Demagog.cz

Miloš Zeman
Miloš Zeman (SPO)
Prezident České republiky
Tak já jsem energetickou politiku vůbec neovlivňoval, protože to ani nepatří do prezidentských kompetencí.
Partie Terezie Tománkové, 1. května 2022
Zahraniční politika
Energetika

Tento výrok byl ověřen jako neověřitelné

Odůvodnění

Ústava nedává prezidentovi v této oblasti žádné přímé pravomoci. Efekt veřejného i zákulisního tlaku prezidenta v oblasti energetiky nedokážeme ověřit, ačkoliv o něm média spekulují.

Prezidentské pravomoci jsou zakotveny v Ústavě České republiky a nalezneme je především v článku 62 a 63. Článek 64 dává prezidentovi možnost účastnit se schůzí obou komor Parlamentu a schůzí vlády. Prezident má také právo probírat s členy vlády otázky patřící do jejich působnosti. Kromě konzultace na téma energetiky s členy vlády nedává Ústava prezidentu republiky žádné právo do této problematiky přímo zasahovat.

Ač Miloš Zeman nemá žádné přímé nástroje, jak energetickou politiku Česka ovlivňovat, často a opakovaně se k tomuto tématu vyjadřoval. Dlouhodobě například kritizuje státní podporu provozovatelů solárních elektráren, v roce 2020 se dokonce spekulovalo o tom, že tehdejší snaha vlády Andreje Babiše o snížení dotací tzv. solárním baronům je „úlitbou Miloši Zemanovi“.

Zmiňme, že v roce 2013 prezident Zeman vetoval novelu zákona o odpadech, která se mj. týkala likvidace odpadů ze solárních elektráren. Prezident nicméně své veto zdůvodnil chybou v legislativním procesu, protože byl do novely zapracován pozměňovací návrh prodlužující provozovatelům solárních elektráren některé lhůty, který poslanci neschválili. To potvrdila i tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová: „Ten návrh Poslanecká sněmovna nepřijala. Do Senátu ovšem chybou sněmovní legislativy odešlo znění, ve kterém bylo napsáno, že tento pozměňovací návrh byl přijat.“ Zemanovo veto tedy podle všeho nebylo motivováno snahou zasáhnout do právní úpravy solárních elektráren.

Dalším častým tématem Miloše Zemana je jaderná energetika. O té Zeman mluví opakovaně nejen do médií, ale i na pracovních schůzkách a zahraničních cestách. V minulosti se vyjadřoval také k dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, kromě jiného i v souvislosti s možností, že by ji prováděla ruská společnost Rosatom. V roce 2017 například vyjádřil přání, aby se na dostavbu Dukovan aplikoval podobný model jako v Maďarsku při stavbě jaderné elektrárny Paks 2, kde vláda Viktora Orbána zadala stavbu elektrárny společnosti Rosatom bez soutěže. O dva roky později Miloš Zeman jednal s ruským ministrem průmyslu právě o účasti Rosatomu na modernizaci Dukovan a Temelína.

V roce 2021 pak Zeman prosazoval, aby se do tendru o dostavbu Dukovan zapojily i ruské a čínské společnosti. V srpnovém proslovu k velvyslancům později uvedl: „Všichni experti se v zásadě shodují, že snížení počtu účastníků v tendru znamená růst ceny o několik desítek miliard korun. Ti, kdo způsobili, že jim nevoní Rusko nebo Čína, tak připraví českou ekonomiku o několik desítek miliard korun.“ Kritizoval tak vyřazení ruského Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan, ke kterému došlo po odhalení ruského zapojení do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.

Dále uveďme, že v roce 2017 odmítl prezident Zeman jmenovat Tomáše Prouzu do čela Ministerstva průmyslu a obchodu (více jsme o tématu psali zde), které je za oblast energetiky zodpovědné. Miloš Zeman však Prouzu veřejně kritizoval především za to, že má podle něj malé znalosti českého průmyslu, či za jeho postojepřijímání muslimských imigrantů. Prezidentův mluvčí v té době také zdůrazňoval, že je Tomáš Prouza „pověstný úzkým vztahem k politickým neziskovkám, které účelově útočí na pana prezidenta“. Z vyjádření prezidenta tak nevyplývá, že by motivem Miloše Zemana k nejmenování Prouzy ministrem byla snaha zasahovat do české energetické politiky. 

Na závěr shrňme, že prezident Zeman o tématech souvisejících s energetickou politikou v minulosti často mluvil a dával najevo, jak by měla podle něj vypadat. Zda a do jaké míry se mu ale podařilo své názory prosadit do reálné podoby české energetické politiky, nedokážeme z veřejně dostupných zdrojů ověřit. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný. O prezidentově roli se nicméně dlouhodobě spekuluje, často v souvislosti se Zemanovým poradcem Martinem Nejedlým.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů