V Maďarsku se 3. dubna konaly parlamentní volby, které vyhrála strana Fidesz a se ziskem téměř 54 % obhájila ústavní většinu. V čele Fidesz stojí současný premiér Viktor Orbán, který je premiérem již popáté, od roku 2010 je to čtyřikrát v řadě. Poprvé se totiž Viktor Orbán stal premiérem v letech 1998–2002, načež byl 8 let členem opozice.

Viktor Orbán je nyní nejdéle vládnoucím premiérem v Evropské unii. Po vítězství v roce 2018 prohlásil, že chce v Maďarsku vládnout ještě 12 let, tedy do roku 2030. Podle slov politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity po drtivé výhře Viktora Orbána nelze očekávat, že se něco změní „na charakteru neliberální demokracie, kterou (Orbán) vybudoval“.

10. dubna 2022 se ve Francii konalo první kolo prezidentských voleb, ze kterých vyšel vítězně dosavadní prezident Emmanuel Macron se ziskem 27,9 % hlasů. Do druhého kola s ním postoupila Marine Le Penová, která získala 23,2 % hlasů. Oba prezidentští kandidáti proti sobě stanuli již ve druhém kole prezidentských voleb v roce 2017, ze kterých vzešel vítězně Emmanuel Macron, když obdržel 66,1 % hlasů.

Podle posledních průzkumů je podpora Emmanuela Macrona o něco málo vyšší než pro Marine Le Penovou. Zpravodajský web Politico.eu pravidelně aktualizuje tzv. průzkum průzkumů, který zahrnuje data z volebních průzkumů od více zdrojů. Za poslední rok měl podle Politica Emmanuel Macron proti své vyzývatelce vždy navrch. Nejvyšší podporu zaznamenal v půlce března, kdy by současnou hlavu státu ve druhém kole volilo 58 % voličů. Od té doby však tato podpora poklesla. 11. dubna, tedy v den diskuze Markéty Gregorové a Alexandra Vondry a jeden den po prvním kole prezidentských voleb, by Macron vyhrál se ziskem 53 %. Druhé kolo voleb se koná 24. dubna.

Vzhledem k tomu, že maďarské volby opět vyhrál Fidesz v čele s Viktorem Orbánem a dosavadní průzkumy francouzských prezidentských voleb jsou ve prospěch Emmanuela Macrona, hodnotíme výrok Markéty Gregorové jako pravdivý.