Tento výrok byl ověřen jako

Pro kontext uveďme, že tímto výrokem reagoval (audio, čas 8:02) Marian Jurečka na dotaz moderátora, zda není možné, aby člověk mohl získat příspěvek například i na investiční byt, ve kterém vůbec nebydlí. Ministr práce a sociálních věcí tuto teorii popřel s tím, že k získání příspěvku je zapotřebí několik formulářů a dokumentů, jejichž doložení by mělo prokázat, že osoba v bytě/domě skutečně žije. Zároveň tyto podmínky označil za „minimální“, aby jejich administrativa nebyla náročná.

Na příspěvek na bydlení má podle zákona o státní sociální podpoře nárok vlastník nebo nájemce bytu. Od ledna 2022 se díky novele (.pdf), kterou již schválil Senát a podepsal prezident, tento nárok rozšíří také na osoby, které byt využívají na základě věcného břemene (služebnosti) a na podnájemce (.pdf, str. 1).

Při podání žádosti o příspěvek na bydlení musí tyto osoby kromě povinného předložení nájemní smlouvy, výpisu z katastru nemovitostí, podnájemní smlouvy či smlouvy o zřízení služebnosti připojit také doklad o výši čtvrtletního příjmu všech výdělečných osob sdílejících domácnost a doklady o výši nákladů na bydlení, a to včetně vyúčtování za energie. 

Ve formuláři (.pdf, str. 1) pak má žadatel povinnost kromě trvalého pobytu vyplnit také pobyt skutečný, pokud se liší od trvalého. Pravdivost těchto údajů je stvrzena čestným prohlášením. Úřad práce má právo tyto skutečnosti ověřit pomocí šetření v posuzované domácnosti (str. 4). Dodejme, že tyto kontroly probíhají se souhlasem žadatele, v případě odepření vstupu ÚP příspěvek nepřizná či odejme. 

Na závěr shrňme, že na hodnocení výroku má vliv především existence povinnosti žadatele vyplnit do formuláře svou skutečnou adresu (jejíž pravost může ÚP zkontrolovat) a připojit doklady o platbách za energie. Také s přihlédnutím k tomu, že sám Marian Jurečka podmínky pro získání příspěvku označil za „minimální“, hodnotíme výrok jako pravdivý. Nicméně je potřeba dodat, že tyto podmínky nelze označit za neobejitelné.