schválila program kurzarbeit.

Vyplácení kompenzací v rámci programu Antivirus A+ bylo ukončeno k 1. červnu 2021. Antivirus C byl v platnosti pouze během června, července a srpna 2021. Při nástupu Fialovy vlády byl tedy kromě programu Antivirus B v platnosti také Antivirus A. Jeho platnost je prozatím stanovena do konce února 2022. Kromě Antiviru A zůstává v platnosti také podpůrný program Ministerstva financí pro poškozené OSVČ a další podnikatele, případně podpůrné programy Ministerstva průmyslu a obchodu. Pozastavení Antiviru B je tedy skutečně zatím jediným krokem, který vláda podnikla v souvislosti s programy na podporu podnikatelů. Výrok Mariana Jurečky tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Marian Jurečka

Zkrátili jsme dobu karantény.
Koronavirus
Pravda
Vláda Petra Fialy zkrátila dobu karantény z původních 7 dní na 5 dní. Stalo se tak v návaznosti na šířící se mutaci omikron, která je podle vědců infekční po kratší dobu.

Ke zkrácení doby karantény a izolace došlo na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví od 11. ledna. Trvání karantény a izolace se tak zkrátilo na 5 dní (.pdf, str. 4–5). Do té doby (.pdf, str. 4) byla délka izolace stanovena na 14 dní a délka karantény na 7 dní (.pdf, str. 5). Změna délky karantény a izolace se nicméně netýkala osob, které se před 11. lednem již v karanténě či izolaci, nacházely. 

Upřesněme, že krajské hygienické stanice nařizují izolaci u lidí s pozitivním PCR testem nebo u nemocných, kteří mají příznaky covidu-19 a pozitivní antigenní test. Karanténa se pak týká osob, které byly s nakaženým v rizikovém kontaktu (.pdf, str. 4–5).

Co se týče izolace, u bezpříznakových pacientů je její délka stanovena na 5 dní. Lidé s klinickými příznaky covidu-19 pak musí být v izolaci po celou dobu jejich výskytu. K ukončení izolace může v tomto případě dojít až 2 dny po odeznění příznaků, celková doba izolace přitom také nesmí být menší než 5 dnů. Kratší pak může být izolace u lidí, kteří podstoupí PCR test a mají negativní výsledek (.pdf, str. 4–5). Ministerstvo zdravotnictví zároveň doporučuje (str. 5) po ukončení izolace následujících 5 dní nosit respirátor během kontaktu s dalšími lidmi.

Délka karantény (.pdf, str. 5–6) je poté stanovena na minimálně 5 dnů od posledního kontaktu s nakaženým nebo na minimálně 5 dnů ode dne, kdy měl pozitivní test nakažený, s nímž žije daný člověk v jedné domácnosti.

Další změnou, kterou ministr zdravotnictví Vlastimil Válek oznámil (video, čas 5:41) 5. ledna společně se zkrácením doby izolace a karantény, je také zrušení výjimky pro očkované. Od 17. ledna tak platí povinnost nastoupit do karantény i pro očkované, pokud se dostanou do kontaktu s nakaženým (.pdf). 

Ministerstvo zdravotnictví k rozhodnutí přistoupilo po vzoru dalších států, které podobné stanovisko zaujaly vzhledem k aktuálně se šířící variantě omikron. Ke zkracování karantény a izolace na 5 dnů přitom dochází na základě vědeckých poznatků týkajících se varianty omikron. Zjištění vědců totiž ukazují, že varianta omikron je nejvíce infekční dva dny před rozvinutím příznaků onemocnění a tři dny po něm. V podobném duchu mluvil o variantě omikron například také epidemiolog Roman Chlíbek v rozhovoru pro Radiožurnál z 6. ledna. 

Doplňme, že varianta omikron je několikanásobně infekčnější než dosud rozšířená varianta delta, a proto vláda zároveň přistoupila k testování všech zaměstnanců 2× týdně.

Vláda tedy skutečně dobu trvání karantény, ale i izolace zkrátila, a výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý. 

Marian Jurečka

Tak o ty nástroje pomoci (kompenzace podnikatelům, pozn. Demagog.cz) se tady dělí dneska hlavně 3 ministerstva, to je Ministerstvo práce a sociálních věcí, za nás jsou to programy právě Antivirusu (...), a následně se dělíme ještě o ty nástroje pomoci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem financí, kde jsou ty ostatní nástroje pomoci podnikatelům a živnostníkům.
Koronavirus
Ekonomika
Sociální politika
Pravda
Současné státní kompenzační programy pro firmy a OSVČ poškozené pandemií covidu-19 jsou v gesci jak Ministerstva práce a sociálních věcí, tak Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Bývalá vláda představila během pandemie covidu-19 několik programů na pomoc zaměstnancům, firmám a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ).

Co se týče nynějších kompenzačních programů, pod Ministerstvo práce a sociálních věcí spadají například programy Antivirus AAntivirus B. Účelem prvního z nich jsou kompenzace nákladů zaměstnavatelům, jejichž zaměstnanci měli nařízenou karanténu nebo izolaci. U Antiviru B se pak jednalo o kompenzace firmám v případě, že musely omezit provoz kvůli významnému počtu zaměstnanců v karanténě, nebo například je-li z důvodu pandemie omezená poptávka po jejich službách či produktech.

Pro poškozené OSVČ, ale také pro společníky malých firem a osoby pracující na DPČ a DPP je zde program Kompenzační bonus, který spadá pod Ministerstvo financí.

gesci Ministerstva průmyslu a obchodu měly být například dotační program COVID 2021 a program COVID Nepokryté náklady, určené pro firmy s významným poklesem tržeb. Přestože byly již připravené, vláda nakonec rozhodla, že je opětovně nespustí.

Doplňme, že v současné době také fungují některé programy, jejichž účelem je primárně poskytnout podnikatelům záruky za úvěry, nejedná se nicméně o klasické kompenzace. Zmínit můžeme např. záruční program COVID Sport spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. V jeho gesci byl také nedávno ukončený záruční program COVID Záruka CK pro cestovní kanceláře, na který navázal program Záruka CK Ministerstva pro místní rozvoj.

Z výše uvedených informací vyplývá, že kompenzační programy se skutečně dělí především mezi tři zmíněná ministerstva. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Když vezmu například souhrn firem, které se, řekněme, zabývají touto činností, tak v souhrnu za ty 2 roky je to částka (kompenzací v případě provozovatelů hazardních her, pozn. Deamagog.cz), která převýšila půl miliardy korun.
Koronavirus
Neověřitelné
Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo nalézt, jakou celkovou sumou stát provozovatele her a kasin v rámci covidových programů podpořil. K dispozici je jen seznam 30 největších příjemců, podle něhož nicméně tyto firmy získaly dotace za více než 400 milionů Kč.

Tématu finanční podpory kasin se věnuje například článek zpravodajského serveru iRozhlas.cz ze 17. ledna 2022. Z tabulky uvedené v článku vyplývá, že mezi 30 největších příjemců kompenzací z tzv. covidových programů patří pět provozovatelů kasin a hazardních her. Tyto společnosti od státu inkasovaly na podporách dohromady 404,7 milionu Kč. 

Kompenzace byly mezi jednotlivé provozovatele rozděleny následovně:

Bohužel nelze na základě těchto dat jednoznačně určit pravdivost či nepravdivost výroku Mariana Jurečky. Jak již bylo zmíněno, dostupná data se týkají pouze 30 největších příjemců finanční podpory. K posouzení, zda provozovatelé kasin a hazardních her obdrželi od státu více než 500 milionů Kč, jsou totiž potřebná i data menších příjemců. Ta však Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dosud nezveřejnilo. Na zástupce MPO jsme se proto obrátili s žádostí o úplná data, dosud jsme však neobdrželi odpověď, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pro kontext doplňme, že debata o kompenzacích pro velké společnosti a provozovatele kasin se rozvířila ve spojitosti s projevem ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely v Poslanecké sněmovně. V něm nový ministr kritizoval bývalou vládu za plošné poskytování dotací všem firmám a upozorňoval na to, že vláda Andreje Babiše nerozlišovala, zda by se bez této pomoci firmy dostaly do existenční krize.

Na vyjádření ministra Síkely poté reagoval jeho předchůdce Karel Havlíček, který zdůrazňoval, že na základě tlaku například i ze strany Evropské komise bylo nutné kompenzace poskytnout bez rozdílu všem podnikům, které byly na základě proticovidových opatření omezeny či uzavřeny. 

Marian Jurečka

(...) v rámci kurzarbeitu, u kterého jsme i my jako opozice ty 2 roky žádali vládu, aby kurzarbeit dokončila daleko rychleji, aby dokončila daleko rychleji proces notifikace, bohužel za ty 2 roky to minulá vláda nebyla schopna udělat.
Evropská unie
Poslanecká sněmovna
Pravda
Novela zákona umožňující aktivovat kurzarbeit již byla schválena. Vláda ale k jeho spuštění zatím přistoupit nemůže, protože není dokončena tzv. notifikace – schválení Evropskou komisí. Tehdejší opozice vyzývala vládu k zavedení kurzarbeitu, pomalý průběh procesu pak kritizovala.

Na úvod upřesněme, že pojem kurzarbeit označuje opatření, v jehož rámci mohou zaměstnavatelé získat příspěvek „na mzdové náklady za dobu, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z důvodu omezení odbytu či z důvodu jiných mimořádných událostí“. Toto opatření přitom funguje na základě dohody mezi zaměstnavateli a vládou o udržení zaměstnanosti. Zaměstnavatelé díky podpoře státu nemusí zaměstnance propouštět, jen jim sníží úvazky. Zároveň zaměstnanci nepřijdou o většinu svého dosavadního příjmu.

Novelu, jejímž cílem bylo změnit zákon o zaměstnanosti tak, aby umožňoval zavedení a aktivaci kurzarbeitu (.pdf, str. 16), začala vláda Andreje Babiše připravovat v září 2020. Nové opatření mělo především navázat na program Antivirus, který mělo také nahradit. Uveďme, že o možném zavedení kurzarbeitu pomocí změny zákona se diskutovalo již dříve, například na konci srpna 2020.

Na podmínkách a podobě příspěvku se nejdříve nemohla dohodnout vláda s odbory a zaměstnavateli. Později nepanovala shoda ani v Poslanecké sněmovně, kde vláda předložila novelu 25. září 2020. Dohromady podali k tomuto návrhu opoziční, ale i vládní poslanci téměř 80 pozměňovacích návrhů. Původní předložené znění dokonce sám bývalý premiér Andrej Babiš označil za nepovedené.

Tehdejší opoziční poslanci již na jaře 2020, tedy před necelými dvěma roky, poukazovali na potřebu zavedení kurzarbeitu. Vládou navrhovanou podobu zákona o kurzarbeitu pak v září 2020 kritizoval například Jurečkův stranický kolega z KDU-ČSL Jan Bartošek. Mimo jiné obvinil (video, čas 0:24) zástupce tehdejší vlády, že „celé prázdniny prolenošili“. Na neschopnost vlády připravit návrh zákona, na kterém by byla shoda, upozorňoval v dubnu 2021 mimo jiné poslanec tehdy opoziční ODS Jan Bauer. Poslanci tedy poukazovali na podle nich pomalý postup vlády v rámci implementace kurzarbeitu.

Konečné znění novely poté Parlament schválil až 9. června 2021 a 18. června 2021 jej podepsal prezident. Jako zákon č. 248/2021 Sb. byla následně novela zveřejněna ve Sbírce zákonů a v částečnou účinnost vešla 1. července 2021. Zákon, který aktivaci kurzarbeitu umožňuje, tak již dokončen je. K této aktivaci však stále nedošlo. Příspěvek v době částečné práce je totiž veřejnou podporou a jako podporu firmám ho lze poskytovat (.pdf, str. 1–2) až po schválení Evropskou komisí, tedy po tzv. notifikaci (.pdf, str. 4–5). Doplňme, že evropské povolení má v EU bránit tomu, aby některý z členských států zvýhodňoval určitá odvětví či firmy.

Tento notifikační proces ještě podle Ministerstva práce a sociálních věcí dokončen nebyl. Na dotaz Demagog.cz ministerstvo potvrdilo, že jednání mezi MPSV a Evropskou komisí ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nadále pokračují. Aktuálně se pak podle MPSV projednávají „vzorová nařízení vlády, kterými vláda aktivuje poskytování příspěvku v době částečné práce“.

Na závěr tedy shrňme, že zástupci KDU-ČSL vládu Andreje Babiše kvůli návrhu zákona o kurzarbeitu kritizovali zejm. za to, že vláda nepostupovala rychleji. Byť výslovně nemluvili o procesu notifikace, jedná se o nedílnou součást zavedení kurzarbeitu. Ačkoli již ke schválení zákona došlo, bývalý kabinet ANO a ČSSD skutečně nedokázal notifikační proces kurzarbeitu dokončit. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Já jsem (...) navrhoval, ať například ty dotační tituly, které jsou určené na pomoc zasaženým firmám, ať je nemohou čerpat firmy, které sídlí v daňových rájích, ani na tuto (...) podmínku, (...) nebyla ochotna vládní koalice, tehdejší vláda Andreje Babiše přistoupit.
Ekonomika
Pravda
Marian Jurečka ve Sněmovně v době první vlny covidu-19 navrhl, aby firmy sídlící v daňových rájích nemohly dostat půjčku se státní zárukou a čerpat peníze z programu Antivirus. Návrh ale neprošel, naprostá většina tehdejších vládních poslanců ANO a ČSSD ho totiž nepodpořila.

Nejprve uveďme, že pojmem daňový ráj se označují země, ve kterých podnikatel platí velmi nízkou či nulovou daň. V dubnu roku 2020, tedy v době první vlny covidu-19, projednávala Sněmovna zákon o státních zárukách za úvěry pro podnikatele s maximálně 500 zaměstnanci, na jehož základě vznikl program Záruka COVID III. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka tehdy navrhl (.pdf, str. 2–5), aby se tato podpora netýkala podnikatelů se sídlem ve 20 zemích, které návrh označuje jako daňové ráje. Pozměňovací návrh se týkal i programu Antivirus (.pdf), který kompenzoval mzdové náklady firmám.

Ověřit, které země patří či nepatří k daňovým rájům, je trochu komplikované. Například Evropská unie vydává pravidelně seznam zemí, které nespolupracují v daňové oblasti. Tehdy tento seznam čítal (.pdf, str. 7–9) 12 států, přičemž zmiňovaný návrh Mariana Jurečky všechny z nich obsahoval. Dalších 7 území bylo v minulosti buď součástí přímo této černé listiny (.pdf) EU, nebo bylo zařazeno na tzv. šedou listinu (.pdf, str. 7), tedy na seznam zemí, které přislíbily reformy, ale stále je nezavedly. Doplňme, že poslední území zmíněné v návrhu Mariana Jurečky, Gibraltar, je také často označováno jako daňový ráj.

Jurečkův pozměňovací návrh však poslanci nepřijali. Tehdejší vláda hnutí ANO a ČSSD ho totiž, jak správně zmiňuje Marian Jurečka, nepodpořila. Z poslanců ANO se při hlasování 23 vyslovilo proti a 16 se zdrželo. Dva poslanci z ČSSD sice hlasovali pro návrh, včetně tehdejšího prvního místopředsedy vlády Jana Hamáčka, dalších 5 se však opět zdrželo. Naopak všichni poslanci stran současné vládní koalice hlasovali pro, s výjimkou jednoho, který se zdržel.

Pro kontext ještě uveďme, že Sněmovna následně hlasovala o doprovodném usnesení tehdejšího pirátského poslance Tomáše Martínka, které je obsahově (.pdf) podobné Jurečkovu návrhu. Poslanecká sněmovna v něm mimo jiné vyzvala vládu, aby zajistila, že státní záruky za půjčky budou poskytovány pouze firmám, které řádně platí daně a „nezneužívají daňových rájů“. O programu Antivirus se nicméně tento text nezmiňuje. Navíc je vhodné uvést, že se jedná pouze o doprovodné usnesení, nikoliv o úpravu zákona. Doprovodné usnesení Sněmovna přijala, ruku pro něj zvedli i tehdejší vládní zákonodárci z ANO a ČSSD. Podobně tomu bylo i v případě návrhu usnesení (.pdf) Věry Kovářové (STAN), prostřednictvím něhož Sněmovna vládu vyzvala (.pdf), „aby programy pomoci obchodním korporacím“ nebyly přístupné korporacím se sídlem v zemích na černé listině EU.

Marian Jurečka

Ten takzvaný návrh zákona o kurzarbeitu nebo ty podmínky kurzarbeitu jsou již připraveny. V tento okamžik potřebujeme dokončit notifikační proces s Evropskou komisí.
Evropská unie
Poslanecká sněmovna
Pravda
Novelu zákona, která umožňuje zavedení tzv. kurzarbeitu, schválil Parlament v červnu 2021, v účinnost následně vešla v červenci 2021. Tento nástroj se však aktivuje až po notifikaci ze strany Evropské komise. Komise notifikaci zatím nedokončila.

Novelu, jejímž cílem bylo změnit zákon o zaměstnanosti tak, aby umožňoval zavedení a aktivaci tzv. kurzarbeitu (.pdf, str. 16), předložila vláda v Poslanecké sněmovně 25. září 2020. Uveďme, že o podobě kurzarbeitu, tedy příspěvku při částečné práci, který mohou zaměstnavatelé získat „na mzdové náklady za dobu, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z důvodu omezení odbytu či z důvodu jiných mimořádných událostí“, se vedly dlouhé debaty. Při projednávání návrhu ve Sněmovně se například opakovalo 2. a 3. čtení. 

K vládní novele, jejíž původní znění později sám bývalý premiér Andrej Babiš označil za nepovedené, také předložili opoziční, ale i vládní poslanci dohromady téměř 80 pozměňovacích návrhů. Konečné znění novely poté Parlament schválil 9. června 2021 a 18. června 2021 jej podepsal prezident. 

Jako zákon č. 248/2021 Sb. byla následně novela zveřejněna ve Sbírce zákonů a v částečnou účinnost vešla 1. července 2021. Zákon o kurzarbeitu i jeho podmínky tak jsou již skutečně připraveny, jak ve výroku zmiňuje Marian Jurečka. Ačkoliv kurzarbeit podle platné novely aktivován být může, vláda, která o jeho spuštění rozhoduje, k tomuto kroku prozatím nepřistoupila. Jak totiž uvádí web Ministerstva práce a sociálních věcí, příspěvek v době částečné práce je veřejnou podporou, a lze ho tak „poskytovat až po schválení ze strany Evropské komise“. Tento tzv. notifikační proces (.pdf, str. 4–5) však stále probíhá, Komise jej zatím nedokončila

S žádostí o aktuální informace jsme se také obrátili na Ministerstvo práce a sociálních věcí. To nám potvrdilo, že jednání mezi MPSV a Evropskou komisí ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nadále pokračují. Aktuálně se pak podle MPSV projednávají „vzorová nařízení vlády, kterými vláda aktivuje poskytování příspěvku v době částečné práce“.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů