Tento výrok byl ověřen jako

Poslední komunální volby se konaly v roce 2018. KDU-ČSL v nich jednak sestavovala vlastní samostatné kandidátní listiny, jednak byla i součástí koalic. Uveďme, že jednotliví křesťanští demokraté kandidovali i na listinách jiných stran a mezi kandidáty navrženými KDU-ČSL byli i příslušníci jiných politických uskupení. Určit počet „komunálních politiků KDU-ČSL“ tak lze několika způsoby – s různými výsledky.

Pokud se podíváme na počty mandátů, které získali členové kandidátní listiny sestavené samotnou KDU-ČSL, připadlo těmto kandidátům 3 217 křesel v zastupitelstvech obcí, městysů a měst a 14 křesel v zastupitelstvech městských částí a obvodů. Dohromady se tak jednalo o 3 231 mandátů. 

Nezapočítáme-li nezávislé kandidáty, nachází se KDU-ČSL v tomto srovnání skutečně na prvním místě před ostatními politickými stranami. Například ODS na druhé příčce získala přibližně o tisíc mandátů méně, celkově 2 281 křesel.

Zde nicméně uveďme, že součástí kandidátních listin KDU-ČSL byli v některých případech také kandidáti jiných politických stran, například ODS či TOP 09, a dále také kandidáti bez politické příslušnosti (.zip, tabulka kvrk.xlsx). Ti získali celkem 2 339 z uváděných 3 231 mandátů. Zastupitelů, kteří kandidovali na stranické kandidátce KDU-ČSL a byli přímo členy této strany, bylo jen 887. Členové KDU-ČSL byli naopak i součástí kandidátek jiných stran.

Dále zmiňme, že v komunálních volbách sestavily své vlastní kandidátní listiny nejen jednotlivé politické strany, ale i koalice. Jak ukazuje přehled (.zip, tabulka kvrk.xlsx), který zveřejnil Český statistický úřad, straníci KDU-ČSL kandidovali za řadu uskupení, jež zahrnovala i stranu TOP 09, ODS, hnutí STAN, ale i ČSSD, Pirátskou stranu či stranu Zelených.

Pokud se tedy podíváme na celkové počty zastupitelů podle jejich politické příslušnosti, nachází se KDU-ČSL s celkovým počtem cca 1 200 komunálních křesel až na druhém místě za ODS se zhruba 1 500 mandáty.

Český statistický úřad nicméně nabízí také statistiku počtu zastupitelů podle navrhující strany. V ní je KDU-ČSL opravdu na prvním místě se zhruba 3 600 mandáty. S odstupem tisíce mandátů se pak umístily hnutí STAN a ODS, které obě podle této statistiky získaly přibližně 2 600 křesel (.zip, tabulka kvrk.xlsx). 

Zaměřme se nyní podrobněji na zastupitele bez politické příslušnosti, kterých je v České republice více než 54 tisíc a představují tak 88 % všech zastupitelů. Mnozí z nich totiž byli v komunálních volbách KDU-ČSL navrženi – jak na kandidátkách samotné KDU-ČSL, tak na kandidátkách koalic. Je proto možné, že je Marian Jurečka zahrnuje do celkového počtu „komunálních politiků KDU-ČSL“. Dohromady bylo těchto zastupitelů navržených KDU-ČSL 2 508 (.zip, tabulka kvrk.xlsx). Jestliže k tomuto číslu přičteme straníky KDU-ČSL z řad zastupitelů, dostaneme celkový počet 3 739 komunálních křesel. 

Stejným postupem bychom poté dostali přibližně 2 700 křesel v případě ODS, která by se tak v tomto srovnání nacházela až na druhém místě za KDU-ČSL. Třetí příčku s přibližně 2 600 mandáty by obsadilo hnutí STAN.

V posledních krajských volbách v roce 2020 získala KDU-ČSL 51 křesel a ODS 95. Ani po připočtení těchto politiků k počtu zastupitelů na úrovni měst a obcí by tak nedošlo ke změně celkového pořadí.

Můžeme tedy shrnout, že KDU-ČSL získala největší počet křesel ve volbách do zastupitelstev obcí, pokud vycházíme ze statistiky počtu mandátů podle navrhující strany, která je dostupná na webu Českého statistického úřadu. Na prvním místě by se KDU-ČSL nacházela, i pokud bychom k zastupitelům, kteří jsou členy této strany, přičetli zastupitele bez politické příslušnosti navržené právě KDU-ČSL. Doplňme však, že co se týče celkového počtu zastupitelů čistě podle politické příslušnosti, nachází se na prvním místě ODS. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.