Marian Jurečka
KDU-ČSL

Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí

(...) v rámci kurzarbeitu, u kterého jsme i my jako opozice ty 2 roky žádali vládu, aby kurzarbeit dokončila daleko rychleji, aby dokončila daleko rychleji proces notifikace, bohužel za ty 2 roky to minulá vláda nebyla schopna udělat.
Interview Plus, 17. ledna 2022
Evropská unie,
Poslanecká sněmovna
Tento výrok byl ověřen jako
Pravda

Novela zákona umožňující aktivovat kurzarbeit již byla schválena. Vláda ale k jeho spuštění zatím přistoupit nemůže, protože není dokončena tzv. notifikace – schválení Evropskou komisí. Tehdejší opozice vyzývala vládu k zavedení kurzarbeitu, pomalý průběh procesu pak kritizovala.

Na úvod upřesněme, že pojem kurzarbeit označuje opatření, v jehož rámci mohou zaměstnavatelé získat příspěvek „na mzdové náklady za dobu, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z důvodu omezení odbytu či z důvodu jiných mimořádných událostí“. Toto opatření přitom funguje na základě dohody mezi zaměstnavateli a vládou o udržení zaměstnanosti. Zaměstnavatelé díky podpoře státu nemusí zaměstnance propouštět, jen jim sníží úvazky. Zároveň zaměstnanci nepřijdou o většinu svého dosavadního příjmu.

Novelu, jejímž cílem bylo změnit zákon o zaměstnanosti tak, aby umožňoval zavedení a aktivaci kurzarbeitu (.pdf, str. 16), začala vláda Andreje Babiše připravovat v září 2020. Nové opatření mělo především navázat na program Antivirus, který mělo také nahradit. Uveďme, že o možném zavedení kurzarbeitu pomocí změny zákona se diskutovalo již dříve, například na konci srpna 2020.

Na podmínkách a podobě příspěvku se nejdříve nemohla dohodnout vláda s odbory a zaměstnavateli. Později nepanovala shoda ani v Poslanecké sněmovně, kde vláda předložila novelu 25. září 2020. Dohromady podali k tomuto návrhu opoziční, ale i vládní poslanci téměř 80 pozměňovacích návrhů. Původní předložené znění dokonce sám bývalý premiér Andrej Babiš označil za nepovedené.

Tehdejší opoziční poslanci již na jaře 2020, tedy před necelými dvěma roky, poukazovali na potřebu zavedení kurzarbeitu. Vládou navrhovanou podobu zákona o kurzarbeitu pak v září 2020 kritizoval například Jurečkův stranický kolega z KDU-ČSL Jan Bartošek. Mimo jiné obvinil (video, čas 0:24) zástupce tehdejší vlády, že „celé prázdniny prolenošili“. Na neschopnost vlády připravit návrh zákona, na kterém by byla shoda, upozorňoval v dubnu 2021 mimo jiné poslanec tehdy opoziční ODS Jan Bauer. Poslanci tedy poukazovali na podle nich pomalý postup vlády v rámci implementace kurzarbeitu.

Konečné znění novely poté Parlament schválil až 9. června 2021 a 18. června 2021 jej podepsal prezident. Jako zákon č. 248/2021 Sb. byla následně novela zveřejněna ve Sbírce zákonů a v částečnou účinnost vešla 1. července 2021. Zákon, který aktivaci kurzarbeitu umožňuje, tak již dokončen je. K této aktivaci však stále nedošlo. Příspěvek v době částečné práce je totiž veřejnou podporou a jako podporu firmám ho lze poskytovat (.pdf, str. 1–2) až po schválení Evropskou komisí, tedy po tzv. notifikaci (.pdf, str. 4–5). Doplňme, že evropské povolení má v EU bránit tomu, aby některý z členských států zvýhodňoval určitá odvětví či firmy.

Tento notifikační proces ještě podle Ministerstva práce a sociálních věcí dokončen nebyl. Na dotaz Demagog.cz ministerstvo potvrdilo, že jednání mezi MPSV a Evropskou komisí ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nadále pokračují. Aktuálně se pak podle MPSV projednávají „vzorová nařízení vlády, kterými vláda aktivuje poskytování příspěvku v době částečné práce“.

Na závěr tedy shrňme, že zástupci KDU-ČSL vládu Andreje Babiše kvůli návrhu zákona o kurzarbeitu kritizovali zejm. za to, že vláda nepostupovala rychleji. Byť výslovně nemluvili o procesu notifikace, jedná se o nedílnou součást zavedení kurzarbeitu. Ačkoli již ke schválení zákona došlo, bývalý kabinet ANO a ČSSD skutečně nedokázal notifikační proces kurzarbeitu dokončit. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Výrok jsme zmínili